Galerie

Spintires, MudRunner, SnowRunner, Expeditions a teď RoadCraft. Rodina jedinečných simulací těžké techniky brodící se bahnem a jiným nesmlouvavým terénem se nám opět rozrůstá a studio Saber Interactive tentokrát servíruje ten nejpřístupnější a zároveň „nejvíc herní“ zážitek.

Starý dobrý základ

RoadCraft je ve svém nejniternějším bodě dalším SnowRunnerem. Hra své kořeny nezapře po grafické ani technické stránce, tedy se budete kochat nádhernými krajinkami a neskutečně propracovanou fyzikou nejrůznějších vozidel.

Krajinky jsou nyní navíc ještě hezčí díky přítomnosti většího množství vesnic a městeček, v nichž se obvykle nachází nějaký ten výraznější cíl – jako třeba nádherný palác v Africe či poutavý kostel kdesi v Evropě.

A jak se většinou uchyluji k hraní ze třetí osoby, protože se prostě rád celou dobu kochám vozidlem, světem a fyzikou, tak tentokrát jsem často přepínal i do kokpitů, protože jsou jedním slovem parádní.

zdroj: Saber Interactive

Fyzika je pak na stále opravdu vysoké úrovni, kdy se každý stroj chová úplně jinak a na jeho ovládání má vliv jak okolní terén, tak i použití off-roadových asistentů či prosté rozložení váhy nákladu na korbě.

To všechno je na jedničku s hvězdičkou, nicméně matadoři této série budou od samého počátku civět jako opaření, kolik ústupků tvůrci udělali, aby byl RoadCraft tou nejpřístupnější simulací těžkého terénu.

Něco tady chybí

„Kde je spotřeba paliva?“ byla moje vůbec první otázka po zapnutí hry, k níž o pár vteřin později následovala: „A to tu jako opravdu neexistuje poškození? Ani píchlá pneumatika?“. A ano, skutečně se věci mají přesně takhle. Stejně mě zarazil i fakt, že si svůj průzkumný džíp či práci odvádějící truck nemůžete vůbec nijak vylepšit.

zdroj: Saber Interactive

Všechny tyto tři prvky jsou pro mě v případě předchozích her stěžejní. Protože je radost řešit, zda si s sebou mám brát nějaké kanystry s palivem. Protože jsem si musel dát dobrý pozor, abych zbytečně nejezdil s náhonem na všechny čtyři a hltal tak naftu ve velkém, když stačil záběr jedné nápravy. Protože jsem nemohl po mapě létat jako splašený, neboť fatální poškození na sebe nenechalo dlouho čekat.

Nic z toho se vám v RoadCraftu nestane. A jak mě to v prvních pár hodinách štvalo, tak nakonec musím uznat, že to ve hře vlastně nechybí. RoadCraft se totiž daleko víc soustředí na to, aby v něm bylo opravdu co dělat, byla to zábava a neřešily se takové „zbytečnosti“.

Předchůdci byli v této oblasti chudší – vozili jste materiály sem a tam a zprovozňovali tím stavby poškozené nějakou katastrofou. Ono to popravdě platí stále, zase se stala nějaká katastrofa a kraj tím neskutečně trpí, ale vše je teď mnohem uvěřitelnější, daleko méně abstraktní a arkádové.

Galerie

Narazíte na vesnice, jejichž domy jsou rozmetané na kusy po celém kraji. Máte tu obrovské průrvy v přírodě po zemětřesení. Jsou tu doly zcela zaplavené vodou. A vy s tím vším něco provedete daleko sofistikovanějším způsobem, za což se vám hra odmění vizuální proměnou (například jakmile odčerpáte vodu z dolů, zpřístupníte si tím dříve zaplavený kus mapy).

CestyStav

RoadCraft ve vás vyvolá daleko větší pocit, že jste pro obnovu světa skutečně něco udělali. Musíte například použít speciální „tank“ k natažení pod zem zakopaného kabelu mezi funkční rozvodnou a vzdálenou továrnou. Jinými slovy dostat elektřinu do místa, v němž si následně vyrobíte, co bude potřeba.

A skutečně tu dochází k výrobě, kdy například posbíraný železný šrot přeměníte v továrně na zbrusu novou trubku, jež následně odvezete přes půl mapy k poškozenému potrubí, které takto opravíte a opět zprovozníte.

zdroj: Saber Interactive

Jindy bude potřeba postavit most. Jasně, to dělal už SnowRunner, ale tentokrát máte naprosto volnou ruku v tom, kde vyroste. Může být železný nebo dřevěný (podle toho, jaké materiály si seženete a zpracujete) a mít různou šířku a délku. Nejprve si ho naplánujete v krajině, pak navozíte materiály a voilà – cesta vpřed je rázem volná.

