První Final Fantasy vyšla na japonskou konzoli Famicom v roce 1987 a ani o šestatřicet let později nejeví série známky únavy. Final Fantasy XVI patří k nejočekávanějším a zároveň nejnadějnějším hrám letošního roku, v němž hráči nedostatkem kvalitní zábavy rozhodně netrpí. Stejně vysoká očekávání se přitom vážou k Final Fantasy VII: Rebirth, která je stále ještě ohlášena na samotný závěr roku 2023.
Onlinovka Final Fantasy XIV platí za špičkové MMORPG, jemuž mohou jeho epický příběh závidět i leckteré hry orientující se čistě singleplayerový zážitek. A aby toho nebylo málo, majitelé PS4, PS5 a Switche se aktuálně mohou radovat z příchodu pixelových remasterů původní šestice her, které slavné sedmičce předcházely.
Final Fantasy představuje obdivuhodně odolný fenomén, který svým věkem a vytrvalostí předčí i takové popkulturní ikony jako Pokémon, Diablo, Call of Duty nebo Sonic the Hedghog. Přesto se mu mnozí hráči vyhýbají, mimo jiné i proto, že se jim nechce naskakovat do vlaku, který šlape už tak dlouho.
Přitom k důvodům, proč je značka Final Fantasy tak úspěšná, patří právě její maximální otevřenost novým hráčům. Na následujících řádcích se dozvíte o sérii to nejdůležitější a dozvíte se také, které díly jsou nejlepší.
Je třeba hrát předešlé díly Final Fantasy, aby se hráč chytal a pochopil příběh?
V žádném případě! Série Final Fantasy již ve svých počátcích šla proti proudu a s každým číslovaným dílem představila zcela nové postavy v rámci samostatného příběhu a unikátního světa. Jinými slovy, můžete si klidně pustit původní Final Fantasy VII: Remake nebo Final Fantasy XVI a začnete… na začátku.
zdroj: Square Enix
To neznamená, že by vyprávění nutně končilo se závěrečnými titulky. Desátý díl se například dočkal pokračování X-2, třináctka měla takové sequely dokonce dva. Aktuální remake sedmičky má být rozdělen do tří her, ten druhý s podtitulem Rebirth bude přímo navazovat na Remake z roku 2020.
Co mají hry Final Fantasy společné kromě názvu?
Jednotlivé díly FF série na sebe dějově sice absolutně nenavazují, avšak skutečnost, že hrajete Final Fantasy, většinou velmi brzy poznáte. Série má spoustu leitmotivů, ustálené názvosloví předmětů, kouzel, bojových technik, opakující se monstra a další elementy, které jsou adaptovány tak, aby pasovaly do daného titulu a jeho jinak unikátního světa. Mezi nejvíce ikonické prvky patří například:
- Chocobové – žlutí ptáci přítomní v každé Final Fantasy od FF II (v rámci pixel remasteru jsou chocobové nyní i ve FF I zobrazeni v rámci kouzla, v originále tyto opeřence připomínaly pouze sloupy).
- Cid – postava s tímto jménem se poprvé objevila ve FF II (opět zpětně zmíněna i v rámci pixel remasteru FF I).
- Summoning – vyvolávání bájných mytických monster jako Ifrit, Shiva nebo Odin. První summoningy se objevily ve FF III.
- Krystaly – často patří mezi předměty, kolem kterých se točí celý příběh, nebo v něm alespoň hrají důležitou roli
Tím výčet zdaleka nekončí. Kromě toho se v příbězích často objevuje tematika povstání proti despotickým režimům, boj s útlakem, hledání vlastní identity a místa ve společnosti, přátelství, rivalita a nejednoznačná motivace postav pohybujících se na hranici dobra a zla.
