Recenze
Tempest Rising – recenze potomka Command and Conquer
17. 4. 2025
|
Jakub Malchárek
Jízda na tanku nostalgie
NHL 17 - recenze
15. 9. 2016
|
Martin Bach
Pokud by měl kvalitu a zajímavost nového ročníku herní série NHL předznamenat první zápas, který v něm absolvujete, v mém případě by se NHL 17 zařadila mezi nejlepší díly všech dob. Napínavý duel českého nároďáku s Kanadou na úvod Světového poháru, který po dvou vydřených gólech v oslabení skončil těsnou prohrou našich v poměru 2:3, mi hned z kraje předvedl to nejlepší, co hra nabízí - rychlý hokej, drsné souboje před brankou a góly, jaké jsme v hokeji od EA Sports dlouho neviděli. Jenže určitá zdrženlivost a zdravá dávka skepse je letos namístě. NHL 16 se nadmíru povedla a vývojáři musí vytasit pořádné trumfy na to, aby hráče donutili k dalšímu každoročnímu přepřáhnutí.
Far Cry 4 - recenze
19. 11. 2014
|
Jan Olejník
Dokázal jsem to! Úspěšně jsem se vyhnul téměř všem reklamám, trailerům, rozhovorům a dalším mediálním prostředkům, přes které se Ubisoft snažil o Far Cry 4 vyzradit první poslední. Do Kyratu jsem tedy přijel skoro stejně bezelstný a neznalý místních poměrů jako hlavní hrdina hry, mladý Ajay Ghale, jehož cílem je ve stínu majestátních hor rozprášit popel zesnulé matky. Jenže problémy na sebe nenechají dlouho čekat, přičemž ten zdaleka největší má blonďatý přeliv a růžové sako.
Anarchy Reigns – recenze
16. 3. 2013
|
Aleš Smutný
Platinum Games je tak trochu nedoceněné studio. Dělá poctivé hry, zábavné hry, ale vydavatelům jejich titulů buď nefunguje marketing, nebo si na ně zasedl nějaký zlý herní bůh. Doopravdy uspěla jen Bayonetta a částečně MadWorld, protože přinesl na tehdy „slušné“ Wii brutálně masakrální akci, u které jste se občas pořádně zapotili – doslova.
Star Wars: The Force Unleashed II - recenze
1. 11. 2010
|
Lukáš Grygar
Mám za to, že sága Force Unleashed šla ke dnu ve chvíli, kdy dala hráči do rukou Darth Vadera. Tedy na samém začátku. Bijte mě, řežte mě, mučte chlebovou polívkou a Star Wars Holiday Special, ale fakt, že jsem na Hvězdných válkách vyrůstal, mi opravdu nepomůže být smířlivý s něčím, co jde proti étosu původní trilogie.
Control Resonant – recenze akčního RPG z dílny finských vypravěčů
18. 9. 2026
|
Michal Krupička
Divný, okouzlující a zábavný
Umbrella Corps - recenze
15. 7. 2016
|
Lucie Jiříková
Umbrella Corps je third-person multiplayer akce z Resident Evil univerza, která se odehrává dva roky po událostech Resident Evil 6, kdy už sice Umbrella neexistuje, ale světové korporace posílají žoldnéře, aby z laboratoří dostali vzácná data. A právě okolo střetu dvou skupin žoldáků uprostřed lokací, zamořených zombiemi, se točí multiplayer souboje této hry.
The Last of Us: Part II Remastered – recenze
16. 1. 2024
|
Pavel Makal
Když je slovo remaster na škodu
Saints Row: The Third - recenze
22. 11. 2011
|
Karel Drda
Třetí díl ujeté městské akce Saint Row je konečně tady a s definitivní platností potvrzuje, že tvůrci ani tentokrát neustoupili v nekorektním a běsném humoru. Dokázali, že nadsázka a ironie může směle konkurovat seriózně míněným titulům a že sandboxové hry ještě dokážou z vysoka kašlat na všelijaká cenzorská doporučení.
Tides of Tomorrow – recenze nejoriginálnější adventury posledních let
21. 4. 2026
|
Michal Krupička
Když se vyplatí experimentovat
Sam & Max - recenze 2.-6. epizody
3. 5. 2007
|
Redakce Games.cz
Dvojice detektivů na volné noze má za sebou první sérii případů, během nichž se ve městě, v televizním studiu, Bílém domě a dokonce i na Měsíci udála spousta neuvěřitelných událostí, o kterých vám povíme najednou.
