Lifeless Planet - recenze
To se takhle najde planeta pokrytá bujnou vegetací, obalená příznivou atmosférou a ještě k tomu s vodou, jenže je moc daleko. Přesto je ale vidina nového živoucího světa natolik lákavá, že vyšlou Američané trojčlenný tým na průzkum, i když bez naděje na návrat. Přistání na finální destinaci však není takové, jaké bylo v plánu a nakonec i planeta, příslib naděje, není tak živá, jak se na první pohled zdála být.
Tropico 5 - recenze
Série budovatelských strategií Tropico si získala srdce mnoha nadšených stavitelů a diktátorů vládnoucích ocelovou pěstí. Tisíce závislých hráčů má na svědomí především pohodová atmosféra a skvěle zvládnuté dávkování nového obsahu i problémů, které vás nutí stále reagovat a něco ve vaší říši upravovat. K tomu přidejte nutnost budovat stát na rozdílných ostrovech a plnit svěřené úkoly s pomocí různých odvětví průmyslu v závislosti na dostupných surovinách, a dostanete nejen karibský, ale i stratégův ráj. Otázkou ovšem je, jestli to může fungovat už popáté v řadě.
The Incredible Adventures of Van Helsing II - recenze
Když se vám jedny dveře zabouchnou před nosem, otevřou se někde jiné... nebo tak nějak se to říká. V podobném duchu tvoří své hry i vývojáři z NeocoreGames a zatímco v prvním dobrodružství potomka slavného lovce upírů Van Helsinga jste řešili problémy napáchané vaším otcem, tentokrát přišel čas, abyste uklidili po sobě. Zaslouží si ale pokračování skutečně dvojku v názvu, když už od pohledu působí v podstatě identicky jako předchůdce?
Dragon's Crown - recenze
Pryč jsou ty časy, kdy jste ve 2D fantasy mohli být epičtí, násilní a svalnatí a nikdo vás neobviňoval z misogynie a sexismu. Kultovní hity Golden Axe a Dungeons & Dragons: Tower of Doom se ale i přes nepřízeň politické korektnosti dočkaly svého nástupce. Když veterán George Kamitani, který v 90. letech pracoval právě na Tower of Doom, zveřejnil obrázky z Dragon's Crown, čelil kritice. Hrdinové dvojrozměrné rubačky totiž svými rozměry spadají do nadlidské kategorie - jak muži svými svaly, tak ženy svými vnady. Za barokním fantasy hávem se ale skrývá herní duše kombinující skvělým způsobem mlátičku s RPG.
Murdered: Soul Suspect - recenze
Pokud se detektivka hraje, jako když si prohlížíte dětské leporelo, není to detektivka. Vlastně ani hra. Pak už nepomůže ani hustě potetovaný detektiv s problematickou minulostí, sériový vrah v kápi, sbírání důkazů a dokonce ani atraktivní prostředí města s řádně temnou čarodějnickou minulostí. Miloš loni ve svých E3 dojmech označil Murdered: Soul Suspect za „mysteriózní detektivku, která se profiluje jako koncentrát toho nejlepšího z L.A. Noire“. Po zhruba osmi hodinách nudy & trápení musím bohužel konstatovat, že podlehl iluzi (ale to se stává, nesmutni Miloši) dobře připravené prezentace tvůrců z Airtight Games. Murdered je koncentrát zajímavých nápadů a postupů, které tvůrci naplnili triviálním příběhem a detektivními „problémy“, které zvládne vyřešit i můj pes. Stačí Julce nasadit detektivní klobouk à la Kojak (vypadá pak asi nějak takto), jaký shodou náhod nosí i hlavní hvězda hry Ronan O'Connor.
Outlast: Whistleblower - recenze
"Nerušit, necivět, nepostávat - probíhá zákrok!" Na chirurgii a možná ještě na pitevně by člověk nad takovou zprávou mávl rukou a v klidu dodržel instrukce. V Outlast: Whistleblower je ale všechno trochu jinak. Každé písmeno, každá věta a každá situace tu má naprosto jiný, děsivý význam. Studio Red Barrels se loni blýsklo s Outlast, který lze považovat za jeden z nejpůsobivějších survival hororů poslední doby. Nedávno pro hru vydali rozšíření Whistleblower, od nějž si fanoušci slibovali podobně psychicky náročný zážitek.
