Recenze

The Church in the Darkness – recenze

18. listopad 1978 se zapsal do historických análů tragédií, jež neměla v amerických dějinách obdoby. Během odpoledne této černé soboty přišlo v jihoamerické Guyaně postupně o život 918 amerických občanů včetně zhruba tří set dětí. K události došlo poté, co se drogově závislý a zlomený duchovní vůdce a sociopat, reverend Jim Jones, rozhodl skoncovat se životem nejen svým, ale i všech věrných oveček pozemského ráje zvaného noblesně Zemědělský projekt Chrámu lidu neboli Jonestown. Tenkrát zahynula nejen většina členů komunity, ale také jeden americký kongresman a několik členů jeho výpravy čítající příbuzné obětí a reportéry ústředních amerických medií, kteří byli před vlastními kamerami doslova popraveni milicemi kultu krátce před hromadnou sebevraždou členů sekty.

The Darkness 2 - recenze

Změna vývojářů není nikdy příjemná věc. Obzvláště u hry, která byla natolik specifická a charismatická, jako první The Darkness. Není proto divu, že se na druhý díl, který už nemá na svědomí studio Starbreeze ale Digital Extremes, dívala spousta fanoušků s nedůvěrou a někteří i skrze prsty. Když na povrch začaly vyplouvat další a další informace o změnách konceptu, zdálo se, že budou mít jednička a dvojka společného opravdu málo. A skutečně se tak i stalo. Samozřejmě, v zájmu zachování příslušnosti ke komiksové předloze jisté charakterové znaky jednoduše zmizet nemohly, ale změn bylo stejně více než dost. Důležitá je ale otázka, zda to byly změny k lepšímu, nebo naopak.

The Darkness - mega-recenze

Je inspirována komiksem z 90. let a zpracována tvůrci Riddicka. Tím nej je ale démon dřímající v těle hrdiny, který dovede zhmotnit služebníky se schopnostmi, jaké jen dokáže jeho zvrácená násilnická mysl stvořit.

Styx: Shards of Darkness – recenze

Dishonored, Thief, Assassin’s Creed… Nejen z těchto her si Styx: Shards of Darkness utahuje, i když jim nesahá ani po kotníky. Druhé stealth dobrodružství titulního goblina se snaží o mnohé, ale ve většině selhává. Snaží se o osobitost, humor, smysluplný systém schopností, akci i napětí, ale moc mu to nejde. Ve výsledku by tak měl goblin spíše zalézt zpátky do stínů, ne si otevírat ústa na jiné hry.

Throne of Darkness - recenze

Nevydařených kopií Diabla jsme tu už měli nepočítaně, ale Throne of Darkness z prostředí japonských samurajů má šanci na úspěch.

Blade of Darkness - recenze

Příznivci fantasy 3D akcí si krátce po Rune opět přijdou na své ve hře Blade of Darkness, která je navíc okořeněna RPG prvky.

Tomb Raider:Angel Of Darkness recenze

Kdysi pohřbená hrdinka Lara Croft se vrací v third-person akci nové generace, která přináší svěží vítr v podobě adventurních či stealth prvků. Jsou to však změny k lepšímu? Odpoví vám vyčerpávající rozbor.

Necromania: Trap of Darkness - recenze

Necromania je akčně taktická fantasy hra z domácích luhů a hájů, která vás rozhodně nenechá v klidu. Jen se obávám, že prostředky, kterými se bude o vaši přízeň ucházet, jsou přinejmenším zvláštní...

The Bazaar – recenze unikátní karetní hry

Jakmile na trh vstoupíš, jen tak ho neopustíš

Revenge of the Savage Planet – recenze

Náležitě bolestivá pomsta

The Outer Worlds 2 – recenze satirického RPG

Kapitalismus je špatný, áno? 

Death Stranding 2: On The Beach – recenze

Kurýrství s duší i výbušnými psy

Doom: The Dark Ages – recenze zbytečné modernizace

Nová kapitola v temném středověku

Death Stranding 2: On the Beach – recenze PC verze

Kodžimova poetika v plné síle