Sbírka legendárních špionážních thrillerů Hidea Kodžimy přeskočila jednu konzolovou generaci a konečně si můžeme celkem pět prvních her ze série Metal Gear zahrát v Metal Gear Solid: Master Collection Vol. 1. Přestože všechny tituly jsou skvěle hratelné i po dvaceti letech a čas se na nich takřka nepodepsal, je tahle nová kolekce jen líná kopie 12 let staré HD edice. Láska a péče, jakou by si Metal Geary jistě zasloužily, tu chybí.
Kolekce z roku 2011
Nechápejte mě špatně, jednotlivé hry jako takové jsou pořád skvělé a na fanoušky navíc čeká pěkný nášup bonusového obsahu. Jenže celkový dojem z Metal Gear Solid: Master Collection Vol. 1 je přinejmenším rozporuplný – sada nepůsobí jako jeden unifikovaný produkt, ale spíše jako nekonzistentní slátanina různých her v různé technické kvalitě.
Pozastavím se nad výběrem titulů. Jasně, první pětice Metal Gearů dává smysl chronologicky, ale v tom případě by udělalo radost zakomponování třeba vzácného remaku Metal Gear Solid: The Twin Snakes, který vyšel na GameCube. Nebo kdyby se první díl sbírky zaobíral legendárními misemi buď Solida Snakea, nebo Big Bosse. Tedy aby jedna část sbírky obsahovala třeba MGS3, Portable Ops, Peace Walker a dvojici MGSV: Ground Zeroes a Phantom Pain. A druhá by pak mohla mít Metal Gear, Metal Gear 2: Solid Snake, MGS, MGS2 a MGS4. Chápu ale, že to by znamenalo nějakou extra práci s remasterováním titulů, na které se dlouhá léta vůbec nesáhlo. To ale jen tak na okraj.
zdroj:
Foto: Se svolením Konami
Kolekce působí neuceleným dojmem už v dashboardu na konzoli. Každá hra má totiž vlastní položku v menu. Bylo by fajn, kdyby se jednotlivé hry z Master Collection spouštěly přes jednu aplikaci místo toho, aby se vám mezi rozehrané hry stáhlo a rozházelo pět různých dlaždic.
Ano, počítám správně. MGS, MGS2 a MGS3 jsou vedené jako separátní hry. Dále bokem stojí Bonus Content, ve kterém najdete po dvou dílech skvělých komiksů MGS: Digital Graphic Novel a Bande Dessinée (každý díl každé novely je nutné stahovat zvlášť), soundtrack, plus jako bonus původní dva Metal Geary ve verzi pro NES, respektive Famicom. Metal Gear a MG: Solid Snake tak, jak vyšly na přelomu 80. a 90. let pro japonskou konzoli MSX2, jsou opět v oddělené aplikaci.
Je to opravdu jedna sbírka?
Pocit roztříštěnosti dál podporuje i fakt, že u Metal Gear Solid je potvrzovací tlačítko na PlayStationu kolečko, zatímco u MGS2 a MGS3 je to dnes už klasický křížek. Vrcholný signál lenosti pak vysílá loadovací logo „Metal Gear Solid: HD Collection“. Konami se zkrátka neobtěžovalo vynaložit ani to minimum úsilí, aby alespoň aktualizovalo jednotlivé propagační prvky her.
Na druhou stranu – logo HD Collection vlastně nelže, protože MGS2 a MGS3 si opravdu zahrajete v nativním HD rozlišení, tedy 720p. A to přestože Konami deklarovalo, že hry poběží ve FullHD. Aspoň, že těch 60 FPS u moderních titulů tu nebývá problém. Pokud tedy nehrajete na Switchi, kde je z nepochopitelného důvodu snímková frekvence poloviční. A to nejsou jediné rozdíly mezi verzemi pro různé platformy.
