The Darkness - mega-recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

The Darkness - mega-recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

29. 6. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Je inspirována komiksem z 90. let a zpracována tvůrci Riddicka. Tím nej je ale démon dřímající v těle hrdiny, který dovede zhmotnit služebníky se schopnostmi, jaké jen dokáže jeho zvrácená násilnická mysl stvořit.

Autor: Martin Zavřel
Publikováno: 29.června 2007
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze: prodávaná/X360/anglická
Doba recenzování: dva dny a noci

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Když jsem byl ještě hodně malej pařánek, hrával jsem většinou hry s nějakým tím roztomilým zvířátkem. V těch dobách jsem chtěl mít toho modrýho ježka nebo šikovného delfína doma. Které děcko by netoužilo po tak roztomilým kamarádovi? O patnáct let později mám stejný problém. Prošel jsem tuhle novou hru a ztratil klidný spaní. Pořád přemýšlím, jak získat toho skvělýho mazlíka, co si pěstuje hlavní postava v tomhle kousku. Není to ježek ani delfín. Je to démon s příznačným jménem Temnota (Darkness), od kterýho se prý kdysi učil i samotný ďábel...

The Darkness byl původně komiks z roku 1996 od nakladatelství Top Cow. Na svědomí jej mají uznávaní mistři žánru, spisovatel Garth Ennis (Preacher, Hellblazer, Hitman… ) a malíř Marc Silvestri (Uncanny X-Men). Podle některých jde o duchovního sourozence jiného slavného komiksu, Vrány. V minulosti se uvažovalo o filmu, ale nakonec se Temnota mimo papírové stránky manifestuje jako hra. A to od Starbreeze Studios, kteří mají na svědomí výjimečný titul Chronicles of Riddick: Escape from Butcher Bay. Zdá se, že se tenhle vývojář shlédl ve hrách ponořených do tmy, s hlavním hrdinou schopným využívat tuto tmu díky speciálním schopnostem. A opět se jim podařilo připravit chytlavou, v mnoha ohledech jedinečnou hru, kterou detailně rozebíráme v první české recenzi. Aneb jak říkává Jackie: „Štěstí není jen štěstí, je to když připravenost potká příležitost“.

 Divoká noc
Jackie Estacado je jednadvacetiletý tvrďák pracující výhradně pro svého kmotra Paulieho. V úvodu hry vám slíbí ukázat, jak na svoje 21. narozeniny poprvé zemřel. Následuje jeden z nejdivočejších úvodů do hry, jaké jste kdy viděli: Jackie se s  parťáky vrací z okružní jízdy po rajónu, když je v tunelu začne pronásledovat policie. Strhne se divoká automobilová honička kombinovaná s přestřelkou, kterou sledujete ze zadního sedadla vašeho vozu, zatímco se snažíte nabíjet brokovnici. Dramatická akce vrcholí na staveništi, kde na vás očividně čekali. Mafiáni převlečení za dělníky rozstřílí vaše auto na hadry, zabíjí vaše parťáky a málem i vás.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Když se Jackie probere, zjistí, že se celé staveniště hemží po zuby ozbrojenými zabijáky, kteří mu jdou po krku. Celá ta dnešní akce byla jedna velká past a nebylo ani dvakrát potřeba vidět to video s posměšným vzkazem od Paulieho. Kmotr se rozhodl vylít kolíbku i s dítětem. Zatímco se s tvrdohlavostí sobě vlastní Jackie snaží prostřílet pryč, stane se něco ještě více nečekaného. Cosi se v něm probudí, cosi nelidského, silného, nenávistného a temného. V den (spíše noc) jeho dospělosti se má Jackie dozvědět o kletbě sužující jeho rodinu. Jeho tělo je hostitelem prastarého démona, živícího se strachem (a také masem) nepřátel!

