Recenze
Catherine - recenze konzolové verze
16. 10. 2012
|
Václav Rybář
Japonská kultovka Catherine už je sice pár měsíců venku, ale dostali jsme se k ní až nyní a vůbec není třeba diskutovat o tom, jak je podstatné na ni upozornit. Je totiž nejen nadčasová, ona je možná přímo klíčová pro nově nastartovaný optimismus, co se herního byznysu týká. Jestli jste pod nánosem sequelů, FPSek, zpackaných filmových licencí a blýskavých, ale ve výsledku tupých herních blockbusterům začali ztrácet naději, zajděte si na rande s japonskými kočkami.
LEGO Batman 2: DC Super Heroes - recenze
20. 7. 2012
|
Lucie Jiříková
Gotham City opět obléhají zlověstné síly. Tentokrát však útočí s takovou silou, že už nestačí, aby se jim postavil pouze Batman. Ke svému odboji si musel povolat i další superhrdiny z komiksové stáje DC. Ti s sebou do druhého LEGO Batman dobrodružství přinášejí, vedle potřebného klidu a míru pro tamní obyvatele, svěží větřík, jenž z něj dělá jednu z nejlepších her, která pod LEGO licencí doposud vyšla.
Mario Tennis Open - recenze
18. 6. 2012
|
Jakub Kovář
Tenis je pro Nintendo rozhodující sport. Právě on totiž nejlépe ukázal možnosti Wii a celý balík sportovních her pak neskutečně pomohl tomu, aby se konzole od Nintenda dostala málem do každé domácnosti. Stejný sport se teď dostává i na 3DS a samotné oznámení zrovna epické ovace nevyvolalo. Přeci jen jde o handheldovou hru a nikdo od ní revoluci neočekával. Když ale kníratý instalatér pozve všechny své přátele, nepřátele, ex-milence princezny Peach a další postavy ze svého světa, bývá z toho solidní mejdan.
Vessel - recenze
16. 5. 2012
|
Ondřej Švára
Ve dvou se to lépe táhne. I když je ten druhý třeba křehký, jako mýdlová bublina a tlačenici na Metallicu má od doktora zakázanou. Ve Vessel, poutavé indie plošinovce, o níž se nikdy moc nemluvilo, byl pro takové třasořitky stvořen nádherný a bezpečný svět, ve kterém si zvykli rošťačit. Překypuje romantikou, steampunkem a hádankami. I vy ho budete milovat. Vemte pár svých věrných bublin a vstupte do něj. Hned po poslední herní obrazovce se v něm rozhodnete žít.
Crusader Kings II - recenze
29. 2. 2012
|
Aleš Smutný
Ve školách jste se učili, že prvním českým králem byl Vratislav II. a stalo se tak v roce 1085. Jméno souhlasí, ale datum ne. Vratislavovi to trvalo o tři roky déle. Ale na rozdíl od toho historického ten můj, který žil jen v prostoru digitálního světa Crusader Kings II, zvládl královský titul udržet i pro své potomky a dal vzniknout Českému království i dějinám, o jakých jste se určitě neučili.
Cities in Motion - recenze tycoonovské strategie
13. 2. 2011
|
Tomáš Jung
Cities in Motion je budovatelská strategie ve stylu Transport Tycoon (viz nedávné první dojmy), ve které budete dělat šéfa firmy navrhující a provozující hromadnou dopravu v několika velkoměstech. Je to chytrá hra pro chytré hráče a dokazuje to velmi nevybíravým způsobem. Prvních pár hodin se z vás totiž snaží udělat blbce a naprosté ubožáky, kteří nejsou schopni vytvořit fungující a hlavně vydělávající dopravní systém.
Expeditions: A MudRunner Game – recenze přístupnějšího SnowRunnera
7. 3. 2024
|
Patrik Hajda
Průzkumná adventura s auty
Lords of the Fallen – recenze fantasticky nápadité soulsovky
12. 10. 2023
|
Pavel Makal
Když jeden svět nestačí
Wolfenstein II: The New Colossus – recenze
2. 11. 2017
|
Václav Pecháček
V tři roky staré střílečce Wolfenstein: The New Order starý dobrý BJ Blazkowicz kosil nácky na Měsíci, rozbíjel jim obrněné roboty, odvážil se až do samotného Berlína, připravil půdu pro revoluci, a nakonec se nechal hrdinsky odstřelit nukleárním kanónem. Člověk by řekl, že takové úspěchy musí tomu starému pardálovi stačit, ale ono ne. Wolfenstein II: The New Colossus našeho hrdinu nachází v ještě lepší formě. Dokáže vraždit národní socialisty dokonce i z nemocničního vozíku (kanón si přece jen vybral svou daň), navíc si našel brnění, co z něj dělá nadčlověka, a k tomu všemu se tentokrát podívá až na Venuši a samému führerovi do tváře. Zkrátka bombastické pokračování, jak má být.
