Dojmy: Bleeding Edge hravě kombinuje ty správné prvky DmC a Overwatche

Když konference Microsoftu na E3 odhalila, že nová hra od Ninja Theory bude týmová řežba, neubránila jsem se zklamání. Zvlášť když na první i druhý pohled Bleeding Edge připomíná grafickým stylem Overwatch s trochou přidaného šílenství z Borderlands. Od tvůrců Hellblade: Senua‘s Sacrifice bych zkrátka a dobře čekala něco trochu jiného. Na druhou stranu zřejmě dostaneme přesně to, co bychom čekali od tvůrců DmC: Devil May Cry.

Diablo III: Eternal Collection - dojmy z hraní Switch verze

Herní průmysl se mění a Blizzard s ním. Dávno neplatí doby, kdy by firma vydávala hry pouze na dvě platformy. K PC a Mac verzi Diabla III přidali v roce 2013 i PlayStation a Xbox. A právě to stejné Diablo se ještě letos objeví už na sedmé platformě: Nintendo Switch. I když zrovna v případě Diabla používat slovo „to stejné“ je zavádějící, protože aktuální Diablo je výrazně jiné než to, které jsme hráli v roce 2012.

Dojmy z hraní Middle-Earth: Shadow of War – obléhání pevností má skvělou atmosféru a je zábavné

Monolith Productions se zaklínají, že Middle-Earth: Shadow of War bude lepší, větší a po všech stránkách propracovanější než předchozí díl Shadow of Mordor. V rozhovoru mi to potvrdil i Bob Roberts, hlavní designer celé hry. Měl jsem šanci promluvit si s ním poté, co jsem si mohl vyzkoušet nový systém obléhání pevností, který bude představovat jeden z hlavních prvků hry, a také bude silně propojený s Nemesis systémem. Zároveň jde o změnu v tempu hry i pro ty, kteří jinak preferují plíživý a kradmý postup.

Destiny slaví Vánoce novým obsahem

V závěru recenze na Rise of Iron jsem si posteskl, že po roce obsahového půstu nebudu mít pro letošek žádné naděje v očekávání, že na první Destiny už se v Bungie zapomnělo. Opak je ale pravdou. Vývojáři překvapivě dostáli svým slibům. Vedle obsahových dodatků k poslednímu rozšíření či raidu přišli s oslavou Halloweenu, vydařeným vánočním Dawningem a vrací SRL i nějaké ty nové a staré zbraně a další drobnosti. Navzdory očekávání tak pořád má smysl se do hry vracet jak pro absolutní veterány, tak i pro hráče, kteří Rise of Iron odložili hned po kratičké kampani. Destiny tedy žije - stále se toho v tomto světě dá hodně zažít.

Hledání injekcí a útěk před monstrem - první dojmy ze sci-fi hororu Phantaruk

Není to tak dlouho, co vás Aleš seznámil s polským sci-fi hororem Phantaruk. Osamělý muž bez identity v něm pátrá po odpovědích na palubách násilně vyklizené vesmírné těžařské lodi. Samota je ubíjející, ale není absolutní: Občas se zjeví bytost, která je také osamělá, ale ve vagónu pražského metra byste s ní jet nechtěli. Zabíjí totiž všechno, co se pohne. Jediným řešením je útěk a ten budete provozovat hodně často. Aleš od hratelnosti čekal variaci na Alien: Isolation. Po zahrání ukázkové verze můžu dodat, že inspirace přichází také ze SOMA a kdo bude pátrat, ten najde i pomrknutí na System Shock a Dead Space.

Dojmy z hraní: Guitar Hero Live se chystá oživit žánr hudebních her

Byl to vydavatelský dům Activision, kdo svou nenasytností zadusil žánr hudebních her a způsobil jeho několikaletý útlum. A je to znovu Activision, kdo se nyní snaží žánr hudebních her oživit. Pravda, nebude v tom sám a kromě Guitar Hero Live letos na podzim „náhodou“ dorazí i jeho úhlavní konkurent ze stáje Rock Band, jenže zatímco Rock Band 4 je víceméně standardním pokračováním podle původních mustrů, Guitar Hero Live na to jde více novátorsky. Vyplatí se to?

První hodiny hraní Metal Gear Solid V: The Phatom Pain značí, že vás čeká něco speciálního

CENSORED je CENSORED. Alespoň to je moje teorie po prvních pár hodinách Metal Gear Solid: The Phantom Pain. Během nich jsem viděl jak se CENSORED dostává z CENSORED a mám celkem silné podezření, že CENSORED je ve skutečnosti CENSORED. Na druhou stranu se ukazuje, že Kojima se v údajně posledním dílu nebojí prvků na hranici fantasy, protože už jen CENSORED v CENSORED předvádí věci, které vytváří otázky, zda CENSORED vlastně není CENSORED. Každopádně, ať už se při hraní těšíte sledováním příběhu kolem CENSORED, nebo vás baví plížení se CENSORED a střílení z CENSORED, myslím, že The Phantom Pain toho nabídne dostatek.