Final Fantasy a RPG systémy
Tvorba postavy procházela napříč sérií často velmi razantními změnami, zatímco tahové kořeny soubojového systému či alespoň velká role cooldownů zanechaly výrazný otisk. Systém se v zásadě vyvíjel směrem k větší dynamice a zbavoval se okovů pramenících ze snahy nepohněvat fanoušky. Zatímco prvních deset dílů působí statičtěji a spoléhá se na soubojům vyčleněný režim, následující čtveřice her začala zažité schéma rozbíjet. Teprve patnáctka, remake VII a především nadcházející šestnáctý díl však tradiční pojetí skutečně opustily. Podobně je to s náhodnými bitvami, s kterými se setkáváme v prvních deseti dílech, než se od nich série začala odpoutávat.
zdroj: PlayStation
Final Fantasy hry a drtivá většina klasických JRPG se na rozdíl od svých západních protějšků neopírají o nelinearitu v příběhu nebo dialogové možnosti. Tyto elementy jsou sice předem dány, zato však bývají zpravidla velmi silně napsané. Nelinearita je přítomna v podobě možnosti prozkoumávat otevřený svět a mapu, hledat skryté poklady, zbraně a kouzla. Řada dílů Final Fantasy má vynikající endgame.
Má smysl hrát Final Fantasy popořadě od prvního dílu?
Nedoporučoval bych to. Než byste se totiž k nejlepším dílům dostali, trvalo by to zbytečně dlouho. Jak už bylo řečeno, každý díl si hraje na svém vlastním písečku, a proto žádnou chronologii řešit nemusíte.
S kterou Final Fantasy tedy začít?
S hledáním nejlepšího dílu Final Fantasy to je ošemetné, ale pokud chcete jednoduchou, nealibistickou a možná trochu zobecňující odpověď, tak prosím: V tuto chvíli je to nejspíše remake Final Fantasy VII, potažmo originál z roku 1997.
Přiznávám, že je to dodnes moje nejoblíbenější hra vůbec, ale objektivních důvodů, proč začít právě zde, je několik:
- Moderní remake vyšel v roce 2020. Vypadá, zní a hraje se parádně, získal několik ocenění pro hru roku, dalších cen a spoustu nominací. Je to jedna z audiovizuálně nejpůsobivějších her na trhu.
- Má špičkový příběh i ikonické postavy. Řada hráčů si právě kvůli originálu zamilovala celou sérii.
- Originál Final Fantasy VII je ze všech dílů nejslavnější. Je to první Final Fantasy, která vyšla v Evropě, a taky první díl pro PlayStation (PSX). Její ohromná obliba dala vzniknout několika herním odbočkám i celovečernímu filmu Advent Children. Není náhodou, že ze všech dílů se remaku dočkala právě tato hra.
- Vyskytují se v ní všechny leitmotivy, které neodmyslitelně patří k Final Fantasy.
- Tradičnější soubojový systém v originálu představuje nesmrtelnou klasiku. Ti, kdo chtějí více akce, si užijí vynikající moderní systém v remaku.
- Originál je na rozdíl od remaku dostupný na všech platformách.
Negativa tu však jsou také:
- Remake nemá hotový příběh, navíc jeho vyprávění pro nezasvěcené může být místy matoucí. Originál tímto neduhem netrpí.
- Moderní herní náplň a struktura remaku trochu trpí vlivem vaty v podobě nepovinných a místy únavných sidequestů.
- Hra dodnes nevyšla na Xbox.
- Ani originál, ani remake nepředstavují ryzí esenci původní vize, s kterou Final Fantasy vznikla (viz níže).
I z těchto důvodů se hodí připomenout, které další díly Final Fantasy patří do zlatého fondu značky a které byste určitě neměli minout.
Nejlepší díly Final Fantasy:
Final Fantasy VI
zdroj:
Foto: Square Enix
Jasný vrchol pixelové éry u nás poprvé vyšel až zpětně na prvním PlayStationu v době, kdy pixelové hry byly v defenzivě vůči polygonům a 3D. Jedno z nejlepších JRPG 16-bitové éry si v devadesátých letech podmanilo publikum jak v Americe, tak i v Japonsku.
