Pokud jste fanoušci karetních her, dost možná jste The Bazaar už zaznamenali. Jeho testování probíhalo v rámci vlastního klienta a teď v plné verzi přišel i na Steam. Jedná se o unikátní hru, která se nebojí kombinovat žánry, nápady ani přístupy. Co se na první pohled může zdát jako dort pejska a kočičky, nakonec zapadne naprosto skvěle do sebe a bezpochyby tvoří jednu z nejnávykovějších her roku.
Vítejte na intergalaktické tržnici
Jak už název napovídá, podíváme se na tržnici, kde se společně mísí vlivy fantasy i sci-fi. V roli jednoho z hrdinů či hrdinek prozkoumáte místo inspirované slavnými arabskými trhy. Hratelnost přitom staví na stavbě vlastního herního stylu za pochodu ve stylu roguelite titulů. Zároveň samotné souboje přímo neovládáte a probíhají automaticky. Herní den se dělí na jednotlivé hodiny s přípravnými setkáními a vrcholí soubojem s dalším hráčem v kombinaci PvE s PvP.
zdroj:
Tempo
Základem vašeho herního stylu bude právě zvolená postava. Těch je momentálně ve hře pět, každá s sebou přináší víc jak stovku karet, a tedy i nespočet kombinací balíčků, které můžete postavit. Třeba takový Pygmalier umí zúročit investice do karet nemovitostí, nebo si vytvořit pasivní příjem, který posiluje jeho karty. Vanessa je agresivní uživatelka zbraní a může se specializovat na kritické zásahy, vodní předměty nebo prostě hrubou sílu. Robůtek Dooley na druhé úrovní dostane jádro, které do jisté míry určí jeho herní styl.
Jenže všechno, co jsem o hrdinech napsal, je vlastně jen orientační poučka. Krása a návykovost Bazaaru se skrývá právě v tom, jak spolu jednotlivé synergie fungují. Cesta k ultimátnímu vítězství je lemovaná kreativním budováním za pochodu, upsat se během prvních momentů k jedné cestě a tvrdohlavě si za ní jít většinou není nejlepší taktika.
zdroj:
Tempo
Ozbrojení obchodníci
Vaše výprava začíná vždy stejně. Vstoupíte do hry bez karet, s pár zlaťáky a musíte se začít připravovat na nadcházející události. Každý herní den je rozdělený do hodin a každá hodina představuje jedno setkání. V nich vybíráte ze tří možnosti. Ve většině případů jedna představuje návštěvu obchodníka, druhá souboj a třetí zisk náhodného předmětu určité kategorie. Na začátku budete cestovat spíš náhodně, ale postupně si zapamatujete, co vám které setkání může nabídnout.
Pokud třeba máte na výběr, zda navštívit obchodníka se zbraněmi, nakoupit si čokoládu, nebo dostat náhodnou kartu bronzového nástroje, hned se vám v hlavě začnou točit kolečka. Čokoláda stojí peníze a její konzumace přidá maximální životy. Co za zbraně mi vlastně v téhle fázi hry může obchodník nabídnout? Potřebuju vůbec nějaký nástroj do balíku, a pokud ne, nepřijdou mi vhod peníze? Nebo kterou kartu prodám, abych měl větší bank o hodinu později?
zdroj:
Tempo
Čokoládu ale můžete chtít taky třeba proto, že některé karty těží z konzumace jídla, nebo prodeje předmětů určité rarity. Pokud najdete víc stejných karet, můžete je spojit a zvýšit jejich efekt, takže i obchodník může nabídnout zajímavé kombinace, a tak bych mohl pokračovat vlastně donekonečna.
Právě to, že se náhoda v Bazaaru snoubí s pečlivým plánováním, je tak zábavné. Navíc se málokdy vyplatí čekat na tu poslední kartu, která dokončí ideální kombinaci. Namísto toho se víc vyplatí kupovat karty, které v budoucnu můžou stát za smrtícím kombem, a postupně je doplňovat o další podpůrné.