Battlefield Hardline - dojmy ze singleplayer kampaně

Od singleplayer kampaně Battlefield Hardline jsem nečekal nic zázračného, ale zároveň jsem doufal, že zrovna tvůrci z Visceral nabídnou díky svým zkušenostem s příběhovými hrami zážitek, nad kterým nepůjde jen tak mávnout rukou. A doufal jsem marně. Visceral Games vzali étos i principy Battlefield her a v Hardline s tím vším vytřeli podlahu. V singleplayer kampani nabízí spíše podivný restart seriálu Miami Vice v herní podobě a zároveň i nepovedenou parodii Metal Gearu. Na vině ale není záměna vojenské tématiky za policejní, kdepak.

Nový King's Quest ukazuje, jak se mají správně oživovat staré značky

Loni po Gamescomu jsem článek o novém King's Questu uvedl titulkem: "Nový King's Quest není point and click adventura, ale ducha původních her si udrží". V zásadě jsem měl pravdu, ale po osobní zkušenosti s hrou během GDC se musím zpětně přeci jenom poopravit. Když chcete, můžete hrát King's Quest v podstatě jako point and click adventuru, protože hře nechybí inventář s předměty, které používáte klasickým způsobem. Bez ohledu na to, jestli hrajete s kombinací myš + klávesnice nebo s gamepadem, čeká vás s největší pravděpodobností zážitek, který je hodný názvu King's Quest. Zároveň nejde o vykrádačku starších dílů, která jen recykluje dobře známé a ohrané situace a vtipy. 

DLC Dead Kings pro Assassin’s Creed Unity stojí za zahrání

Vydání Assassin’s Creed Unity na sklonku minulého roku se, kulantně řečeno, zrovna moc nepovedlo. Hra byla zamořená hromadou chyb a nedodělků, v některých lokacích se propadal framerate hluboko pod akceptovatelnou mez a hráčská obec po právu reagovala podobně jako davy rozzuřených francouzských občanů ve hře samotné. V průběhu několika týdnů po vydání pak Ubisoft vydal potřebné záplaty, které hru dotáhly do relativně funkčního stavu. A jako náplast na pořádnou bolístku vyšlo nedávno DLC Dead Kings zcela zdarma. Přináší pár zajímavých novinek včetně poměrně rozsáhlé nové lokace. Má ale vůbec smysl sedmigigový soubor stahovat?

Dojmy z otevřené bety Battlefield Hardline

Nemá asi cenu zastírat, že jsem, i vzhledem k první betě, přistupoval k té druhé s lehkou skepsí. Tehdejší hodně rozpačité vyznění vojenské akce, převlečené do policajtských šatiček, mě totiž zklamalo takřka ve všem. S potěšením ale mohu předeslat, že nynější veřejný test na tom byl o poznání lépe. Jen se nezdá, že by hra dělala krok vpřed. Spíš jde o úkrok stranou, který popírá principy série. Někdy je to zábava, jindy utrpení, ale jako online střílečka Battlefield Hardline zatím ujde. Ale je to ještě Battlefield?

Hráli jsme Battlefield Hardline a rozhodně nejde jen o přeskinovanou čtyřku

Sedíme s přibližně další dvacítkou novinářů z celé Evropy v britské centrále Electronic Arts a přemýšlím, co nám Visceral Games ukáží, aby vyvrátili můj dojem, že Battlefield Hardline se na poli multiplayeru bude muset hodně ohánět, aby se odlišil od čtyřky. O kampaň, kterou jsme si bohužel tentokrát nezahráli, strach nemám, ale multiplayer doposud příliš připomínal zážitek, se kterým přišel Battlefield 3 a navázal na něj Battlefield 4. Nicméně, o pět hodin a několik kol v trojici módů na trojici map si říkám „Ale jo, to by mohlo fungovat.“

První hodiny v Dragon Age: Inquisition značí, že půjde o hodně dlouhé dobrodružství

Dragon Age: Inquisition mě začíná děsit. Po dvanácti hodinách hraní jsem měl pocit, že se hra teprve rozjíždí, pomalu mi zpřístupňuje všechny funkce a možnosti, a to jsem ani zdaleka nevyřešil všechny úkoly v úvodní zóně, čímž myslím jen úkoly v rámci hlavní příběhové linky. Pokud si hra udrží podobné tempo, může vám při plnění hlavních i vedlejších úkolů vydržet klidně i sedmdesát, osmdesát hodin. Zatím však jenom hádám, protože ani zdaleka nejsem u konce. Následující text tedy není recenze, nýbrž jen letmá zpráva o stavu hry, jejíž hlavní část mě spíš ještě čeká.

