Dojmy z hraní RESI: Revelations 2 - první dvě epizody ujdou, ale raději počkejte až vyjdou všechny
Když se člověk zamyslí nad tím, jak se rodina her v sérii Resident Evil rozrostla od dob úvodní PlayStation trilogie, jde z toho hlava kolem. Krom klasické dějové linky tu je bezpočet nejrůznějších levobočků, vyprávějících o všech možných a nemožných postavách, které se neustále dostávají do křížku s dalšími a dalšími zlotřilými společnostmi. A kdo nedává bedlivý pozor a nehraje každý díl Resident Evil, nejspíš se velmi brzy v tom děsném propletenci ztratí. Inu, slovy Tomáše Hanáka: „To už aby si člověk dělal grafy…“
Nový King's Quest ukazuje, jak se mají správně oživovat staré značky
Loni po Gamescomu jsem článek o novém King's Questu uvedl titulkem: "Nový King's Quest není point and click adventura, ale ducha původních her si udrží". V zásadě jsem měl pravdu, ale po osobní zkušenosti s hrou během GDC se musím zpětně přeci jenom poopravit. Když chcete, můžete hrát King's Quest v podstatě jako point and click adventuru, protože hře nechybí inventář s předměty, které používáte klasickým způsobem. Bez ohledu na to, jestli hrajete s kombinací myš + klávesnice nebo s gamepadem, čeká vás s největší pravděpodobností zážitek, který je hodný názvu King's Quest. Zároveň nejde o vykrádačku starších dílů, která jen recykluje dobře známé a ohrané situace a vtipy.
Vietnam '65 – dojmy z bety válečné strategie
Válka ve Vietnamu je mastný flek na uniformě americké armády, který nejde vyprat. Tuhle válku Američané projeli. Nepomohlo jim zasypávání džungle napalmem, nasazení tanků, bombardérů ani celková převaha ve výzbroji i materiálu. Nandali jim to komunističtí kluci z Vietkongu obutí v sandálech, kteří s kalašnikovem v ruce útočili rychle a překvapivě z džunglí, kde jako kouř rozehnaný větrem zase mizeli. Podmanili si obyvatelstvo, připravovali pasti a dokonale využívali prostředí, proti čemuž standardní vojenská síla nic nezmohla. Strategie Vietnam '65 je přesně o tomto způsobu války a velmi věrohodně jej simuluje mnoha promyšlenými herními principy. Po prvních hodinách hraní PC beta verze bylo jasné, že autoři před nás předhazují herní zpracování vietnamského pekla, jaké tady dosud nebylo.
The Deer God – dojmy z hraní jeleního survivalu
Návrat k přírodě je v kurzu. Po vynikající Never Alone, která svým pojetím doslova vybízela ke koupi letenky na Aljašku a následné nevyhnutelné bídné smrti daleko od civilizace, s podobně romantickou hrou přichází i vývojář John Presseisen. Jeho vize se promítá do roguelike laděného simulátoru přežití jelena jménem The Deer God. Ten jsem okusil primárně v early access verzi, kterou autor před pár dny překlopil do plné verze, která má ovšem dle první reakcí stále problémy s technickou stránkou. Jak vám ale především tyto první dojmy z hraní vysvětlí, vedle zmíněné Never Alone Presseisenova jelení hra krásně ukazuje, že dělají-li dva totéž, není to nutně totéž.
Nejzajímavější freewarovky - od Cthulhu střílečky až k nástupci FTL
Ačkoliv se indie scéna díky novým formám financování v posledních letech trochu odklonila od freewarovek jako svého hlavní produktu blíže k titulům zpoplatněných alespoň symbolickou sumou, klasické freewarovky nepřestávají být inkubátorem překvapivých nápadů a zkouškou ohně větších projektů. Mezi následující pěticí zajímavých freeware her, které můžete obrazem stahovat, lze najít hned několik podařených experimentů i varovaných příklad "kudy ne". A možná se mezi nimi skrývá i příští velký hit pro milovníky FTL!