XCOM 2: War of the Chosen - recenze
16. 10. 2017
|
Jakub Kovář
„Vítejte zpět, veliteli. Situace na planetě Zemi je stejná, jako když jsme vás zachránili minule: pořád ji ovládají mimozemšťané a XCOM je spíše partyzánskou organizací, která může šmejd z vesmíru vykopat jen s vámi v zádech. Hodně štěstí a užijte si to!“ S tímhle známým pocitem poprvé spustíte datadisk War of the Chosen pro XCOM 2 a chvíli vás neopustí. Zdá se, jako by se od minula nic moc nezměnilo, tutoriál je stejný, jen v jedné animaci se vyskytuje nová postava… Jenže po čase se začne ukazovat jedna novinka po druhé. Autoři toho přidali a upravili opravdu hodně a nové prvky zvládli zapracovat tak dokonale, že nic nepůsobí jako zbytečný přídavek.
Day of the Tentacle Remastered - recenze
20. 4. 2016
|
Pavel Dobrovský
Mytí auta přivolá bouřku. Zvláštní informace, že? Pakliže se domníváte o opaku, pak jste stejní jako pan Grossman, který svému synu Daveovi tvrdil, že jde o nezlomný přírodní zákon. „Mytí auta přivolá bouřku, drahý hochu. Jakmile jednou umyju vůz, spustí se déšť a můžu začít znovu,“ tvrdil. Málo ten dobrý muž věděl, že jeho nonsense se zažere synovi do paměti tak silně, že ho o mnoho let později použije jako jednu z hádanek v Day of the Tentacle. Zamotal tím roku 1993 hlavy řadě hráčů, kteří se ptali, co je to za nesmysl. A na to samé se Davea Grossmana zeptá Tim Schafer v audio komentáři pro remaster. A vy se konečně dozvíte celou pravdu. Je remaster určený znalcům hry? Rozhodně. A těm tentaklem nepolíbeným? Nad ničím nepřemýšlejte a čtěte!
F1 2015 - recenze
21. 7. 2015
|
Václav Rybář
Vlastně jsem se na tu patnáctku docela těšil. A to i přesto, že jsem předchozím ročníkům spílal, jak se dostaly do klasické každoroční pasti sportovních her. Jenže i Codies nakonec přiznali, že F1 2014 byla spíš výplňovka, během níž už naplno pracovali na patnáctce, která konečně vyšla i pro konzole nové generace. A vyšla rovnou v létě, abychom si ji mohli patřičně užít. Naivně jsem doufal, že hlášky o překopání celé série od podlahy budou splněny alespoň napůl. Dokonce mě potěšilo, když jsem po spuštění dostal na výběr, jestli si chci znovu zahrát loňskou sezónu nebo tu letošní. Taková omluvenka je vcelku sympatickým rozjezdem. Tak rychle přeskočit generické intro i jednoduché menu a vzhůru na Time trials - chci co nejdřív vidět, jak to vypadá a jak se to řídí.
Like a Dragon: Infinite Wealth – recenze Yakuzy na Havaji
24. 1. 2024
|
Šárka Tmějová
Aloha a sajonara!
Microtopia – recenze mravenčí automatizace
24. 3. 2025
|
Michal Krupička
Experimenty pod mikroskopem
Planet Coaster 2 – recenze druhého dílu stavitele zábavních parků, který nebyl tak úplně potřeba
19. 11. 2024
|
Michal Krupička
Lepší i horší, ale hlavně docela stejný
The Last Oricru - recenze české soulsovky
14. 10. 2022
|
Pavel Makal
Sází na kooperaci a větvený příběh
Super Mario RPG – recenze remaku legendy o sedmi hvězdičkách
15. 11. 2023
|
Šárka Tmějová
Mario na tahu
Ultros – recenze fantasticky psychedelické metroidvanie
19. 2. 2024
|
Jakub Malchárek
Unikátní biopunk
1428: Shadows over Silesia – recenze husitského dobrodružství
4. 10. 2022
|
Jakub Malchárek
Ktož jsú boží bojovníci
Farming Simulator 25 – recenze nového dílu se starými nešvary
22. 11. 2024
|
Ondřej Partl
Zemědělství ve staronovém obutí
Recenze her na PS VR 2: Pistol Whip je akční pecka, Moss zase roztomilá pohádka
7. 3. 2023
|
Pavel Makal
A k tomu jeden hudební propadák
Dying Light 2: Bloody Ties – recenze DLC, které si klidně můžete nechat ujít
24. 11. 2022
|
Pavel Makal
Tenhle návrat nebyl potřeba