Recenze

Red Dead Redemption II – recenze

Sebejistá, okázalá, masivní. Těžko najít jedno správné slovo, které by nové hře od tvůrců série Grand Theft Auto slušelo. Red Dead Redemption II posouvá laťku svého žánrového mixu tak vysoko, že bude trvat roky, než se s ní někdo pokusí alespoň držet krok.

Red Dead Redemption II – recenze PC verze

V Rockstaru se rozhodli mi lepení známky na počítačový port jejich loňského westernového veledíla příliš neusnadnit. O tom, jak grandiózní opus se podařilo vytvořit, byly sepsány kilometry textu. Kdyby tudíž bylo s expanzí na novou platformu všechno technicky v pořádku, stačilo by krátce připomenout, proč je Red Dead Redemption II taková pecka, a hotovo. Pravda, než jsem došel na konec, stihlo dorazit několik záplat, kterým se povedlo zahladit největší technický marasmus, ale o úplné dokonalosti se stále hovořit nedá a ovládání na počítačových periferiích za rámeček opravdu nepatří.

Red Dead Redemption multiplayer rec.

Začínáte jako zpustlý greenhorn s úděsnou buřinkou, zapáchajícím podpažím, jednou špuntovkou a s línou kňučící mulou. Brzy se stanete obávaným pistolníkem.

Red Dead Redemption: Undead Nightmare - recenze

Red Dead Redemption (recenze) je jedna z nejlepších her letošního roku. Rockstar nám nyní nabízí samostatně spustitelný přídavek, který přináší zcela nový příběh ve starém známém prostředí. Nutno ovšem říct, že se jedná o příběh, který fanoušci zřejmě nečekali. Rozhodnutí přijít po poměrně realistickém vyprávění původní hry se zombie apokalypsou je poněkud kontroverzní a nejednoho hráče určitě napadne, jestli se náhodou nejedná jen o další z řady rádoby cool pitomostí, kterými nás v současnosti hodně firem zásobuje ve snaze vydělat si nějakou tu kačku navíc.

Red Matter 2 – recenze sci-fi pro virtuální realitu

Kdo vás uslyší křičet ve vesmíru?

Dead Island 2 – recenze zombie řežby v HellA

Mladí a neklidní? Krásní a nechutní!

Way of the Red - recenze

Znáte pohádku O Ptáku Ohniváku, planoucím opeřenci s rudým peřím? Možná vám ji připomene plošinovka Way of the Red. Úspěšně boří žánrové stereotypy tím, že vám v arkádových mapách nasadí křídla. Sází také na variabilní soubojový systém s přesným ovládáním. Zamrzí ovšem nezdařená retro stylizace, tragická umělá inteligence a krátká herní doba. Way of the Red nakonec nedolétla až na samotný vrchol herní zábavy. 

Dead Cells - recenze

Občas se člověk musí zamyslet, proč vývojáři vyrábějí další díla do již nasyceného žánru. Jako primární příklad mohou posloužit třeba fantasy karetky, kterých už zkrátka máme dost, a přesto to zřejmě nestačí. Podobně jsou na tom i roguelike plošinovky a metroidvanie. Na distribučních platformách jich najdete jak hub po dešti – má tedy vůbec cenu přidávat další? Může se takový titul prosadit? Dead Cells od studia Motion Twin na obě otázky odpovídá kladně a dodává i jednoduchý návod, jak na to. Stačí vlastně jen maličkost. Vyrobit fantastickou hru.

West of Dead – recenze

Vítejte v komiksovém očistci

Dead In Vinland - recenze

Vikingové si říkali i „děti moře“, ale mocný živel byl občas i nad jejich síly. O severských trosečnících vyvržených vlnami na nebezpečný ostrov vypráví survival adventura Dead In Vinland.  Snoubí se v ní napínavý příběh s bohatou herní náplní a díky mnoha příležitostem k objevování, tvoření a zdokonalování v ní můžete poznat, jak chutná život v Robinsonově stylu. Zároveň zakusíte pocity těch, kteří si drsnou zkouškou osudu museli projít.

Dead Effect 2 - recenze

Čeští mobilní vývojáři mají setsakra rádi zombíky. A střílečky. Zatímco Madfinger Games ale sáhli v případě Unkilled po odlehčenější variantě poslepovaných misí, BadFly Interactive se rozhodli pro svázání hráčových aktivit klasickým příběhem. Automaticky se tak nabízí otázka, který z přístupů se nakonec ukázal jako lepší, ale taky zda Dead Effect 2 dokázala vychytat mouchy svého předchůdce.

Overkill‘s The Walking Dead - recenze

Když se licenční hry ujme zkušené a schopné studio, může se z ní vyklubat klenot, kterým je letošní Spider-Man. I známí harcovníci však mohou selhat a zařadit se tak vedle nesčetně dalších, kteří si na oblíbených značkách vylámali zuby – Overkill‘s The Walking Dead je toho bohužel důkazem.

