Říkali jsme to mnohokrát, mnohokrát jsme v průběhu roku lomili rukama a lovili tituly na recenzování, kde to jen šlo. Ano, rok 2022 byl z hlediska her po většinu svého trvání poněkud chudý a tento fakt narušilo jen několik velkých výjimek jako Elden Ring, Horizon Forbidden West, Total War: Warhammer III + Immortal Empires nebo Xenoblade Chronicles 3. A když ne nutně velkých, tak aspoň povedených (Expeditions: Rome, Shadow Warrior 3, Stray).
Ano, bylo co hrát. Nicméně oproti kadenci AAA titulů jiných let a ještě vzhledem k mnoha a mnoha odkladům se prostě letošek zdál být záležitostí pár „must have“ her a pak vybraných kousků pro fajnšmekry nebo ty, kteří hledají spíše konkrétní žánry.
No a pak přišel Gamescom a společně s ním kromě několika odkladů i řada oznámení, že některé hry to vlastně stihnou ještě letos. Tím začal pomalý, ale vytrvalý tlak nových a nových kousků, které mám nejenom chuť hrát, ale tak nějak cítím povinnost. A s každým dalším měsícem vidím těch titulů víc a víc. Takže si dovolím tvrdit, že rok 2022 opravdu nebude chudý, naopak nás v cílové rovince ještě čekají žně.
zdroj: vlastní video redakce
Přeskočím rekapitulaci září a rovnou se podívám ostřížím, i když v tuto chvíli poněkud znaveným zrakem na to, co nás ještě čeká. Za rohem slyšíme cupitání tisíců nožiček ve snad povedeném A Plague Tale: Requiem. Zarytí hráči na PC si mohou brousit zuby na kolekci Uncharted, Mario + Rabbids Sparks of Hope vypadají jako rozšířená verze už tak skvělé tahovky. Fandové DC už asi mají v kalendáři zaškrtnuté vydání Gotham Knights a každý, kdo má vkus na brilantní hry, musí netrpělivě čekat na vydání plné verze Mount and Blade II: Bannerlord. Milovníci grand strategií si brousí ekonomické poučky na Victorii 3. A tohle všechno jsou, pěkně prosím, vydání v rámci sedmi dnů!
Na jednu stranu bych mohl žehrat, že tohle je i na naši redakci a spolehlivé externisty pořádně hutná kanonáda, ale na druhou stranu vím, že budu mít co hrát dalších několik týdnů, tedy pardon, měsíců. Protože tím nekončíme.
Čelo šéfredaktorovo se nervózně rosí, ale srdce hráčovo plesá. Bayonetta 3 rozjede svoje smrtící komba také ještě v říjnu a spolu s ní se vrátí Call of Duty s velmi dobře vypadajícím Modern Warfare 2 (díky kterému Pavla snad přesvědčím, že dost bylo Fortnite).
Listopadu samozřejmě dominuje vydání God of War Ragnarök, který naštěstí odložen nebyl. Pozoruhodné středověké RPG od Obsidianu Pentiment je jeden z černých koňů sezóny, sám jsem velmi zvědavý na Harvestellu a obligátní nový ročník Football Manageru a velké naděje vkládám do FPS řežby Evil West. No a konec listopadu bude samozřejmě patřit kosení hord Chaosu v kooperační střílečce Warhammer 40,000: Darktide, u které bych se opravdu divil, kdyby se nepovedla, protože Vermintide 2 byl skvělým zážitkem na dlouho. Uffff, začíná se rosit čelo běžného hráče, šéfredaktor už pije uklidňující kávu a opakuje si: „Nějak se to zvládne!“
Dobrý den, tady je prosinec. Příběhová komiksová tahovka Midnight Suns of tvůrců XCOMu? Ano prosím, šup sem s tím. The Callisto Protocol? Tomu říkám horor. Crisis Core: Final Fantasy VII Reunion? Jak bych se mohl nevrátit do jedné ze svých nejoblíbenějších her, kterou tímto doporučuji i vám (a věřím, že vývojáři remake nepokazí)? Pak je tu bizarní svět mluvících zbraní v High on Life… Ano, pořád v prosinci. Jo a taky je tu Need for Speed a tentokrát to třeba vyjde!
zdroj: Squanch Games
Uff, ne, po tomhle výčtu tří a půl měsíců, v nichž by si jistě mnozí z vás našli i jiné tituly, už rozhodně neplatí, že rok 2022 je chudý. Neříkám, že všechny jmenované hry budou skvělé, ale rozhodně na to mají potenciál. A pokud patříte mezi univerzálnější hráče, myslím, že máte doslova měsíce co hrát. Popravdě, mně by stačil jen ten Bannerlord, Victoria a God of War, abych měl proč zapínat herní zařízení…
Smeťme každopádně ze stolu cedulku „rok 2022 nestál za nic“. Jeho start byl silný, jeho polovina připomínala poušť, ale jeho konec je doslova maelstrom. Navíc skutečně oceňuju mix velkých AAA projektů a her od studií, která by jindy byla zatlačena do pozadí velkorozpočtovou produkcí.
A ta spousta reprezentovaných žánrů! To je důkaz skutečnosti, že k radosti (a přetížení) nepotřebujeme pět openworldů s emergentní hratelností během tří měsíců, ale že se herní průmysl pořád dokáže věnovat prakticky všem hráčským zájmovým skupinám. Ano, mohlo by tu být jedno pořádné, klasické RPG, ale popravdě netuším, kdy bych ho stíhal hrát.
Z roku 2022 se nakonec vyklubal roh hojnosti. Mohl si to rozložit lépe, ale je třeba si připomínat, že ne vše musíte pokořit hned v den vydání a někdy ani v rok vydání. Tedy pokud nejste herní redaktor…