Darkest Dungeon - dojmy z hraní RPG, ve kterém vaši hrdinové zešílí
Skupinka čtyř raněných dobrodruhů v posledním vzepětí zbídačené vůle pokračuje potemnělou chodbou. Viděli toho více, než by chtěli, a dychtivost po boji je už dávno přešla. Dva z nich krvácejí, obvazy došly, klerička padla. Už je však čeká jen poslední komnata, poklad a splnění úkolu! Na samém konci cesty se přece nelze před lákavým cílem obrátit. Pochodeň dohořívá a je načase zažehnout další, už poslední. Jídlo už také není, protože většinu snědli u ohně při odpočinku. A tak se zubožení, fyzicky i psychicky ztýraní dobrodruhové vrhají vpřed.
DLC Dead Kings pro Assassin’s Creed Unity stojí za zahrání
Vydání Assassin’s Creed Unity na sklonku minulého roku se, kulantně řečeno, zrovna moc nepovedlo. Hra byla zamořená hromadou chyb a nedodělků, v některých lokacích se propadal framerate hluboko pod akceptovatelnou mez a hráčská obec po právu reagovala podobně jako davy rozzuřených francouzských občanů ve hře samotné. V průběhu několika týdnů po vydání pak Ubisoft vydal potřebné záplaty, které hru dotáhly do relativně funkčního stavu. A jako náplast na pořádnou bolístku vyšlo nedávno DLC Dead Kings zcela zdarma. Přináší pár zajímavých novinek včetně poměrně rozsáhlé nové lokace. Má ale vůbec smysl sedmigigový soubor stahovat?
Dojmy z otevřené bety Battlefield Hardline
Nemá asi cenu zastírat, že jsem, i vzhledem k první betě, přistupoval k té druhé s lehkou skepsí. Tehdejší hodně rozpačité vyznění vojenské akce, převlečené do policajtských šatiček, mě totiž zklamalo takřka ve všem. S potěšením ale mohu předeslat, že nynější veřejný test na tom byl o poznání lépe. Jen se nezdá, že by hra dělala krok vpřed. Spíš jde o úkrok stranou, který popírá principy série. Někdy je to zábava, jindy utrpení, ale jako online střílečka Battlefield Hardline zatím ujde. Ale je to ještě Battlefield?
Hráli jsme Battlefield Hardline a rozhodně nejde jen o přeskinovanou čtyřku
Sedíme s přibližně další dvacítkou novinářů z celé Evropy v britské centrále Electronic Arts a přemýšlím, co nám Visceral Games ukáží, aby vyvrátili můj dojem, že Battlefield Hardline se na poli multiplayeru bude muset hodně ohánět, aby se odlišil od čtyřky. O kampaň, kterou jsme si bohužel tentokrát nezahráli, strach nemám, ale multiplayer doposud příliš připomínal zážitek, se kterým přišel Battlefield 3 a navázal na něj Battlefield 4. Nicméně, o pět hodin a několik kol v trojici módů na trojici map si říkám „Ale jo, to by mohlo fungovat.“
Satellite Reign – dojmy z hraní rané verze duchovního nástupce Syndicate
Navzdory vlně nostalgického oživování řady klasických značek v rukách nezávislých vývojářů zůstávala donedávna jedna kultovní značka povážlivě opomenuta. Akční strategie Syndicate z roku 1993 sice patří do zlatého herního fondu, ale až loni v létě se na ni pokusila na Kickstarteru úspěšně navázat hra Satellite Reign od Mika Disketta, jednoho z tvůrců Syndicate Wars. A první hratelná verze hry, která je k dispozici v early access režimu, prozatím ve snaze o moderní Syndicate vykročila správným směrem, i když vyhráno ani zdaleka nemá.