Kromě herních karet totiž máte i inventář, kam můžete koupené karty schovávat. Některé využijete později, jiné třeba jen při některých soubojích a existují i takové, které fungují, i když jsou mimo hru (nebo karty na stole můžou těžit i z těch mimo hru). Třeba můžete mít bumerang, s kterým z monster padá extra kořist, ale v soubojích proti hráčům je relativně neefektivní. Další karta zase zvyšuje svou hodnotu a hodnotu předmětu vedle při každé návštěvě obchodníka, ale v boji vám je vlastně úplně k ničemu. Zkrátka a dobře se vyplatí umět přizpůsobit.
zdroj:
Tempo
Automatické bitvy
Za den vás pak čekají minimálně dva souboje. První v půlce dne je proti počítačovým protivníkům. Taky dostanete na výběr ze tří, liší se obtížností a podobně jako u cest tržištěm má každý svůj seznam odměn, které je dobré si zapamatovat. Hlavní otázkou ale zůstává i to, jak moc jistí v kramflecích si jste. Porazit nejsilnější z nich a odnést si silnou kartu nebo pasivní vylepšení je vždy lákavé, jenže taky hrozí, že odejdete s nakopnutým pozadím a bez odměny.
Přednější jsou ale samozřejmě bitvy proti ostatním hráčům. Za každou z nich totiž dostanete čárku do ukazatele úspěchu expedice. Každé tři výhry garantují lepší finální odměnu a po deseti výhrách vaše putování končí nejvyšším úspěchem. Zároveň každá prohra z vašeho ukazatele slávy kus ukousne. Pokud klesne na nulu, dostanete poslední šanci, poslední extra vylepšení a při další prohře končíte.
zdroj:
Tempo
Ve hře samotné začínáte se čtyřmi pozicemi na herním koberci a postupně se dostanete až na deset. Karty zabírají jeden až tři sloty. Všechny mají svůj odpočet, efekty a typy. Často záleží i na jejich pozici.
Kromě poškození najdete ve hře třeba regeneraci, léčení, štíty, popálení, mražení, zpomalování, zrychlování, nabíjení a další efekty, kdy kolem každého jde postavit samostatnou strategii nebo je různě kombinovat. Přičemž se nedá ani říct, že by bylo cokoliv z toho jakémukoliv z hrdinů uzamčeno. Ano, všichni mají své vlastní karty, ale zároveň přístup i k neutrálním. Není zase takový problém si v samotné hře opatřit i karty jiných postav.
Jakmile začne bitva, už nic neovlivníte. Jen sledujete, jak se vašim kartám daří, a občas je to nervy drásající podívaná. Největší pocit uspokojení přichází právě ve chvíli, kdy se vám povede skvěle fungující kombinace. Je pak jedno, zda se jedná o balík létajících předmětů, kdy rotační kulomety trhají štíty a připravují půdu pro výstřel vzducholodi, jejíž útočné číslo roste do astronomických výšin, nebo se díváte, jak vaši draci požírají malé předměty nepřátel, rostou a pálí si cestu dál. Každé kolo v Bazaaru je prostě radost sledovat.
zdroj:
Tempo
V boji se vždy blíží písečná bouře, která po uplynutí časového limitu začne oběma stranám ubírat stále větší počet životů. I díky ní můžete vybudovat ultimátní podpůrný balík, který vás prostě a jednoduše udrží naživu dost dlouho. Většinou ale strategie zaměřené na štíty, léčení nebo regeneraci stejně mají nějakou ultimátní útočnou kartu nebo kombinaci. Třeba takový orbitální kanón, kterému roste útok podle vašich štítů, se umí dostat velice rychle do útoků v řádu tisíců.
Ono i v tom ale spočívá kouzlo Bazaaru. První tři kola jsou pocitově taková hospodská rvačka, kdy se snažíte mít na stole alespoň trochu kompetentní karty. Prostředek hry je válka, kde pilujete svou mašinerii, aby efektivně fungovala. Poslední třetina už je chvíle, kdy létají atomovky vzduchem, vesmírné lodě ničí planety a vy potřebujete vytvořit perfektně namazané soukolí, které neponechá nic v náhodě. Hlavně je ale každá fáze zábavná i po desítkách hodin, a pokud máte rádi stavění balíků, vymýšlení strategií a radost nad vlastní genialitou, bude pro vás Bazaar nekonečným nášupem dopaminu.
zdroj:
Tempo
Zkrátka a dobře, s Bazaarem je strašně těžké přestat. Po každé partii budete mít chuť na další, ať už si to vysvětlíte jakkoliv. Je jedno, zda jste prohráli a chcete to zkusit jinak, nebo jste vyhráli a chcete to zkusit znovu. Třeba vám jen vypadl nový kosmetický předmět a chcete si s ním zahrát. Víceméně si najdete téměř jakoukoliv záminku, proč kliknout na start další expedice.