 Drsná a upovídaná jízda
Poměrně silný (no, spíše upovídaný) příběh je podáván co nejvíce pomocí událostí viděných z vlastních očí. Hra netrpí žádnou formou cenzury: násilí je místy až groteskně brutální (dva démoni přetahující se čelistmi o lidské srdce), slovíčko „fuck“ se opakuje skoro tak často jako zvuk střelby. Příběh podporuje kromě jiného i využívání televizních obrazovek, v nichž hned během úvodní akce na staveništi vidíte reportáž o probíhajícím incidentu.

Vše se odehrává během noci, tedy s výjimkou finále za ranního rozbřesku, což má samo o sobě významnou roli pro skvělou pointu hry. V zásadě jde o přímočarou cestu za pomstou vašemu kmotrovi, ale než se k Pauliemu prokoušete, budete se muset zbavit jeho pobočníků a narušit jeho byznys. To se bohužel v praxi projevuje jako docela stereotypní série vražedných misí a degraduje to ústřední zápletku hry. Naštěstí je zde Temnota, díky které je hra i samotný příběh mnohem zajímavější. Tím spíš, že během hry několikrát nevyhnutelně zemřete a podíváte se tak do démonického záhrobí… které je ale ve skutečností něčím docela jiným. Vaše snaha o pochopení motivace a původu Temnoty je je lákavější než stokrát viděné klišé o pomstě mafiánskému bosovi či snaha o záchranu vaší přítelkyně.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Noční můry
Temnota není jen ústředním a osvěžujícím prvkem hratelnosti, nýbrž především také veškeré dobré atmosféry ve hře. Veškeré scény, které má Temnota na svědomí, jsou nezapomenutelné noční můry – hned od té první, kterým je zrození démona ve vašem těle, doprovázeném brutálním masakrem všech kolemjdoucích. Velkou zásluhu na charisma Temnoty má její vizuální zpracování a design. Ještě o něco působivější je herecký výkon Mike Pattona (z kapely Faith No More). Jeho démonicky posměšný hlas upravený počítačovými filtry vám spolehlivě navodí mráz po zádech během jediné věty. Také jeho dialogy samotné jsou temné jak z Pekla.

Temnota má svoje vlastní záměry a jejich odhalování tvoří nejzajímavější složku příběhu. Jelikož se váš hrdina do značné míry stává loutkou v rukou démona, schopného dělat si většinu času co se mu zamane, budete se zuřivě snažit pochopit démonovy cíle i slabiny, abyste jej nějak dostali pod kontrolu. A že je co objevovat! V domovské dimenzi Temnoty budete hledat lokaci nazývanou „Heart of Darkness“...


The Darkness - Black Hole trailer - stažitelná verze (53 MB, 1280x720)

 Vyvoláváme démona
Kouzlo možná není ten nejlepší název pro zvláštní schopnosti, které Jackiemu Temnota propůjčuje. Abyste si mohli tyhle legrácky užívat, musíte Temnotu nejprve vyvolat. To se provádí docela snadno stisknutím tlačítka LB (levý horní shift). Tím se v obrazovce vynoří dva hadi a chapadla okolo vaší hlavy. Abyste tak mohli učinit, musíte stát ve tmě nebo alespoň ve stínu. Síla Temnoty je o to vyšší, čím větší tma okolo vás je. V praxi tak budete v každé lokaci nejprve hledat světla a teprve poté, co je rozstřílíte, vyvoláte Temnotu a vrhnete se na nepřátele. Trochu nedořešený je související nedostatek munice, ale to se časem vyřeší pomocí dvou „zhasínacích kouzel“ – Lightkillera a chapadla.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Pokud máte vyvolanou Temnotu, změní se váš způsob vidění: prostředím ve vlnách přejíždí světélkující vlna, v jejíchž odlescích vidíte obrysy všech věcí okolo sebe i v té největší tmě. Takhle nějak možná vnímají svět netopýři za pomoci sonaru. Temnota vám propůjčuje čtveřici specifických zbraní, ale abyste je získali, musíte ji nejprve nakrmit. Žere jedinou věc: lidská srdce naplněná zlem a strachem. V praxi tak budete muset požírat za pomoci svých hadů (a stisknutí tlačítka A) srdce z mrtvol svých nepřátel. Až jich sežerete určitý počet, Temnota zesílí a odemkne vám novou schopnost.

