Lucie Jiříková

Dojmy z hraní - Block'hood je chytrá a zábavná budovatelská strategie

Problematika ekologie patří k důležitým globálním tématům a stále častěji se objevuje i ve hrách. Ukázkovým příkladem je budovatelská strategie Block'hood, která se nachází v early accessu na Steamu a GOG. Block'hood se točí okolo výstavby ekologicky nenáročných a na vnějším světě zcela nezávislých obytných bloků. Z toho vyplývá, že vaším úkolem je zajistit dokonalý koloběh mezi potřebami lidí a recyklací všech odpadních látek, které vyrobí. To není nic jednoduchého, protože prakticky jakýkoliv proces má nějaký vstupní a výstupní artikl. A tak přichází na řadu poměrně složité řetězení.

Warlocks vs Shadows se rýsuje jako skvělá RPG akce v singlu i kooperaci

Na kickstarteru zafinancovaný videoherní projekt, který si nyní spokojeně lebedí v early access na Steamu, se v posledních týdnech dočkal hned několika zásadních updatů, přičemž po jednom z nich došlo ke změně názvu z Warlocks na Warlocks vs Shadows. Ne že by to všal bylo nutné. Už během prvního týdne se hra na Steamu prodávala lépe než Far Cry 4, Assassin's Creed Rogue nebo This War of Mine. Čemu vlastně tvůrci Warlocks vs Shadows ze studia Frozen District za tento úspěch vděčí?

Útěk z vězení v The Escapists vypadá zastarale, ale je komplexní a zábavný

Když skončíte ve vězení plném nerudných bachařů, kteří si do vás při každé dobré příležitosti rádi kopnou, nebo alespoň počastují snůškou ponižujících nadávek, vzpomenete si na výborný film Experiment natočený podle skutečných událostí. Alespoň na začátku svého pobytu v cele pak budete sekat dobrotu a teprve časem začnete přemýšlet, jak se dostat ven. Stejně jako netradiční kombinaci adventury, RPG, simulace a strategie s názvem The Escapists, kterou má na svědomí jeden jediný vývojář, a před nedávnem se objevila v rámci early access programu na Steamu.

Best of 2013: Nejlepší hra pro děti (a rodiče)

V roce 2013 jsme se konečně dostali do bodu, kdy dětské hry nemusíme obhajovat, ale můžeme se zaměřit na jejich kvalitu. Selský rozum, podpořený hodnotícím systémem PEGI, pomalu válcuje zaryté odpůrce her, kteří do světa metají nenávistné vzkazy o škodlivosti her na vývoj dítěte bez toho, aby hry vůbec rozlišovali. Není vůbec důvod vést spory o to, jak moc je tahle střílečka nebo tamto RPG škodlivé nebo naopak neškodné, když je tu spousta her, které dětem poskytnou zábavu bez negativního dopadu zcela stoprocentně a na první pohled.

Dead Space 3 demo od plné hry neodrazuje, naopak

Při hraní Dead Space se prý někdo zbláznil. Taky jste to slyšeli? Nevím, jestli je to skutečně pravda, ale s přihlédnutím k náplni hry bych tomu klidně i věřila. Starý Dead Space byl prostě horor se vším všudy. Dobře vystihl tíživou atmosféru a nechybělo ani spousta lekavých momentů.

Co nového v sérii The Sims

Když Will Wright tvořil hru The Sims, asi netušil, že mu pod rukama vzniká fenomén. Od 4. 2. 2000, kdy byl vydán první díl, uplynulo již více než 12 let. Za tu dobu jsme se dočkali dvou pokračování, přičemž ke každému z nich byla vydána i spousta datadisků. Nyní jsme ve stádiu, kdy si své simáky můžeme rozšířit v průměru tak jednou za dva měsíce - za poslední rok jsme se dočkali hned 7 dodatků a kolekcí, které si nyní letmo připomeneme, protože jinak šla tahle série tak trošku mimo naše zorné pole.

MLB The Show 20 – recenze

MLB The Show 19 byl přelomový ročník slavné baseballové série, loni dost možná ten nejlepší z velké sportovní čtyřky (FIFA, NHL, NBA, MLB). Hra přinesla skokový rozdíl nejen v grafickém zpracování, ale také v hratelnosti nově zaměřené na RPG prvky, jako je vylepšování vlastního hráče nebo celého týmu. Jak na toto úctyhodné dědictví navázal nový ročník?

Kingdom Hearts III – recenze

Nezasvěceným fanouškům se série Kingdom Hearts opravdu špatně popisuje. Jedná se o velmi netradiční mix Disneyovek a japonských kreslených seriálů a her říznutý hlubokým a neskutečně melancholickým příběhem, originálním soubojovým systémem a zábavnými RPG prvky. V pořadí třetí díl, který je příběhovým zakončením sedmnáctileté ságy, je naprosto fantastickým mixem všech typických prvků této série.