Momentálně jsou ve hře dva herní režimy. Klasický a hodnocený. Liší se jen v tom, že v hodnoceném vám roste rank a jednou za čas dostanete extra odměny. V hodnoceném režimu musíte znát karty a vědět, co děláte. Balíčky vašich lidských oponentů jsou totiž mnohem silnější, a pokud si chcete sáhnout na kompletní desítkový průchod, bez špičkových synergií to prostě nezvládnete.
Kolik za to chtějí
Bazaar měl být původně free-to-play titul s monetizací přes nákup karet, kosmetických předmětů a hrdinů, jak jsme ostatně u kompetitivních karetních titulů zvyklí. Nutno podotknout, že se část komunity dost vztekala, že je hra pay-to-win. Vývojáři se na poslední chvíli rozhodli pro změnu a hra má nakonec prémiový model. Zaplatíte za hru, máte k dispozici tři z pěti hrdinů a všechny karty. Další hrdinové stojí kolem pětistovky. Kromě dvojice, která je k dispozici už teď, budou vycházet zhruba každého čtvrt roku.
zdroj:
Tempo
Při koupi hrdiny opět hned dostanete přístup ke všem jeho kartám, ale i bez něj je můžete potkat ve hře i získat do svého balíčku, pokud na ně narazíte. Tvůrci sami tvrdí, že free-to-play model by pro ně byl neudržitelný, pokud chtějí zachovat kvalitu karet i vizuálu.
Musím přiznat, že mi tenhle model vůbec nevadí. Možnost mít otevřené všechny karty hned, kdy po jednorázové platbě jednou za čas už nemusíte nic řešit, je vlastně velice příjemná. Kosmetické odměny si užijete za vyhrané zápasy, kdy za každý pokořený milník v cestě za desítkovým vítězství přibydou i kosmetické truhly. Z nich padají foilové verze karet, skiny pro hrdiny, koberce, na které vykládáte karty, pokladnice, i truhly na karty, které nemáte ve hře.
Krom toho je tu battle pass, do kterého dostáváte zkušenosti plněním denních a týdenních výher. Všechny položky v něm jsou ale zdarma. Jeho součástí je i zdejší prémiová měna, za kterou můžete koupit v denním obchodě vybraný kosmetický předmět. Můžete si ji nakoupit i za reálné peníze, když chcete. Jediné, co bych systému vytkl, je asi to, že za duplikáty z kosmetických truhel nedostanete vůbec nic, což hlavně u vzácnějších předmětů vyloženě nepotěší.
zdroj:
Tempo
Tržiště zázraků
Na první pohled by se zdálo, že roztodivná žánrová kombinace nebude fungovat. Najde se určitě spousta lidí, která nad Bazaarem kvůli některému z nich máchne rukou. Opak je ale pravdou a může za to hlavně důmyslný design hry, promyšlená hratelnost i obří znovuhratelnost. Všechno je navíc zabalené do prvotřídního audiovizuálního zpracovaní. Hra se nebojí humoru, šílených nápadů, a i přes neuvěřitelná komba zůstává vybalancovaná a otevřená vašim nápadům, jak poslepovat jednotlivé karty dohromady.
The Bazaar je zkrátka přesně ta návyková droga, která se jednou za čas zjeví odnikud. Pokud jste ujížděli třeba na Slay the Spire, víte, co vás čeká. Navíc velice chytré PvP mechanismy vás nechají zkusit boj proti hráčům hodně jinak, než jak ho znáte. Bez toxicity, bez strachu, že vás někdo umlátil svou peněženkou, bez možnosti griefingu, který je v karetních hrách jinak celkem běžný.
Doufám, že se časem dočkáme i nějaké mobilní verze a třeba speciálních herních módů, které okoření herní možnosti. Jenže do doby, než se omrzí ten základní, máme před sebou ještě spoustu a spoustu bezesných nocí.