 Hrátky s Temnotou
První schopností je vyslání jednoho hada samostatně dopředu – ten umí lézt po stěnách či stropu (jako v Aliens vs. Predator) a jelikož dokáže normálně útočit, budete s jeho pomocí např. rozbíjet zámky na dveřích z druhé strany apod. Jako samostatný bojovník není had příliš užitečný, ale na občasné „prostorové hádanky“ jej prostě budete muset využívat. Druhou schopností je chapadlo, kterým můžete útočit na nepřátele, zničit zdroj světla v dálce nebo dokonce uchopit větší předměty (např. kontejner) a házet nimi jako zbraněmi. Bohužel se to neovládá zrovna nejpřesněji, takže to v praxi nakonec opravdu využijete hlavně na ta světla.

Třetí schopností je vyvolání dvojice démonických pistolí, které jsou relativně silné, ale nějak jsem jim nepřišel na chuť (tradiční střelné zbraně mi sedly lépe). Poslední a ultimátní schopností je vyvolání černé díry, která prakticky znamená výhru v jakékoliv přestřelce. Pokud se ji naučíte správně používat, je to dokonalá náhrada za granáty: stačí ji vyvolat v okolí nepřátel a černá díra je spolehlivě vcucne. Přesto vám pak jejich těla vyplivne, abyste jim moli sežrat srdce. Jakmile jsem černou díru získal, používal jsem ji snad ještě častěji než střelné zbraně. Jediné omezení je energie pro Temnotu, ale ta se ve stínech nebo tmě sama dobíjí.

 Vaše armáda
Ještě užitečnější než schopnosti Temnoty (snad kromě černé díry) je vyvolávání jejích služebníků: Darklingů. Jsou to malí zlomyslní skřítci, jejichž uštěpačné poznámky jsou semeništěm nejlepšího humoru ve hře. Jen počkejte, až uslyšíte jakým tónem skřet s doutníkem v hubě a rotačním kulometem v pazourech pronáší věty typu „Pojďme zabít nějaký komouše“ nebo „Život je svině a pak chcípneš“.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Na předem určených místech jsou ve hře díry, viditelné pouze za pomoci vidění Temnoty. Z těchto děr můžete po stisknutí levého shiftu některým ze čtyř hlavních tlačítek vyvolat jeden ze čtyř typů Darklinga (ty se odemykají postupně během hry). Berserk je brutální skřet, který se rozběhne na nepřítele a vrhne se na něj zblízka svými pařáty či zuby. Gunner je podpůrný střelec vyzbrojený rotačním kulometem. Kamikadze nese výbušninu a vesele se odpálí v blízkosti nepřátel. Lightkiller za pomoci elektrické zbraně zlikviduje světla ve vašem okolí.

Naučit se správně kombinovat vaše spolubojovníky je docela zásadní herní dovednost. V pokročilejších fázích naštěstí (vzhledem k narůstající obtížnosti) budete mít okolo dost děr, abyste z nich vyvolali všechny čtyři Darklingy naráz. Z jedné díry může vždy vylézt jen jeden Darkling, ale pokud umře, lze odtud vyvolat dalšího. Za pomoci tlačítka X můžete poslat Darklinga směrem, kterým se právě díváte. Jinak se vás snaží sledovat prostředím sám. Bohužel se mi ale často stávalo, že jsem Darklingy ztratil: jejich AI zkrátka není z nejdokonalejších. Asi nejvíc to naštve, když Gunner začne střílet na nepřátele skrz vás. Dojem alespoň trošku napravují jejich vzájemné dialogy, které se mění podle toho, kteří dva Darklingové právě stojí vedle sebe.


