Galerie

Na letošek se chystá nejedna očekávaná RTS strategie a mohl by tak představovat rok návratu žánru, který poslední roky přešlapuje na hraně vymření. První vlaštovkou je právě Age of Darkness, která hlavně v kampani brnká na strunu nostalgie a nechává vzpomenout třeba na takový Warcraft, aby ve svém survival módu přinesla řadu změn a zároveň vás přikovala k židli – ve strategii, kde na každém kliknutí záleží, protože stovky monster čekají jen kousek od vaší základny na moment, kdy slunce zapadne za obzor.

Hrdinové a monstra

Age of Darkness je temné fantasy, jak se sluší a patří. Všechny postavy a frakce balancují na hraně mezi dobrem a zlem a tváří se, že účel světí prostředky. Nechybí ani stará hrozba temnoty, která byla zadržena pomocí rudých krystalů, jež ale postupně ztrácí svoji sílu, a tak se vrací zástupy monster a nezbývá než opět nabrousit meče, vybudovat hradby a modlit se za přežití. Naštěstí jsou tu i hrdinové, kteří svými mocnými schopnostmi decimují nepřátele po desítkách a tvoří páteř armády. Právě o nich je i kampaň, která vás během desítky misí naučí, jak to celé teoreticky funguje.

Teoreticky píšu hlavně proto, že kampaň se hraje úplně jinak než survival režim. Klasická struktura misí nabízí procházení mapy jen se skupinami vojáků, budování základen v boji proti dalším hratelným frakcím a vlastně relativně málo zápolení s titulní temnotou a nekonečnými hordami monster. Dostanete příběh, ve kterém vám projde rukama všech šest hrdinů rozdělených mezi tři frakce a pokud vám nevadí, že příběh je klasické fantasy klišé o pomstě, šílenství a blížící se hrozbě ze starých časů, věřím, že si kampaň užijete. První mise jsou sice procházka růžovou zahradou, ale v druhé půli už pořádně přituhuje.

zdroj: PlaySide zdroj: PlaySide

Navíc vás čekají i nějaké vedlejší úkoly a dílčí rozhodnutí, která změní průběh mise a podporují tak znovuhratelnost. Jednou si vyberete, zda se přidat na stranu královských sil, nebo rebelů, jindy vás odbočka může zavést k silné jednotce, kterou normálně nepostavíte. Jindy si musíte vybrat, zda ke stržení bariéry v časovém presu zničíte obětiště a pomůžete tak lidem, nebo raději půjdete cestou nejmenšího odporu a prostě budete jen masakrovat oběti cestou k rituálu.

Kampaň vůbec není špatná, jenže ji zároveň chybí nějaký finální tah na branku, který by ji vytáhl z průměru. Hlavně kvůli dialogům šustícím papírem, ale i faktu, že se snaží rozehrát epický příběh plný motivací na relativně malé ploše desítky misí, které pokoříte během nějakých dvanácti hodin. Jak už to v žánru často bývá, největší odměnou, kterou si z příběhu odnesete, jsou zkušenosti do dalších herních režimů.

Zase práce?

Co se týče samotné hratelnosti, je hlavním tahákem určitě survival mód. V něm je už potřeba budovat rychle, efektivně a přemýšlet, jak si držet od těla nepřátelské hordy. Připomíná vám to něco? Pokud totiž máte zkušenost s They are Billions, budete z velké části v Age of Darkness jako doma. Do vašich budov potřebujete dělníky, dělníci potřebují domy a na stavbu domů musíte zajistit nejdřív dostatek jídla. Navíc údržba toho všechno něco stojí, a tak balancujete mezi přísunem zlata a surovin, nemluvě o tom, že ložiska nemusí být zrovna blízko vaší hlavní budově. I farmy potřebují místo pro políčka a hra vás tak nutí neustále expandovat a bránit větší teritorium.

zdroj: PlaySide

Naštěstí ale Age of Darkness přichází i s pořádnou dávkou vlastních nápadů. Prvním rozdílem už jsou třeba hrdinové a frakce. Ty jsou celkem tři, jak jsem psal výše. Řád představuje RTS jistotu s pomalým rozjezdem, ale silnými technologiemi v pozdějších fázích hry. Rebelové jsou zlatou střední cestou a mezi jejich přednosti patří lučištníci s pořádným dostřelem. Poslední frakce zase svou základní pěchotu produkuje po dvou a tvoří tak levnou a dostupnou potravu pro děla. Bohužel se ale od sebe frakce liší jen několika jednotkami a základní hratelnost je pořád stejná.

