The Walking Dead: Michonne – recenze 2. epizody
5/10
zdroj: Archiv

The Walking Dead: Michonne – recenze 2. epizody

Datum vydání:
29. března 2016
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

9. 4. 2016 17:45 | Recenze | autor: Miloš Bohoněk |

Ve hře, která vám neustále připomíná, jak jsou vaše rozhodnutí důležitá (ačkoli většinou nejsou), je zásadní, aby dobře fungoval systém ukládání pozic. Je proto smutné, že minimálně PC verze druhé epizody The Walking Dead: Michonne má se „sejvy“ problém a klidně se vám může stát, že anuluje váš postup z minula. Ostatně, mluvím z vlastní zkušenosti. Je fajn, že mi vývojáři z Telltale umožnili spustit druhou epizodu i bez dohrání první (tedy, já ji dohranou mám, akorát hra si to nepamatuje), avšak musel jsem se smířit s tím, že rozhodnutí z první epizody vývojáři nasimulují za mě. Není na podobné apríly už pár dní pozdě?

Jedním dechem je nutno dodat, že vaše volby z první epizody, včetně onoho zdánlivě zásadního rozhodnutí z úplného konce, beztak nemají na průběh druhé epizody prakticky žádný vliv. Kdo ví, možná tu za měsíc a půl budu psát v recenzi závěrečné třetí epizody něco dost podobného, protože i druhá epizoda končí podobným „cliffhangerem“.

Zavraždit, či nechat žít? Uvozovky jsou bohužel na místě, podobných „cliffhangerů“ jsme ve hrách od Telltale viděli za posledních pár let hromadu, a protože zdejší postavy nejsou tak dobře vykreslené jako minule, podobná dilemata už prostě nejsou napínavá. Zív.

Velkovýrobna na zombíky 

Již po dokončení úvodní epizody The Walking Dead: Michonne bylo zjevné, že se jedná o stejnou hru jako v předchozích dvou řadách. Akorát je to teď o něco lineárnější, protože Michonne si jde tvrdě za svým, a o něco krvavější, protože Michonne při tom šlapání bez okolků šlape po všech, kdo se jí postaví do cesty. Je vlastně fajn hrát pro změnu za opravdu silnou postavu. V jeden moment Michonne kupříkladu pochoduje lesem, jednou rukou podpírá zraněnou kolegyni, druhou rukou občas sekne do nějakého vybafnuvšího nemrtvého a ani přitom nevzdychne. Rutina.

I v druhé epizodě s podtitulem Give No Shelter se to hemží akčními QTE sekvencemi, kde občas zmáčknete šipku, občas levé myšítko nebo pár vteřin podrtíte klávesu Q, abyste třeba zombíkovi urvali paži a pak si jej přivázali na lano. Moment, kdy se Michonne prodírá davem živých mrtvých za pomoci ochočených hnijících těl, jistě potěší každého přívržence původního komiksu a následného seriálu, jejichž děj tato herní odbočka lehce obohacuje. Žádné velké nové věci se nedozvíte, nicméně podíváte se hlouběji do utrápené duše hlavní hrdinky, kterou trýzní ztráta dcerek Elodie a Colette.

zdroj: Archiv

Zajímavých příběhových drobků je bohužel v druhé epizodě poskrovnu. Celkově jde o podívanou, kterou jste už mockrát viděli, a která vás bude bavit jen ze setrvačnosti. Pokud jste nováčky v hnijícím světě The Walking Dead, radši sáhněte po první řadě s Leem v hlavní roli. Je delší, je lépe napsaná, má propracovanější děj, zajímavější postavy a i z technického hlediska vypadá prakticky stejně.

Telltale se totiž se svým enginem zasekli na mrtvém bodě a je neuvěřitelné, že The Walking Dead z roku 2016 vypadá stejně jako The Walking Dead z roku 2012. Jistě, grafika není zlatým grálem, ale když už se neposouvá, aspoň by věci po těch letech měly šlapat jako švýcarské hodinky. Jenže ouvejs. Je nepochopitelné, že kratší a ošklivější The Walking Dead: Michonne trpí častějšími a delšími loadingy než třeba Tales from the Borderlands, o křiklavě trhaných animacích nemluvě.

Do třetice všeho dobrého? 

Když už vás druhá epizoda něčím dojme, půjde spíše o blbost hlavních hrdinů než šokující příběhový vývoj. Proč při „zběsilém útěku“ ze zburcovaného nepřátelského města v jeden moment pouze kráčí? Proč se zastaví hned na kraji jezera, odkud se na ně dobře střílí? Proč nechávají otevřená vrata a ještě se před nimi promenádují, když ví, že mají v patách pronásledovatele? Víte, ona by ta zombie apokalypsa třeba nebyla tak zlá. Akorát by se lidé nesměli chovat jako idioti.

Co dodat? Snad jen: ach jo. Druhá epizoda děj moc neposouvá (koneckonců trvá jen hodinu), staré postavy prakticky nerozvíjí a nově představené jsou natolik odfláknuté, že si nepamatuji jméno jediné z nich. Slušně rozjetá trojdílná minisérie The Walking Dead: Michonne tak bohužel jen šlape vodu. Nezbývá, než doufat, že se autoři nakonec ještě hecnou a překvapí silnou koncovkou.

Verdikt:

Po stále ještě dobré úvodní epizodě jsme se od tvůrců dočkali nemastného neslaného pokračování. Je klišovitější, technicky zpackanější a (naštěstí?) kratší. Pokud se má z The Walking Dead: Michonne stát povedená adventurní jednohubka, bude muset v závěrečné třetí epizodě hodně přidat.

Nejnovější články