Dojmy z otevřené bety Battlefield Hardline

Nemá asi cenu zastírat, že jsem, i vzhledem k první betě, přistupoval k té druhé s lehkou skepsí. Tehdejší hodně rozpačité vyznění vojenské akce, převlečené do policajtských šatiček, mě totiž zklamalo takřka ve všem. S potěšením ale mohu předeslat, že nynější veřejný test na tom byl o poznání lépe. Jen se nezdá, že by hra dělala krok vpřed. Spíš jde o úkrok stranou, který popírá principy série. Někdy je to zábava, jindy utrpení, ale jako online střílečka Battlefield Hardline zatím ujde. Ale je to ještě Battlefield?

Hráli jsme Battlefield Hardline a rozhodně nejde jen o přeskinovanou čtyřku

Sedíme s přibližně další dvacítkou novinářů z celé Evropy v britské centrále Electronic Arts a přemýšlím, co nám Visceral Games ukáží, aby vyvrátili můj dojem, že Battlefield Hardline se na poli multiplayeru bude muset hodně ohánět, aby se odlišil od čtyřky. O kampaň, kterou jsme si bohužel tentokrát nezahráli, strach nemám, ale multiplayer doposud příliš připomínal zážitek, se kterým přišel Battlefield 3 a navázal na něj Battlefield 4. Nicméně, o pět hodin a několik kol v trojici módů na trojici map si říkám „Ale jo, to by mohlo fungovat.“

Satellite Reign – dojmy z hraní rané verze duchovního nástupce Syndicate

Navzdory vlně nostalgického oživování řady klasických značek v rukách nezávislých vývojářů zůstávala donedávna jedna kultovní značka povážlivě opomenuta. Akční strategie Syndicate z roku 1993 sice patří do zlatého herního fondu, ale až loni v létě se na ni pokusila na Kickstarteru úspěšně navázat hra Satellite Reign od Mika Disketta, jednoho z tvůrců Syndicate Wars. A první hratelná verze hry, která je k dispozici v early access režimu, prozatím ve snaze o moderní Syndicate vykročila správným směrem, i když vyhráno ani zdaleka nemá.

Total War: Attila - dojmy z hraní hunské apokalypsy

Tak přece budou! Demo strategie Total War: Attila odpovědělo na palčivou otázku, jak by mohli tvůrci z Creative Assembly vydat hru, ve které nejde hrát za titulního vojevůdce. Nemohli, tedy ne úplně. Za Huny hrát půjde, ale jejich prvním vládcem není Attila, protože hra začíná v době, kdy ještě nebyl na světě. Jakmile se ale malý Bičík boží narodí, hra to s patřičnou pompou ostatním národům sdělí. A v tu chvíli je vám jasné, že na Východě vyrůstá pořádný průšvih.

Early access verze akčního RPG Deathtrap je zábavná, ale s koupí nespěchejte

Nekonečné hordy démonů řinoucí se z portálů a unavený rek, který jim má čelit. Tak unavený, že si na pomoc k věrnému meči, kouzelnické holi či rychlopalné kuši vezme i řadu obranných věží, nášlapných bodců a dalších pastí. Na vás pak je, abyste šikovně využili hrdinu i pastí k tomu, aby se naplnilo Gandalfovo „Neprojdeš!“ a vy si mohli ze seznamu odškrtnout další splněnou úroveň, za kterou získáte pořádnou porci zkušeností a odměn v podobě lepších zbraní, zbroje a vylepšení pro pastičky. Jednoduché jako facka, ale v principu také navýsost zábavné.

Dešťová mračna nad krajinou udělala z Driveclub konečně kompletní hru

Dva měsíce po vydání „sociálně-závodní“ hry Driveclub se hráči konečně dočkali slíbeného updatu s dynamickým počasím. Aktualizace o velikosti 1,4 GB posunula hru na verzi 1.08 a krom dynamického počasí přinesla i nové tratě Atlanterhavsvegen (Norsko) a Sinclair Pass (Kanada). Krom toho do hry přibyla i možnost namapovat si plyn a brzdu na pravou analogovou páčku, což ocení především fanoušci Gran Turisma. Mimo jiné ještě díky updatu dostanete přístup k podrobnějším statistikám a tvůrci do hry rovněž přidali podporu pro rozšiřující balíčky (první vychází už dnes). Toliko suchá fakta, ale teď už je konečně čas zapnout stěrače na nejvyšší rychlost – bude to sakra potřeba.

Dojmy z hraní - The Order: 1886 je nejhezčí PS4 hra, ale dokáže i pobavit

Minimálně v našich končinách si third-person akce The Order: 1886 získala pověst nádherně vypadající hry v zajímavém universu, která ale slepě kopíruje stokrát viděné principy akčních her s krytem. Mohou za to v prvé řadě ukázky, které tvůrci doposud zveřejnili, a demoverze, které si mohli novináři na různých výstavách zahrát. A jakkoli se nechystám dosavadní dojmy od základu vyvracet, rád bych je prostřednictvím následujících řádků alespoň poupravil. Půlhodinové demo mě totiž minulý týden v Londýně vyvedlo (paradoxně) z temných zákoutí steampunkového Londýna na palubu vzducholodi Agamemnon. V ní se odehrává mise Agamemnon Rising, ve které se herní stránka The Order: 1886 předvádí v lepším světle než doposud.