No a pak je tu samozřejmě ono titulní budování silnic, do kterého se rovněž můžete pustit kdekoliv na mapě, abyste si tak usnadnili cestu třeba přes bažinu. Nejprve sklápěčkou navozíte písek, který následně rozhrnete buldozerem, abyste ho poté přejeli asfaltovačem a konečně uváleli.

zdroj: Saber Interactive

Je to zábavný proces a vidět za sebou tuto skutečně vaši vlastní práci se z hlediska uspokojení nedá srovnávat s ničím, co nabízely předchozí hry. Ta svoboda postavit most i silnici kdekoliv je neskutečně osvobozující a posouvá strategickou složku hry na novou úroveň, když si najednou můžete plánovat trasy opravdu odkudkoliv a pokud máte nekonečně volného času, klidně můžete všechny lesní cesty vyasfaltovat.

Materiály musí proudit

Zmínil jsem plánování tras. To doposud znamenalo nakreslit si na mapě cestičku, po níž se sami vydáte náročným terénem. Jenže v RoadCraftu to znamená něco úplně jiného. Jednak terén už není až tak náročný, abyste ho museli řešit na každém kroku, a jednak po této naplánované trase začnou místo vás proudit vozidla ovládaná počítačem! Takže musíte být o to opatrnější, aby někde nezapadla, o něco se nezasekla a připravit jim pomocí výše popsaných systémů tu co možná nejlepší cestu.

Je to skvělá výzva, kdy často můžete volit delší trasu s méně prací, nebo kratší, která si ale vyžádá nějakou tu úpravu terénu. Navíc to, že se prvnímu vozidlu podaří projet, nemusí platit u pátého.

V měkkém terénu se začnou tvořit hluboké brázdy a brzy tak nastane moment, kdy vám vyskočí chybová hláška a vy buď vymyslíte nějakou okliku, nebo sáhnete po náklaďáku a nově vzniklé koleje zasypete pískem, v tom ještě lepším případě záhy vyasfaltujete. Na písek ale pozor, má tendenci se při neopatrné jízdě sypat z korby a pak vás až do skonání dní budou štvát hromádky na cestě, což považuji za skvělý detail!

Galerie

Bohužel se ale ještě nejedná o úplně strategickou hru. Každá trasa vám poskytne jen omezené množství surovin/peněz/zkušeností a následná vozidla po ní jezdí, aniž by vám poskytovala jakékoliv odměny, takže nic nebrání tomu trasu zrušit a nenechat se otravovat neustálými hláškami o jejím špatném stavu…

Ještě tu zmíním jednu velmi nečekanou novinku – platforming. Tvůrcům se skutečně podařilo dostat do takové hry cosi jako environmentální hádanky. Většinou je najdete na nějakém staveništi, kterým si musíte najít cestu. Vyžaduje to například shazování obrovských desek, které otevřou novou trasu nebo vytvoří most.

zdroj: Saber Interactive

Zprvu mi přišlo velice komické, a že to v takové simulaci nemá co dělat. Ale RoadCraft je opravdu mnohem víc hra než její předchůdci a tohle je ve výsledku takový příjemně osvěžující prvek, který vás přinutí se chovat zase trochu jinak, než když jen máte přebrodit bažinu.

Obrňte se trpělivostí

Náplň hry je opravdu bohatá, snadno tu strávíte vyšší desítky hodin, zatímco hračičkové a hráči, kteří musí splnit všechno, by měli počítat s dobou hodně nad sto hodinami. Stačí se jen podívat na jednoduchá čísla – je tu přes 280 hlavních úkolů a přes 80 vedlejších na osmi mapách, přičemž leckteré mise vám mohou zabrat klidně několik hodin. Navíc mají nadabované „příběhové“ pozadí, díky čemuž je jejich plnění ještě uvěřitelnější.

Například jeden z posledních úkolů na jedné z map vyžadoval vyslat vozidla po trase, která vlastně neexistovala. Vyžádalo si to stavbu několika mostů a vyasfaltování cest vyloženě skrz les, což zabralo všeho všudy asi tři hodiny.

A pozor, to jsme hráli ve dvou v kooperaci, protože jestli k něčemu RoadCraft opravdu vybízí, pak je to spolupráce. Zatímco jeden hráč naváží těžkou techniku na tvorbu silnic, druhý vyrábí materiály na stavbu mostů. Potom jeden hráč pokládá čerstvý asfalt a druhý ho po něm hned válcuje. V jednom bych stejnou misi dělal odhadem spíš kolem pěti hodin…

zdroj: Saber Interactive

A teď si představte, že se vám takový progres neuloží. Přesně to je můj případ – hodiny investované práce přišly vniveč. A nebyl to bohužel ojedinělý případ, protože RoadCraft v recenzované verzi není zrovna dobře optimalizovanou hrou.

Co pár hodin mi hra spadla, jednou dokonce způsobem, že mi zcela ochromila celý PlayStation. Tvůrci tak ode mě dostali spoustu zpráv o chybě a upřímně doufám, že je všechny co nevidět vyřeší, protože tato technická stránka hry je obrovskou vadou na jinak parádním, ale překvapivě nekonzistentním zážitku.

Galerie

Na druhou stranu jsem hrál na základním PlayStationu 5 s upřednostněním grafické stránky, protože pohotové reflexy tu zrovna nepotřebujete a hra tím většinu času nijak netrpěla, na ploše mnoha desítek hodin jsem zaznamenal jenom pár rychlých propadů snímků.