The Darkness - Creeping Dark trailer - stažitelná verze (48 MB, 1280x720)

 Bez nich by střílečka nebyla střílečkou
Kamera se sice z FPS módu přepíná do pohledu třetí osoby i během obyčejného šplhání po žebříku, ale není zde žádné krytí za překážky ala Rainbow Six Vegas. Budete sbírat zbraně a zásobníky po mrtvých nepřátelích (předměty jsou ve všudypřítomné tmě občas špatně vidět, byť se mírně lesknou… další důvod proč hrát Darkness v noci, kdy je na obrazovku lépe vidět), od pistolí přes brokovnici a samopaly až po automatické pušky. Žádné těžké zbraně nebo výbušniny se nekonají a musím poznamenat, že mi občas dost chyběl nějaký ten granát, když jsem se snažil vyčistit místnost nebo zabít protivníka schovávajícího se za překážkou v dálce.

Menší zbraně zvládá Jackie obouruč (pouze dvě zbraně stejného druhu, nelze kombinovat), což zvyšuje adrenalinový zážitek. Trochu mne mátlo, že hra automaticky rozhoduje, jaký konkrétní typ zbraně vytáhnete, když přepnete na její třídu. Jinými slovy, sbíráte třeba několik druhů pistolí, ale po přepnutí na ně si nemůžete určit, kterou právě hrdina vytáhne. O fous horší tahle automatická funkce je, když vám náhodně vytáhne samopal s tlumičem nebo samopal bez tlumiče (občas se hodí nezpůsobit příliš velký randál, obzvláště když musíte překonat otevřené prostranství obklopené nepřáteli). Alespoň se automatika týká i domiřování, na konzolích klasického jevu. Pomůže vám nejen s mířením na nepřátele, ale také při míření na světla.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 První trhliny
Souboje s nepřáteli jsou v The Darkness slabší. Nepřátelská AI vás málokdy nějak zaskočí, zato je pořádně vražedná, takže hloupost nepřátel tvůrci vyvažují jejich silou. V praxi to znamená, že pokud bez rozmyslu vběhnete do palby tří a více protivníků, jste zaručeně mrtví. Na konto AI si neodpustím poznámku, že se mi povedl i tradiční bug s netečným nepřítelem stojícím přímo přede mnou (přestože tam nebyla tma).

Systém zdraví funguje stejně jako např. v Call of Duty – obrazovka rudne (a různě se deformuje) úměrně vašemu zranění, pokud se ale dostanete na chvíli do bezpečí, problémy zmizí. O něco víc vydržíte, pokud vyvoláte Temnotu: ta vám sama o sobě poskytuje jakousi posilu v podobě vyšší odolnosti, nicméně smrt z rukou tří a více nepřátel je i tehdy docela rychlá. Každopádně Temnota vás nenechá nikdy doopravdy zemřít. Místo toho vám ukáže několik zvrácených vizí záhrobí, pronese nějakou tu větu ve smyslu „smrt není nic pro tebe“ a vrátíte se zpátky na začátek lokace nebo k checkpointu. Checkpointy jsou bohužel často daleko od sebe, což bylo nejhorší během úseku s pastí v tureckých lázních. Tam jsem šel zhruba čtvrthodinový úsek asi desetkrát za sebou, než jsem se naučil pozice nepřátel a vymyslel kombinaci zbraní/kouzel.

