Že se vůbec snažím
Už stokrát jsme viděli, že zdánlivě zásadní rozhodnutí činěná ve hrách od Telltale vlastně vůbec nejsou zásadní. Že nás scénáristé jen tahají za nos a beztak si vyprávějí svou. Snad ještě nikdy ale nebyla neúcta k hráčovým akcím tak viditelná, jako zde. Lámali jste si hlavu nad tím, zda bídáka na konci druhé epizody mučit? Dumali jste, zda ho nechat žít, nebo mu hasákem otevřít hlavu? A přemýšleli jste, jaké následky to přinese? Zbytečně. Úplně zbytečně. Živý nebo mrtvý, umučený nebo hodně umučený, ono to nakonec všechno zase dopadne stejně.
Pro připomenutí: Michonne uvízla s její partou námořníků v obří Chesapeakské zátoce a během bojové výpravy za náhradním dílem pro kormidlo se setkala s Max a jejím bratrem Gregem. Sourozenci zrovna vykrádali starý parník, když na ně zaútočili agresivní osadníci, spolu s Michonne všechny zajali a vzali k sobě na základnu. Greg zemřel, Michonne a Max z osady utekly a cestou ji omylem vyhodily do vzduchu. Jejda. Dámy zamířily do rezidence, kde se skrývá rodina Max (resp. to, co z ní bylo), ale klidu si moc neužijí. V patách jim je totiž Norma alias velká naštvaná ségra, která brzy zaťuká dveře...
Když pak dojde ke klíčové výměně zajatců a vy konečně nabudete dojmu, že by v tomhle světě taky bylo možné někdy něco vyřešit mírumilovně, jisté postavě zcela iracionálně rupne v bedně a veškerý dosavadní větvený progres se zase slije do jednoho příběhového koryta. Jako kdyby si vývojáři řekli: „Víte, my bychom ten děj rádi rozvětvili, ale když už jsme si tady připravili tu závěrečnou akční scénu, byla by škoda, kdybyste o ni přišli.“
A hýbe se hůř a hůř...
Nutno podotknout, že druhá, výrazně akčnější polovina epizody není příliš zajímavá. Klidně bych si ji nechal ujít a radši viděl jiné, skutečně odlišné příběhové zakončení. Bitky v první epizodě, kdy Michonne s mačetou v ruce přeskakovala mezi nepřáteli jako dravá šelma, byly z choreografického hlediska působivější než nynější obyčejné střílení a quick-timové drcení klávesy Q.
Co hůř, akci nadále hyzdí technické problémy. Obraz se občas na pár vteřin kousne. Po stisknutí Shiftu se Michonne pohybuje jako olympijský rychlochodec s tužkou vraženou hluboko do zadnice. Každých pět až deset minut musíte strpět poměrně dlouhé loadingy, které spolehlivě podlamují nohy již tak ucourané výpravě... Můžeme se stokrát utěšovat tím, že grafika není pro tento typ her klíčová, ale nejde prostě ignorovat skutečnost, že engine, který Telltale používají, je už prostě zastaralý a odjakživa s ním byly problémy.
Lepší bude počkat na třetí řadu Walking Dead
Na co Michonne sáhne, to se v trosky obrátí, a ačkoli celou minisérii dokončíte za ani ne čtyři hodiny, zanecháte za sebou desítky (ne)mrtvých. Proč to všechno? Od začátku jsme přece věděli, jak hrdinka dopadne. Tvůrci jasně předem řekli, že nezemře, protože hra pouze vyplňuje období v komiksu mezi sešity 126 a 139, kdy se Michonne oddělila od Ricka a spol. Není proto žádným překvapením, že na konci hry mluví o návratu ke svým lidem.
zdroj: Archiv
Pro Michonne šlo o pamětihodnou lekci, na jejímž konci se snad už konečně smířila s krutou skutečností, že své dcerky nikdy neuvidí. Třetí epizoda vysloveně přetéká halucinacemi, v nichž hrdinka ztrácí pojem o realitě, za každým rohem vidí duchy svých dětí a myslí si, že je u sebe doma. Se snovými pasážemi to nyní autoři až přehánějí a cpou je i do míst, kde nemají co dělat. To takhle Michonne utíká z hořícího domu, ale najednou se, nehledě na adrenalin a plameny všude kolem, zapomene a hráč musí činit dost bizarní morální volbu.
Zním jako necitelný suchar? Já za to viním tvůrce z Telltale. Jejich adventury vždy excelovaly ve vykreslování charakterů jednotlivých postav. Bohužel The Walking Dead: Michonne je výjimkou potvrzující pravidlo. Možná za to mohou krátké, hodinové epizody, možná za to může již mnohokrát přežvýkané lidské příběhy ze zombie apokalypsy, možná často hloupé chování aktérů a možná za to může prostý fakt, že pro vývojáře šlo o vedlejší projekt, kterému zkrátka nevěnovali tolik úsilí. Výsledkem každopádně je, že mi na postavách příliš nezáleželo a choval jsem se tudíž pragmatičtěji (čti bezohledněji) než v prvních dvou řadách The Walking Dead.
Vezměte jed na to, že v třetí sérii The Walking Dead, jejíž první epizoda by měla dorazit ještě letos, se budou tvůrci víc snažit a půjde o originálnější drama. Clementine si to zaslouží. Intermezzo v podobě trojdílné série o Michonne si však klidně mohli odpustit. Jestli si totiž ve studiu mysleli, že tímhle vyšponují očekávání pro Season Three, povedl se jim přesný opak. The Walking Dead jsem se definitivně přejedl a buď příště Telltale předvedou něco nového, nebo přišli o dalšího svého příznivce.
