Tvrdí o sobě, že nikdy nechtěla psát o hrách, ale zřejmě neumí nic jiného než hrát a psát. Poprvé dohrála Vlak ve třech letech, první recenzi jí zveřejnili v patnácti. Prý pohrdá mainstreamovou produkcí, ale stejně hrála každý díl Assassin’s Creed a bavila se u toho, i když to nepřizná. Strávila přes tisíc hodin se zaklínačskou trilogií, asi čtvrt hodiny u Fortnite a nezdravé množství času v Cookie Clickeru. Koupila si PlayStation 4 kvůli exkluzivitám, Switch pak proto, že jí bylo smutno v karanténě. Nejradši ale pořád míří myší.

Když nehraje nebo, nedej bože, nepíše, vymetá bary a koncerty, vaří, dohání filmové resty či nakupuje levné letenky a drahé vinyly. Spousty her si koneckonců cení jenom kvůli soundtracku. Tajně sní o tom, že se dožije kyberpunkového věku a její augmentované paže se stanou klavírními virtuózkami. Fanaticky třídí odpad, nečte v MHD a soudí lidi podle úrovně uklizenosti desktopové plochy.