Watch Dogs - recenze PC verze
Bez pár dní přesně před dvěma lety během E3 2012 ohromil Ubisoft veřejnost prezentací demoverze hry, která vzbudila všeobecný zájem. Watch Dogs zaujala zpracováním prostředí, otevřeným světem a zejména hackováním coby hlavní zbraní. S každou další informací či ukázkou se zaujatý šum stupňoval, protože pesimismu a přehnané marketingové kampani navzdory, hra zkrátka vypadala dobře. Vydání v listopadu 2013 hráči netrpělivě očekávali s vírou, že si zahrají první „skutečnou next-gen hru“. Měsíc před vydáním však přišla zpráva, že se vydání „hackovacího GTA“ posouvá o půl roku. Vzhledem k tomu, že Ubisoft přišel nejen o atraktivní možnost vydat hru společně se startem nových konzolí, ale též o lukrativní vánoční období, zavrtal se červ pochybnosti hluboko pod kůži snad každému. A zcela oprávněně, jak potvrdila hra samotná.
The Wolf Among Us – recenze 4. epizody
Bigbymu je co závidět. Vidí jako rys, čmuchá jako žralok a mluví charizmatickým hlasem Adama Harringtona, který by lámal dívčí srdce i přes telefonní drát. Co je ale nejdůležitější, Bigby toho hodně vydrží, což je pro šerifa Fabletown klíčové. Kumpáni do něj mohou vyprázdnit půl kila olova a on jim beztak zakroutí krkem. Bigby to moc dobře ví a svou dominanci si užívá. Jenže pak schytá jednu stříbrnou kulku a skácí se k zemi jako upír. Čert vem otevřenou zlomeninu předloktí, ta se za pár hodin zhojí, ale stříbro, to vážně bolí. Na první minuty čtvrté epizody The Wolf Among Us se vám zkrátka nebude koukat dobře.
1849 - recenze
V hromadném přesunu zlatokopů do oblasti s výskytem větších zásob zlata je pořádný kus romantiky. Dobrodruhové opouštěli všechny dosavadní jistoty a vrhali se do zcela neznámých vod pouze s vidinou rychlého zbohatnutí. A přestože se na některé z nich vážně štěstí usmálo a udělalo z nich boháče, většina z nich se musela spokojit s tím, že nepošla hlady. Skvělý námět na hru, že? Mysleli si to i vývojáři ze SomaSim a před námi stojí výsledek jejich "zamyšlení" v podobě strategie s prostým názvem 1849.
The Last Tinker: City of Colors - recenze
Národní revoluce často získávají vzletná přízviska, jaká vůbec nereflektují napětí, kterým jsou v ulicích doprovázeny. Například Oranžová revoluce asi sotva připomene pravou barvu šrámů na hlavách protestujících, nehledě na to, že Ukrajinu tahle velká akce posunula jen k revoluci další (té současné) a ještě krvavější. Ale proč ten politický začátek - akční plošinovka The Last Tinker: City of Colors je ukázkový případ, kde barvy a zvolené téma opravdu sedí. I v Last Tinker totiž dojde k revoluci či spíše rovnou k občanské válce a bude se v ní bojovat o barvy, lépe řečeno barvy budou bojovat přímo mezi sebou.
Transistor - recenze
Moudré knihy tvrdí, že základní vlastností tranzistorů je schopnost zesilovat. Co když ale tranzistor není součástka, kterou můžete vydolovat z trosek starého rádia, nýbrž velký a těžký meč schopný pohlcovat duše? A proč je zrovna on původcem jména nové hry od studia, které se do našich myslí nesmazatelně zapsalo přes úžasný Bastion? Dokázali vývojáři ze Supergiant Games překročit svůj stín, nebo se měli spokojit s tím, že svět už je díky nim lepší, a nepokoušet zbytečně osud?
Warlock 2: The Exiled - recenze
Pokračování tahové strategie Warlock, která na první pohled připomíná Civilizaci ve fantasy prostředí, se stejně jako původní hra zameřilo především na válčení. Zapomeňte tedy na precizní diplomacii, vynalézání, vyvažování produkce a starání se o blahobyt všeho lidu. Přestože Warlock 2: The Exiled všechny prvky obsahuje, hrají druhé housle a slouží pouze jako podpora dobyvatelských choutek. Není to nutně špatně, neboť taktické bitvy dvou, tří, čtyř a někdy i pěti armád mohou stát za to.