Thick as Thieves – recenze nové plíživé kooperace od Warrena Spectora
22. 5. 2026
|
Michal Krupička
Jednohubka od krále plížení
Once Upon a Katamari – recenze šílené japonské hříčky o nabalování předmětů
22. 10. 2025
|
Michal Krupička
Když král všehomíra zase řádí
Bzzzt – recenze parádní české plošinovky
14. 11. 2023
|
Pavel Makal
Tak i u nás letos vznikla skvělá hra!
Age of Decadence - recenze
4. 11. 2015
|
Václav Pecháček
Tvůrci z Iron Tower Studios si pro svůj více než desetiletý projekt ambiciózního RPG Age of Decadence vybrali zajímavou inspiraci. Jedná se o období pádu Římské říše, které tvůrci pozměnili podle svého a doplnili o fantastickou technologii z dávné minulosti a špetku magie. Ale dobové kulisy, třeba římské zbraně a architektura, zůstávají stejně jako atmosféra chaosu a čekání na nevyhnutelnou zkázu. Titulní dekadence mi evokovala nejrůznější zábavné aktivity, ale bohužel, žádné prostopášné orgie ani bohaté hostiny se v hnědé a rozpadlé pustině nekonají.
Jotun - recenze vikinské rubačky
5. 10. 2015
|
Jan Slavík
Vikinská hra sem tam vyjde, ale herní dobrodružství přímo podle severských mýtů? To opravdu není tak běžný úkaz. William Dubé se svým studiem Thunder Lotus Games na Kickstarteru vybral přes 64 tisíc kanadských dolarů a nasliboval za ně hory doly, což už se s nadhledem bere jako jakási automatika. Jenže, světe, div se, pro jednou to všechno nebyla jen prázdná slova. Jotun je totiž od úplného začátku krásně osobitá hra.
OlliOlli 2: Welcome to Olliwood - recenze
25. 8. 2015
|
Adam Homola
První OlliOlli (recenze) mě minula, což je poté, kdy mě zcela pohltilo pokračování OlliOlli 2: Welcome to Olliwood, vlastně škoda. Už jsem totiž mohl být připravený na stavy, kdy se od monitoru buď nemůžu odtrhnout, nebo mám naopak chuť ho prohodit oknem. OlliOlli 2 je destilát těch nejvíce uspokojivých a nejvíce frustrujících okamžiků z Tony Hawk's Pro Skater her, koncentrovaných do bleskové hratelnosti a krátkých levelů.
God of War III Remastered - recenze
19. 8. 2015
|
Vilém Koubek
Zatímco Microsoft se stále snaží v konzolové válce vyjít hráčům co nejvíc vstříc prostřednictvím zpětné kompatibility pro Xbox One, Sony využívá svou vedoucí pozici a sází na PS4 jedním remasterem za druhým. Z šuplíku minulosti vytahuje PS3 hity, prohání je lehkou omlazovací kúrou a šup s nimi na pulty obchodů. Pokud je vám z tohoto trendu už náležitě zle, God of War III Remastered vám od nevolnosti zrovna nepomůže. Ale pokud jste původní hry nehráli, to už je jiná.
Yoshi's Woolly World - recenze
28. 7. 2015
|
Jakub Kovář
Bavlnky, barvičky, parádní zábava a roztomilý dinosaurus či, podle některých, zrůda s nádorem na zádech, vyberte si. Tak nějak se dá charakterizovat bavlnková plošinovka Yoshi's Woolly World, která kráčí ve šlépějích Kirby's Epic Yarn. Operuje navíc s tradičními mechanismy, typickými pro hry s Yoshim, takže zásadní je zde nejen skákání, ale také házení s vajíčky, které Yoshi dělá ze svých nepřátel. Vedle toho nabízí lehce rozšířenou transformaci v jiné bavlnkové tvary a tlačí na pilu v otázce průběžného obměňování hratelnostních formulek.
Convoy - recenze
9. 7. 2015
|
Daniel Kremser
Náhodně generovaný herní svět i souboje, vesmírná loď, pixel art a feeling, který je typický pro indie hry. To všechno jsou určující aspekty veleúspěšného roguelike titulu FTL, který tak trošku fušoval do řemesla Kirkovi se Spockem. Convoy je duchovní nástupce FTL, o kterém lze říci prakticky to samé, akorát nečerpá inspiraci z míst, kam se ještě žádný člověk nevydal, nýbrž z Mad Maxe od Goerge Millera.
