Jakub Kovář

Jak udělat zábavné a pochopitelné RPG podle Joshe Sawyera

Žánr her na hrdiny zažívá obrození, jeho prvky pronikají do akčních her a s posledním dílem FIFA dokonce i sportů. S obrovskou nabídkou vysokorozpočtových (Dragon Age: Inquisition) i nízkorozpočtových titulů (chystané Wasteland 3, Pillars of Eternity) se zdá, jako by nebylo nic jednoduššího než vytvořit právě RPG. Ale chyba lávky, žádný med to rozhodně není, jak potvrzuje řada designérů, z nichž nejvýrazněji a nejotevřeněji mluví Josh Sawyer. Ten Josh Sawyer, který se podílel na vývoji Pillars of Eternity, Fallout: New Vegas nebo Icewind Dale II.

Dojmy z hraní: Expeditions Viking nabídne 2 kampaně a upozadí hru na mapě

Expeditions: Conquistador byla povedená strategie s RPG prvky, která se snažila drnkat především na objevitelské struny. Jako téma si vybrala období kolonizace Ameriky španělskými dobyvateli, a přestože se v ní objevila řada fantaskních prvků, zůstala ukotvená v realistických kulisách a tradičních mýtech. Hlavními složkami hratelnosti byly tahové souboje (včetně možnosti stavět barikády), pohyb po mapě světa s důrazem na objevování i nutnost rozdat strategické pokyny při rozbití tábora, a samozřejmě také dialogy a vylepšování postav. Expeditions: Viking se snaží stavět na tom, co fungovalo, a odřezává to, co až taková zábava nebyla. 

Dojmy z hraní: Hellion je totální vesmírná simulace, která vyráží dech

Kdybych měl jmenovat jednu hru, o které jsem před Gamescomem nic nevěděl, a nakonec mě ohromila, vystřelím od boku název Hellion. Podle základních informací hra nepůsobí zvlášť zajímavě a leckoho může odradit už žánr. Hellion se prezentuje jako vesmírný sci-fi survival, i když si myslím, že správné označení by mělo znít „totální vesmírný simulátor.“ 

Dojmy z hraní: Shadow Warrior 2 není jen bezduchou řezničinou

Lo Wang v minulém díle nakopal stovky démonických zadnic a pod taktovkou hráčů máchal katanou a střílel jako o život. 13. října vychází na PC pokračování jeho dobrodružství, a jak už před rokem ve svých dojmech psal Petr, tvůrci v něm na vás nehodí jen více silnějších nepřátel, ale doopravdy se pokusí o změnu. Tou nejzásadnější je fakt, že vám dají k ruce mnohem více zbraní, které můžete v různých slotech střídat a podle situace je využívat. Každá z nich totiž vyžaduje trochu jiný herní styl a má především statistiky.

Singleplayer Call of Duty: Infinite Warfare střídá hororové pasáže s frenetickou akcí

Při sledování záběrů z Infinite Warfare mi v hlavě šrotovaly různé myšlenky. Že se autoři hodně snaží napravit dojem po katastrofě, kterou představovaly reakce na první trailer. Že hra vypadá sakra dobře a po dlouhé době jde o Call of Duty, které si rozhodně chci zahrát. A že kdyby se hra nejmenovala Call of Duty, možná by bylo nadšených ohlasů mnohem víc už od prvních záběrů, protože Infinite Warfare nepřipomíná tradiční CoD, jaké každý rok vídáme.

Titanfall 2 bude v singleplayeru pořádná jízda s otevřenějšími koridory

Titanfall 2 se od začátku chlubí důrazem na hru pro jednoho hráče a tvůrci slibují, že bude skvělá a hru bude stát za to koupit jen kvůli ní. Vždyť jsou to také veteráni, co mají na triku Call of Duty, konkrétně tedy první díly a Modern Warfare, kde byl singl velmi důležitou součástí celého zážitku. To samé plánují nabídnout i v Titanfall 2, jen celý zážitek uzpůsobí charakteru hry. V kampani se tak dočkáte prozkoumání vztahu pilota a jeho titána, rychlé akce za pilota a hry v kabině těžkého, smrt rozsévajícího titána. 

Dojmy z hraní - svět nové Zeldy je plný možností, které můžete a nemusíte využít

Jestliže jste se někdy vydali na cestu s Linkem, víte, že jeho dobrodružství dokáží překvapit pohádkovým příběhem, výbornými puzzly i roztodivnými lokacemi, co lákají k prozkoumávání. A že hratelností jsou nejblíže ke klasickým akčním adventurám, přičemž poměr boje s roztomilými nepřáteli, řešením hádanek a objevováním je precizně vyvážen. Ve šlépějích série kráčí podle cca hodinky strávené v novinářském demu i Legend of Zelda: Breath of the Wild, která však přidává i skutečně otevřený široký svět. Ne rozsáhlé a v podstatě lineární lokace, ale celou širou krajinu plnou různých bodů zájmu.

