Zombie Army 4: Dead War nepřináší prakticky nic nového, nedává si za cíl posouvat hranice vyčpělého tématu nemrtvých ani bořit mýty mezi kooperativními akcemi. Chce být uspokojivou řezničinou, která vás neurazí svou donebevolající přehnaností. Není inovativní, je prostá, a právě proto je také zábavná.
Vždyť co chcete vymýšlet na souboji se zombiemi? Zástupy čítající desítky šourajících se těl bez schopnosti myslet jinak než „mozkyyy“ jsou předurčené k tomu, aby padaly po desítkách jako jablka ze stromu při zemětřesení. Jediné, co musíte zajistit, je jistá variabilita, smysl pokračovat kupředu a aby to bylo po všech stránkách zábavné. A Zombie Army 4: Dead War se to povětšinou daří plnit.
Rebellionu nejsou akční hry cizí. Za ta léta se sériemi Sniper Elite, Zombie Army či novější značkou Strange Brigade se naučili, jak nejlépe docílit dobrého pocitu ze střelby. Ať už se v Zombie Army 4 chopíte snajperky, Thompsona, brokovnice, nebo těžkého kulometu, budete si připadat jako páni – dávat jednu hlavu za druhou, rozprskávat shnilá těla po okolí a sundávat obrovské hordy jedním pokropením.
zdroj: Gearbox
I z použití granátu, nastražené miny, nataženého elektrického drátu či aktivování pastí budete mít v italském prostředí velmi hřejivý pocit, když se nebezpečně vyhlížející partička sesune k zemi a vy máte chvilku na vydechnutí. Zombie se na vás pohrnou prakticky neustále a ze všech stran, náboje budou docházet rychleji než zdraví, kterého ale také moc není a snažit se obojí doplnit uprostřed vřavy je bez parťáka za zády cesta k rychlému konci.
I když se hrou můžete prosekat úplně sami, nedělejte to. Zjistíte akorát, že neustále držet spoušť není zdaleka taková zábava, jako když se soustředíte na boj na blízko, zatímco váš kamarád vám kryje záda snajperkou z bezpečné vzdálenosti. Zombie Army 4 je zamýšlená jako kooperace a bohatě vám postačí alespoň jeden další hráč, abyste si ji plně užili.
Čeká vás docela dlouhá příběhová kampaň, která vás protáhne několika městy Itálie a jedné sousední země, ale kochat okolím se nebudete. Kulisy jsou sice nápadité, ale druhoválečný noční Řím, ve kterém nezůstal kámen na kameni a kde všechno hoří a rozpadá se, není ani zdaleka tak kouzelný jako dnes za denního světla.
zdroj:
Vlastní foto autora
Jak se budete coby hrot kopí hlouběji zanořovat do nemrtvých zbytků německé válečné mašinérie v roce 1946, začne pořádně přituhovat. Zatímco na začátku jste neměli problém likvidovat nemrtváky jedinou ranou do hlavy či těla, později vám tyto praktiky omezí těžkooděnci a přerostlé bestie třímající miniguny, plamenomety a motorové pily.
Ještě štěstí, že se následně můžete vybavit jejich zbraněmi, které se sice nedají dobíjet, ale dokáží vás vytáhnout z téměř každé šlamastiky. Sám jsem se na ně soustředil, a díky jednomu z odemčených perků jsem dokonce získal možnost odnést si s sebou přimontované kulomety, zatímco další perk rozšířil jejich zásobník.