Total War: Attila - dojmy z hraní hunské apokalypsy
Tak přece budou! Demo strategie Total War: Attila odpovědělo na palčivou otázku, jak by mohli tvůrci z Creative Assembly vydat hru, ve které nejde hrát za titulního vojevůdce. Nemohli, tedy ne úplně. Za Huny hrát půjde, ale jejich prvním vládcem není Attila, protože hra začíná v době, kdy ještě nebyl na světě. Jakmile se ale malý Bičík boží narodí, hra to s patřičnou pompou ostatním národům sdělí. A v tu chvíli je vám jasné, že na Východě vyrůstá pořádný průšvih.
Early access verze akčního RPG Deathtrap je zábavná, ale s koupí nespěchejte
Nekonečné hordy démonů řinoucí se z portálů a unavený rek, který jim má čelit. Tak unavený, že si na pomoc k věrnému meči, kouzelnické holi či rychlopalné kuši vezme i řadu obranných věží, nášlapných bodců a dalších pastí. Na vás pak je, abyste šikovně využili hrdinu i pastí k tomu, aby se naplnilo Gandalfovo „Neprojdeš!“ a vy si mohli ze seznamu odškrtnout další splněnou úroveň, za kterou získáte pořádnou porci zkušeností a odměn v podobě lepších zbraní, zbroje a vylepšení pro pastičky. Jednoduché jako facka, ale v principu také navýsost zábavné.
Dešťová mračna nad krajinou udělala z Driveclub konečně kompletní hru
Dva měsíce po vydání „sociálně-závodní“ hry Driveclub se hráči konečně dočkali slíbeného updatu s dynamickým počasím. Aktualizace o velikosti 1,4 GB posunula hru na verzi 1.08 a krom dynamického počasí přinesla i nové tratě Atlanterhavsvegen (Norsko) a Sinclair Pass (Kanada). Krom toho do hry přibyla i možnost namapovat si plyn a brzdu na pravou analogovou páčku, což ocení především fanoušci Gran Turisma. Mimo jiné ještě díky updatu dostanete přístup k podrobnějším statistikám a tvůrci do hry rovněž přidali podporu pro rozšiřující balíčky (první vychází už dnes). Toliko suchá fakta, ale teď už je konečně čas zapnout stěrače na nejvyšší rychlost – bude to sakra potřeba.
Dojmy z hraní - The Order: 1886 je nejhezčí PS4 hra, ale dokáže i pobavit
Minimálně v našich končinách si third-person akce The Order: 1886 získala pověst nádherně vypadající hry v zajímavém universu, která ale slepě kopíruje stokrát viděné principy akčních her s krytem. Mohou za to v prvé řadě ukázky, které tvůrci doposud zveřejnili, a demoverze, které si mohli novináři na různých výstavách zahrát. A jakkoli se nechystám dosavadní dojmy od základu vyvracet, rád bych je prostřednictvím následujících řádků alespoň poupravil. Půlhodinové demo mě totiž minulý týden v Londýně vyvedlo (paradoxně) z temných zákoutí steampunkového Londýna na palubu vzducholodi Agamemnon. V ní se odehrává mise Agamemnon Rising, ve které se herní stránka The Order: 1886 předvádí v lepším světle než doposud.
Clandestine - dojmy z hraní špiónské stealth akce
Snaha inovovat zaběhnuté principy akčních her skrze asymetrický multiplayer je stále častěji na pořadu dne. Stealth akce Clandestine (Steam homepage) ovšem nabízí variaci, která je k vidění méně. Namísto kompetitivního zápasení mezi dvěma (ne)vyváženými stranami totiž nabízí Clandestine unikátní asymetrickou kooperaci. Konkrétně mezi agentkou Káťou, postupující v third-person pohledu 3D mapou, a vzdáleným hackerem Martinem, který vše sleduje výhradně skrze kamery v 2D menu. Titul od vývojářů Logic Artists, dánského týmu odpovědného za RPG tahovku Expedition: Conquistador, je v rozpracované (early access) verzi dostupný na Steamu, a pokud si libujete v nekompromisním pojetí stealth her, neměl by vám uniknout.