Sir, You Are Being Hunted - recenze
Hollywoodská klišé nás učí, že z loveného se stává lovec, štvaná zvěř nakonec nahání pronásledovatele a pomsta je díky tomu vždycky sladká. Požehnaní budiž všichni, kdož se snaží tuto naivní představu, okleštěnou o beznaděj a bezmocnost, jakkoliv podrývat a zkoušejí nám zprostředkovat adrenalinový zážitek z toho, že jsme skutečně loveni a žádná změna rolí se nekoná. Pokoušejí se o to třeba tvůrci hry Sir, You Are Being Hunted, která láká nejen speciálním zážitkem, ale též unikátní stylizací a náhodným generováním obsahu při každém novém rozehrání.
The Elder Scrolls Online - recenze
The Elder Scrolls Online nepřišla s ničím radikálně novým a vlastně jen oprášila důvěrně známé mechaniky MMO žánru. Nabízí je ale ve značně vylepšeném kabátu jinak tradičního konceptu a samozřejmě v oblíbeném světě The Elder Scrolls. Pro někoho to může být málo, pro jiného postačující důvod k tomu, aby platil měsíční poplatky a bavil se.
Mario Kart 8 - recenze
Rachot motorů vytáčených do vysokých otáček, nestvůrka, co na prutu spouští hodiny s odpočtem do startu závodu a třicítka těch nejméně pravděpodobných soutěžících z celého Houbičkového království. Vedle Mario, Peach, Rosaliny, Yoshiho a dalších rolují na start záporáci včetně Bowsera a Waria, aby si užili jízdu plnou zábavy v novém dílu Mario Kart. Vůně benzínu a zničených přátelství už po osmé v řadě láká k zábavnému odpoledni všechny milovníky rychlých kol bez rozdílu věku.
Wolfenstein: The New Order - recenze
Původně měla recenze začínat konstatováním, že Wolfenstein 3D stal na začátku naší zkušenosti se střílečkami a snad i s hrami obecně. Pak jsem si ale uvědomil, že je rok 2014 a od vydání pradědečka „doomovek“ uplynulo přes dvacet let. Kdepak, všichni jsme u Wolfa 3D nezačínali. Jakou roli tedy hraje pro vás mladší fakt, že vyšel nový Wolfenstein? Vztáhnete si The New Order k odkazu první hry a jejích následovníků? Nebo se značka přežila, vyčpěla a B.J. Blazkowicz se zmítá v agónii jako Duke Nukem se svým Forever?
Age of Mythology: Extended Edition - recenze
Lag. Málokdy lze hru vystihnout jedním jediným slovem, ale zrovna v případě Age of Mythology: Extended Edition není co řešit. Neodehrál jsem v ní jediný plynulý multiplayerový zápas. Sek-sek-sek. Po čase se z toho stal už takový předválečný rituál. Do chatu někdo napíše „lag?“, ostatní přikývnou, smutně konstatují, že jde o běžnou věc a se zaťatými zuby rozjedou budování svých impérií. Tahle předělávka nefunguje dobře, ale přeci jen mluvíme o jedné z nejlepších realtime strategií vůbec…
Cloudbuilt - recenze
Obvykle si při hraní dáváme na čas a oceníme, když je dobrá hra i náležitě dlouhá. Existuje však skupinka lidí, kteří se hry snaží dojet co nejrychleji. Říká se jim speedrunneři a Cloudbuilt je pro ně hra jako stvořená. Náplň hry a její uspořádání přímo volá po porovnávání výsledků, neustálém zdokonalování a překonávání časů ostatních, což speedrunnery pohání v jejich „závodech.“
The Walking Dead: Season 2 - recenze 3. epizody
Říká se, že třetí den je kritický. Ne tak v adventurách od Telltale. První řada The Walking Dead se mi nesmazatelně zapsala do paměti až svou lesní procházkou z konce třetí epizody, The Wolf Among Us je aktuálně také na vrcholu a nakonec i prostřední epizoda druhé sezóny The Walking Dead nabízí dosud nejsilnější momenty.
Escape Goat 2 - recenze
Světové herní masy momentálně uctívají ztělesněnou nesmyslnost jménem Goat Simulator, čemu by však hráči měli doopravdy věnovat pozornost, je docela jiná hra s kozlíkem v hlavní roli. Staromilsky krásná puzzle hopsačka Escape Goat 2 totiž patří do kategorie her, které se nestydí za obtížnost natolik pekelnou, že pouze zenový mistr nebude během hraní osnovat demolici počítače a přilehlého okolí. Jak se ale říká, každá mince má dvě strany, a platí to i pro vyšroubované výzvy v Escape Goat 2.