Dojmy z hraní: jízda s Claptrapem v Borderlands The Pre-Sequel bude opět divoká (a zábavná)

Gearboxu se už s vydáním prvního dílu Borderlands povedlo skloubit absurdní humor, komiksovou stylizaci a solidní herní mechanismy do zábavného a těžce návykového celku. Hráči tenhle potrhlý projekt kvitovali s povděkem, a přímo tak zapříčinili vydání druhého dílu (a tuny DLC). Příběhově ucelenější a celkově vyleštěnější Borderlands 2 zaznamenala ještě větší úspěch, takže nevyhnutelně přichází další nášup hláškujících robotů, ujetých dialogů a pološílených nepřátel v Borderlands: The Pre-Sequel.

Dojmy z hraní: Battlefield Hardline se pokouší o inovace v kampani i v multiplayeru

Není to tak dlouho, co se tvůrci z Visceral pokusili přesvědčit veřejnost o snaze přiblížit Battlefield Hardline realitě a stylu vyprávění z oblíbených kriminálek. Video z Hardline, promítané během tiskové konference EA na Gamescomu, mě společně s předváděčkou a vlastními dojmy z hraní přesvědčily, že nejde jen o planá slova, která by se od reality vzdalovala stejně, jako Fiat Multipla od hezkého auta.

Půlhodina hraní Dragon Age: Inquisition přinesla spíše zklamání

Dragon Age: Inquisition se dle tiskových zpráv a mnohých vyjádření tvůrců z Bioware snaží napravit lehce pošramocenou reputaci značky zejména u fanoušků, kterým druhý díl příliš nevoněl. Hra má nabídnout především intenzivní příběhový zážitek, výborný soubojový systém a moře lokací k prozkoumání. K tomu všemu se tvůrci údajně snaží oprostit od romancí s jednoznačným sexuálním cílem a nabídnout hráči zpětnou vazbu ke všem důležitým rozhodnutím. Sliby zní hezky, ale po půlhodině hraní dema na Gamescomu jsem cítil stejné zklamání, jaké jsem zažil kdysi u předváděčky druhého dílu.

Shadow of Mordor úspěšně kombinuje Batmana, Assassin's Creed a Dishonored

Ve světě Středozemě se odehrála spousta příběhů, které Tolkien nestačil vylíčit. Tvrdí to alespoň autoři Middle-earth: Shadow of Mordor, která se má odehrávat někdy po Bitvě pěti armád z Hobita, ale ještě před dějem Pán prstenů. Hlavním hrdinou hry je hraničář Talion, zavražděný Sauronovými pohůnky při přesunu do Mordoru, povolaný zpět z věčného odpočinku tajemným přízrakem. Právě identitu tohoto ducha popisuje starší článek, stejně jako první příběhovou úroveň hry. V následujícím článku se tedy zaměřím spíše na herní mechaniky, abych nezkazil radost hráčům, kteří se příběhem chtějí nechat překvapit.

Alien: Isolation není o strachu, ale o zoufalství

Je skvělý, že ano? Ano, myslím Gamescom trailer na Alien: Isolation, který výstižně demonstruje mrazivou atmosféru titulu od Creative Assembly, a v několika krátkých záběrech představuje v zásadě i základní kostru hry. Vetřelec neustále stalkuje Amandu, která překonává děs a zdrhá, popřípadě s pomocí svých kutilských schopností sestavuje nádherné hračky ke své obraně, za které by nejeden hipster dal milión, aby si z nich mohl doma udělat věšák, popelník nebo stylovou dekoraci. 

Assassin’s Creed Rogue není pecka, ale ani vykrádačka Black Flag

Zdvižené obočí řady fanoušků série Assassin’s Creed po oznámení „old gen“ záseku s podtitulem Rogue lze zpětně považovat za zcela oprávněné. Assassin’s Creed Rogue si neklade za cíl značku někam posouvat a troufám si říci, že tvůrcům vlastně nejde ani o předem avizované vyplnění bílých míst v příběhové linii spjaté s americkým kontinentem. Rogue je podle všech indicí hlavně větší, obsahově více nabušená a do jiného prostředí zasazená čtyřka, což tvůrci během prezentace hry na GC nijak nezastírali. Na oplátku jsem před nimi nezastíral, že nad tímto záměrem budu nadšeně hýkat, ale zároveň jsem ocenil, že nové prostředí působí atraktivně a může být pro řadu hráčů solidním motivem se do hraní Rogue na podzim pustit.

Risen 3: Titan Lords - dojmy z hraní PC verze

Risen 3: Titan Lords slibuje přinést sérii zpátky ke kořenům. Vzhledem k tomu, že mám opravdu rád původní první a druhý Gothic, byl jsem na toto tvrzení velmi zvědav. Jak dostojí Piranha Bytes svým slovům jsem pak mohl posoudit v několika hodinách strávených hraním preview verze. Změny tu určitě jsou, ale výsledný dojem je poněkud rozpačitý.