Gamescom demo Mafia III naznačilo, že hra nejlépe funguje v přestřelkách a příběhových scénách

Třetí Mafie se na nás nezadržitelně valí z mnoha různých videí, které představují postavy, frakce a město. Dokonce jsme se dočkali už i dvou sestříhaných videí z hraní, kdy se hlavní hrdina Lincoln potřeboval prostřílet jedním z barů, a také přestřelky na lodi. Nicméně, pořád to nebylo živé hraní, jen sestřih. Na Gamescomu ale autoři konečně ukázali nesestříhanou půlhodinku, kdy před našima očima zahráli celou misi. Mafie III na základě toho působí jako velmi solidní městská akce se silnou příběhovou linkou, což asi fanoušci hry uslyší velmi rádi.

Dojmy z hraní: Civilization VI se nebojí změn, zároveň ale zachovává, co se osvědčilo

Na šestý díl Civilizace se po oznámení snesla vlna kritiky za „dětinsky vypadající grafiku, kterou bude určitě následovat i úpadek a zjednodušení všech mechanismů.“ Po asi půlhodině hraní však musím konstatovat, že obě výtky jsou liché. Výtvarnou stránku nechme stranou, ta je na osobním vkusu každého. Daleko důležitější jsou jednotlivé mechanismy. Šestá Civilizace konečně neodstraňuje to, co do minulého dílu přidaly datadisky, ale nabaluje na funkční kostru další prvky, případně mění a vylepšuje, co nefungovalo ideálně.

Zaklínač v komiksech - přehled kreslených dobrodružství populárního (anti)hrdiny

Zaklínač překonal hranice knižního média nepříliš povedeným seriálem a povedenou sérií her. Právě úspěch herní série zároveň nastartoval úspěch série zaklínačských komiksů. V letech 1993-1995 totiž v Polsku ve spolupráci Bogusława Polcha, Macieje Parowského a Andrzeje Sapkowského vyšly první komiksové příběhy, které se inspirovaly povídkami (jediný z nich s vlastním příběhem pojednával o Geraltově dětství). Kvalitu raných komiksů nicméně posoudit nemohu – u nás nikdy nevyšly. Údajně šlo o v té době vcelku použitelné čtivo, které chválil i sám Sapkowski. V následujícím článku se ale budeme věnovat novodobé komiksové sérii, která má mnohem blíže ke hrám od CD Projektu než k původním povídkám.

Fantasy General II – recenze

Vydat druhý díl k třiadvacet let staré hře je samo o sobě poměrně odvážné. Když je ale daný titul navíc tahovou strategií pro specifickou sortu hráčů, jde už o velký risk a vy si musíte být jistí, co vlastně děláte. Tvůrci ze studia Owned by Gravity na to šli od lesa: Fantasy General II staví na mechanismech původní hry (resp. všech těch slavných a výtečných Allied Generalů, Panzer Generalů a dalších), na pamětníky hustě pomrkává v příběhové části, ale hrát ho mohou i tací, kteří s původním titulem neměli tu čest.

11-11: Memories Retold – recenze

První světová válka je pořád originální zasazení, i když po Battlefieldu 1 a Valiant Hearts už to není tak hrami neprozkoumaná epocha. Příběhy, k jejichž napsání vybízí, nicméně pořád odvyprávěny nebyly. Explorační adventura 11-11: Memories Retold právě o špičkovém vyprávění osudu dvou vojáků znepřátelených stran je. A přestože nepřekvapí tím, že se osudy mladého kanadského fotografa Harryho a postaršího německého otce a šikovného mechanika Kurta protnou, jde o příběh, který v srdcích všech hráčů určitou stopu zanechá.

Octopath Traveler - recenze

Dobrodružství se dá zažít v každém věku a z jakéhokoliv popudu. Někdo chce ulehčit své sestře, jiného trošku vydírají, další jde striktně za pomstou. Životní příběhy jsou zamotané a u obyčejných lidí v nich nejde o záchranu světa, ani o jeden jediný společný cíl. Své o tom ví osmička hrdinů JRPG Octopath Traveler, exkluzivního pro Nintendo Switch, které osud a náhoda svede dohromady, aby si vzájemně vypomohli na svých cestách. Na cestách lemovaných lítými tahovými souboji, podloženými perfektním RPG systémem, nádhernými výhledy na krajinky, města i zatuchlé katakomby.

Mario + Rabbids: Kingdom Battle: Donkey Kong Adventure – recenze

Zamíchat legendárního zlo potírajícího instalatéra, šílené králíky a tahovku ve stylu XCOM vypadalo zpočátku jako pořádně šílený nápad. Jak jsme se ale dozvěděli v září loňského roku, šlo o šíleně dobrý nápad. Mario + Rabbids Kingdom Battle, přístupná strategie, která mísí taktickou hratelnost s humorem, si získala srdce nejen Adama Homoly (recenze), ale skoro všech v redakci. K původně oznámeným drobným rozšířením se po celosvětovém úspěchu přidalo rovnou celé nové dobrodružství s Donkey Kongem.

