První kroky v betatestu Guild Wars 2
Každý z nás si některé věci spojuje s určitým zážitkem. Když se řekne Guild Wars 2, tak si jako první vybavím největší reklamní tašky na světě, které na Gamescomu rozdávali německým fanouškům vývojáři. Uhrovití adolescenti se s nimi potulovali po veletrhu a zarputile do nich ukládali kvanta propagačních materiálů. Po víkendové betě jsou ale tašky zapomenuty a na přetřes se dostává konkrétní dojem ze hry, který je...velkolepý.
Assassin's Creed III na vlastní oči aneb zdání klame
Americká revoluce nemůže být pro Evropana zajímavá a hopsání v korunách stromů namísto průzkumu zákoutí krásných historických měst je krok zpět větší, než Brno. S podobnými myšlenkami v hlavě, i když nevyřčenými, jsem seděl v improvizovaném kinosálu a poslouchal hudbu z Posledního mohykána.
Edna & Harvey: Harvey’s New Eyes aneb adventura s duší
Německé studio Daedalic Entertainment je v současnosti lídrem mezi vývojáři klasických, ručně malovaných, adventur. Jejich The Whispered World (2010) a A New Beginning (2011) patřily k nejlepším adventurám roku, a totéž se očekává od jejich připravovaných kousků Deponia a The Dark Eye (obě vyjdou již letos). V portfoliu však mají také jeden projekt, který se nadšené hráčské přízně nedočkal. Alespoň tedy v celosvětovém měřítku ne.
Karlovy Vánoce: Konečně si zahrál betu Diablo III
Ty pocity nelze popsat jedním slovem nebo snad jednoduchou větou. Každý hráč s trochou nadhledu moc dobře ví, že nejde o žádné propracované RPG, že hra je jednoduchá jako facka a postrádá hlubší rozměr. Jenže, sednete k počítači a už během stahování hromady dat z Battle.net cítíte, že právě děláte něco zcela nepochopitelného a výlučného, že zrovna vy budete hrát Diablo III. A v břiše začne takové to příjemné šimrání.
Dojmy z hraní Risen 2 - co o hře napověděla preview verze?
"Dobré ráno, vojáku. Trochu nesvůj, heh? Já též, máš tady, jako když se selka odkope. To jsi důstojník inkvizice? Spíš mecenáš lihovarníků. Zahoď láhev a kmitej ke kapitánovi, máme problém. V zátoce si dal titánský kraken další loď k obědu. Tohle musí přestat. Caldera se bortí v základech, v téhle vesnici už nás zítra nikdo neuvidí. Možná proto, že jsme tu zůstali úplně sami..."
Tera - dojmy z nadějné akční onlineovky
Čtenáře Games máme rádi z mnoha různých důvodů, jedním z nich jsou i články na různá témata, které nám posílají a my je pak rádi vydáme, když to má smysl. Několik článků ohledně chystané onlineovky Tera jsme tedy vzali všema deseti. Pokud vás hra zaujala, budou se vám články, koncipované čtenářem s nickem „Ringwraith“ jako dojmy z hraní několika testovacích fází, možná hodit. Dnes tedy něco na úvod.
Hodina a půl s (téměř) finální verzí Mass Effect 3
Za 90 minut čistého času se dá zvládnout leccos, a kdybych se hodně snažil, stihnul bych v téměř finální verzi Mass Effect 3 odehrát mnohem více, než „jenom“ dva úvodní segmenty na Zemi a Marsu. Když už to ale nejde v reálu, tak alespoň ve hrách se přísně držím toho, že nerozhoduje množství, ale kvalita. Prostě jsem si tu hodinku a půl v klidu užil a na to, že z toho pak budu chtít napsat článek pro vás, jsem s prominutím zvysoka kašlal.
Settlers Online - jak se hraje legendární strategie v browseru?
ICQ zpráva ze 17. ledna 2012: "Kajo, poslu ti za moment pristup k The Settlers Online a budu z toho potrebovat clanek s dojmy/preview." Tak takhle to vážení a milí čtenáři začalo. Z jednoduché zprávy, která neměla valnějšího významu, než že pár hodin strávíte u beztak provařeného titulu, jen předělaného do online podoby, se vyklubala velmi návyková věc, která může na mnoho měsíců připravit spousty lidí o čas a několik stovek zaměstnavatelů o produktivitu a výkonnost jejich poslušných ovcí.