Spyro Reignited Trilogy - recenze

Pokud chcete s dětmi pravidelně hrát videohry, brzy se dostanete do bodu, kdy prostě nemáte po čem sáhnout. LEGO na sto způsobů se vytěží a těch pár lepších kousků nepřebije podprůměrné tituly z oblíbených světů. Proto jsem se zaradovala, když vývojářské studio Toys for Bob, které stojí mimo jiné za „hračkovou“ sérií Skylanders, ohlásilo remasterovanou verzi Spyra jménem Spyro Reignited Trilogy.

WWE 2K19 – recenze

Herní série WWE si po převzetí společností 2K Games v roce 2013 udržuje svůj zajetý standard. Kvalit WWE SmackDown! vs. Raw sice podle mého názoru nedosahuje (ačkoliv přiznávám, že tady může hrát roli i jistá dávka nostalgie), ale každoročně přináší velmi kvalitní zpracování toho vůbec nejbrutálnějšího videoherního zápasení, které ve skutečnosti vlastně ani zápasením není. To je docela obdivuhodné, protože tato hra nemá žádnou přímou konkurenci (nejbližším příbuzným je asi UFC, ale ta je o poznání jinde), a tak vývojáře v podstatě nic netlačí, aby ji vylepšovali.

Mega Man 11 - recenze

Mega Man se do historie videoher zapsal stejně nesmazatelným písmem jako třeba ježek Sonic. Postavička se vzhledem malého chlapce se po desítky let pravidelně vrhá zachránit Zemi od zlotřilých robotů, přičemž si našla nekonečnou frontu obdivovatelů a přirozeně se tak pasovala na hlavního maskota společnosti Capcom.

NHL 19 - recenze

Kdybych vám před pár měsíci řekla, že Verva Litvínov bude v nové sezóně po dvou kolech na prvním místě Extraligy, že Jaromír Jágr do ní ani nenastoupí, a že nové NHL bude zase o poznání lepší než předchozí díl, asi byste mi právem nevěřili. Verva do posledního zápasu hrála o záchranu. Jarda Jágr sice nedohrál sezónu, jenže s ním se konec hokejové kariéry nikdy spojovat nebude. No a NHL loni předvedlo tolik zajímavých a hru měnících novinek, až si člověk myslel, že novinky jsou na pár let vyčerpané. A vida. Ve všech třech případech jsme se přesvědčili, že realitou se mohou stát i věci zdánlivě nemožné.

Sonic Mania Plus – recenze

Loňský návrat klasické arkádové hry ze starých konzolí od Segy sklidil úspěch na všech frontách. Sonic Mania zachovala původní tvář ježka Sonica a přitom do základu dokázala zamíchat mnoho novinek a moderních prvků tak, že jste chvílemi ani netušili, co je původní a co je nové. Hra díky tomu nebrnkala jenom na strunu nostalgie, ale přinesla potřebný přesah a hodnotu také pro mnohem mladší hráče.

Downward Spiral: Horus Station – recenze

Virtuální realita navzdory dřívějším optimistickým předpovědím spíše skomírá. Poměrně slibně vypadal Fallout VR nebo Resident Evil 7 VR, žádná z těchto her však nepřekročila svůj stín. To znamená, že takový ten klíčový titul, který by ke koupi VR vybavení přiměl i docela obyčejné lidi, nejen technické nerdy, stále ještě chybí. Downward Spiral: Horus Station je další z her, která by to mohla změnit. I ona však od začátku nabízí dva módy – s VR brýlemi a bez VR brýlí. A tak na sebe v podstatě hned vysype, že ambicemi změnit situaci nehýří.

State of Decay 2 – recenze

Už pár měsíců je jasné, že zombie infikovaní hráči před sebou tento rok nemají hezké vyhlídky. Poté, co se slehla zem po Dead Island 2 a projekt Days Gone byl o rok odložen, se zatím jedinou vakcínou na jejich nepřemožitelné krvelačné choutky stává State of Decay 2. A ta je, abych to řekla kulantně, něco jako původní díl State of Decay ve verzi 1.5.

City of Brass – recenze

Jedinou, avšak naprosto spolehlivou pozvánkou do City of Brass pro mě bylo zjištění, že pod vývojem hry jsou podepsáni někteří autoři BioShocku. Jakožto velký fanoušek celé proslulé série jsem tak City of Brass musela mít, bez ohledu na další informace ohledně hratelnosti.