Hrdinové už jsou zajímavější a poznáte, zda vyberete královnu rebelů, která disponuje osobní stráží a posilujícímu schopnostmi, nebo temného mága Vizarga, který ničí zástupy nepřátel vyvoláváním krystalových ostnů a umí se přeměnit na dalekonosného ničitele celých skupin jednotek. Každý hrdina dostává zkušenosti a úrovně, postup je ale jinak zcela automatizovaný a je předem dané, kdy se mu jaká schopnost odemkne a následně vylepší. Jakékoliv zdržování je totiž v survival módu nežádoucí.

Pod tlakem

Hra se dělí na den a noc. Ve dne jsou monstra na mapě pasivnější a slabší, v noci se začínají pohybovat a útočit na vaše budovy, ale zase je za jejich porážení více zkušeností. Navíc vás potřeba rozšiřovat přírůstky surovin nutí k neustálé expanzi. Políčka nemůžete stavět hned vedle sebe, hledáte vhodné lesy pro dřevorubce, a hlavně ložiska minerálů pro doly. Dohledáte i rudé krystaly a neutrální tábory, které po obsazení odmění pár jednotkami nebo surovinami. Hlavní je pro vás ale ukazatel dalšího velkého útoku.

zdroj: PlaySide

Jednou za pár dní se totiž jeden z ochranných krystalů rozbije a celou mapu, kromě vašich bází, zahalí smrtonosná mlha. Vyrojí se horda nepřátel a noc neskončí, dokud nepadne poslední z nich. Právě tyhle chvíle prověří vaši obranu i taktiku a je třeba se neustále připravovat na další, větší a horší. Každá noc s sebou přináší náhodný negativní modifikátor. Třeba pravděpodobnost, že z vašich padlých povstanou další monstra nebo přijdete na noc o část produkce. Na druhou stranu si můžete po každé poražené hordě vybrat jeden ze tří pozitivních modifikátorů, který už vám nikdo ve stávající hře nevezme.

A to je vlastně vše. Koloběh dne a noci, silnější hordy a nepřátelské jednotky v kombinaci s průzkumem a rozšiřováním vlastní základny. Každá hra je na náhodně generované mapě a na konci každého pokusu se vám dostane bodového hodnocení. Mezitím můžete odemykat vyšší obtížnosti a snažit se hru pokořit s aktivními modifikátory.

Ve dvou se to lépe táhne

Byla by škoda nezmínit i kooperativní režim. Mutace survivor módu vám umožní vzít s sebou do bitevní vřavy ještě jednoho kamaráda. Jen pozor, rozhodně to nebudete mít snazší a není od věci, abyste se předtím naučili hru každý zvlášť (nebo společně trpěli při pokusech se snaze přijít na to co a jak při ostrém tempu). Mít dvě nezávislé báze, hrdiny a pomáhat si při obraně zní sice na papíře jako velká výhoda, ale tvůrci to vyvážili pořádným navýšením obtížnosti.

zdroj: PlaySide

Vlny jsou častější, a hlavně vycházejí ze dvou míst, takže obrana je o to komplexnější. Taky se samozřejmě území, které potřebujete bránit, rozrůstá jednou tak rychle. Na druhou stranu tvůrci hru pro více hráčů vybavili vším, co potřebujete. Nechybí pingovací systém, možnost obchodovat se surovinami nebo předávat kontrolu nad budovami druhému hráči. Zkrátka a dobře je multiplayer povedený a jedná se o třetí plnohodnotný způsob, jak Age of Darkness hrát.

Strategie, jak se patří

Troufám si říct, že v Age of Darkness si každý příznivce RTS najde, co ho baví. Nechybí zhruba dvanáctihodinová epická kampaň, survival, u kterého můžete vydržet dlouhé desítky hodin, a nakonec je tu i kooperativní mód, který vás nechá se hordám monster postavit s kamarádem. I když se nejedná o splněný sen všech fanoušků strategií, který by se zapsal do dějin, tak doba, kterou u hry strávíte, je ve finále zábavná a návyková. Ano, scénář šustí papírem, jednotek by mohlo být o pár kousků víc a frakce by se od sebe mohly o chloupek výrazněji lišit. Avšak i přes tyhle detaily jde o povedený kousek.