Jak se hraje Shogun 2: Pád samurajů - první dojmy z datadisku
Když jsem kdysi zmiňoval, že Shogun 2 nebude díky svému zaměření hrou pro každého, udělal jsem dvě věci. Podcenil jsem fanoušky téhle série a nedocenil jsem, co vše jde ještě v tomto koutku světa a historie vytvořit. U samostatné (nepotřebujete původní hru) expanze Pád samurajů se dostáváme do období války Bóšin, která je teoreticky jen pro znalce japonské historie, a vedla k revolučním změnám v japonské společnosti. Zároveň je však díky svým specifikům, kulturním i vojenským, pekelně zajímavým obdobím pro milovníky válečné historie obecně a všechny počítačové stratégy. Po pár hodinách totiž musím konstatovat, že je tahle hra zvláštní, opravdu zvláštní, ovšem v dobrém slova smyslu.
Asura’s Wrath - první dojmy z šílené akce
Jsem jedním z těch, kteří se na Asura’s Wrath opravdu hodně těší. Styl hry mi přijde příjemně svěží a jde o kousek, který zase ozvláštní bojovky něčím novým, tedy minimálně v oblasti stylizace a vyprávění příběhu. Po několika misích z preview verze už nyní mohu odhadovat, že se na hru těším oprávněně, a tak nějak tuším, že tohle nebude kousek pro každého. Asura’s Wrath je hodně specifická hra, což znamená, že při svém způsobu stylizace příběhu a totálně nepříčetném obsahu bude velice snadné hru shodit s arogantním úsměškem západních hráče, který se rád mazlí se svou rádoby realitou v hrách.
Star Wars: Old Republic - Pašerákův zápisník, díl 3.
Jedna věc je být pašerák, který se snaží ze všeho vykecat, místo světlé a temné strany preferuje zlatou, cinkající stranu a za prvních pár levelů stihne flirtovat s více ženami, než ten nejodvázanější Jedi. Čas od času je však zkrátka třeba vykašlat se na okecávání a vytáhnout věrné blastery, tedy pokud hrajete gunslingera alias pistolníka. A na porovnání toho, jak na tom skutečně jste při konfliktu s jinými hráči, není nic lepšího než arénové PvP, které v případě Star Wars: The Old Republic představují Warzony. Do nich se můžete přihlásit v jakémkoliv okamžiku a po zařazení do fronty jste přiděleni k nějaké hře, v drtivé většině případů ještě nezapočaté, takže nehrozí, že byste se do hry dostali před jejím finišem (což jsou ale zase levně vydělané zkušenosti).
Dojmy z demoverze Darkness 2 nejsou temné ani světlé
Když jsem se snažil příběhovou střílečku The Darkness protlačit (tehdy ještě v Levelu) mezi nominace na překvapení roku, potažmo akční hru roku 2007, nestačily moje dvě ruce proti lesu jiných paží, jejichž majitelé měli jiné favority. Pravda, hra nevyšla na PC, což do dnešního dne považuji za zločin hodný odsouzení a byl to možná jeden z důvodů, proč jsem byl sám.
Secret Files 3 - dojmy z napínavé adventury
Už když se po dohrání adventury Lost Horizon (2010) od německého týmu Animation Arts objevil na obrazovce bonusový puzzle, po jehož složení jsme získali obraz Maxe Grubera a Niny Kalenkové s rozpaženýma rukama na přídi zaoceánské lodi při západu slunce, bylo nám jasné, že třetí díl oblíbené německé adventurní série Secret Files je na cestě.
The Second Guest - dojmy z černobílé adventury
Aby v dnešní změti stovek nových her dokázala některá alespoň trochu zaujmout, musí být něčím výjimečná. A jako nejjednodušší způsob, jak toho docílit, se jeví stylizace grafického zpracování. Na tuhle divokou kartu vsází řada nezávislých studií a už za pár dnů se k nim připojí také německý tým Twice Effect, který ve svých kutloších potichoučku kutí klasickou epizodickou point-and-click adventurku The Second Guest.
