Kvalitních příběhových adventur pro virtuální realitu není mnoho. A obzvláště to platí pro PS VR2, kde by se takové tituly daly spočítat na prstech jedné ruky. Red Matter 2 tento nedostatek napravuje. Sci-fi adventura s mysteriózním příběhem dokáže potrápit mozkové závity a provést vás zajímavou brutalistní architekturou vesmírných stanic, kde studená válka nikdy neskončila a atmosféra by se dala krájet laserovým hořákem.
S Vesmírným svazem na věčné časy
Sovětský svaz v alternativní budoucnosti objevil tajemnou rudou hmotu mimozemského původu a samozřejmě, že první rozhodnutí politbyra je proměnit ji ve zbraň hromadného ničení. Tomu se snaží zevnitř zabránit skupina vědců, po jejichž stopách se vydáváte.
Red Matter 2 před vás skvěle vrství záhady a interaktivita prostředí ve virtuální realitě zaručuje, že vlastně ani nevadí, že příběh je vám podáván skrz rozhovory ve vysílačce a deníkové zápisy. Ono je totiž něco trochu jiného znuděně odklikávat odstavce textů a fyzicky vzít papír do ruky a skrz překladač zabudovaný v levém ovladači si jej přečíst na vlastní oči.
Pátrání po původu rudé hmoty vás zavede na nádherně zpracované základny, které parádně parafrázuji zašlé monumenty a architekturu svazových republik. Obří budovatelské sochy v gigantických betonových sálech provolávají slávu pracujícímu lidu a nevkusně zdobené interiéry se výborně mísí s urychleným technologickým pokrokem 60. let.
zdroj:
Foto: Vertical Robot
Byť útroby vojenských pevností hrají rozmanitostí, považuji trochu za promarněnou příležitost, že se větší část hry neodehrává v exteriérech. Na krátkou dobu se totiž podíváte na povrch Měsíce, asteroid Saturnu nebo měsíc Neptunu a je to právě tady, kde špičková grafika vyobrazí dechberoucí výhledy do čarokrásné nicoty vesmíru. Je škoda, že se vám takových vyhlídek nenabídne více a hra vás spěšně žene do masivních panelových chodeb.
Virtuální únikovka
Hratelnost Red Matter 2 připomíná únikové hry. Většinou vám v postupu dále brání zamčené dveře, které odemknete splněním nějaké soustavy hádanek. Těmi může být cokoliv od propojení elektrického proudu ve spínacích skříních (například jako v Bioshocku) přes komplikované laboratorní experimenty až po megalomanské přístroje pro otevírání červích děr.
Řešení hádanek opět parádně hraje do karet interaktivita 3D prostoru. Budete točit potenciometry, tahat za páky, přesouvat vozíky s bednami, luštit kódové sekvence, ale hrát si třeba i s odrazem obrazu a na organické tiskárně se snažit vytisknout oční bulvu. Puzzle často provází manipulace s předměty. Vybrat například správnou nádobu a přesně ji umístit do přístroje nebo natočit zrcadla tak, aby odrážela laserový paprsek, který vám otevře cestu dále.
zdroj:
Foto: Vertical Robot
Žádný druh hádanek se přitom příliš neopakuje, takže nemáte pocit, že byste dělali pořád dokolečka to samé. A dojde i na akci! Zhruba ve třetině hry se totiž dostanete k blasteru a rázem musíte krom mozkových závitů zapojit i přesnou mušku, protože proti vám stanice začne posílat ozbrojené roboty.
Přestřelky jsou velmi rudimentární a druhů nepřátel není mnoho, i tak jde ale o fajn zpestření toho, co by jinak byla jenom puzzle adventura. V podstatě bych u Red Matter 2 ani nic rafinovanějšího nečekal, protože střelba ve VR je zábavná sama o sobě. Hra navíc skvěle pracuje s ovladači Sense a haptickou odezvou. Každý stisk spouště a výstřel vám dává pocit, že skutečně třímáte futuristickou plazmovou pistoli.
Technologie VR
Tím technologické vychytávky PS VR2 zdaleka nekončí. Znatelné jsou třeba i vibrace samotného headsetu. Poznáte to při cestování jednokolejkou na povrchu měsíce Neptunu, každý průjezd kolem návěstidla efektně rozbrní brýle.
zdroj:
Foto: Vertical Robot
Obraz je v ohnisku parádně ostrý, za vysoké rozlišení textur by se nemuselo stydět ani studio Guerrilla, natož autoři Vertical Robot. Vše se navíc hýbe v plynulých 120 snímcích za vteřinu bez jediného škobrtnutí, což je u VR vyloženě potřeba.
Pro ty, kdo trpí kinetózou, slova varování: V Red Matter 2 jsou platformingové pasáže, které zdoláváte pomocí jetpacku. Nejde o žádné divoké skákání ve vysokých rychlostech, ale obzvláště vertikální změna polohy dokáže trochu potrápit žaludek. Pokud se vám ale nedělalo zle u Horizon Call of the Mountain, neměli byste mít problém ani tady.
Atmosféra na prvním místě
Red Matter 2 se rozhodně může pochlubit hutnou atmosférou. Byť hra není děsivá, pořád máte pocit, že vás někdo sleduje, že liduprázdné vesmírné stanice možná vůbec opuštěné nejsou. Moc dobře si totiž uvědomujete, že za zdí na vás čeká smrtelné vakuum vesmíru, a že jste v podstatě uzavřeni v zavařovačce s tajemnou mimozemskou substancí.
Dostanete se i do temných pasáží, ve kterých krom slaboučkého světla kapesní baterky nevidíte ani na krok. A protože reálně nemáte potuchy, co vám hrozí či nehrozí, raději bych se v ten moment ve VR vydal do rumunské vesničky v Resident Evil Village. Tam mám totiž k ruce spolehlivou brokovnici a tak nějak čekám, že na mě budou číhat zombie, vlkodlaci a zombie-vlkodlaci.
zdroj: Vertical Robot
Pocit nepohody navíc dále špičkově podtrhuje skvělý ambientní soundtrack, který dá vzpomenout na sci-fi ze 70. let. Hra vás zkrátka bere za příběhem a prožitkem jako dobrý film. To ale s sebou nese jeden inherentní nedostatek, nad kterým si bohužel musím postesknout.
Hra je kraťoučká a v klidu ji dohrajete na tři delší sezení. To není pro VR tituly žádná vzácnost, ostatně podobnou délku má i výše zmíněný Horizon Call of the Mountain. Ale protože principem hry jsou hádanky a akce je spíše na druhé koleji, má Red Matter 2 v podstatě nulovou znovuhratelnost. Zatímco ke Call of the Mountain se ještě určitě někdy vrátím, u logické adventury ten potenciál nevidím. Na Red Matter 2 ale naštěstí visí adekvátní cenovka.
Pokud budete pozorní, povede se vám na jedno zahrání ze hry vymáčknout i tu platinovou trofej. I přes tuto malou výtku by ale Red Matter 2 v knihovnách majitelů VR neměl chybět. To, co si hra klade za cíl a jak k tomu přistupuje, totiž dělá skvěle a s přehledem. A ještě se na ni skvěle kouká a výborně se poslouchá.
