Spec Ops: The Line je válečná hra tělem i duší - dojmy z hraní
Bylo by pokrytecké nemít z The Line alespoň rámcovou radost, když přece tolik skuhráme, že všechny ty válečné Call of Whatever jsou nejenom hry vyráběné sériově, podle univerzálního mustru, ale že jsou to především upíři, vysávající mediální obrazy skutečných konfliktů, aniž by se při tom někdo pokoušel tyto konflikty jakkoli reflektovat, podat hráči cokoli nad plán samotného aktu virtuálního zabíjení. Ano, je to únavné srovnání, ale film má dávno kromě Komanda také Apokalypsu, Četu, Stezky slávy. Hry? Když už to některá naoko zkouší jinak, jsou z toho zase jen marketingové kecy (restartovaná Medal of Honor) a komu přijde Black Ops jako strhující příběh, pro toho mám skvělou zprávu: Zdeněk Troška už zase natáčí.
Civilization V: Gods & Kings - "pobožné" první dojmy
Před více než rokem a půl vydaná pátá Civilizace se s tradicemi nijak zvlášť nemazlila. Přinesla příjemné osvěžení v soubojové složce a konečně se dala nazvat user friendly softwarem. Cestou za blahem mainstreamového publika však nabrala i pár zatuchlých vandráků v podobě na kost osekaných mechanismů, nefungující diplomacie, zmatené AI, diskutabilní optimalizace a DLC politiky – naštěstí, aniž by zanevřela na modding, což z DLC pro Civ V dělá příjemný a profesionálně provedený bonusový obsah.
První dojmy z akčního RPG Krater
Původně jsem měl z hraní Krater napsat plnohodnotné dojmy, nicméně po spuštění údajné bety se ukázalo, že je to vlastně alfa verze a vlastně ani není moc o čem psát. Povím vám tedy aspoň to málo, co se o ní povědět dá.
Nerovný boj s lákadly Carrier Command - dojmy z hraní bety
Hraju a přispívám, ale zatím jenom poznámkami na fóru, finančně ještě ne. Nejsem tedy typický fanoušek Carrier Command, který si musel (respektive chtěl) za přístup do současné beta verze hru de facto koupit. Logicky si z toho můžete odvodit, že jsem původní Carrier Command viděl leda tak z rychlíku, dokud to necuklo (ale vím, oč jde), což vysvětluje, proč jsem jako zelenáč po každé noční schůzce s hrou padal do pelechu s příjemným pocitem násilně tlumené radosti. Prostě se mi nestává často, aby mě v oblasti klasických větších her dokázalo něco nachytat ve spodcích překvapeného a dětsky rozjuchaného díky svěžímu přístupu, který je minimálně neokoukaný.
Guild Wars 2 beta zvládá questy a obtížnost na jedničku
Uzavřená beta Guild Wars 2 před časem naznačila, jakým směrem se tvůrci rozhodli ve svém konceptu vykročit. Otevřená beta, která proběhla minulý víkend, pak mohla v mnohých zapálit pořádně silný oheň emocí, které lze uhasit snad jen rychlým vyřízením předobjednávky. A to prosím těch několik týdnů mezi neveřejným a otevřeným nepřineslo žádné razantní změny. Jen se pomalu a jistě ukazuje, že dvojka bude opravdu vychytaná.
Horké léto 2 - obstála česká klasika s Izerem v iOS konkurenci?
Zatímco na GoGu se mi záloha starých a starších her od zahraničních firem utěšeně rozrůstá, nikdy mě vlastně nenapadlo, že bych si chtěl podobným způsobem „archivovat“ i hry české, kterých mám u rodičů ve sklepě úplný pytel. Všecko uvnitř jsem hrál, ale sběratelská vášeň mě nepoutá ani k jedné z těch her. Jejich kouzlo, které řadu zahraničních her ještě stále obestírá, vyprchalo s dobou a dnes už jsou z nich jen rarity a kuriozity. Tedy byly z nich rarity a kuriozity, dokud nenašly nový život třeba na iOS a Android zařízeních, jak jsem sám s překvapením zjistil.
