Cíl mise vypadal jednoduše: první seskok HALO do sovětské džungle, infiltrace vojenského komplexu a extrakce odborníka na raketové pohony Sokolova na západ. Nejenže tím měla Amerika získat technologický náskok ve studené válce, ale mise byla zároveň zkouškou nové speciální jednotky Fox... a taky první velkou operací agenta, který se nesmazatelně zapsal do videoherní historie jako Big Boss.
Metal Gear Solid Delta: Snake Eater je remake dle mého nejlepší špionážní hry vůbec – Metal Gear Solid 3: Snake Eater. Že se modernizuje třetí díl zajeté série? To vůbec nevadí, protože na spletité časové ose šílených takticko-špionážních akcí jde vlastně o prequel. A panečku, jaký je to remake!
MGS3 řadím do svého pomyslného žebříčku k úplně těm nejlepším hrám, což dokládá mimo jiné fakt, že jsem se v ní dobral konce na nejvíc různých platformách – od PS2, přes Nintendo 3DS až předloni na PC a PS5 v rámci Master Collection Vol. 1. Když vám povím, že znám hru nazpaměť, není to hyperbola, ale jednoduchý fakt. Zároveň taky můžu jedním dechem prohlásit, že Delta je definitivní a zdaleka nejlepší verze, jak si famózní špionážní thriller užít.
Hlavní chod: hadi
Co vás v džungli Tselinoyarsku čeká? Parádní hratelnost, nápadité souboje s bossy a nervydrásající a dojemný příběh. I teď, po 21 letech od vydání originálu, je okouzlující neskutečný smysl pro detail – od vystřelování vysílaček z rukou přes házení jedovatých hadů po strážích a odpalování skladů s jídlem až po vyřešení některých soubojů mnohem dříve, než k nim dojde.
Delta si přitom zachovává a vylepšuje to, v čem byl originál tak inovativní – v plíživé hratelnosti. Naked Snake konečně dostává možnost kradmého pohybu v podřepu (dosud byl pouze na 3DS), stejně jako potěší dedikované tlačítko pro tiché našlapování, abyste stráže na svou přítomnost neupozornili hlasitými kroky a nemuseli se spoléhat na citlivé naklánění analogové páčky. Snake dostal i nové animace, zvlášť CQC chvaty vypadají parádně.
Nově taky můžete okamžitě převléknout maskáče podržením šipky nahoru na nejlepší doporučenou kombinaci, abyste lépe splynuli s okolním prostředím, takže si ušetříte spoustu času ve všelijakých menu, což byl trochu problém původní hry.
Ano, pořád musíte lovit zvířata, abyste si doplnili výdrž, stejně jako je nutné při vážnějším zranění bolístku ošetřit přes léčebné menu. Na můj vkus docela otrava hlavně při některých soubojích s bossy, kdy ošetřujete řezné rány a díry po kulkách poměrně často, což znamená neustálé vytrhávání z tempa. Na druhé straně díky bleskovému načítaní jde o zpomalení podstatně menší než v původní hře.
Veškerá modernizace Delty směřovala k tomu, aby se hrála jako současná akční adventura a hře to moc prospívá. Není problém se hodiny plížit vysokou trávou, stejně jako popadnout těžký kulomet a k cíli se po rambovsku prostřílet.
Komu by náhodou chyběla vzpomínka na to, jak se MGS3 kdysi hrál, může si kdykoliv v nabídce přepnout na systém ovládání s kamerou pěkně z vrchu a se starým ovládacím schématem – skvělé pomrknutí, byť dneska bych už takhle nejspíš hrál jen v případě, že by mi někdo držel pistoli u hlavy.
Smrtící krásy džungle
To, jak skvěle se dneska Delta hraje a jak málo se muselo sahat do herních mechanismů, přičítám nadčasovosti a genialitě původní hry. Pořád mám někde vysněný remake, který třeba odstraní nahrávání mezi lokacemi a propojí mapu v jednu velkou otevřenou úroveň. Chápu ale, že to by znamenalo úplně překopat systém posil a umělou inteligenci vojáků.
Pro fanouška je ale neskutečně hyponotizující pozorovat, jak fantasticky hra vypadá. Každý list, modely zvířat a hub, detaily ulpívajícího bahna... celou dobu jsem se dojímal nad tím, že tohle je konečně ta ultimátní verze téměř dokonalé hry, kterou jsem si kdy přál.
Obzvlášť částicové efekty a opotřebení materiálů je dechberoucí. Při plížení bahnem se na Snakea bláto nabalí a zvýší mu index kamufláže. Podle závažnosti a druhu zranění se také poškozují vaše maskáče a agent dostává nové jizvy, které jsou na těle skutečně tam, kde ke zranění došlo!