Dead Island: Definitive Collection - recenze

Pokud stále ještě polykáte hořkou pilulku v podobě problémů okolo vydání Dead Island 2, můžete si v těchto dnech trošku napravit chuť sbírkou remasterovaných her Dead Island: Definitive Collection. Ta obsahuje graficky vylepšenou verzi hry Dead Island, samostatného datadisku Dead Island: Riptide a k tomu bonus v podobě endless-runner běhačky Dead Island Retro Revenge. Remasterování propadáku Escape Dead Island jsme byli ušetřeni, kdyby vás to zajímalo.

Martha Is Dead – recenze znepokojivého psychothrilleru

Co se stalo v rodině nacistického generála?

Iratus: Lord of the Dead – recenze

Zástupy mrtvých pochodují a ve vzduchu je cítit pach rozkládajícího se masa. Mumie bojuje bok po boku se zombií a kostlivcem… a lidé prchají. Zbylé šiky odvážných se shlukují, aby bránily poslední zbytky svobody. Země živých už nikdy nebude jako dřív. Nekromant Iratus si ji hodlá podmanit, tvrdě a nekompromisně, jednou provždy.

Zombie Army 4: Dead War – recenze

„Hurá, Hitler je mrtvý,“ rozléhalo se po světě. Ale radost byla předčasná. Smrt jednoho tyrana je ničím ve srovnání s událostmi, které následovaly. Ikonický knír po sobě zanechal miliony mrtvých, kterým není dopřáno odpočinku: německá armáda znovu povstala a již počtvrté v řadě ohrožuje zbytek chudáků Evropanů. Kdo by si byl pomyslel, že kosit tisíce nacistických zombií bude po tolika iteracích stále skvělá zábava?

Red Ocean - recenze

Nemůžete se dočkat BioShocku 2? A proč se vlastně vždycky ty nejtajnější základny staví na dně moře? V krizové situaci dokonale pohřbí svá tajemství. Zde jde však o něco horšího než genetické hrátky z Rapture...

Red Steel - recenze

Starší hráči naříkali, že jim na Wii chybí singleplayerová akce neorientovaná na děti nebo celou rodinu. Přesně takovou "dospělou" hrou je FPS s revolučním ovládáním, která se nepřehlédnutelně inspirovala filmem Kill Bill.

Red Faction - recenze

O Red Faction se mluví jako o možném nástupci Half-Life díky Geo-Mod enginu. Jak dopadla plná verze hry, se dozvíte v této exkluzivní recenzi.

Red Alert 2

Command & Conquer: Red Alert 2 - recenzeAutor:BergyPublikováno: 2.listopadu 2000Je to...

The Walking Dead: Michonne – recenze 3. epizody

What We Deserve, zní název třetí a také závěrečné epizody minisérie The Walking Dead: Michonne. Co si zasloužíme, zní překlad do češtiny. Opravdu jsme ale dostali hru, kterou si zasloužíme? Opravdu v Telltale nemají na víc? Po docela nadějné první epizodě totiž následovalo nemastné neslané pokračování, které však stále mohlo zachránit finále s velkým F. Finále je za námi a nám nezbývá, než jen krčit rameny.

The Walking Dead: Michonne – recenze 2. epizody

Ve hře, která vám neustále připomíná, jak jsou vaše rozhodnutí důležitá (ačkoli většinou nejsou), je zásadní, aby dobře fungoval systém ukládání pozic. Je proto smutné, že minimálně PC verze druhé epizody The Walking Dead: Michonne má se „sejvy“ problém a klidně se vám může stát, že anuluje váš postup z minula. Ostatně, mluvím z vlastní zkušenosti. Je fajn, že mi vývojáři z Telltale umožnili spustit druhou epizodu i bez dohrání první (tedy, já ji dohranou mám, akorát hra si to nepamatuje), avšak musel jsem se smířit s tím, že rozhodnutí z první epizody vývojáři nasimulují za mě. Není na podobné apríly už pár dní pozdě?

The Walking Dead: Michonne – recenze 1. epizody

Přestože je The Walking Dead: Michonne v zásadě úplně stejná hra o tom samém jako posledně, její protagonistka se od té předešlé znatelně liší. Zatímco v druhé řadě The Walking Dead jsme sledovali a ovládali malou Clementine, v aktuální trojdílné minisérii se zhostíme role jednoho z největších řezníků, kterého svět Roberta Kirkmana pamatuje. Hlavy zombíků létají vzduchem jako vajíčka na politickém mítinku a drahá Michonne ani nemrkne. Vždyť je to vlastně jen shnilé, pomalu se šourající maso. Nemrtví nejsou nebezpeční. Zato živí… živí jsou mnohem horší.