KOMIKSOVÁ PŘEDLOHA
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Původní komiks Darkness vyšel před několika lety také v českém jazyce, formou brožované knihy, kterou není velký problém dodnes sehnat ve specializovaných knihkupectvích. Těsně před zahráním hry jsem jej vylovil ze své domácí knihovny, abych si osvěžil jeho kouzlo. Bohužel musím přiznat, že ve srovnání s jinými komiksovými díly je Darkness poněkud jednodušší akční zábava bez hlubších myšlenek (ve srovnání s Vránou nebo filozofickou Vendetou). Přesto má ale říz, smysl pro cynický humor (Darklingové) a nádhernou pestrobarevnou kresbu. Ostatně ukázku můžete ve hře odemknout jako jeden z bonusů. Zajímavé jsou odlišnosti v příběhu, kterých je opravdu hodně. V komiksu například kmotr Paulie hlavního hrdinu nezradí, Temnota má svůj vlastní řád uctívačů napomáhajících Jackiemu atd. Nejzajímavější je jistě nepřítomnost protipólu Temnoty ve hře. Přesto zářící bytost nazývaná „Angelus“ totiž figuruje mezi artworky v bonusech. Že by možné pokračování...?

 Poklidná část New Yorku
Ve snaze o zpestření a prodloužení hratelnosti došlo k implementaci dalších prvků. Když nepočítáme v podstatě jednoduchý systém vylepšování schopností hlavního hrdiny, máme tu především klidné, příběhové pasáže ve městě. Mezi jednotlivými lokacemi se pohybujete přecházením po ulici nebo jízdou funkčním metrem. Hra obsahuje hrubou mapu New Yorku, ale bohužel zcela chybí mapa konkrétní lokace, takže občas se nevyhnete bloudění (máte s sebou jen notes).

Aby tahle relativně otevřená struktura herního prostředí byla nějak využita, je ve hře kromě příběhových úkolů řada vedlejších – přesně po vzoru GTA: najdi někoho, předej mu vzkaz nebo předmět apod. Odměnou jsou většinou nějaké odemykatelné bonusy v hlavním menu hry (artworky apod.). Během pasáží v civilních částech města (stanice metra a některé další místa) nemůžete vytáhnout zbraň ani vyvolat Temnotu.


Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Tyhle vedlejší úkoly většinu získáte z rozhovorů s NPC postavami. V nich si můžete vybírat témata a nezřídka máte možnost volby odpovědi. Nenechte se ale zmást: co se týká hlavního příběhu, všechny odpovědi nakonec vedou ke stejnému výsledku a podle dostupných informací hra nemá více než jediný závěr (byť se vám nabídne falešná možnost volby). Aby dialogů nebylo málo, chodí vám na pager krátké SMS, ustarané od přítelkyně a výhružné od kmotra. Občas se vyplatí najít telefon a odesílateli SMS zavolat. Kromě jiného budete ve hře nacházet 100 různých papírových vzkazů s telefonními čísly. Po jejich vytočení se vám v menu hry odemykají další zajímavé bonusy – od kostýmů pro Darklingy po komiksovou předlohu hry.

 Zpět do první světové války
Ačkoliv úvod působí jako sprostý klon hry FEAR, potom se věci začnou zlepšovat. Všimnete si skvěle pseudo-trojrozměrných textur na zdích (oprýskaná omítka ala Gears of War), dynamického rozmazání (blur) obrazu během otáčení a řady speciálních efektů/odlesků, souvisejících především s Temnotou (samotné vidění ve tmě, zobrazené vlnícím se fialovým shaderem, přejíždějícím po okolí, stojí za to). Barevná paleta je výrazně stylizovaná jako v hollywoodských filmech, takže každé prostředí má svůj typický odstín apod.


The Darkness supernatural trailer - stažitelná verze (37 MB, 1280x720)

I díky tomu, že hra běží ve všech HD rozlišeních (včetně 1080p), si všimnete detailů jako grafitti na zdech od skutečných malířů grafitti (jejich seznam je v závěrečných titulcích) nebo snahy o smysluplnou implementaci detailní fyziky (šálek na kafe jde rozstřílet na střepy, které nemizí… vrtačku střelbou poškodíte a posunete). Animace postav sice nejsou dokonalé, ale zato animace hadů okolo vaší hlavy ano. Jejich žraní srdcí nebo lapání po sobě navzájem je prostě perfektní. Lokace sice nezahrnují nic převratného (doky, zadní uličky apod.), nicméně kromě toho se podíváte např. do vyhořelého sirotčince (vypadá jako nějaké sídlo ze Silent Hillu, včetně duchů na chodbách a smějící se Temnoty) nebo dokonce do zákopů první světové války.