Xbox 360 verze Forza Horizon 2 je důstojná rozlučka s končící konzolovou generací
S vydáním Forza Horizon 2 na začítku října se moje komunikace s okolním světem ztenčila na nutné minimum. Skvělé arkádové závody z X360 se v pokračování pro Xbox One prezentují obrovskou otevřenou krajinou jižní Francie a severní Itálie ve špičkové grafice – kdo hru alespoň jednou nezastavil, aby si mohl vyfotit dešťovými kapkami pokrytý Ford Mustang, nepochopí. Vedle verze pro Xbox One však Forza Horizon 2 vyšla i pro Xbox 360 a spousta majitelů této konzole si logicky položila otázku: má smysl si kvůli nové Forze pořídit novou konzoli, nebo se hry liší spíš v drobnostech a verze pro „třistašedesátku“ v klidu postačí? Oprášil jsem proto X360, abych mohl na položenou otázku odpovědět.
Dojmy z hraní modifikace XCOM: Long War - takhle měla hra vypadat od začátku
Jsou to už dva roky, co vyšel moderní remake UFO: Enemy Uknown pod názvem XCOM: Enemy Unknown. Vedle posunu pravidel tahovek a stylizace ale někteří hráči novému XCOMu (i po zlepšení v datadisku Enemy Within) vytýkali úbytek atmosféry zoufalého boje s ufounskou invazí. Podobné výtky jsou však pasé nejpozději od letošního jara, kdy mezi hráče přišla fanouškovská modifikace Long War (její wikia). Ačkoliv je stále rozpracovaná, kvůli své komplexnosti si už nyní zaslouží mnohem více než jenom stručné shrnutí na dva odstavce.
České kyberpunkové RPG Dex čaruje atmosférou už v early access verzi
Dáváte-li přednost spíše sci-fi zápletkám než nimrání se v národní minulosti, bude pro vás kyberpunkové akční RPG Dex lákavější český projekt ve vývoji než Kingdom Come od Warhorse. Nezávislý projekt z dílny Dreadlocks, jehož designérem je Jan Jirkovský (textovka Crypta, knižní série Game Industry), se už nějaký čas nachází na Steamu v early access verzi, a přestože hře do finiše zbývá ještě pořádný kus cesty, fanoušci žánru mohou plesat již nad současnými kvalitami hry. Vezmeme to ale pěkně popořadě.
První hodiny v Dragon Age: Inquisition značí, že půjde o hodně dlouhé dobrodružství
Dragon Age: Inquisition mě začíná děsit. Po dvanácti hodinách hraní jsem měl pocit, že se hra teprve rozjíždí, pomalu mi zpřístupňuje všechny funkce a možnosti, a to jsem ani zdaleka nevyřešil všechny úkoly v úvodní zóně, čímž myslím jen úkoly v rámci hlavní příběhové linky. Pokud si hra udrží podobné tempo, může vám při plnění hlavních i vedlejších úkolů vydržet klidně i sedmdesát, osmdesát hodin. Zatím však jenom hádám, protože ani zdaleka nejsem u konce. Následující text tedy není recenze, nýbrž jen letmá zpráva o stavu hry, jejíž hlavní část mě spíš ještě čeká.
Dojmy z hraní The Masterplan - stealth hra na zloděje vyvolává vzpomínky na Commandos
Jedním z nejbizarnějších úkazů nárazové popularity různých herních žánrů je stávající absence her postavených na mechanismech Commandos. Byť trh nabízí desítky klonů Minecraft, DayZ a dalších sandboxů, strategické puzzly, jako ten od španělského studia Pyro, podezřele chybí. O to zajímavěji působí The Masterplan - simulace americké galérky během funkových 70. let. I když má hra před sebou ještě dlouhý vývoj, už její early access verze dává vzpomenout na nejpůsobivější okamžiky z her typu Commandos.
