Ladislav Loukota

Vzpomínáme: The Last Express byl narativní experiment, který předběhl svou dobu

The Last Express je paradoxní hra: stejně tak kultovní, jako neznámá. V roce 1997 šlo o jeden z nejambicióznějších herních projektů vůbec, detektivka odehrávající se na palubě posledního rychlíku Orient Express těsně přes vypuknutím první světové války však zoufale propadla a skoro zlomila vaz svému tvůrci. Hra, která vyšla před 23 lety, 30. března 1997, přitom předpověděla řadu budoucích herních prvků, na které v její době ještě svět nebyl připraven.

Vzpomínáme: S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl byl první moderní survival

S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl. Hra, která byla zdrojem mnoha infarktových stavů, při zpětném pohledu do minulosti působí mnohem významnějším dojmem, než jaký jsme z ní měli 23. března 2007, kdy konečně po dlouhém čekání vyšla. Dnes totiž víme, že takové hry se už nedělají, i když se černobylskou Zónou mnohé tituly nechaly inspirovat.

Vzpomínáme: Heroes of Might & Magic III byli nepřekonatelný žrout času

Existuje jenom jeden magický svět, v němž je pondělí nejlepším dnem týdne. Je tomu už dlouhých 22 let, co na naše disky 3. března 1999 dorazili dodnes nepřekonaní Heroes of Might & Magic III a nabídli dokonale vyvážené tahové mechaniky masám. Ačkoliv se hra dočkala několika pokračování, její nehynoucí popularita ukazuje, jak důležité jsou pro multiplayerové hry nenáročné hardwarové nároky.

Vzpomínáme: Battlezone byla před 22 lety stejně svěží jako dnes

Možnost koukat na virtuální bitevní pole optikou pěšáka napadla na přelomu milénia vícero vývojářů. Z některých takových ideí později vzešly legendární hry jako Operace Flashpoint, jedním z prvních podobných titulů byla ale hybridní akce/strategie Battlezone. Její kouzlo mě vlastně netrklo při pohledu na explodující bojiště, ale až v okamžicích, kdy jsem si uvědomil, jak strašidelně rozlehlé jsou zdejší mapy. Battlezony zůstávají stejně pozoruhodné i 22 let poté, co vyšla první z nich: 28. února 1998.

Vzpomínáme: Mirror's Edge přinesl krásnou dystopii, která se neuchytila

Vzít ve hrách do ruky kvér a proklestit si cestu levelem, to bylo vždy populární. Ale nešlo by to i jinak? Existuje formulka na dynamickou akční hru, v níž ale více méně nikdo neumírá? Najít odpověď na tuto otázku se před 11 lety pokusilo studio DICE. Mirror's Edge, vydaný 13. ledna 2009, je odpovědí jenom poloviční – ale originalitu mu dodnes nelze upřít.

Vzpomínáme: Sid Meier's Alpha Centauri byl nejlepší díl Civilizace

Upravitelné jednotky? Složitá diplomacie? Fantastické technologie budoucnosti? Nikoliv – když jsem kdysi v minulém miléniu četl Rybkovu recenzi na Sid Meier’s Alpha Centauri, nejvíce mne zaujala možnost anihilovat pomocí superatomovky Planet Buster celou krajinu tak mocně, až na místě detonace zbylo jen moře! Je to jistě dětinská volba, ale nejlépe ilustruje svobodu, která s Alpha Centauri souvisela – a také podtrhává důvody, proč je hra, která vyšla před 21 lety, 12. února 1999, dodnes nepřekonána.

Vzpomínáme: Giants: Citizen Kabuto se pokusil skloubit akci a strategii

„Originalita se nevyplácí.“ Nějak tak znělo na přelomu milénia poučení, které jsem si odnesl z Giants: Citizen Kabuto. Nečekaně kreativní mix akční hry, strategie, komedie a umění, který navazoval na tradici MDK i Battlezonu, a dokonce nabídl na svou dobu nebývale kvalitní grafiku, totiž tehdy málokdo hrál a dnes je jeho odkaz těžce undergroundový. Přitom tenhle nenápadný klenot, vydaný 22. prosince 2000, není ve své třídě dodnes překonaný.

Vzpomínáme: The Sims je tou nejméně pochopenou hrou dějin

Přiznám se bez mučení: ani jeden díl The Sims jsem nehrál tak, jak nejspíš Will Wright chtěl, aby je lidé hráli. Jenže se zároveň domnívám, že většina lidí, kteří kdy k The Sims usedli, je hrála stejně jako já. Totiž jako simulátor mučení. Série, kterou její autoři zamýšleli úplně jinak, je s námi už 20 let a jeden den. První The Sims vyšli 4. února 2000.

Vzpomínáme: Duke Nukem 3D byl dětskou hrou pro dospělé

Existovaly hry zábavnější a rozhodně i hry lepší. Pokud jste však vyrůstali během 90. let a měli přístup k počítačům, stejně na vašem disku nejspíše po nekřesťansky dlouhou dobu pobyla právě hra tato. Duke Nukem 3D, který vyšel před 24 lety, 29. ledna 1996, totiž (tak trochu smutně) platil za hru, která svého času učila omladinu, jak vypadají dospělácká témata.

Vzpomínáme: Resident Evil 4 zradil svou sérii tím nejlepším možným způsobem

Obliba série Resident Evil byla v našich vodách vždy o fous menší než v případě zbytku světa, navzdory barvitým reklamám. Ale i tak jsme všichni věděli, že Resident Evil znamená zombíky, Raccoon City a fixní kameru. Jenže pak 11. ledna 2005 vyšel čtvrtý díl, který zničehonic přehodil výhybku a jen tak mimoděk definoval další dvě generace third-person titulů.