zdroj:
Foto: Se svolením Konami
Xbox Series X/S a Nintendo Switch postrádá u Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty anti aliasing, takže geometrie je prazvláštně zrnitá. Na PS verzi zase chybí ovládací schéma, které využívá různého přítlaku při mačkání tlačítek. Už na PlayStationu 2 jste mohli čtverečkem zamířit a pomalým „odmáčknutím“ čudlíku zbraň zase sklonit. V probírané sbírce tato možnost z nepochopitelného důvodu chybí, takže lidé zvyklí na toto schéma (z konzole, na kterou MGS vycházelo dlouhou dobu exkluzivně) se musí přeorientovat na to z Xboxu s využitím kombinace čtverečku a L3.
Není to problém, pokud jste dlouholetí fanoušci, kterým stačí pořádná dávka nostalgie. Všechny hry jsou totiž po designérské stránce dodnes jeden majstrštyk vedle druhého a ve stavu, v jakém je předvádí Master Collection, jsou v pohodě hratelné. Některé výhrady tak mohou možná znít jako hnidopišství, ale je to kritika z lásky, protože tohle měla být příležitost dostat jedny z dle mého názoru vůbec nejlepších her zase k novém publiku. Jenže apatie z práce na Master Collection odkapává po hektolitrech.
Proč není možnost pauzovat filmečky? Proč se vůbec neupravilo ovládací schéma, které dnes už zkrátka působí zastarale a neintuitivně? Proč se proboha na první Metal Gear Solid nesáhlo snad vůbec? Konami, proč?!
Promarněné příležitosti
To, že MGS běží ve 30 FPS (pokud si nezvolíte evropskou/PAL verzi při startu hry, která jinak jede kolem 25) a že se hra zobrazuje v poměru stran 4 ku 3, bych ještě pochopil. Přece jen jde o hru z roku 1998 a některá technická omezení tehdejších konzolí se zkrátka obcházela mnohdy kulišáckými triky v tom, co se vlastně na obrazovce vykresluje. Nemluvě o tom, že třeba snímková frekvence bývala kolikrát spojena se samotným enginem hry, takže zdvojnásobení FPS mnohdy znamenalo, že celá hra běžela dvojnásobnou rychlostí.
zdroj:
Foto: Se svolením Konami
Co už ale nepochopím, že u hry, která zjevně jede přes emulátor, se už nikdo neobtěžoval přidat funkce, které takto emulované hry běžně nabízí. Třeba možnost uložit hru přes save state emulátoru kdykoliv. Nebo si zapnout nesmrtelnost, když hrajete jen kvůli příběhu. A mimochodem, každé přeskočení filmečku hru na zhruba tři vteřiny zasekne.
Neodpustím si rýpnutí i do Metal Gear Solid 3: Snake Eater, který mohl využívat některé novinky z verze pro Nintendo 3DS jako třeba pohyb v podřepu a kameru zpoza ramene Naked Snakea, která se skvěle hodila do akčních pasáží a hru mnohem více přibližovala moderním dílům. Mohl, ale nevyužívá. Opět další promarněná šance, jak z Master Collection udělat něco víc než jen oprášenou HD verzi s novým názvem a plnotučnou cenovkou.
Jak Kodžima zamýšlel?
Ve výsledku tak i přes skvělý bonusový obsah v podobě kompletních scénářů s dialogy a Master Books plných zajímavostí ke každé hře zanechává Metal Gear Solid: Master Collection Vol. 1 hořkou pachuť v ústech. Remaster zlatého fondu videoher na moderní platformy si zasloužil mnohem více péče a jediné, co jej drží od podprůměrného hodnocení, je fakt, že samotné hry jsou v jádru stále nadčasové.
zdroj: Konami
Doufám, že tu nemáme předzvěst, jak dopadne remake Metal Gear Solid Delta: Snake Eater, a že si z toho Konami vezme ponaučení před případným vydáním Master Collection Vol. 2. Pravé oko bych na to ale nevsadil.