Clandestine - dojmy z hraní špiónské stealth akce

Snaha inovovat zaběhnuté principy akčních her skrze asymetrický multiplayer je stále častěji na pořadu dne. Stealth akce Clandestine (Steam homepage) ovšem nabízí variaci, která je k vidění méně. Namísto kompetitivního zápasení mezi dvěma (ne)vyváženými stranami totiž nabízí Clandestine unikátní asymetrickou kooperaci. Konkrétně mezi agentkou Káťou, postupující v third-person pohledu 3D mapou, a vzdáleným hackerem Martinem, který vše sleduje výhradně skrze kamery v 2D menu. Titul od vývojářů Logic Artists, dánského týmu odpovědného za RPG tahovku Expedition: Conquistador, je v rozpracované (early access) verzi dostupný na Steamu, a pokud si libujete v nekompromisním pojetí stealth her, neměl by vám uniknout.

Xbox 360 verze Forza Horizon 2 je důstojná rozlučka s končící konzolovou generací

S vydáním Forza Horizon 2 na začítku října se moje komunikace s okolním světem ztenčila na nutné minimum. Skvělé arkádové závody z X360 se v pokračování pro Xbox One prezentují obrovskou otevřenou krajinou jižní Francie a severní Itálie ve špičkové grafice – kdo hru alespoň jednou nezastavil, aby si mohl vyfotit dešťovými kapkami pokrytý Ford Mustang, nepochopí. Vedle verze pro Xbox One však Forza Horizon 2 vyšla i pro Xbox 360 a spousta majitelů této konzole si logicky položila otázku: má smysl si kvůli nové Forze pořídit novou konzoli, nebo se hry liší spíš v drobnostech a verze pro „třistašedesátku“ v klidu postačí? Oprášil jsem proto X360, abych mohl na položenou otázku odpovědět.

Dojmy z hraní modifikace XCOM: Long War - takhle měla hra vypadat od začátku

Jsou to už dva roky, co vyšel moderní remake UFO: Enemy Uknown pod názvem XCOM: Enemy Unknown. Vedle posunu pravidel tahovek a stylizace ale někteří hráči novému XCOMu (i po zlepšení v datadisku Enemy Within) vytýkali úbytek atmosféry zoufalého boje s ufounskou invazí. Podobné výtky jsou však pasé nejpozději od letošního jara, kdy mezi hráče přišla fanouškovská modifikace Long War (její wikia). Ačkoliv je stále rozpracovaná, kvůli své komplexnosti si už nyní zaslouží mnohem více než jenom stručné shrnutí na dva odstavce. 

České kyberpunkové RPG Dex čaruje atmosférou už v early access verzi

Dáváte-li přednost spíše sci-fi zápletkám než nimrání se v národní minulosti, bude pro vás kyberpunkové akční RPG Dex lákavější český projekt ve vývoji než Kingdom Come od Warhorse. Nezávislý projekt z dílny Dreadlocks, jehož designérem je Jan Jirkovský (textovka Crypta, knižní série Game Industry), se už nějaký čas nachází na Steamu v early access verzi, a přestože hře do finiše zbývá ještě pořádný kus cesty, fanoušci žánru mohou plesat již nad současnými kvalitami hry. Vezmeme to ale pěkně popořadě. 

První hodiny v Dragon Age: Inquisition značí, že půjde o hodně dlouhé dobrodružství

Dragon Age: Inquisition mě začíná děsit. Po dvanácti hodinách hraní jsem měl pocit, že se hra teprve rozjíždí, pomalu mi zpřístupňuje všechny funkce a možnosti, a to jsem ani zdaleka nevyřešil všechny úkoly v úvodní zóně, čímž myslím jen úkoly v rámci hlavní příběhové linky. Pokud si hra udrží podobné tempo, může vám při plnění hlavních i vedlejších úkolů vydržet klidně i sedmdesát, osmdesát hodin. Zatím však jenom hádám, protože ani zdaleka nejsem u konce. Následující text tedy není recenze, nýbrž jen letmá zpráva o stavu hry, jejíž hlavní část mě spíš ještě čeká.

Dojmy z hraní The Masterplan - stealth hra na zloděje vyvolává vzpomínky na Commandos

Jedním z nejbizarnějších úkazů nárazové popularity různých herních žánrů je stávající absence her postavených na mechanismech Commandos. Byť trh nabízí desítky klonů Minecraft, DayZ a dalších sandboxů, strategické puzzly, jako ten od španělského studia Pyro, podezřele chybí. O to zajímavěji působí The Masterplan - simulace americké galérky během funkových 70. let. I když má hra před sebou ještě dlouhý vývoj, už její early access verze dává vzpomenout na nejpůsobivější okamžiky z her typu Commandos.

