Potřeba vykázat činnost?
WRC 5 je jako štěně, které nikdo nechce. A jako recenzent se snažím po vzoru Zdeňka Srstky najít vhodného páníčka a vypíchnout přednosti. Není to tak snadné, jak by se mohlo zdát. Klacky pod nohy mi hází nejen delší zkušenost s DiRT Rally, která tuhle hru předjíždí o několik délek i při vědomí, že obě kopou trochu jinou ligu, ale také samotní producenti. Zjevně seškrtali rozpočet na naprosté minimum a svěřili hru úplně novým vývojářům s vědomím toho, že se přechází na novou platformu, a že tu jsou jisté kompetitivní ambice (o těch až za chvíli). Kylotonn Games za sebou mají průměrně přijímaný Bet on Soldier a v posledních dvou letech udělali i dvě víceméně neznámé a taktéž nic moc hodnocené závodní arkády. Takže asi ideální kandidáti, že? Kdo dneska kouká na autory? Všichni chtějí vědět, jestli tu hru magickým práškem posvětila FIA a je v ní Ogier nebo Martin Prokop.
K nedostatku peněz a snahy lze vystopovat vlastně většinu slabin hry, která je o takový ten povinný ždibec lepší než předchozí díly (ročníky). Ke cti tvůrcům z Kylotonn musím přiznat, že jde o posun nejen v oblasti grafiky, který s novou generací konzolí přichází tak nějak automaticky, ale hlavně o narovnání jízdního modelu. Díky němu je WRC 5 místy i docela zábavná. Stojí ovšem proti DiRT Rally, která teď plní hlavy všech virtuálních závodníků. A to je zatraceně těžký soupeř. Jistě, WRC 5 je tzv. simkáda (nebýt šoupátek v nastavení, tak spíš regulérní arkáda), DiRT Rally je hardcore simulátor bez kompromisů. WRC 5 je sice levná, ale pořád mainstreamovka s licencí, kdežto DiRT Rally je pro Codies bokovka, kterou začalo na koleně stavět pár nadšenců.
Ale to je právě to, co mají oba tituly společného. Omezené prostředky se v jednom týmu střetávají s vynalézavostí, umanutostí a snahou, v druhém to vypadá spíš na mávnutí rukou a podřízení se osudu. WRC 5 je prostě podle očekávání. A ta příliš velká nebyla.
Jede to skoro samo
Jízdní model WRC série byl vždycky tím nejsnazším, do čeho se dalo trefovat. Dojem rychlosti nebyl ani na finských erzetách se stromy nebezpečně blízko příliš intenzivní, auta klouzala do zatáček spíš jako vodní skútry a oscilovala mezi nedotáčivostí a přetáčivostí podle nálady a nikoliv nastavení (i proto byla ta šoupátka v nastavení spíše zbytečná). Pětka je čitelnější, ve svých světlých okamžicích by se snad dala i přirovnat k prvním dvěma dílům Colin McRae Rally. Je tu prostě cítit nějaká setrvačnost hmoty, a jakmile autu do zatáčky pomůžete, většinou ho z ní podle fyzikálních a logických zákonů i vyvedete. Pokud jedete na sněhu nebo je tma, nabírá dokonce krájení zatáček takové intenzity, že na rezervy v jízdním modelu zapomenete a prostě to mydlíte hlava nehlava, abyste projeli cílovkou dřív než ostatní.
To je tunelové vidění, kdy vnímáte jen zákruty a vlastní vůz, a popravdě to WRC 5 svědčí nejlépe, protože okolí tratí je spíše chudé a poněkud mrtvé. Narazit můžete jen do sporadických překážek v čele s klestí, kterou byste asi urazili malíkovou hranou, ale vůz se o ní zastaví jako o betonovou zeď. Tak bacha, protože se zapnutým poškozením se vám auto brzy rozzáří jako vánoční stromeček a začne chrchlat šroubky. Můžete si sice nechat možnost přetočit dění zpátky a chybu vymazat, ale hra vás nehodí jen o zatáčku zpátky, hodí vás na předchozí checkpoint. Což je vlastně fajn, protože vás to v rámci možností vytrestá.
zdroj: Archiv
Staří známí v nových šatech
Jedním z největších lákadel WRC 5 je kromě rychlého učení oproti simulacím především přítomnost licencovaného obsahu. Může to být samozřejmě dvousečná zbraň, protože tu nenajdete žádné legendy osmdesátých či devadesátých let. Ve vozovém parku jsou jen aktuálně používané WRC speciály, na druhou stranu můžete závodit nejen v královské WRC, ale i v nižších kategoriích včetně té, v níž tovární tým škodovky jezdí s novou Škodou Fabia R5.
Vedle Martina Prokopa, který kočíruje Ford Fiesta WRC, tak patrioti mezi námi dosáhnou naplnění a mohou reprezentovat svoje barvy. Spíše prázdná kariéra vám však jako obvykle neumožní výraznější soužití s hrdiny motorsportu. Mitfárovy hlášky taktéž nejsou nadabovány konkrétními kopiloty, ale jde jen o jednotlivé výkřiky slepené k sobě. Často navíc dost necitlivě, takže musíte spíš sledovat šipky, než abyste se řídili hlasem chlápka (volitelně i ženy), který sedí vedle vás.
Doporučuji zvednout hlasitost rad na úkor hlasitosti motoru, protože navzdory odlišným specifikacím jednotlivých tříd to stejně všechno zní jako vysavač, co právě snědl několik kostiček lega. Napodobit zvuk opravdového rallye speciálu není žádná legrace, jestli jste někdy na erzetě stáli, tak asi víte, že je to stejně tak o zvuku samotného motoru jako o akustice, ale nepřipadá mi, že zrovna v tomhle ohledu udělali tvůrci výraznější pokrok.
No a nakonec jsem si nechal erzety jako takové. Je to samozřejmě "na motivy" a nikoliv "podle skutečného příběhu", takže s těmi pěti, resp. šesti erzetami na každé rallye musíte počítat jako s velmi volnou parafrází toho, co lze ve Finsku, Švédsku, Monaku nebo v Řecku očekávat. Výběr je nicméně pestrý a layout zákrut jako takový vám rozhodně provětrá ruce.
Letos se ovšem WRC rozhodla se svou licencí udělat něco navíc! Spustit vlastní ligu se soutěžemi o ceny a virtuální FIA tituly. Stačí nastartovat multiplayer, popadnout oblíbený volant a hurá do toho, no ne?
zdroj: Archiv
E-sport? Eee...
Ambice mít vlastní virtuální ligu jsou rozhodně chvályhodné, i když by v tomhle případě slušely skutečně spíš DiRT Rally. Kde je ovšem licence a peníze, tam je i snaha dotáhnout podobné nápady do konce. Velká škoda, že WRC 5 nepodporuje všechny volanty včetně třeba všeobecně oblíbeného Logitechu G25. To je velký přešlap, který se musel záplatovat, stejně jako celá řada dalších průšvihů.
Dva a půl měsíce po vydání je z WRC 5 trochu lepší hra, ale asi se nikdy nestane idolem rallyových nebo obecně závodních fandů. Je prostě o fous lepší než dřív a vzhledem k nulové konkurenci v mainstreamu se zas může označovat za krále. Takže za smířlivých šest a s nadějí, že do budoucna je konečně díky lepšímu jízdnímu modelu a hardwarovému potenciálu na čem stavět. Vezměte si to štěně, určitě z něj vyroste hodný pes. Jen je potřeba se ještě chvilku obrnit trpělivostí.