Kromě toho, že se na vás průběžně valí nové typy nepřátel včetně bombami ověšených sebevrahů a kapitánů donekonečna vyvolávajících nepříjemně mrštné jedince, si sami vylepšujete svůj přístup k boji. Typů zbraní sice není mnoho, ale za nic na světě bych nevyměnil svou kompletně vylepšenou brokovnici s elektrickými náboji, které dokáží vyřadit semknutou skupinku zombií jedinou ranou.
zdroj: Archiv
Kromě palných zbraní máte k dispozici i nůž, který sám o sobě mnoho škody nenadělá, ale po nabití speciální schopnosti, které se rovněž postupně odemykají, s ním zvládnete vyklouznout ze sevření zombíků. Nabízí se i druhá schopnost nabíjená killy, která vykuchá i větší nepřátele a ještě vás lehce vyléčí. Každá palná zbraň má svou ultimátní schopnost jako třeba zpomalení času či automatické headshoty.
Čím víc zombií pozabíjíte v řadě, tím lepšího dosáhnete skóre a tím rychleji se posunete k nové úrovni postavy, která vám odemkne možnosti dalšího vylepšení zbraní, představí nové perky a tak dále. A to funguje skvěle. Chcete být dobří, chcete v každé lokaci najít všechny sběratelské předměty, chcete splnit nabízenou výzvu, chcete zabít 200 zombií určitým způsobem, aby se z vašeho bronzového perku stal silnější stříbrný, máte upřímnou radost, když vám na obrazovce svítí kombo, tedy počet zabití bez přerušení, ve výši 150.
Má smysl vracet se do jednotlivých misí příběhové kampaně, ať už kvůli stoprocentnímu dokončení, jejich zvládnutí na zlatou medaili, nebo honbě za dosažením dalšího levelu. Kvůli příběhu ji ale opakovat nebudete. Jeho brakovost jde ruku v ruce s přehnaností celého zasazení, ve kterém se zcela běžně vyskytují zombie žraloci, ale i nechutná nemrtvá obrněná vozidla pulzující živým masem.
Zombie Army 4: Dead War je zábavná řezničina výborně fungující v kooperaci hráčů, ale nezastírám, že se vám zají. Úkoly se začnou rychle opakovat a omezují se na pouhé vyčištění oblasti pro prolomení pečetě na dveřích, spuštění generátorů a jejich následné hlídání či aktivování krvavých fontán přivolávajících hordy nutné pro naplnění kašny mazlavou tekutinou.
Ale o příběh tu naštěstí tolik nejde a i po dohrání kampaně na vás bude čekat ještě spousta obsahu. Skvělý režim hordy vás zavede na další mapy s mnoha vlnami nepřátel, kde budete mít přístup k předvybraným zbraním, se kterými třeba nejste tolik sžití, ale pod tlakem hordy se lecčemu přiučíte.
Každý týden se můžete otestovat ve výzvě upravující pravidla boje a odměňující vás třeba skiny zbraní. I když jsou v nabídkách jasně zřetelné mikrotransakce, díky kterým si můžete pořídit nové hrdiny, zbraně a doplňky, neměl jsem ani jednou pocit, že by mě tvůrci o něco schválně ochuzovali a nutili do nákupů. Jistě přijdou vhod dodatečná DLC s dalšími příběhovými misemi a mapami pro hordu, ale už ve svém základu je Zombie Army 4: Dead War plnou hrou, která vás spolehlivě zabaví na několik desítek hodin.
zdroj: Gearbox
Osobně nevidím pořádný přínos v rentgenových záběrech převzatých ze Sniper Elite a po jejich xtém předvedení jsem si je musel vypnout, jelikož hru spíš zdržovaly, ale vítám obšírné nastavení hry, kde si můžete zapnout spoustu pomocníků při míření nebo si pohrát s barvou, velikostí a pozadím titulků.
V Zombie Army 4: Dead War neprožijete nic vyloženě originálního ani památného, ale pokud toužíte po kvalitní čistokrevné střílečce, kterou si můžete dát s kamarádem, jděte do toho. Střílet zombíky je pořád výborná zábava, zvlášť v moderní grafice a s kvalitním ozvučením. Pokaždé mi naběhne husina, když se kdesi rozeřve výbušný sebevrah a já ho nestihnu spatřit dřív, než mě svou detonací rozmetá po celém Svatopetrském náměstí.
