Když zombie survival Days Gone v roce 2019 vyšel poprvé, sklidil rozporuplné reakce, nikdy ale nebyly kvůli tomu, jak hra vypadala. Vadil mi otřesně napsaný příběh, špatné tempo a fakt, že řemeslně a kvalitně zpracovaná akční adventura krom stád zombií nepřinášela nic nového. Navíc v době, kdy se na nás akční adventury v otevřeném světě hrnuly zleva zprava jako... no, jako stádo zombií.
Opětovné dohrání Days Gone Remastered po šesti letech můj názor zásadně nezměnilo. Hra se hýbe a vypadá skvěle, Deacon St. John si pořád psychopaticky mumlá pro sebe o zabíjení všech, jízda na motorce je fajn, herní náplň vůbec ničím nepřekvapí a z příběhu si opět nepamatuju vůbec nic, protože je zkrátka zapomenutelný. Znamená to, že je hra odsouzeníhodná? Ani náhodou.
Druhá jízda, tentokrát bez škubání
Days Gone Remastered nabízí pro majitele předchozí verze smysluplný upgrade, který přidává spoustu zábavy. Navíc za hubičku. Pokud jste ale open world o motorkáři v zombie postapokalypse nikdy nehráli, je právě remaster tím nejlepším způsobem, jak vyrazit na road trip do Oregonu.
Myslím si, že i přes všechny výtky výše, si Days Gone maximálně užijete v jednom ze dvou případů: Buď máte rádi otevřené světy, anebo vás baví hordy zombíků a motorky. Oba důvody respektuju a vidím v nich dostatečné ospravedlnění existence remasteru a vlastně kvůli vám doufám, že někdy vyjde i ta dvojka.
Jízda na motorce tvoří podstatnou část zážitku. Deaconův jednostopý parťák (ne Boozer) není jen dopravní prostředek – je to spojenec, který potřebuje palivo, opravy a vylepšení. Když vám uprostřed nepřátelského území dojde benzín a musíte pěšky hledat náhradní kanystr, dostáváte skvělou porci emergentní hratelnosti a z cestování to dělá něco víc než jen přesuny po mapě.
Stealth pasáže, likvidace táborů banditů a plížení se kolem hnízd infikovaných nejsou nijak objevné a zají se rychleji než libovolná vedlejší aktivita od Ubisoftu. Hordy zombies jsou ale stále výjimečnou záležitostí. Útěk před více než stovkou nepřátel, kteří na vás zuřivě útočí, je strhující moment, který neztrácí účinek ani po letech.
Velkým lákadlem je samozřejmě přechod na stabilních 60 FPS, který nezaškube ani při střetech s vyššími desítkami freakerů nebo při rychlé jízdě za deště hustým lesem.
AI nepřátel sice není vždy nejchytřejší a některé mise působí repetitivně, ale zlepšená plynulost a celkové grafické vylepšení výrazně zlepšují dojem ze soubojů i průzkumu. Především v pozdější fázi hry se hratelnost rozšíří o zajímavé variace včetně využití pastí, molotovů a těžkých zbraní, s nimiž je pročesávání stád zombií jedna báseň.
Oregonské silnice pořád drží
V remasteru můžete skočit rovnou do toho nejlepšího, protože režim hordy na vás postupně valí čím dál větší davy „freakerů“, zatímco sbíráte skóre a snažíte se přežít co nejdéle. Mód je navíc ozvláštněný hned několika prostředími, zajímavými modifikátory, odemykanými postavami a vlastní progresí.
To jde ruku v ruce s režimem výzev, ve kterých před vás tvůrci postaví několik druhů úkolů – od dobývání táborů, přes závody na motorce až po zabíjení nepřátel na čas. Vždy vám snažení opepří vedlejší úkoly. Při sjezdu na motorce skrz checkpointy tak musíte třeba srazit tři freakery, udržet stroj dohromady alespoň deset vteřin ve vzduchu a podobně. Vtip je v tom, že za takto získané medaile odemykáte vylepšení motorky, posilující prsteny, nové kostýmy a laky na jednostopou krásku, které můžete využívat napříč režimy.
zdroj:
Bend Studio
zdroj:
Bend Studio
Fajnšmekři, kteří znají hru nazpaměť, si také můžou vyzkoušet new game+, speedrun nebo permadeath průchod hrou, který ověří, jestli ji skutečně znáte jako své motorkářské boty.
I kdybyste měli hlavní příběh odehraný, tak upgrade na Days Gone Remastered se už jen kvůli novým režimům dle mého za těch deset eur vyplatí. Nejde jen o narychlo spíchnutou zábavu na jedno odpoledne, ale funkční rozšíření, které bych klidně přirovnal k režimu Není návratu v The Last of Us: Part II Remastered.
Když motor vrní a déšť bubnuje
Pak je tady technická stránka, ke které nemám absolutně žádné výhrady a krásně hru modernizuje pro současnou generaci konzolí. Hlavně i před remasterem na PS4 měl Days Gone velmi solidní vizuál. Velkým lákadlem je samozřejmě přechod na stabilních 60 FPS, který nezaškube ani při střetech s vyššími desítkami freakerů nebo při rychlé jízdě hustým lesem za deště.
Výborný dopad na atmosféru mají vylepšené odlesky, přepracovaná světla a počasí. Výrazně zrychlily nahrávací časy (byť nejsou okamžité) a po dlouhé době jsem zaznamenal i smysluplné zapojení haptické odezvy při hraní na DualSense. Vibrace deště, odpor při brzdění motorky nebo ráz střelby v ovladači skutečně cítíte.
zdroj: Bend Studio
Nemusím být extra fanoušek postapokalyptické vyjížďky Jáhena Svatého Jana, abych dokázal uznat, že remaster se zkrátka povedl a pokud si vaše DNA se hrou sedne, že v ní také najdete spoustu hodin řemeslně dobře odvedené zábavy. Jestli nemáte otevřených světů dost, tak v Days Gone Remastered se vyřádíte dosytosti. Hra má navíc českou lokalizaci, takže si poctivé zombie drama můžete užít i bez znalosti angličtiny.