Kingdoms of Amalur: Reckoning - dojmy z hraní úvodu
Už jste někdy někoho nenápadně propíchli zezadu v plné zbroji a přitom ani necinknuli? Tedy ve hře, v reálu to ani nezkoušejte. V Kingdoms of Amalur: Reckoning máte šanci a vůbec to nevypadá hloupě! Tohle ambiciózní RPG, nad kterým už se v jedné chvíli stahovala hodně černá mračna, sice na první pohled vypadá možná až moc barevně a stylizovaně, ale věřte mi, během hraní vás ani nenapadne, že je něco nepatřičné. Z téhle hry se postupem času vyklubal takový černý kůň letošních RPG a po prvních hodinách hraní mohu zodpovědně prohlásit, že rozhodně tenhle titul nedrží omylem. Reckoning má obrovský potenciál a podle toho, co jsem měl možnost hrát, jej úspěšně naplňuje.
Star Wars: The Old Republic - příhody otylého Jedie #3
Celé univerzum Hvězdných válek na začátku předlouhé cesty tvoří pouze několik planet. Všechny ostatní, i z těch nejvzdálenějších míst galaxie, se otevřou až v okamžiku, kdy hrdina bojující za spravedlnost galaktické republiky získá do svého opatrování pořádnou loď. Cestování je nedílnou součástí při objevování rozsáhlých světů, a čím lépe je zpracované, tím větší je i podíl realistického vnímání světa. A ve Star Wars: The Old Republic se necestuje vůbec špatně. Zde je naše třetí neformální vyprávění o dobrodružstvích otylého Jedie Karrulla.
Nitronic Rush – závody pro ty, co se neradi drží při zemi
TEP! Nahodí se neony. TEP! Protočí se kola. TEP! Zažehnou se trysky. TEP! Roztáhnou se křídla. TEP! Auťák hraje vrtuli. TEP! A padá z výšky. TEP! Rozmázne si kapotu. TEP! Nadskočí a odfrčí. TEP! Do nekonečné dálky. TEP! Kde elektrická hudba… TEP! A kde září neony. TEP!
Star Wars: The Old Republic - příhody otylého Jedie #2
Na začátku jsou k sobě všichni moc milí a vstřícní ke každému problému, který se objeví. Tak bych shrnul první dny ve světě Hvězdných válek. Když začnete s nějakou MMO hrou třeba o tři roky později, nastupujete do rozjetého vlaku a najít v počátečních zónách někoho, kdo vám pomůže s těžkým úkolem, je mnohdy mnohem složitější, než samotný quest. V prvních dnech, týdnech, či měsících je tomu naštěstí zcela opačně. Rytíř Jedi Karrull se vydal na Coruscant, aby sbíral cenné zkušenosti. Coby strážce je jeho doménou boj se světelným mečem.
Star Wars: The Old Republic - příhody otylého Jedie #1
Místo kouzelnické hole třímá v rukou světelný meč, místo načuřených orků musí bojovat s prasečími Flash Raidery a horami sevřenému údolí se neříká království, ale planeta. K takovému závěru může dojít člověk během několika málo okamžiků strávených ve Star Wars: The Old republic, pokud před tím zabředl do hraní jiných onlinovek s fantasy tématikou.
Star Wars: The Old Republic - Pašerákův zápisník, díl 1.
A je to tady, jedna z nejočekávanějších událostí tohoto roku byla dnes ráno spuštěna. Do útrob Star Wars: The Old Republic se konečně prodrala široká veřejnost, přičemž někteří z nás, prý až jeden a půl milionu lidí, už ve hře bivakovali uplynulých pár dní díky early access programu a já jsem byl mezi nimi. Tohle je tedy první z článků o tom, jaká hra je. A než se rozkoukáte a nadechnete pro rozčilenou tirádu... není to recenze. Ještě ne. SW:TOR je MMORPG a to pořádné. Z popisné zkratky MMORPG si bere pojem „massive“ a podtrhuje ho, několikrát. Takže vám skutečně nemůžeme přinést recenzi po týdnu hraní.
