Za pár měsíců tu s námi bude přenosné herní zařízení Nintendo Switch už pět let. Doposud nejvýraznější hardwarovou revizí přitom byla ta z roku 2019, kdy se konzole dočkala pouze o trochu lepší baterie. Jediným „novým“ Switchem byl taktéž z roku 2019 čistě handheldový levoboček Switch Lite, cílený primárně na hráče na cestách, bez televize nebo jednoduše lidi, kteří chtějí menší a pouze přenosnou konzoli.

Na podobnou skupinu pak do jisté míry míří i nejnovější a doposud největší revize Switche, plným oficiálním názvem Nintendo Switch – OLED Model. Ten přitom nic radikálního nedělá. Nevynalézá znovu kolo a spíše opravuje některé roky staré neduhy.

Hlavní novinky jsou jasné: OLED displej, velký stojánek a lepší Dock. Otázkou je, zda to majitelům libovolné předchozí verze Switche stojí za upgrade. Nový Switch totiž nenadchne, spíš jen potěší. Ve výsledku jde o menší hardwarové osvěžení s pořád stejným výkonem i některými chybami, ne o kompletní reimaginaci populární konzole.

Displej

zdroj: foto: vlastní zdroj redakce

Hlavní atrakci má nový Switch už v názvu: krásný 7palcový OLED displej. Jen pro připomenutí, LCD displej původního Switche má 6,2 palce a Switch Lite má 5,5 palce.

OLED displej má podstatně pestřejší a sytější barvy, černější černou a v porovnání s původním Switchem také výrazně menší černé rámečky po stranách. Díky tomu je zachována téměř identická velikost celého zařízení. Pořád se tu ale nebavíme o displeji úplně bez rámečků roztaženém od jedné strany přístroje k druhé tak, jak to známe například z některých mobilních telefonů.

V dnešní době není OLED displej sám o sobě žádné velké zjevení, nicméně oproti původnímu Switchi jde o zlepšení skutečně znatelné, a to téměř po všech směrech. Displej působí mnohem jasnějším dojmem a pestrobarevné hry typu Super Mario Odyssey, Link’s Awakening nebo třeba Immortals Phoenix Rising na něm skutečně vyniknou výrazně víc. Těžko si ale představit titul, který by z nového zobrazovadla netěžil.

Otázkou je, jak to bude časem s tzv. burn inem, tedy neduhem technologie OLED. Kvůli burn inu se vám totiž může příliš dlouho zobrazovaný statický obrázek poněkud „vpálit“ do displeje a jen tak se ho nezbavíte. Nakolik je tohle problém OLED modelu Switche, vám říct nedokážu, nicméně o burn inu ví i samo Nintendo a do jisté míry před ním mezi řádky varuje.

zdroj: foto: vlastní zdroj redakce

Při běžném hraní byste se vypáleného obrázku na displeji snad bát nemuseli. Každopádně, pokud máte potřebu mít displej v handheld režimu pořád zapnutý, s maximálním možným jasem a mít tam celé dny a noci zapnuté hlavní menu, mějte tento potenciální problém na paměti.

Dock

  zdroj: Foto: Nintendo

Dock je přibližně stejně velký jako ten starý, nově má zaoblené hrany, integrovaný LAN port vzadu a o jedno USB méně. K dispozici jsou jen dvě boční USB. Na pohled vypadá Dock výrazně lépe, a tak je možná škoda, že se dva boční porty nevlezly taky dovnitř. Kabely čouhající jen zezadu by byly rozhodně elegantnější než kabely čouhající zezadu a zároveň z boku. O žádnou tragédii ale nejde, a pokud si například Pro Controller udržujete nabitý, nic vám z boku viset nemusí.

Nově se taky zadní dvířka neotevírají vyklopením, ale jsou jen a pouze kompletně odnímatelná – na ničem nedrží. Dokážu si představit, že zrovna tohle může být pro někoho spíše nevýhodou. Dvířka totiž můžete ztratit, mohou vám zapadnout za stolek nebo na ně můžete omylem něco položit, a tím je třeba poškodit. Opět ale nejde o zásadní problém a osobně jsem kompletní odnímatelnost bral spíše jako výhodu.

Stojánek, kapacita a ten zbytek

zdroj: foto: vlastní zdroj redakce

Jednou z nejvýraznějších novinek je konečně lepší stojánek. Ten už nemá formu malé, sotva držící nožičky, která byla jednou z nejslabších stránek konzole už od roku 2017. Nově se stojánek táhne po celé šířce konzole a je opravdu pevný a stabilní. Také ho můžete polohovat do téměř jakéhokoliv úhlu, což je příjemné, a nemusíte tak původní nedostatek konzole řešit externím stojánkem. Hraní v režimu tabletop je najednou konečně relevantní možností, respektive se už nemusíte bát, že vám konzole spadne.