Verdun - recenze
14. 6. 2015
|
Daniel Kremser
První světová válka a hry si moc nenotují. Svou povahou i historickou epochou jde o nevděčné a úzce profilované téma, které válečné drama z Omahy asi jen tak netrumfne. Podle toho taky vypadá těch pár her, které se tématice věnují. Malé rozpočty, většinou béčkové pojetí, dílčí chyby, ale i trocha autenticity a neokoukaných kulis, respektive principů. To všechno platí i pro novou simulaci zákopové války Verdun, která by se s trochou nadsázky dala považovat i za adaptaci Remarqueova románu Na západní frontě klid.
The Crew - recenze PC verze
13. 12. 2014
|
Ondřej Švára
Užít si tak Ameriku za volantem! Pro mnohé nedostižný sen se nyní přiblížil s hybridní onlineovkou The Crew. V nesmírně ambiciózním titulu přivezl Ubisoft obrovské a zároveň nejdetailnější herní prostředí v historii závodního žánru. Západ slunce je z krajnice staré dobré Route 66 opravdu kouzelný a věřte, že cesta sem může z virtuální Floridy trvat i více než hodinu. Motoristicky snovou hodinu! Bohužel, dokonalá ale The Crew zdaleka není. Za kvalitou motoristické mapy Spojených států prakticky vše ostatní více či méně zaostává.
Eschalon: Book III - recenze
5. 4. 2014
|
Karel Drda
Nehrál jsem první ani druhý díl Eschalon, ale velmi podobný Avadon 2: The Corruption mě dostal před časem na kolena. V kontextu mnoha událostí z poslední doby tvrdím, že dělat RPG hry jako nezávislý vývojář může být kouzelné pro obě strany - hráče i vývojáře.
Gone Home - recenze
7. 9. 2013
|
Pavel Dobrovský
V prvním odstavci upneme Gone Home do svěráku faktických informací, aby následné popisování nepopsatelného nebylo pomíjivé jako letní vánek. Mladé studio Fullbright zatím neudělalo ani jednu hru. Fakt. Mezi čtveřicí členů najdeme vývojáře BioShock Infinite a DLC Minerva’s Den pro BioShock 2. Fakt. Společně s Dear Esther jde o hry určující směřování Gone Home. Fakt.
SimCity - recenze
12. 3. 2013
|
Jan Horčík
Když jsme před pár týdny dostali možnost si nové SimCity na pár hodin zahrát na speciální prezentaci pro novináře ve Varšavě, odváželi jsme si pozitivní dojmy. Producenti nám namalovali líbivý příběh velkého relaunche zavedené série. Dnes je všechno jinak. Nové SimCity v pátek vyšlo také v ČR. Podobně jako za velkou louží byl i u nás v Evropě problém s připojením do hry. Ještě v neděli bylo nutné čekat i několik desítek minut, než jste vůbec mohli začít hrát.
Incredipede - recenze
12. 11. 2012
|
Lucie Jiříková
Zní to jako americký sen. Vývojář hry Incredipede, Colin Northway, jednoho dne všechno prodal a společně s manželkou Sarah vyrazil do světa. Podle jeho slov chce prostřednictví cestování čerpat inspiraci pro své nové hry. To je opravdu bomba, nemyslíte? Já jsem si to taky myslela a v nadšení jsem tak nějak předpokládala, že Incredipede je předurčena stát se nezávislým hitem. Něco jako další Minecraft nebo alespoň World of Goo.
Iron Brigade - recenze
30. 8. 2012
|
Martin Kapalka
Studio Double Fine se po necelém roce rozhodlo předělat Iron Brigade (Trenched na X360) i na PC. A jelikož jde o tvůrce Psychonauts nebo Stacking, neochudili nás o velmi osobité zpracování hry v žánru, který v posledních letech zplodil celou řadu variací. Spojit mech akci viděnou z pohledu třetí osoby a klasickou tower defense strategii? Pro Double Fine žádný problém.
Unmechanical - recenze
27. 8. 2012
|
Ondřej Švára
Vrcholem bambuláctví pro mě byla vždycky čepička s vrtulkou a asi není náhoda, že ji nejčastěji nosili chudáci medvědi ze sovětských cirkusů nebo Vlkovi kreslení kamarádi z "Jen počkej, zajíci". Tedy ti s nižším inteligenčním kvocientem. Hrůza mě proto kousla do levé hýždě, když jsem zjistil, že mým společníkem v ambiciózní nezávislé plošinovce Unmechanical bude něco, čemu z hlavy trčí větrník. Ostatně z ničeho jiného ani nemohl. Ten drobeček neměl ruce ani nohy, byl to létající lebkoun. Hrůza.