• Málo fantasy 3D akcí
3D akční hry patří bezesporu k těm nejpopulárnějším žánrům. Výborných 3D akcí vyšla celá řada a spousta se jich nesmazatelně zapsala do paměti nás hráčů. Pokud ovšem zavzpomínáte, kolik z těchto her bylo z fantasy prostředí, patrně přijdete stejně jako já pouze na několik málo opravdu kvalitních titulů. Byly tu Heretic a Hexen, ale ty už jsou (stejně jako jejich druhé díly) dost staré a málokdo si je ještě dnes zahraje. Pak tu byl skvělý Drakan nebo nedávné Rune, ale to stále je v celkovém počtu 3D akcí dosti mizivé množství. Nyní se však na scéně objevuje nová hra, která přichází posílit řady fantasy akčních her. Je to Blade of Darkness od Codemasters a rozhodně se mezi ostatními 3D akcemi neztratí.

zdroj: tisková zpráva Při hraní Blade of Darkness jsem celkem často přemýšlel, proč jsou 3D akce časově situovány převážně do období od 2. světové války až po různě vzdálenou budoucnost a přišel jsem na to, že je tomu tak převážně kvůli zbraním a způsobu jejich použití. Ve všech akčních hrách odehrávajících se v tomto období tvoří arsenál střelné zbraně všeho druhu a bojuje se na větší vzdálenost. Ve fantasy se naopak bojuje převážně kontaktními zbraněmi, samozřejmě s výjimkou luků, kuší, případně nejrůznějších magických holí…. Vytvoření systému pro kontaktní boj je zřejmě složitější než systému pro boj střelnými zbraněmi a to zejména co se týče vybalancování obtížnosti a podobné hry mají často blíže ke klasickým mlátičkám, než ke klasickým 3D akcím. Nicméně autoři BoD ukazují, že to jde a že podobná hra může patřit ke skvělým 3D akcím, na kterou se možná bude vzpomínat ještě po dlouhé době.

• Inspirace v Die by the Sword
Pokud čekáte nějaký originální fantasy příběh se spoustou animací a dialogů, tak Vás BoD asi zklame. Příběh je velice jednoduchý a jde o klasickou variaci na téma boj dobra a zla. Zlo zastoupené princem temnoty se snaží ovládnout svět a jediný kdo mu v tom může zabránit jste vy. K tomu musíte nají po léta ukrytý Iannin meč, který v kombinaci se šesti posvátnými runami dokáže jako jediný prince zlikvidovat. Postupně se dozvíte, že k získání meče musíte najít nejdřív 4 klíče, které vám umožní přístup k němu a pak 6 posvátných run, které jeho sílu zvýší. I když je příběh jednoduchý a už tu byl asi zdroj: tisková zpráva tak stokrát, nic se neděje, protože to není tím úplně hlavním, na čem akční hry stojí. Tím hlavním je hratelnost a pořádná akce a ty BoD rozhodně nabízí v míře vrchovaté.

Blade of Darkness ze všeho nejvíce připomíná mix mezi Drakanem, Rune a Die by the Sword, navíc s příměsí některých RPG prvků. Drakana připomíná BoD stylem grafiky a velkým množstvím různorodých zbraní, kterých bohužel Vaše postava unese pouze velmi omezené množství. Rune se zase odehrávalo v podobném prostředí a setkávali jsme se v něm s podobnými nepřáteli. A starší Die by the Sword měl výborný systém boje kontaktními zbraněmi, který tvůrce BoD evidentně inspiroval. A pokud jde o ty RPG prvky, tak ty jsou zastoupeny klasickým systémem zkušeností, kdy za každého zabitého nepřítele získáte určitý počet zkušenostních bodů a po dosažení dané hranice postoupíte na vyšší level. Postava na vyšším levelu má více životů, více staminy, může se naučit složitější komba, případně zvládne i některé těžší zbraně.