Borderlands 2 - dojmy z kooperativní řezanice
Autor má horečku, letadlo dvouhodinové zpoždění a Oyster karta se válí zapomenutá doma. Posílat mě do Londýna hrát nevydané hry je záležitost očividně proklatá, ale vysvětlujte to šéfredaktorovi, když o vás dobře ví, jak máte rádi Borderlands. Nebudu zapírat, že mi tahle Diablem nakažená střílečka sedla až neuvěřitelně, když je svým způsobem blbá jak poleno a já nejsem z těch, kdo by blbost považovali za přidanou herní hodnotu. Borderlands naštěstí od prvních minut na Pandoře kouzlí atmosféru, míchající sci-fi a western způsobem veskrze odzbrojujícím. Hra přitom zbraněmi paradoxně přetéká a najít si tu vlastní (a pojmenovat ji třeba "Vera") je s prvním headshotem začátek krásného přátelství.
První kroky v betatestu Guild Wars 2
Každý z nás si některé věci spojuje s určitým zážitkem. Když se řekne Guild Wars 2, tak si jako první vybavím největší reklamní tašky na světě, které na Gamescomu rozdávali německým fanouškům vývojáři. Uhrovití adolescenti se s nimi potulovali po veletrhu a zarputile do nich ukládali kvanta propagačních materiálů. Po víkendové betě jsou ale tašky zapomenuty a na přetřes se dostává konkrétní dojem ze hry, který je...velkolepý.
Assassin's Creed III na vlastní oči aneb zdání klame
Americká revoluce nemůže být pro Evropana zajímavá a hopsání v korunách stromů namísto průzkumu zákoutí krásných historických měst je krok zpět větší, než Brno. S podobnými myšlenkami v hlavě, i když nevyřčenými, jsem seděl v improvizovaném kinosálu a poslouchal hudbu z Posledního mohykána.
Edna & Harvey: Harvey’s New Eyes aneb adventura s duší
Německé studio Daedalic Entertainment je v současnosti lídrem mezi vývojáři klasických, ručně malovaných, adventur. Jejich The Whispered World (2010) a A New Beginning (2011) patřily k nejlepším adventurám roku, a totéž se očekává od jejich připravovaných kousků Deponia a The Dark Eye (obě vyjdou již letos). V portfoliu však mají také jeden projekt, který se nadšené hráčské přízně nedočkal. Alespoň tedy v celosvětovém měřítku ne.
Karlovy Vánoce: Konečně si zahrál betu Diablo III
Ty pocity nelze popsat jedním slovem nebo snad jednoduchou větou. Každý hráč s trochou nadhledu moc dobře ví, že nejde o žádné propracované RPG, že hra je jednoduchá jako facka a postrádá hlubší rozměr. Jenže, sednete k počítači a už během stahování hromady dat z Battle.net cítíte, že právě děláte něco zcela nepochopitelného a výlučného, že zrovna vy budete hrát Diablo III. A v břiše začne takové to příjemné šimrání.
Dojmy z hraní Risen 2 - co o hře napověděla preview verze?
"Dobré ráno, vojáku. Trochu nesvůj, heh? Já též, máš tady, jako když se selka odkope. To jsi důstojník inkvizice? Spíš mecenáš lihovarníků. Zahoď láhev a kmitej ke kapitánovi, máme problém. V zátoce si dal titánský kraken další loď k obědu. Tohle musí přestat. Caldera se bortí v základech, v téhle vesnici už nás zítra nikdo neuvidí. Možná proto, že jsme tu zůstali úplně sami..."
Tera - dojmy z nadějné akční onlineovky
Čtenáře Games máme rádi z mnoha různých důvodů, jedním z nich jsou i články na různá témata, které nám posílají a my je pak rádi vydáme, když to má smysl. Několik článků ohledně chystané onlineovky Tera jsme tedy vzali všema deseti. Pokud vás hra zaujala, budou se vám články, koncipované čtenářem s nickem „Ringwraith“ jako dojmy z hraní několika testovacích fází, možná hodit. Dnes tedy něco na úvod.
Hodina a půl s (téměř) finální verzí Mass Effect 3
Za 90 minut čistého času se dá zvládnout leccos, a kdybych se hodně snažil, stihnul bych v téměř finální verzi Mass Effect 3 odehrát mnohem více, než „jenom“ dva úvodní segmenty na Zemi a Marsu. Když už to ale nejde v reálu, tak alespoň ve hrách se přísně držím toho, že nerozhoduje množství, ale kvalita. Prostě jsem si tu hodinku a půl v klidu užil a na to, že z toho pak budu chtít napsat článek pro vás, jsem s prominutím zvysoka kašlal.