Tam narazíte na sladkosti typu gigantická parní lokomotiva z Pekla (její mrtvý šofér vám bude do všeho kecat) nebo zámek Temnoty (chvíli se mi zdálo, že hraji Oblivion). První světová válka zde totiž slouží jako záhrobí, ale má také další význam. Jak se dočtete v komiksu (který je jedním z odemykatelných položek v bonusech), právě zde si Temnota našla rodinu Estacadových a posedla Jackieho pradědečka, Anthonyho. Záhrobí bohužel obývají démonické karikatury německých vojáků. Tyhle přízraky bez tváře musíte po zastřelení připravit o srdce, jinak zase vstanou. S tím jsem si užil menší peklo právě v oné lokomotivě, kde jsem až příliš často umíral. Vynahradil jsem si to ale během jízdy v tanku, kde jsem dostal na starost ovládání těžkého kulometu. V pekle také narazíte na oba největší bosse ve hře, přičemž jeden z nich vyžaduje dost speciální taktiku boje.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Důraz na drobné detaily
Tvůrci se očividně snažili hru vypiplat do maximální možné míry vším, co je napadlo. Vedle již zmíněného se dočkáte taky detailu, který nemá v historii FPS obdoby. Při lehkém stisknutí analogového tlačítka pro střelbu (RT, případně i LT) uvidíte, jak vaše postava odpovídajícím způsobem začne napínat prst na spoušti právě držené zbraně! Kromě toho Jackie sklopí nebo naopak natáhne přes překážku ruku se zbraní, pokud se k něčemu příliš přiblížíte. Jiným nevšedním prvkem je loadování. Zatímco se nahrává lokace, do které vstupujete, přehraje se vám krátká animace Jackieho, komentujícího poslední události nebo další postup.

Dalším příkladem fanatického důrazu na detail je televizní vysílání ve hře. Televize můžete zapnout, vypnout, přepínat kanály. A že je z čeho vybírat: můžete sledovat celé filmy, hudební videoklipy atd. Samozřejmě jsou to všechno staré nebo méně známé věci, ale i tak. Nijak zvlášť vás pak nepřekvapí, když na ulici narazíte na živé představení jedné menší taneční skupiny. Mimochodem když už jsme u té hudby, tak doprovod ve hře je plně dynamický a nabízí kombinaci rocku/orchestru/ambientní hudby. Hra také podporuje funkci „custom soundtrack“ pro poslech jakékoliv vaší hudby během hraní.

Představte si, že jste na (plně hratelné) oslavě narozenin u Jenny doma. Sfouknete svíčky na svém dortu a pak si sednete společně na gauč, abyste si pustili oblíbený film. Během toho se k vám Jenny pěkně přitulí, užijete si nějakého toho líbání a také pro hru typicky řízeného humoru. Pokud na gauči vydržíte sedět dost dlouho, získáte „GamerTag Achievment“ nazvaný „Romantik“, aneb dobrý příklad nápaditého systému achievmentů u této hry. Jiné dostanete např. za vysání určeného počtu lidí černou dírou.