Na konci celé operace pak skutečně vidíte, jakými útrapami hlavní hrdina prošel. Když často používáte jedny maskáče, budou mít vydřená kolena, tržné rány po nožích, díry po kulkách. Stejně tak si Snake odnese škrábance na tváři, sešité rány, popáleniny. Možná je to ve výsledku malý detail, ale na vtažení do hry a její filmovost má obrovský dopad.
Cinematografie vypadá v Unreal Enginu taky parádně. Filmečky patří mezi špičku videoherní produkce i přes občasnou ztřeštěnost. Jedinou výtku mám k obličejům. Je to čistě subjektivní pocit, ale jsou někde na křivce mezi realistickým pojetím a lehkou anime stylizací, což na mě působí nepřehlédnutelným dojmem zlověstného údolí, ze kterého tváře na pár místech vykouknou.
Stejně povedená je i audio stránka. 3D zvuk vám při plížení skvěle napovídá, kudy šustí kroky strážných. O soundtracku taky mohu říct jenom superlativa. Hodně mě dojala úvodní píseň Snake Eater, kterou Cynthia Harrell nazpívala znovu. Čas jí na hlasivkách rozhodně nic neubral – pasáž s výstupem po nekonečně dlouhém žebříku je památná dnes stejně jako tehdy.
Otazník zmateného strážného tedy visí nad jedinou věcí: jak je to tedy s tím výkonem?
Drama kolem výkonu
Protože jsme Deltu dostali až po zahraničních recenzích a všech těch zkazkách o příšerném technickém stavu, vstupoval jsem do hry s určitými obavami. Bedlivě jsem pátral po rozkostičkovaném obraze a každém propadu snímkování. Experimentoval jsem s explozemi, schválně vyvolával nesmyslné přestřelky a prostě... podle mě Delta na základní PS5 jede dobře. Ba dokonce bych ji zařadil k těm lepším hrám na UE5.
Dvakrát jsem zpozoroval propad FPS – při souboji s The Fury a na jednom místě v jeskyních u vodopádu, kde byla zřejmě problém tekoucí voda a rozsvícená pochodeň (jádrem potíží bude nejspíš oheň). Jestli hra šla pod 60 snímků za vteřinu i jinde, tak to bylo pod moje rozlišovací schopnosti.
Párkrát zatahá za oči doostřování stínů, případně kdesi v dálce problikávají... což zmizí hraním v režimu kvality, ale obětina poloviny snímků za vteřinu je pro mě příliš vysoká. Video od Digital Foundry s rozborem výkonu jsem viděl, ač nechci znít jako nějaký apologeta, tak většinu zmiňovaných nedodělků dle mého nemá hráč šanci postřehnout.
Když nemžouráte na televizi z metru a lupou nepátráte po grafických artefaktech, tak si jich při běžném hraní ani nevšimnete. Čekal jsem katastrofu, ale na PS5 se prostě Delta hraje dobře a technický stav určitě není něco, kvůli čemu bych hru chtěl vláčet bahnem.
Operace snake eater
Závidím všem, kteří na osudovou misi Naked Snakea vyrazí letos poprvé. MGS3 je jedna z těch her, kterou bych chtěl zapomenout, abych ji mohl zažít znovu. V Deltě ji dostanete v té nejlepší podobě. Dalo by se namítat, že je hra krátká – ostatně ji napoprvé projdete asi za 15 hodin. Modernizace ovládání a kamery docela zjednodušuje některé souboje.
Ale třeba taky dopadnete jako já a po dohrání rozjedete New Game+, abyste objevili všechny žabičky Kerotan, všechny maskované kachničky Ga-Ko a ulovili bájného hada cučinoko. Případně dohráli hru na nejvyšší obtížnost bez jediného odhalení pro vytoužené hodnocení Foxhound.
zdroj: Konami
Od hlavní hry si mimochodem můžete odskočit do ujeté minihry Snake vs. Monkey, ve které chytáte zaběhnuté opičky z Ape Escape (a Astro Bota!), nebo do speciálního kina, kde můžete sledovat všechny cutscény s prohozenými modely postav. Radost udělá taky nepřeberné množství maskáčů k odemčení, ulítlé filmečky z alternativní historie (které jsou bohužel v enginu starého MGS3 bez modernizace) či spousta dalších záhad, tajemství a odemykatelného obsahu, kterým je Metal Gear proslulý.
Metal Gear Solid Delta: Snake Eater je zkrátka parádní návrat jedné z nejlepších her vůbec a současný vrchol špionážní akce. A doufám, že to je taky předzvěst podobných remaků dalších dílů série.