Pro Patrika jsou videohry na stejné úrovni jako deskovky a díky tomuto rozpolcení tráví většinu svého času v herních světech, ze kterých dává přednost těm příběhovým, či naopak zcela vyprávění prostým simulacím. Ale žádné kompetitivní multiplayery a duchařiny, prosím.

Když zrovna neokupuje obrazovku PlayStationu či Switche, přemýšlí, kam by vyrazil na výlet. Upřednostňuje delší road tripy po zahraničí se spaním v autě či pod stanem prokládané menšími pěšími túrami za krásami světa nedosažitelnými zpoza volantu. A pokud náhodou ani to není na pořadu dne, chopí se štětce a nabarví jednu z mnoha figurek z některé z mnoha deskovek, uvaří, respektive se pokusí uvařit alespoň trochu poživatelný pokrm, mrkne na seriál na Netflixu a při usínání vymyslí další hru, kterou doufá, že jednoho krásného dne možná vyrobí či naprogramuje.

Trackmania – recenze

Stará známá s novou neznámou

The Pillar – recenze české The Witness

Puzzle, kam se podíváš

SnowRunner – recenze

Jak popsat nepopsatelný zážitek? Hru, na kterou se těšíte možná ze všeho nejvíc, i když je pro většinu ostatních naprosto nepochopitelná? Jak jim máte dokázat, že pomalé ploužení hustým bahnem či sněhem a sledování bezkonkurenční fyziky těžkých trucků vyvolává pocity vzrušení a nutně to neznamená, že jste podivíni? Kdo nebude chtít, ten to nikdy nepochopí. Kdo se odváží vstoupit, najde jednu z nejlepších her svého druhu, která bude těžko hledat obstojnou konkurenci.

MotoGP 20 – recenze

Italské studio Milestone zvládá najednou vyvíjet dvě série offroadových motorek, MXGP a Monster Energy Supercross, a dvě série silničních motorek, Ride a MotoGP. Většinu z nich dodává každý rok v lehce obměněném stavu a dá se říct, že se s každým dalším dílem zlepšují. Platí to i o letošním MotoGP 20, ale evoluce je natolik střídmá, že by se tvůrci měli zamyslet nad kadencí vydávání svých her.

Panzer Corps 2 – recenze

Druhoválečná strategie Panzer Corps z roku 2011 si dala za cíl navázat na legendární sérii Panzer General a v mnohém se jí to podařilo. Od jejího letošního pokračování se proto očekávalo mnohé, a pokud doufáte, že tato recenze bude plná přímého srovnání se zmíněnými hrami, pak vás radši rovnou zklamu. V textu vás totiž čeká pohled nováčka dříve nepolíbeného tahovými válečnými strategiemi, který má ale jasné poselství: nebojte se toho, vystupte ze své komfortní zóny a zažijete něco skvělého! Panzer Corps 2 je pro novopečené stratégy jako dělaný.

TT Isle of Man 2: Ride on the Edge – recenze

V odvětví motorsportu je spousta bláznivých a nebezpečných disciplín, ze kterých se tají dech a tvoří husina už jen v pozici diváka. Jednou z nejděsivějších je soutěž motorek TT na ostrově Man, který se nachází mezi Velkou Británii a Irskem. Druhá videoherní adaptace tohoto šíleného podniku ve vás vyvolá pocit, že něco takového může absolvovat jen naprostý blázen. Ještě teď se mi z toho zvedá žaludek, ale touha vrátit se na nebezpečné silničky je větší.

Stela – recenze možného nástupce Inside

Mít za vzor fantastickou plošinovkou adventuru Inside má dvě strany mince. Na jedné straně dáváte život něčemu silně emocionálnímu, co odvypráví příběh jen s pomocí prostředí, na straně druhé se nelze vyhnout srovnání s vaším vzorem, který není lehké překonat. Stela skončila někde v půli cesty k dokonalosti.

Animal Crossing: New Horizons – recenze

Ráno vstanu, připravím si snídani, uvařím si čaj, vyčistím si zuby a vyrazím do práce. Ale poté vstanu znovu. Podívám se na výhodné nabídky v obchodě, posbírám, co vyplavilo moře a co urodila zahrádka, nachytám pár ryb a motýlů, vyrazím na trh a za vydělané peníze si pořídím nový nábytek. Animal Crossing: New Horizons se stalo mým druhým životem, ve kterém chci strávit každý další den.