FF VI se opírá o originální svět kombinující magii s technikou. Nabízí strhující příběh s řadou silných momentů a šokujících zvratů a zároveň skvěle namíchaný ansámbl postav v čele s hrdinkou Terrou a ďábelským záporákem Kefkou. Bez debat se jedná o jeden z vrcholů žánru JRPG před nástupem generace PSX.
Final Fantasy VII
zdroj:
Foto: Square Enix
Vše důležité bylo popsáno výše. Final Fantasy VII je legendární hra napěchovaná nezapomenutelnými momenty. Originál sice moderní remake nepředčí po technické stránce, zato nabízí ucelený a srozumitelněji podaný příběh o záchraně planety, pomstě, osobní rivalitě i smyslu života. A to vše ve srovnatelné herní době, jakou se chlubí první díl remaku.
Svět, hudba, systém magie, příběh a postavy – to vše a ještě mnohem, mnohem víc vyneslo značku na výsluní popularity. Remake dodnes patří k tomu nejhezčímu, co si můžete zahrát, navíc perfektně oživil ikonické postavy i prostředí města Midgard. K tomu se moderní verze pyšní neokoukaným soubojovým systémem. Ať už se rozhodnete pro originál, nebo remake, neprohloupíte.
Final Fantasy IX
zdroj:
Foto: Square Enix
Poslední hru, na které se podílel stvořitel série Hironobu Sakaguči v roli producenta a scenáristy, označuje on sám za svou nejoblíbenější, neboť nejlépe vyjadřuje to, o čem je podle něj Final Fantasy především.
Final Fantasy IX vrátila do série mimo jiné středověké fantasy prostředí. Ačkoliv i v devítce si užijete dějové zvraty a silné emocionální momenty, depresivní odstíny a apokalyptickou vizi sedmičky vystřídala větší hravost a místy až roztomilost. Jak ale poznáte, zdání někdy klame a FF IX rozhodně nepředkládá tak naivně nevinný příběh, jak se na pohled může zdát. Sakaguči má pravdu – devítka představuje srdce série a je těžké si hru a její hrdiny nezamilovat.
Final Fantasy X
Desátý díl vyšel původně na PS2 a jako první Final Fantasy nabídl vedle textu i anglický dabing. Aktuální HD verze nabízející i méně zdařilé pokračování X-2 navíc vypadá o poznání moderněji než starší tituly.
Final Fantasy X zaujímá více náboženský tón a skvěle spojuje osobní linku ztraceného hlavního hrdiny Tiduse se spasitelskou poutí po světě, kterému hrozí naprostá zkáza. Více než v jiných hrách zde není problém se do role hlavního hrdiny vcítit, neboť podobně jako hráč poznává Tidus místní svět a jeho rozdílné kultury poprvé. Pokud máte rádi hry s tematikou cestování v originálním a propracovaném fantasy světě, Final Fantasy X je skvělá volba.
Final Fantasy XIV
zdroj:
Foto: Square Enix
Final Fantasy XIV není klasickou singleplayerovou Final Fantasy, nýbrž MMORPG ve stylu World of Warcraft. Tento obří titul je navíc stále při síle a opakovaně bývá vzýván jako jeden z nejlepších live-service počinů těšících se příkladné podpoře. Fanoušci navíc nedají dopustit na příběh, který podle mnohých dokonce zastíní ostatní tituly v sérii (a že je laťka proklatě vysoko). Vychutnat si ho můžete klidně i sólo.
Final Fantasy XIV sice funguje na bázi předplatného, zdarma tam však můžete utopit spoustu hodin – aktuálně můžete hrát do levelu 60, což zahrnuje základní hru a expanzi Heavensward. Následující rozšíření Stormblood, Shadowbringers a Endwalker hru citelně vylepšují a příběh v nich nabírá obrátky. Ačkoliv se čtrnáctka může pochlubit vlastním propracovaným světem s názvem Eorzea, je to zároveň takový Disneyland pro fanoušky série. Víc než ostatní tituly totiž míchá vybrané prvky a reálie dohromady a vtahuje je do svého světa.