Dojmy z hraní: Interstellar Marines připomíná nádherné technologické demo

Trh s akčními hrami a obzvláště pak se střílečkami z pohledu první osoby je jedním z nejvíce konzervatiních segmentů herní scény. Když už někdo prorazí vedle velkého dua Call of Duty – Battlefield, většinou sází na jednoduchou hratelnost a vyšší obtížnosti, popřípadě neotřelý námět. Interstellar Marines se pokouší prosadit přesně v tomto prostoru a volí si i totožné zbraně. Štěstí to ale zatím nepřináší.

Dojmy z hraní: Civilization Beyond Earth je příjemná, ale ne revoluční

Nabídka osidlování nových světů ve sci-fi prostředí je poměrně chudá a vlastně jediným významným zástupcem zůstává Alfa Centauri. Tvůrci z Firaxis Games se brzy pokusí deficit odstranit prostřednictvím Civilization: Beyond Earth, která z Alfa Centauri do značné míry vychází, ale je z ní cítit i silný vliv Civilization V. Pokud tedy čekáte opravdu složitý systém, který nabízí právě Alfa Centauri, nedočkáte se. Namísto něj je tu jen inovace některých známých prvků a mechanik, což není nutně na škodu. Jen si musíte ujasnit, co od nové hry pod značkou Civilization vlastně chcete.

Dojmy z hraní: Battleborn od Gearboxu je spíš týmová střílečka než MOBA

Když sleduji záběry z mise v Battleborn, začínám chápat, proč šéf vývoje Randy Varnell zdůrazňuje, že nová hra od Gearboxu „není jen MOBA“ a nepřímo se tak distancuje od současného boomu her tohoto žánru. Protože popis Battleborn opravdu nemůže být zredukovaný jen na jeden žánr. Ostatně, díky tomu mi Battleborn přijde zajímavý, jak se ukázalo během prezentace, na kterou si Gearbox sezval třicítku novinářů z celé Evropy.

Remake adventury Gabriel Knight vyjde v půlce října a demo ukázalo, že se není čeho bát

Dvacet let od vydání prvního dílu v sérii Gabriel Knight sice uběhlo už minulý rok v prosinci, ale nikde není psáno, že se oslava výročí nemůže konat až letos v polovině října. Ve středu 15. října totiž vyjde pro PC a Mac Gabriel Knight: Sins of the Fathers 20th Anniversary Edition, která mírně promíchaný a rozšířený obsah původní hry předhodí hráčům v nové podobě, což zahrnuje grafiku, dabing, hudbu a například interface. Nový nebo třeskutě originální zážitek ale od hry nečekejte. Pro pamětníky jde o exkurzi do historie, zatímco původní hry neznalý člověk může čekat standardní adventuru s výbornou zápletkou a klasickou (zábavnou!) hratelností.

Šest pater pod zemí - český dungeon The Keep baví správným poměrem soubojů a hádanek

Schody vedoucí do temného podlaží, všudypřítomné krysy a netopýři, co vám při chvilkové nepozornosti vysají život, stráže, pavouci několika velikostí, ale také páky, propadla, spínače v dlažkách a pavučiny obepínající kostry vašich předchůdců. Pravověrnému dungeonu The Keep od zbraslavského studia Cinemax nechybí žádná z propriet, které jsme si zvykli v dungeonech za více než dvě desítky let existence žánru vídat. Odškrtat si však v excelové tabulce přítomnost prvků, které ve hře musí být, aby šlo o dungeon, samo o sobě nestačí. Vydal jsem se tedy do prvních podzemní pater 3DS verze The Keep, abych zjistil, jak si v Cinemaxu s realizací svého pojetí kobky poradili.

The Vanishing of Ethan Carter slibuje netradiční detektivní zážitek

Okultní detektiv Paul Prospero je hlavní postava hry The Vanishing of Ethan Carter. Tak zní jedna z mála informací, kterou polští vývojáři z Astronauts pustili ven ze svého studia. Sami tvůrci nazývají své dílo jako „weird fiction horror“, a že jim práce s tajemnem jde, dokazuje mysteriózní aura, kterou kolem své hry vytvářejí. Tahle opona tajemna ale zčásti zmizela poté, co jsme dostali šanci si hru osahat na Gamescomu, kde se nám dostala do ruky hratelná alfa verze.

Dojmy z hraní: jízda s Claptrapem v Borderlands The Pre-Sequel bude opět divoká (a zábavná)

Gearboxu se už s vydáním prvního dílu Borderlands povedlo skloubit absurdní humor, komiksovou stylizaci a solidní herní mechanismy do zábavného a těžce návykového celku. Hráči tenhle potrhlý projekt kvitovali s povděkem, a přímo tak zapříčinili vydání druhého dílu (a tuny DLC). Příběhově ucelenější a celkově vyleštěnější Borderlands 2 zaznamenala ještě větší úspěch, takže nevyhnutelně přichází další nášup hláškujících robotů, ujetých dialogů a pološílených nepřátel v Borderlands: The Pre-Sequel.