Autor: Michal Jonáš Publikováno: 18. června 2010 | Verze: X360/anglická/prodávaná Doba recenzování: pár týdnů |
![]() ![]() ![]() Koně sice nedostihla, ale zato se pumy vrhly na mého koně, jenž jejich řádění nepřežil. Musel jsem útočníky postřílet, načež jsem alespoň svého koně stáhl a jeho vnitřnosti uložil pro pozdější prodej. Naštěstí jsem dlouho pěšky nešel. Prostě jsem si chytil do lasa jiného a ani jsem nemusel pískat, aby mi nějaký přiběhl. Multiplayer bez hlavního hrdiny Tohle všechno zažijete nejen v singlu, jemuž se věnovala videorecenze, ale zčásti taktéž i v unikátně pojatém multiplayeru, který nabízí stejnou nůši volnosti a svobody, jako původní Marstonovo dobrodružství. Hlavní hrdina kampaně ovšem nyní absentuje, takže zvolit si musíte z nepřeberné a postupně obměňované nabídky postav nových. ![]() ![]() ![]() Sice začínáte jako zpustlý greenhorn s úděsnou buřinkou, zapáchajícím podpažím, jednou špuntovkou a s línou kňučící mulou, ale již zakrátko se můžete lépe převléknout třeba do obleku šerifa, vojáka, zločince, nebo dámské sukně. Takto vyfiknutí se podobně jako v singlu volně projíždíte po světě, jakoby se nechumelilo a klidně si dál sbíráte své květinky nebo střílíte zvěř, byť kožky už prodávat nemůžete, protože obchody mají v multiplayeru zavřeno. Pokud máte naspěch, v každém městečku najdete stojan s možností teleportu do dalších lokací, protože právě ve vískách a městech naleznete něco sladkého ke hraní, tedy menu s multiplayerovými zápasy. Opět v podobě stojanu jako v případě cestování. Neviděli jsme se už někde? Vy ale ani při potulce ve Free Roam módu nejste vlastně sami, protože do stejného světa si vleze naráz až dalších patnáct živých hráčů, kteří vám mohou dělat společnost, nebo se můžete nahánět jak prašiví psi. Ona ta spolupráce není ostatně k zahození, protože zdejší svět je plný zločineckých úkrytů, na které se samozřejmě mnohem snáze a lépe útočí ve skupince s pomocníky. Však do jednoho gangu k sobě pozvete až sedmičku dalších pistolníků, přičemž není problém si takto postavit i zcela privátní smečku pro společné přestřelky. To si takto sami nebo ve skupince docváláte do nejbližšího městečka, kde se můžete zúčastnit nějaké bitky. Pokud do zápasu vstoupíte, dáváte ihned najevo všem ostatním, co se potulují na mapě, že se můžou k vám připojit. ![]() ![]() ![]() Střelba a pytlíčky A pak už nastává ta správná mela. Spálený střelný prach je cítit už jen z bitev, kde každý střílí sám za sebe v Shootoutu, byť to samé si můžete okusit i ve dvou skupinách proti sobě. Další tradiční způsob hry přináší Capture the Bag, kdy je ovšem americká vlajka nahrazena pytlíky s poklady. Jednou jich tak musíte proti ostatním co nejvíce nalézt, jindy váš poklad bráníte v týmu proti nepříteli, jemuž musíte jeho pytlík zase ukrást, popř. mu postřílet jeho členy a volné batožiny rychle sebrat. Přitom se vám postupně odemykají nové a těžší varianty těchto dvou základních her, které asi nikoho moc nepřekvapí, protože takové soutěže nabízí skoro každý střílečkový titul. Já tak citelně postrádám závody na koních a bryčkách, které jsou v singlu výtečné a se živými hráči by to bylo ještě napínavější. To považuji za největší opomenutí v multiplayeru. Speciální nabídka pod palcem Nicméně abyste si vlezli do nějakého zápasu, nemusíte nutně zdlouhavě drandit po celých Státech, ale do seancí se dostanete rychle a kdykoli přímo z multiplayerového menu, popř. taktéž přímo ze single kampaně. Z menu si navolíte jakýkoli z dostupných režimů, popř. se rovnou po hlavě vrhnete do rychlého mače, který vás ihned vyplivne přímo v náhodně namíchaném zápase. ![]() ![]() ![]() Je možná škoda, že si nemůžete zcela konkrétně navolit typ vlastní hry, její lokaci a zbraně, nicméně po skončení jedné seance probíhá hlasování o další lokalitě. Na Redemption je ale bohužel vidět, že primárně je to singleplayerový titul, navíc solidně dlouhý, což v současnosti značí, že v multiplayeru, pokud se předem nedohodnete, naleznete jen málo podobných dobrodruhů. Co naplat, že Divoký západ je otevřený až 16 živým kovbojům, když jsem byl rád v zápasech všichni proti všem i za pouhé čtyři účastníky. A v týmových bojích jsem se málokdy dostal za stejný počet hráčů v každém týmu. Ono se na druhou stranu není co divit, protože multiplayer nabízí velké povyražení vlastně klidně už pro jediného hráče a singl také zabere pěkných pár desítek hodin. Zkušenostní bodíky, nutné pro postup na další úroveň a následné zpřístupňování nových her, obleků, zbraní apod., totiž dostáváte sami už jen za plnění skoro 70 výzev (Challenges), podobných těm ze singlu. Bodíky obdržíte třeba za lovení zvířat, sběr vzácné flóry, nebo výstřely z dané zbraně. Nechybí samozřejmě ani striktně multiplayerové odměny za úspěchy v PvP zápasech. ![]() ![]() ![]() další obrázky v galerii Hra vám je ve stopách Když už vám z těch prašných přestřelek začne býti pořádné horko, můžete se zchladit při čtení podrobných statistik a žebříčků nejlepších pistolníků, popř. se přihlásit do služby Social Clubu, za což vás odmění novým oblekem džentlmena, nepropásnete třeba bitku se samotnými tvůrci hry, popř. se vám nabídne i možnost porovnání svých úspěchů s ostatními. Multiplayer v Redemption tak z mého pohledu určitě na bohatost a rozmanitost singlu, jemuž bych za sebe dal nejvyšší známku, nedosahuje, protože zdejší zápasy ve více hráčích jsou veskrze velmi tradiční a možná tak trochu okoukané. Jenže jako doplněk, popř. hřiště pro chvilkové vyblbnutí fungují velmi dobře, včetně té unikátní možnosti zcela volné projížďky po světě, kdy je jen na vás, čemu zrovna dáte přednost. Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Video-recenze, Novinky... |
Michal Jonáš | |
autorovi je 30 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry |