Jak neoznamovat hru: Hellblade II

Komunikace na hranici parodie

Slabý rok? Ale kdeže. Herní byznys v cílové rovince zmáčknul turbo

Tichá voda v první půli, tsunami ve finiši

Overwatch 2 působí uspěchaně. A to ještě nevyšel

Alespoň že to Blizzard přiznává

Prolomí Project Q multiplayerovou smůlu Ubisoftu?

Francouzům se v multiplayeru pořád nedaří

8. prosince vyjde nedodělané Halo Infinite

Povede se návrat k relevantnosti?

Skvělý Assassin’s Creed Valhalla hyzdí roky staré bugy z Origins

Technická stránka by zasloužila restart

Microsoft tentokrát namazal na chleba sám sebe

Prezentace Halo byla ostuda a zbytek je v nedohlednu

Microsoft konečně ukázal nové Halo a neohromil

Nové Halo nevypadá špatně. Bude to ale stačit?

Sony si Microsoft namazala na chleba

Microsoft se zase střílí do nohy

Assassin’s Creed Valhalla zrazuje odkaz Alfréda Velikého

Víme, že hry s historií nakládají podle svých potřeb a často velmi volně. Série Assassin’s Creed samozřejmě není výjimkou, ale pořád platí, že většina her z této série se může honosit tím, že dokázala hráče přenést do minulosti, kde se mohl kochat i vzdělávat. A i když tu byly (většinou logické a nutné) historické ústupky, zabijácký výlet do historie nekazily. Osobně se na Assassin’s Creed Valhalla těším, ale pár věcí v jeho způsobu zpracování historie ve mně už během traileru vyvolalo skřípání zubů a nešťastné rozhazování rukama.