| Autor: Jan Rod Publikováno: 24.října 2002  | 	
  
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      
    
  
    
      
      
      
        
        
           
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      
    
  
    
      
      
      
        
        
           
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
       Co je vaším cílem?  
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      Ucházíte             se o post „Vyvoleného“, který má vysvobodit Ragnara, pána bytostí             země Nekromantie ze zajetí, aby mohl vést spravedlivou válku proti             netolerantním Absurdiánům v čele s zženštilým vládcem Billem Cocotonem.             Ale jak tomu tak bývá, netoužíte po slávě jen vy. Utkáte se proto             se svými soky v mnoha úrovních a budete se snažit prokázat svoji způsobilost             tak, že naleznete magický klíč (skullkey) a projdete magickou branou.             Čím více svých soupeřů přitom povraždíte, tím lépe.Věc se zdá snadná? Možná na první pohled. Budete ovšem strženi do víru neuvěřitelně zákeřného deathmatche, který se vám po několika prvních hodinách neúspěchů tak zají, že ho možná odinstalujete a tím vyřešíte problém všech obyvatel Necromanie jednou provždy.  Nepřívětivé ovládání První potíží je totiž vcelku nepřátelské ovládání. V úvodním menu jste totiž, ne zrovna zřetelně, vyzváni, abyste sami přiřadili klávesy k herním funkcím. To je zajisté příjemné, ale již méně příjemné to je, když vůbec netušíte, jak se říká, která bije! Navolil jsem tedy např. „přiblížení“, nikoliv útok (vždyť se seká povětšinou myší, ne?), na což jsem záhy doplatil. Teprve po návštěvě oficiálních internetových stránek jsem se dozvěděl, že se jedná o chybu a pomocí nového .ini souboru jsem mohl hrát hru s původním nastavením kláves. Hratelnost se tak zlepšila, útok se přesunul na myš, tedy tam, kam již po celé věky patří, i tak mi přijde ovládání spíše nepohodlné. Bohužel jsem stejně nepřišel na možnost aktivovat předměty nebo pasti pouze myší přímo z obrazovky.  
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      
    
  
    
      
      
      
        
        
           
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      
    
  
    
      
      
      
        
        
           
