Je to sympatické. Jakou jinou střílečku by měl člověk hrát na tabletu, když ne kybepunkový Deus Ex? The Fall je jeho, co nejvěrnější převedení na iOS a Android s tou podmínkou, že se převádí pouze herní systémy a ne samotný příběh. Během čekání na prezentaci Thiefa nebo Murdered jsem se jednoho iPadu u Square Enixu zmocnil, abych na klávesnici smutně nefuturistického laptopu napsal, jaké to bylo.
V první řadě jde o střílečku na tablety. To samo o sobě zní jako výstřel na poplach. Zachraň se, kdo můžeš, už zase na nás jdou s FPS ovládanou prsty! The Fall se naštěstí poučil z neúspěchů svých předchůdců a ovládá se intuitivně a bez větších komplikací. Pro pohyb a rozhlížení nejsou určené virtuální joysticky, nýbrž celé plochy dotykového displeje, a tak prsty nesjíždějí, kam nemají. Rychlost chůze je adekvátní rychlosti tahu prstu a všechna zásadní tlačítka jsou na dosah.
Je tu všechno: inventář, augmentace, hackování, deníky a knihy - zkrátka vše, co podpíralo svět a tón Deus Ex vždycky. Místy sice musíte ťuknout do menu víckrát než by se člověku líbilo, ale co - jde o RPGčko, u těch se prostě hodně kliká.
Příběh už tak solidně nepůsobí. V roli kyberagenta, jehož osobnost byla během jedné mise tak nezajímavá, že se může jmenovat třeba Ben Saxon, musíte zjistit, kdo v operaci Rainbird nechal pozabíjet všechny vaše kamarády. Informace drží Mikhail, toho času na vrcholku mrakodrapu. A výtahy nejezdí...
Z veškerých příběhových fragmentů je jasné, že cenu za nejlepší scénář si The Fall neodnese. Jistá naděje, že by to nemuselo být úplně tupé, leží v přiznané inspiraci knihou Icarus Effect od Jamese Swallowa, která prý tak úplně mimo není.
Dokud hra pouze vypráví a nechává prozkoumávat, je vše v pořádku. Jakmile přijde akce, začínají se projevovat bolístky spojené s ovládacím schématem a náhle krkolomným mířením (existuje jakýsi pomocný zaměřovací mód, ale cítíte se při jeho použití jako invalida, kterému někdo pomáhá držet ruku s pistolí, aby sestřelil kachnu).
Dotykové ovládání je pro střílení a hbitý přesun zkrátka příliš pomalé. I z toho důvodu je umělá inteligence degradována. Vznikají tak při přestřelkách komické chvíle, ve kterých nepřátelé čekají, až dojdete těsně k nim a zepředu je omráčíte.
The Fall by měla být mnohem méně rychlou akční hrou a mnohem více taktickou. Takový je i příslib odemykatelných augmentací, které mohou do průběhu soubojů v pozdějších úrovních pořádně promluvit. Téměř jisté ale je, že stavba úrovní nebude vybočovat od normální lineární akce s několika krabicemi coby překážkami.
To celé neznamená, že The Fall bude zbytečně promarněnými šesti eury pro majitele tabletů toužících po náročnější zábavě, než jsou Angry Birds. Právě naopak. Square Enix se snaží prozkoumávat pole mobilního hraní i jinak, než jen skrz konverze svého portfolio pro iOS. A že to myslí s vykolíkováním prostoru na nové platformě vážně, dokazuje kromě The Fall i čerstvě oznámená BloodMasque.