Rozhodně potěší také víc místa. OLED model nabízí kapacitu 64 GB, což vám už na několik her bohatě vystačí. Osobně mám v původním Switchi 128 GB SD kartu a vzhledem k velikosti her jsem mazal jen výjimečně. Navýšení velikosti na 64 GB tak může být pro řadu méně zapálených hráčů dostačující natolik, že doplňková SD karta nemusí být vůbec potřeba.

Podle Nintenda by měly být lepší i dolů přemístěné reproduktory. Přiznám se, že z 99 procent jsem na Switchi hrál vždy na sluchátkách nebo na televizi, a jeho zvuk tak naposlouchaný nemám. Při aktuálním testování mi spíše než lepší přijdou jen výrazně hlasitější, ale i to je svým způsobem zlepšení.

zdroj: foto: vlastní zdroj redakce

Poněkud horší jsou ovšem horní tlačítka pro vypnutí a hlasitost. Ta jsou menší, užší a nejsou tak jednoduše dostupná, nicméně tohle je spíš síla zvyku než objektivní nedostatek.

Jinak je už všechno stejné: napájecí kabel, Grip, a bohužel jsou stejné i Joy-Cony, u kterých vám tak pořád může hrozit neblaze známý, těžko opravitelný a velice nepříjemný Joy-Con drift, který nepůjde jen tak opravit, jak ve své novince psala Šárka.

Baterie je stejná jako ve vylepšeném modelu z roku 2019. V praxi tak můžete od OLED modelu očekávat opět nějakých cca 4,5–9 hodin hraní. Jako vždy ale záleží na hře, nastaveném jasu, hlasitosti, využití internetu a podobně.

Pocitově je nový Switch prakticky stejně těžký jako ten starý, oproti původnímu modelu je těžší jen o cca 20 gramů. Pro delší handheldové seance se tak nový Switch pronese prakticky stejně jako ten starý, tudíž to na nějaké skutečně dlouhé hraní pořád moc není. Od toho je čistě co do váhy a případné bolesti rukou vhodnější kompaktní Lite.

Pro někoho a pro všechny

zdroj: foto: vlastní zdroj redakce

Nový OLED model Switche je ideální pro všechny potenciální zákazníky, kteří Switch ještě nemají, nechce se jim moc hrát na televizi a z nějakého důvodu nechtějí Switch Lite. Pro handheldové hraní je OLED model Switche parádní, byť na nějaké delší seance je vzhledem ke své velikosti a váze pořád asi vhodnější menší a lehčí Lite, i se svým horším displejem.

Pokud jste si Switch pořád ještě nekoupili, ale o konzoli uvažujete a zároveň nechcete čekat na případnou 4K „Pro“ verzi (na které Nintendo rozhodně a v žádném případě nepracuje a ani nic takového nemá vůbec v plánu), nelze OLED model nedoporučit bez ohledu na styl hraní.

Pro lidi, jako jsem já, tedy majitele původní či předchozí verze Switche, kteří dnes hrají už téměř výhradně v TV režimu, v OLED modelu ale žádnou velkou hodnotu nevidím a nenacházím jediný důvod pro upgrade. Výkon je pořád stejný a při hraní na TV jsou vám nový stojánek, lepší displej a hlasitější repráčky k ničemu.

zdroj: Nintendo

Kdybych chtěl být přísnější, řekl bych, že OLED model Switche měl přijít už před několika lety. Řekl bych, že vlastně nic nevylepšuje, jen selektivně opravuje některé roky staré problémy, zatímco jiné nadále ignoruje (Joy-Con drift). Těžko totiž Nintendo nějak zvlášť chválit třeba za konečně použitelný stojánek, když ten původní byl očividně špatný už v roce 2017. A že se k nápravě stojánku Nintendo rozhoupalo až teď, ne při revizi v roce 2019, je vyloženě ostuda.

Na druhou stranu tu pořád mluvíme o Switchi, tedy o výborném hybridním zařízení znamenitě zastávajícím funkci handheldu a domácí konzole zároveň. O Switchi, který se může chlubit nejen špičkovými exkluzivitami, ale i unikátními zážitky, které jinde nenajdete (Ring Fit Adventure, Labo). O Switchi, který je teď díky OLED modelu zase o něco zajímavější a lepší.

Posledních téměř pět let se nezdráhám Switch doporučovat takřka na potkání hráčům i nehráčům. S OLED modelem budou tahle doporučení ještě snazší.