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      Dalším šokem je samotný průběh hry. Stále se kolem vás točí nepřátelsky naladění kostlivci, čarodějové a jiná verbež. Pokřikuje na vás: „Vrať mi moje věci“ a vzápětí vás zabijí a okrádá, až vám z toho jde hlava kolem. Když se na chvíli zastavíte a sledujete své soupeře, zjistíte, že pobíhají po bludišti a zuřivě se přehrabují v harampádí, sudech a bednách v cílem nalézt klíče a jiné předměty, přičemž za sebou zanechávají vydatné množství pastí a pastiček. Běžnou combo nástrahou je neviditelný teleport, který vás přenese do vlivu opět neviditelného magnetu přitahujícího přímo do železných čelistí, které pracují stejně spolehlivě, jako gilotina v Prince Of Persia. Když se konečně trochu vzpamatujete, hra skončí, neboť někdo úspěšnější nalezl vše potřebné a prošel branou… a tak jedete znova.  Rychlost a zákeřnost Samotný boj je jen slabou náhražkou toho, co většina milovníků her typu Diablo apod. zná. Životů máte nekonečně (dokud někdo neprojde do dalšího levelu) a tak máte možnost trénovat. Stačí prostě držet příslušnou klávesu a doufat, že to vyjde. Na tom však Necromania nestaví. Důležitějšími atributy je zde rychlost a zákeřnost. Měli jste skoro všechny klíče? Byli jste (jak jinak než zákeřně) zavražděni a oloupeni? Hrozí, že onen drzí skřet uteče nejrychlejší cestou k portálu? Pak na nic nečekejte a předběhněte ho, počkejte si na něj a pak… však už víte co máte dělat. Zabít a okrást na oplátku jeho.  
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      Energie,             zastoupená bublajícím sloupečkem many vám odtéká stále. Hryžou vás             krysy, pavouci, hadi, žáby a již zmíněné pasti, ubývá vám sil když             se sami snažíte kouzlit nebo klást pasti. Řešením je obsadit mana             pool. To jsem si alespoň myslel. Náhodou jsem přišel ke všem potřebným             předmětům když přede mnou zahynul čaroděj a zanechal po sobě naditý             měšec. Rychle jsem se tedy odebral i s lupem přímo do magického kruhu             a stále doplňoval a doplňoval manu, čekaje na nebožáka, který mi přinese             poslední část klíče… čekal jsem dlouho a nic. Prostě nic. Všichni             běhali kolem, otevírali a zavírali bedny a nic. A když jsem místo             opustil, tak… hádejte. Ano, byl jsem zavražděn (zákeřně) a oloupen.             A než jsem se stačil pomstít, hra skončila. Slizké úrovně Jednotlivé herní úrovně jsou vcelku hezky propracované, ale přeci jen trochu jednotvárné. Šedavé, mokré a slizké, prostě odporné. Výjimkou jsou možná skály, které se vás na oplátku „dojmou“ všudypřítomnými firebally. Ostatně jako jejich obyvatelé. Hudební doprovod je místy dobrý a místy asi jako ty úrovně. Hra má tempo a svoji zvláštní atmosféru, která je stále kořeněna opravdu vtipnými výkřiky (“Kdo si dá barbecue?“ a „Hajzle, už tě mám vážně dost“). Takové hlášky jsou jako stvořené pro multiplayer, který je rozhodně mnohem zábavnější než hra pro jednoho hráče.  
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      
    
  
    
      
      
      
        
        
           
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      
    
  
    
      
      
      
        
        
           
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Škodit si navzájem je chvíli docela psina, ale pokud jste si chtěli užít pořádné fantasy, tak to prostě není ono. Jak jsem řekl již v úvodu… v klidu vás tato hra neponechá ani chvíli. Odpočinku se nedočkáte. Radosti hned tak také ne. Spíše se budete pěknou řádku životů bezmocně vztekat a slabší jedinci nakonec skončí s těžkou frustrací u Solitera. Ale není právě to opravdová výzva?  Resumé Sečteno a podtrženo: Necromania - Trap Of Darkness je dle mého soudu ten typ hry, který se pokusil skloubit více žánrů. Rozhodně je více taktická a humorná, než temná a dobrodružná, což ale, domnívám se, hře neškodí. Zajímavé téma se možná částečně rozmělnilo v přehrabování se v plesnivých hrobech a bednách a lákavá možnost taktického přemýšlení je pod stálým tlakem vysokého tempa a relativní náročnosti, ale když věnujete ovládání hry potřebný čas, nebo si (jako autor recenze) přizvete druhé dvě ruce na výpomoc, může se z vás stát úspěšný taktik a následně i vítěz.  
        
        
        
          
		zdroj:
		tisková zpráva
        
      
      
    
  
    
      Vývoj postavy             je zdlouhavý a samotný boj jen spíše jen předstíráním (nedočkáte se             více typů úderů ani kombinací). Ovládání je méně pohodlné a netradiční.             Přesto, pokud budete ochotni této hře něco obětovat, věřím, že se             vám může a bude líbit. Alespoň chvíli - oceníte zajímavý přístup,             především černý humor, inteligenci počítačových protihráčů a velmi             ponuré prostředí v povedené, ač jednotvárné grafice, doprovázené vydařenými             vizuálními efekty (např. přechod do menu, smrt postavy, hyperrychlost)             a slušným hudebním doprovodem. Stáhněte si: Demo (81 MB), Trailer (2,5 MB nebo 6,5 MB) Související články: Novinky  | 
| Jan Rod připravil: jd  |