•Systém soubojů
Když už jsem nakousl ty zbraně a jejich používání, tak bych Vám o nich měl říci asi něco bližšího, protože právě systém boje je na BoD jednou z nejzajímavějších věcí. Každá postava má 4 základní údery, k nim se může postupně (podle dosaženého levelu) naučit až 12 dalších speciálních komb, jejichž síla a počet se liší pro každého hrdinu. Navíc ještě každá ze zbraní určených pro danou postavu má jeden speciální silný úder. Jednotlivé údery jsou přehledně vypsány v tabulkách, které jsou kdykoliv během hry přístupné a tak je poměrně snadné se je naučit. Údery a komba jsou odstupňovány podle síly a složitosti a každý z nich se můžete naučit až po dosažení dané úrovně. Na prvních úrovních tak budete moci používat pouze jednoduché údery, ubírající nepříteli pár desítek životní energie, zatímco ke konci hry zdroj: tisková zpráva nejsou komba ubírající 6000 i více žádnou vyjímkou. Vyvolání silnějších komb je ovšem složitější a hlavně trvá o něco déle, což dává nepříteli šanci se úderu vyhnout a zasáhnout Vás třeba ze strany, proto je třeba použití úderů vždy pečlivě zvážit a kombinovat různé druhy úderů.

Každý úder, nebo kombo ubírá navíc určitou část staminy, kterou je limitována výdrž Vaší postavy, proto se nadají používat pouze silná komba, ale je potřeba je kombinovat i se základními údery. Stamina se postupně doplňuje, ale pokud se její ukazatel dostane na nulu, Vaše postava přestane bojovat a chvilku bezbranně odpočívá, což je během boje velmi nepříjemné, protože to většinou znamená větší či menší ztrátu života.

•Netradiční ovládání
Zajímavé je, že i když můžete ve hře používat velké množství nejrůznějších úderů, vystačíte v boji pouze s tlačítky „útok“ a „blok“. Blok slouží ke krytí ať už štítem, nebo obraným postavením. Tlačítko pro útok spolu s kombinací směrových šipek slouží k vyvolávání úderů a komb. Základní údery jsou kombinací „útok“ plus směrové šipky, složitější údery jsou pak vyvolávány složitějšími kombinacemi kláves. Nejsložitější komba se vyvolávají až třemi následujícími stisky dvou až zdroj: tisková zpráva tří tlačítek současně. Kombinace jsou naštěstí voleny celkem rozumně a pokud máte stále ještě na každé ruce všechny prsty neměli byste mít s jejich vyvoláním vážnější problémy.

Na ovládání je jedna drobnost, která z počátku asi překvapí nejednoho kráče akčních her. Mezi ovládacími klávesami nenajdete tlačítka pro úkrok stranou, což mi přišlo zpočátku velmi nešťastné. Pak jsem ale objevil tlačítko „lock“, kterým si zaměříte nejbližšího nepřítele (v případě, že je jich víc tak mezi nimi můžete libovolně přepínat) a Vaše postava pak kolem protivníka „krouží“ - dopředu / dozadu slouží k přiblíženi / vzdálení se od středu kruhu, kterým je zaměřený nepřítel a šipky do stran slouží k chůzi do stran po této kružnici. Chce si to chvilku cviku, ale postupně zjistíte, že je to pro souboje na blízko poměrně rozumný systém.

•Čtyři postavy a jejich specializace
Každá ze čtyř postav, kterou si můžete pro své putování po světě BoD vybrat, se specializuje na jiný druh zbraní. Amazonka Zoe ovládá luky, hole a různé druhy kopí, rytíř Sargon je specialista v boji s jednoručními meči, a štítem. Další je trpaslík Naglfar, který bojuje převážně sekerami různých tvarů a velikostí. Poslední postavou je barbar Tukaram, který se umí ohánět obouručními meči a sekerami, ale bohužel při použití obouručních zbraní nemůže používat štít, což je značná nevýhoda. Jednotlivé postavy samozřejmě mohou používat i zbraně ostatních charakterů, ale bez možnosti používat jejich speciální komba, pročež je nejlepší používat zbraně, na které se zdroj: tisková zpráva vybraná postava specializuje. Pokud seberete zbraň, která je pro Vás příliš těžká, nezmůže se vaše postava na nic než na těžkopádné máchání, kterým dokáže jen těžko s někým účinně bojovat.

Zbraní můžete mít u sebe pouze omezené množství (podle váhy je to tak 4-5 kousků) a je tak třeba dobře zvážit, co sebou tahat a co ne. Libovolnou zbraň nebo sebraný předmět můžete hodit po nepříteli, což ho v případě těžké sekery moc nepotěší a Vám ušetří zranění, které jste mohli utržit při boji nablízko. Jediné co mě překvapilo, byl fakt, že zahodit se dá kterákoliv zbraň kromě luku, ten pokud seberete, už se ho nezbavíte. Každá postava začíná na jiném místě a na začátku se dozvíte její stručnou charakteristiku a její motivaci pro boj proti zlu.