Když pejsek a kočička stavili cestu

O nekonzistenci se tu stará převážně simulační stránka hry, která je jednou hardcore, jindy nečekaně benevolentní. O výrobě materiálů už víte – musíte skutečně posbírat jednotlivé kousky šrotu, ale v továrně vám samy od sebe zmizí z korby. Výrobky zase musíte jeden po druhém naložit, ale v cíli máte splněno nehledě na skutečné natočení objektu při vykládání.

Když pak ale máte navozit písek na cestu, tak se žádná sofistikovaná nakládka nekoná. Písek se vám jako zázrak z čistého nebe nasype odnikud na korbu klidně uprostřed pustých lesů. A asfaltování? Žádný tekutý asfalt tu vlastně není, nemusíte ho nikam vozit ani doplňovat stroj, který ho prostě sám od sebe kreslí na písek.

Obočí mi zvedá i zabezpečení nákladu, kdy jedním stiskem tlačítka ukotvíte vše na korbě, aby se to v případě převrácení nevysypalo. No ale proč stejným způsobem nemůžu ukotvit i převážená vozidla, kde to mimochodem dává ten vůbec největší smysl? Pásová vozidla mají tendenci pěkně klouzat a já prostě nerozumím tomu, proč bych si je jako v reálu nemohl přikurtovat na korbu…

zdroj: Saber Interactive

Hlava mi taky nebere, proč nelze stejně jako už vytvořené trasy editovat i návrh mostu. Ten totiž nakreslíte jen jednou a pokud se vám nelíbí umístění (což se vám líbit nebude, protože je to velice nepřesný nástroj), musíte ho zrušit a navrhnout znova.

No a proč tu je plánovač mostů, ale chybí plánovač cest? Respektive tvorba cest je dvojí – ta svobodná, kterou si uděláte sami kdekoliv, a ta „příběhová“. Druhý případ má nadiktované, kudy přesně musí trasa vést, z čehož vznikají dvě bolístky, které vaše vlastní cesta mimo tento diktovaný plán neudělá.

Zaprvé, po vytvoření vypadá úplně jinak. Je mnohem širší a hezčí. Zadruhé, do její tvorby můžete zapojit umělou inteligenci, tedy nechat vozidla, ať ji vytvoří za vás. Obzvlášť v případě sklápěčky s pískem to oceníte, protože zatímco AI ho nasype rovnoměrně po celé délce a písek si nemusí neustále doplňovat, tak vy sami nikdy neodhadnete, jak moc korbu naklopit a budou vám vznikat nekonzistentní hromady.

zdroj: Saber Interactive

Nechápu proto, proč tu není stejný nástroj i na plánování vlastních cest, který by sóloví hráči v rámci urychlení těchto postupů jistě uvítali. No a fakt, že český překlad je i tentokrát naprosto nepoužitelný, když sám neví, o čem vůbec mluví, už vlastně ani nepřekvapí a důrazně doporučuji hrát s angličtinou.

Jsem pro, jsem proti

I když jsem si v prvních pár hodinách napsal celou stránku výtek, z nichž se mnohé dostaly do textu výše, tak další jsem postupně odmazával, jak jsem si začínal uvědomovat, v čem je vlastně síla RoadCraftu.

To, že se tu nespotřebovává palivo a neexistuje poškození, je nakonec vlastně příjemné v tom, že to neodvádí pozornost od zábavných misí a nových systémů.

Galerie

To, že tu není možnost si jakkoliv vylepšovat vozidla, je vykoupené jiným, přímočařejším způsobem, který ale funguje pěkně – hra vám dává zadarmo spoustu techniky, která je ale zrezivělá, zatímco ta samá vozidla z obchodu jsou funglovky s lepšími vlastnostmi. Ke štěstí a pocitu progrese to bohatě stačí.

Navíc jsou tu typy aut, s nimiž jste se v předchozích hrách moc nepotkávali, ať už je řeč o zásobě pásových vozidel, lesní technice či nejrůznějších zařízeních, která ani nejsem schopný pojmenovat. A všechny do jednoho je radost sledovat při práci.

Hraní RoadCraftu si neskutečně užívám, a ještě jsem s ním ani náhodou neskončil, protože seznam misí je opravdu dlouhý a mnoho cest je stále zablácených. Přesto jsem rozpolcený, protože některá designová rozhodnutí mi nepřijdou šťastná (ústupek přístupnosti k nim ale nepatří) a recenzovaná technická stránka hry mě připravila o spousty hodin, které budu muset opakovat.

zdroj: Saber Interactive

Zkrátka a dobře se tu skvělá a zábavná hratelnost s jistou nekonzistencí a nespolehlivostí, jejichž vlivem jsem nakonec musel dát o bodík míň, než bych chtěl. Pořád jde ale o mnohem lepší hru, než jakou byla předchozí Expeditions.

A pokud dojde k opatchování hry – nebude padat a nestane se, že vám neuloží postup, tak si za mě potom tu osmičku i přes ostatní výtky zaslouží.