Které Final Fantasy z pixel remaster kolekce jsou nejlepší?
Jak bylo uvedeno výše, primárně je to Final Fantasy VI. Série se každým dílem vyvíjela a zkušenosti týmu jsou na rostoucí kvalitě her znát. Jednička je nicméně velmi důležitý moment v herní historii, který za průchod určitě stojí a moc času ani energie nezabere. Aktuální pixelové remastery navíc mají řadu moderních prvků, díky kterým můžete minimalizovat nepříjemné grindování. Na druhou stranu tím ale herní zážitek ztratí na autenticitě. Final Fantasy IV si zase spoustu lidí zamilovalo pro jejího hlavního hrdinu, rytíře Cecila, na svou dobu netypicky komplexní hlavní postavu.
zdroj:
Foto: Square Enix
Příběh čtyřky z hlediska kvality a hloubky představuje výrazný krok vpřed. Čtyřka také poprvé odvrhla striktně tahový soubojový systém ve prospěch dynamičtějších ATB (active time battle) pravidel. Poměrně oblíbená je i pětka, především pro její inovativní a košatý systém povolání. I druhý a třetí díly stojí za hřích, navíc zavedly řadu zmíněných leitmotivů (hlavně dvojka), ale sáhněte po nich spíše mezi posledními.
Co ostatní díly Final Fantasy?
Pokud nepočítáme snahy o sequely v rámci hlavních číslovaných dílů a spin-offy, každý z titulů si v době vydání převážně vysloužil ovace. Některé díly mají skalních fanoušků sice méně, ti na ně však nedají dopustit. Zmiňme třeba osmičku, kterou chová ve velké oblibě spousta hráčů, hlavně pro její zapamatovatelné postavy, dojemnou love story, svět a radikálně odlišný grafický styl. Final Fantasy VIII se navíc relativně nedávno dočkala velmi poctivého remasteru.
Na Final Fantasy XV se podepsal divoký vývoj (hra vznikala deset let, původně jako Final Fantasy versus XIII), na její souboje se ale pěkně dívá a místní boyband je prostě originální skvadra parťáků do nepohody. Patnáctka se navíc pyšní skvělou výpravou, na které se opravdu nešetřilo.
zdroj: vlastní video redakce
Jedenáctka si své už odbyla a dnes představuje téměř mrtvé MMORPG pro věrné nadšence, zatímco verze Final Fantasy XII: Zodiac Age je naopak překrásně zremasterovaný inovativní titul éry PS2 s půvabným grafickým stylem, jehož příběh bohužel táhne dolů hodně nevýrazný hlavní hrdina. Třináctce zase někteří vyčítají přílišnou linearitu, byť i ona v době vydání sbírala vysoká hodnocení a jako ostatním dílům jí nejde upřít vlastní kouzlo.
Jak dopadne Final Fantasy XVI?
Šestnáctá Final Fantasy pomalu klepe na dveře a fanoušci jsou ve varu. Dosavadní ohlasy znějí extrémně pozitivně. Zdá se, že pevná ruka producenta Jošidy a tým částečně sestávající z vývojářů podílejících se na úspěšné čtrnáctce má pro hru jasnou vizi, díky níž je hra hotová už s dlouhým předstihem.
Mělo by se jednat o drsnější a krvavější verzi Final Fantasy nabízející dosud nejakčnější souboje. Ty navrhoval designér bojového systému z Devil May Cry V a na výsledku je to rozhodně znát. Hráči budou tentokrát v reálném čase přímo ovládat pouze jedinou hlavní postavu jménem Clive, který však bude schopen udávat rozkazy parťákům. Mezi největší taháky patří souboje obřích monster, které představují summony z předchozích her.
Final Fantasy XVI vychází 22. června 2023 na PlayStation 5. Pokud jste sérii až doteď nepropadli, možná je nejvyšší čas si doplnit vzdělání.