•Hrátky světla a stínu
Pokud se podíváte na okolní obrázky jistě uznáte, že po grafické stránce je Blade of Darkness hrou velmi vydařenou. Krajina některých exteriérových lokací a některých modelů je sice trošku hranatější, ale vše bohatě vynahrazuje skvělé zpracování světel a stínů. Temné chodby osvětlené pouze mihotavým světlem loučí, nebo kostely osvětlené barevným světlem pronikajícím mozaikovými okny, patří k těm nejhezčím lokacím, které se v poslední době v počítačových hrách objevily. Pochopitelně, že hra s takovou grafikou je trošku zdroj: tisková zpráva náročnější na počítač, ale není to nijak přehnané. Každý ze 13 levelů je odlišný a cesta hráče zavede do nejrůznějších pevností, chrámů, dolů a dalších podobných lokací.

Architektura jednotlivých levelů je inspirovaná skutečnými středověkými prostředími, i když pouze velmi volně a tak se zde objevují gotické pevnosti, řecké chrámy, stejně jako motivy z islámské, nebo egyptské architektury. Jednotlivé levely, z nichž některé jsou poměrně rozsáhlé, jsou výborně navržené a najdou se v nich i nejrůznější tajné místnosti, různé pasti atd. Designéři se snažili zpestřit klasické hledání klíčů a přehazování pák o množství dalších hádanek, které hru příjemně zpestřují, i když jde vlastně stále o hledání cesty na konec levelu.

•Nepřátelská havěť
Pokud je architektura jednotlivých levelů víceméně inspirovaná skutečnými historickými slohy, tak jejich osazenstvo nenechává hráče ani na okamžik na pochybách, že má co do činění s čistokrevnou fantasy. Mezi nejčastěji se vyskytující nepřátele patří skřeti, kostlivci, rytíři, orkové a další podobná havěť. Silnější protivníci jsou většinou specifičtí pro každou lokaci - v zasněžených horách se setkáte s ledovými obry, na lávovém ostrově se Vám do zdroj: tisková zpráva cesty postaví ohnivý elementál, jinde narazíte na vlkodlaka, minotaura a mnoho dalších. Souboje s nimi jsou celkem tuhé a BoD rozhodně nepatří mezi jednoduché hry.

Hlavní obtíž je v podstatě kontaktního boje, kdy prakticky při každém souboji utržíte nějakou tu ránu a léčivých lektvarů je velmi poskrovnu. Pokud chcete uspět musíte bojovat s velkou mírou trpělivosti, což platí zejména při soubojích se silnějšími nepřáteli. Je potřeba si udržovat odstup, snažit se vykrývat údery směřující na Vaši postavu a útočit s rozvahou na nekrytá místa nepřítele.

•Jako u řezníka
Při boji si asi všimnete, poměrně realistického ztvárnění následků boje meči a sekerami. Ano, BoD je další hrou, kde se krví a useklými údy nešetří. Ono není divu, vždyť když někoho vezmete přes ruku obouruční sekerou, tak už se o manikůru většinou starat nemusí a tak je to vlastně celkem realistická hra. Útoky na končetiny jsou navíc poměrně účinnou strategií, pokud silnému orkovi první ranou vyrazíte z ruky sekeru, nebo useknete ruku se štítem, máte rázem velkou výhodu. Stejně tak Vás nepřítel, kterému jste „amputovali“ jednu nožku asi těžko doběhne a bude celkem snadným cílem. Míra krve a brutality se dá omezit, ale ruku na srdce, kdo z Vás to udělá.

zdroj: tisková zpráva Zvuková stránka je na standartní úrovni, čekat můžete klasické řinčení zbraní a řev nepřátel. Hudba působí poměrně nenápadně, ale celkem účinně dotváří výbornou atmosféru hry. Při plížení temnými chodbami se ozývají tiché tóny, které občas způsobují lehké mrazení v zádech. Naopak když se objeví nepřítel, přejde hudba do bojových tónů a podporuje tak bojovou náladu.