STRAFE – recenze

Heslem dnešní doby je náhodné generování levelů, předmětů a všeho dalšího, co pomáhá nekonečné znovuhratelnosti. Střílečka STRAFE, která kdysi zaujala svým ujetým videem ke kickstarterové kampani, se také rozhodla jít tímto směrem a zkombinovat vzpomínání na Doom s roguelike prvky. Jenže, roguelike lze pojmout za více konců, a v tomhle případě to vývojáři vzali za ten špatný.

Realpolitiks – recenze

Nebylo toho málo, co strategie Realpolitiks papírově nabízela – vše od simulace uprchlické krize až po kolonizaci Jupitera slibovalo unikátní možnost pohrát si na mapě dnešního a budoucího světa. Titul inspirovaný strategiemi od Paradoxu, jako je Europa Universalis, Crusader Kings nebo Hearts of Iron, se zároveň odhodlal postavit prokletí strategií z moderního světa. Podařilo se mu prorazit tam, kde neuspěli mnozí jiní, nebo je odsouzen skončit na smetišti dějin?

Townsmen - recenze PC verze

Navzdory krizi válečných RTS se jiným strategických žánrům evidentně daří poměrně dobře. Středověká budovatelská strategie Townsmen je toho ideálním příkladem. Původně mobilní hra od HandyGames vyšla i pro PC, čímž zaujala naši pozornost. Jde však o šťastný příklad mobilního portu pro PC, nebo je spíš cosi shnilého v království Townsmen? 

Transport Fever - recenze

Odkaz Transport Tycoon je věčný - dodnes skvěle hratelný titul, doplněný v open source verzi o tunu nového obsahu, je jak vrcholem budovatelských strategií, tak i nezdolnou výzvou pro vývojáře. Dalším sdružením vývojářů, které se rozhodlo Transport Tycoon pokořit, je studio Urban Games. Před několika lety přišli se záležitostí Train Fever a její letošní nástupce Transport Fever koncept vláčkové hry rozšiřuje o autobusy, náklaďáky, lodě, tramvaje i letadla. A to celé v detailní 3D grafice. Stačí to však na překonání dosavadního krále žánru, nebo Urban Games dopadli stejně, jako řada vývojářů před nimi?

Halcyon 6: Starbase Commander – recenze

Žijeme v úžasné době! Po dekádách plánování jsou virtuální helmy konečně dostupnou realitou, davy lidí po ulicích honí Pokémony a šest lidí z Massive Damage, Inc. vytvořilo hru, o níž sním od roku 1998 – kosmickou variaci na staré díly. Mé nadšení proto bude v recenzi Halcyon 6, mixu strategie, RPG a startrekovského sci-fi, evidentní. Splněné sny ale vždycky trochu zavání nočními můrami. Co se tedy v Halcyon 6 vyvedlo, a co už méně?

Starbound - recenze

Zatímco herní svět řeší No Man’s Sky, vyšla bez většího humbuku na konci července verze 1.0 jiné podobné hry. Řeč je o Starbound, sandboxovém survivalu, který po pěti letech vývoje konečně v „plné“ verzi servíruje své možnosti širokým masám. Jak si hra stojí z pohledu fanouška sci-fi i žánrově nevyhraněného hráče? A nejde jenom o další obrovskou hru s procedurálně generovaným obsahem, která začne brzy nudit? Na všechno si odpovíme.

Poly Bridge - recenze

Kdo v mládí nestrávil alespoň pár (desítek) hodin se starým Bridge Builderem, ten jakoby nebyl. Jeho duchovních nástupců dnes existuje celá kopa, na Steam nejnověji po dvouletém předběžném přístupu dorazila i plná verze nejnovějšího z nich, titulu jménem Poly Bridge (Steam). Jak moc se však tento liší od jiných konkurentů?

SimplePlanes – recenze

I když už dobrou dekádu můžete slyšet varování, že letecké simulátory jsou mrtvé, v poslední době znovu zažívají nečekanou renesanci jak skrze arkádovější hry, tak i tituly, v nichž si můžete letadlo či jiný dopravní prostředek postavit sami. Po fenomenálním úspěchu Kerbal Space Program se o něco podobného snaží rámcově velmi podobná hra SimplePlanes.

Party Hard – recenze

Sezóna oslav a grilovaček je tady, což představuje ideální příležitost napravit rest z minulého roku, kdy jsme nestihli recenzovat simulátor sériového vraha návštěvníků nejrůznějších večírků s názvem Party Hard. Tenhle kříženec Commandos, Hotline Miami a Super Columbine Massacre RPG! sice přímo volal po kontroverzi, ale nakonec ji vyvolat nezvládl, na rozdíl od pozitivního ohlasu ze strany hráčů.

Big Pharma - recenze farmaceutického tycoonu

Budovatelských strategií dnes sice vlivem nezávislých studií přibývá, ale nejlepšími specialisty v oboru přesto zůstávají matadoři jako SimCity, Transport Tycoon či Theme Hospital. Právě poslednímu jmenovanému se na první pohled podobá Big Pharma, která slibuje možnost vybudovat farmaceutického obra, co vydělává na léčení lidských chorob. Hra už byla chválená ve své early access verzi, uleví tedy pamětníkům kvalitních tycoonů, nebo jde jenom o pouhé placebo?