Settlers Online - jak se hraje legendární strategie v browseru?
ICQ zpráva ze 17. ledna 2012: "Kajo, poslu ti za moment pristup k The Settlers Online a budu z toho potrebovat clanek s dojmy/preview." Tak takhle to vážení a milí čtenáři začalo. Z jednoduché zprávy, která neměla valnějšího významu, než že pár hodin strávíte u beztak provařeného titulu, jen předělaného do online podoby, se vyklubala velmi návyková věc, která může na mnoho měsíců připravit spousty lidí o čas a několik stovek zaměstnavatelů o produktivitu a výkonnost jejich poslušných ovcí.
Jak se hraje Shogun 2: Pád samurajů - první dojmy z datadisku
Když jsem kdysi zmiňoval, že Shogun 2 nebude díky svému zaměření hrou pro každého, udělal jsem dvě věci. Podcenil jsem fanoušky téhle série a nedocenil jsem, co vše jde ještě v tomto koutku světa a historie vytvořit. U samostatné (nepotřebujete původní hru) expanze Pád samurajů se dostáváme do období války Bóšin, která je teoreticky jen pro znalce japonské historie, a vedla k revolučním změnám v japonské společnosti. Zároveň je však díky svým specifikům, kulturním i vojenským, pekelně zajímavým obdobím pro milovníky válečné historie obecně a všechny počítačové stratégy. Po pár hodinách totiž musím konstatovat, že je tahle hra zvláštní, opravdu zvláštní, ovšem v dobrém slova smyslu.
Asura’s Wrath - první dojmy z šílené akce
Jsem jedním z těch, kteří se na Asura’s Wrath opravdu hodně těší. Styl hry mi přijde příjemně svěží a jde o kousek, který zase ozvláštní bojovky něčím novým, tedy minimálně v oblasti stylizace a vyprávění příběhu. Po několika misích z preview verze už nyní mohu odhadovat, že se na hru těším oprávněně, a tak nějak tuším, že tohle nebude kousek pro každého. Asura’s Wrath je hodně specifická hra, což znamená, že při svém způsobu stylizace příběhu a totálně nepříčetném obsahu bude velice snadné hru shodit s arogantním úsměškem západních hráče, který se rád mazlí se svou rádoby realitou v hrách.
Star Wars: Old Republic - Pašerákův zápisník, díl 3.
Jedna věc je být pašerák, který se snaží ze všeho vykecat, místo světlé a temné strany preferuje zlatou, cinkající stranu a za prvních pár levelů stihne flirtovat s více ženami, než ten nejodvázanější Jedi. Čas od času je však zkrátka třeba vykašlat se na okecávání a vytáhnout věrné blastery, tedy pokud hrajete gunslingera alias pistolníka. A na porovnání toho, jak na tom skutečně jste při konfliktu s jinými hráči, není nic lepšího než arénové PvP, které v případě Star Wars: The Old Republic představují Warzony. Do nich se můžete přihlásit v jakémkoliv okamžiku a po zařazení do fronty jste přiděleni k nějaké hře, v drtivé většině případů ještě nezapočaté, takže nehrozí, že byste se do hry dostali před jejím finišem (což jsou ale zase levně vydělané zkušenosti).
Dojmy z demoverze Darkness 2 nejsou temné ani světlé
Když jsem se snažil příběhovou střílečku The Darkness protlačit (tehdy ještě v Levelu) mezi nominace na překvapení roku, potažmo akční hru roku 2007, nestačily moje dvě ruce proti lesu jiných paží, jejichž majitelé měli jiné favority. Pravda, hra nevyšla na PC, což do dnešního dne považuji za zločin hodný odsouzení a byl to možná jeden z důvodů, proč jsem byl sám.
Secret Files 3 - dojmy z napínavé adventury
Už když se po dohrání adventury Lost Horizon (2010) od německého týmu Animation Arts objevil na obrazovce bonusový puzzle, po jehož složení jsme získali obraz Maxe Grubera a Niny Kalenkové s rozpaženýma rukama na přídi zaoceánské lodi při západu slunce, bylo nám jasné, že třetí díl oblíbené německé adventurní série Secret Files je na cestě.