 Stíny v ráji
Dialogů mi zde přišlo zbytečně moc, přitom v drtivé většině nejde o nic víc než zbytečně rozvláčně vykládané jednoduché informace. Ještě horší jsou výkony dabérů hlavního hrdiny nebo jeho osudové lásky. Jackie mluví celou hru podivně ospalým hlasem, který skoro působí dojmem, že má pořád plnou pusu bombónů nebo mluví ze spaní. Hra nabízí Xbox Live multiplayer pro dva až osm lidí, ale jak jsme se dočetli v diskusních fórech, existují nemalé potíže s připojováním do sítové hry (více bychom se MP rádi věnovali později).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry v galerii

U hry tak obsáhlé a výpravné dvojnásob zamrzí některé ne úplně doladěné věci. Alespoň tedy v mém případě jde o ovládání na Xboxu 360. Jakkoliv jsem se snažil měnit nastavení všeho možného včetně citlivosti analogových páček, nikdy se mi nepodařilo získat pocit plynulého pohybu. Hráč totiž chodí nepříjemně pomalu. Nejvíc mě tohle ploužení štvalo během nudného bloudění ulicemi ve snaze najít lokaci, ke které mi nikdo nedal mapu. Ale proč i rozhlížení/míření funguje tak podivně, to vážně nechápu. Těžko se to popisuje, ale prakticky pořád jsem měl pocit, jako bych se pohyboval pod vodou, díky čemuž jsem několikrát také zemřel, než jsem dokázal protivníka najít a zastřelit. Platí to dokonce i pro pasáž během jízdy v tanku. Naprosté peklo pak nastalo během honičky s policejním kapitánem po okapech u střechy budovy, kde bylo skoro nemožné soustředit se na skákání správným směrem a zároveň na míření na nepřátele.

Člověk by řekl, že během všeho toho soustředění na detaily měli tvůrci dost času na vychytání základního ovládacího schématu... a ono ne. Možná to nějak souvisí s faktem, že během hraní vidíte svoje tělo (při pohledu dolů apod.), což v praxi znamená nasazení kamery na jeho fyzikální model. Z rozhovorů s vývojáři, kteří tohle v rámci FPS zkoušeli, vím, nakolik problematické to může být. Přitom v případě téhle hry to ani není dokonalé, protože občas vidíte svoje tělo v nesmyslném úhlu nebo s grafickou chybou (prolnutí polygonů apod.). Zamrzí také odbyté automatické dorážečky nepřátel. Ty se aktivují, pokud někoho střelíte z bezprostřední blízkosti, ale nejsou na pohled příliš působivé (byť jinak jsou smrtící). Dalším drobným neduhem jsou všechna auta ve hře: nejdou rozstřílet a to dokonce ani jejich světla. Působí to zvláštně, jelikož všechna ostatní světla ve hře rozstřílet jdou. Že mi hra jednou zamrzla (během přestřelky u tety Sáry), se holt občas stává.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Přesto však jde o působivý titul, plný dobrých nápadů. Především Temnota samotná je neodolatelná, tu by snad chtěl mít doma každý… A když nic jiného, zůstane vám po dohrání The Darkness takový hezký reflex. Kamkoliv přijdete, budete si nejprve všímat, kde jsou všechny zdroje světla, abyste je mohli zničit.


The Darkness úvodních 25 minut hraní (pozor SPOILER)

Stáhněte si: Trailery, Videa...

Související články: První dojmy, Novinky...

Martin Zavřel
autorovi je 27 let, pracuje v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech Brněnských Otaku






 
 
Martin Zavřel
Smarty.cz

Verdikt:

Rozsáhlá hra, plná zajímavých nápadů a důrazu na detaily. Ačkoliv je ústřední zápletka pomsty kmotrovi poněkud přímočará a pošramocena slabšími dialogy, odhalování tajemství Temnoty spolehlivě zaujme. Hratelnost není sama o sobě nějak průlomová, ale důraz na pohyb ve tmě dodává unikátní náboj. Ten posiluje patřičně ponurou atmosféru, která je z velké části zásluhou skvělého designu Temnoty a výkonu jejího dabéra. Sečteno podtrženo, navzdory subjektivním potížím s ovládáním jde o unikátní zážitek a bohatou hru, která si zaslouží vaši pozornost.

Nejnovější články