Urban Trial Playground – recenze

Chtěli jste vždycky být motorkářem, který holkám motá hlavu perfektními triky a staví motorku na zadní kolo? Nebo vám to přijde jako dobrá zábava, ale možnost (nebo spíš pravděpodobnost) fatálního držkopádu vás od podobné kratochvíle odrazuje? Tvůrci ze studia Teyon vám nabízejí virtuální možnost si to vše vyzkoušet v 2,5D arkádě Urban Trial Playground. Při pohledu z boku budete jezdit po prosluněných plážích, v husté zástavbě, kouknete na Golden Gate Bridge a vůbec sjedete na terénní motorce všechno možné i nemožné.

Battletech - recenze

Když jsem Battletech poprvé spustil, těšil jsem se na dokonalou strategicko-taktickou nirvánu. Vždyť kde lépe uplatnit různorodé taktiky než při bitvách obrovských strojů, kde by mělo záležet především na dobrém manévrování a umístění zásahů tak, abyste své nepřátele co nejvíce zničili? Se slzou v oku jsem vzpomínal na MechCommander, kde se konstantní boj proti přesile dal řešit spoustou vhodných manévrů, z každého ukořistěného mecha se člověk neuvěřitelně radoval, a hlavně každý z typů mechů měl své výhody, nevýhody a účel. Battletech sliboval být tím, kdo tuto radost opět přinese v moderních kulisách. Plnění slibu je ale mnohem těžší než letmé odkázání se na minulost.

Railway Empire - recenze

Rozvoj vlakové dopravy znamenal mnohé jak pro další rozvoj Anglie v období těsně po hlavním boomu průmyslové revoluce, tak sehrál důležitou roli především ve Spojených státech amerických, kde byl růst průmyslu a expanze dál na západní pobřeží umožněna především díky železnici. Ostatně, Vinnetou by mohl vyprávět. V Railway Empire nicméně neplníte roli Old Shatterhanda, který se s domorodci handrkuje o každou míli, aby se k nim následně přidal, ani se nesnažíte indiány kvůli vedení železnice zdecimovat. Váš úkol je mnohem méně brutální, ale o to důležitější a v mnohém složitější: zajistit, aby se zboží i lidé dostali ve správný čas na správné místo, průmysly na sebe pěkně navazovaly a města v USA se utěšeně rozrůstala.

Super Mario Odyssey - recenze

Super Mario Odyssey je typickou hrou od Nintenda. Využívá léty prověřenou a poctivě vycizelovanou herní formuli – skákání přes překážky a řešení drobných logických rébusů. Vybroušený základ je pak dále doprovázen symfonií originálních nápadů, které každých několik desítek minut přinesou něco nového a hráči se na tváři usadí lehce přihlouplý úsměv. Jeho mozkové buňky jsou totiž co chvíli stimulovány k trochu odlišné činnosti a parádně u hry relaxuje. Pokud totiž mluvíme o hraní si a o hravosti obecně, není v současné době ve videoherním průmyslu lepší příklad než Super Mario Odyssey.

XCOM 2: War of the Chosen - recenze

„Vítejte zpět, veliteli. Situace na planetě Zemi je stejná, jako když jsme vás zachránili minule: pořád ji ovládají mimozemšťané a XCOM je spíše partyzánskou organizací, která může šmejd z vesmíru vykopat jen s vámi v zádech. Hodně štěstí a užijte si to!“ S tímhle známým pocitem poprvé spustíte datadisk War of the Chosen pro XCOM 2 a chvíli vás neopustí. Zdá se, jako by se od minula nic moc nezměnilo, tutoriál je stejný, jen v jedné animaci se vyskytuje nová postava… Jenže po čase se začne ukazovat jedna novinka po druhé. Autoři toho přidali a upravili opravdu hodně a nové prvky zvládli zapracovat tak dokonale, že nic nepůsobí jako zbytečný přídavek.

Splatoon 2 - recenze

Splatoon 2 je pořád ta stejná netradiční střílečka z pohledu třetí osoby, ve které hraje prim multiplayerová složka a originální idea proměny z humanoida, co střílí z vybraných zbraní inkoust, na oliheň, jež naopak ve své barvě inkoustu umí rychleji plavat, schovávat se a zdolávat vertikální překážky. Znamená to rychlost, obratnost, hravost a možnost využít jinde nevídané taktiky. Což stačí na výrazné odlišení se od zástupu generických stříleček. Oproti prvnímu dílu přináší dvojka už od začátku více herních módů, více zbraní a vyladěnější herní zážitek.