Výsledky hledání pro: Left 4 Dead

The Next Big Thing - recenze

5. 5. 2011 | Lukáš Grygar

Znáte taková ta nedorozumění pramenící z rozdílnosti vzdálených kultur? Onehdy jsem se zakoukal do cizinky – smutný příběh. Ona vyprávěla vtip, já se nesmál. Já vyprávěl vtip, ona se urazila. Nedopadlo to. Vláčela mě do pitomých podniků, kam se stahovali kulturní emigranti, a měla legraci z brunátného sólisty souboru staré hudby. Byl jsem paf z jejích očí. Divila se, proč nejsem paf z jejího iPadu. Ale proč vám to říkám: The Next Big Thing je také smutný příběh. Na podobných nedorozuměních stojí a padá. Ta cílená vcelku úspěšně generují humor, ten zbytek dělá z jinak sympatické hry záležitost k vzteku. Její pachatelé to sem přitom nemají zase tak daleko, ale vzdálenost Praha - Madrid na zmatení jazyků evidentně stačí.

Create - recenze

19. 1. 2011 | Matěj Habarta

Create, úderný název pro hru, která má být odpovědí na Little Big Planet (recenze druhého dílu). Create, název, který v duších tvořivých hráčů zažehne plamínek naděje. Ovšem jakoby právě sám úder, se kterým se hra představuje, zároveň nemilosrdně plamínek zhášel. Předem bych totiž měl jednu nemilou zprávu - Create není tak úplně o tvoření. Ale bát se hned nemusíte, vaši kreativitu (a o tu jde snad v prvé řadě) si hra i tak vyžádá. Jak už bylo řečeno, v Create v pravém smyslu slova v podstatě nic nevytváříte. Úplně nejpřesněji by se chtělo říct, že všemi úkony ve hře něco dotváříte. Abyste si utvořili stabilnější představu, je vhodné si vysvětlit herní principy.

Lara Croft and the Guardian of Light - recenze

9. 10. 2010 | Lukáš Grygar

Tohle mi vždycky přišlo krapet na hlavu: symbolem emancipované virtuální hrdinky je silikonová modelka, obložená zbraněmi. Chápu, že vývoj her je pořád ještě především mužský svět, ale že se budou k Laře Croft hlásit i hráčky? Inu, asi je to ideál, ke kterému střední proud tíhne. A lze mu to prominout vždy, když spolu s vnadnou archeoložkou dorazí i výborná hra. Guardian of Light je oproti původní skepsi přesně ten případ a potlesk zaslouží především za skutečnost, že se jeho tvůrci (a jejich investoři) nebáli jít na zavedenou herní sérii docela jinak.

Guitar Hero Live - recenze

5. 11. 2015 | Jan Olejník

Série Guitar Hero se během pár let své existence rozrostla na neskutečného molocha, který kromě šesti hlavních her obsáhl i nespočet různých levobočků. Jednotným prvkem pro drtivou většinu z nich však byla plastová kytara s pěti barevnými čudlíky. Nic zásadního se tedy neměnilo, pouze se obnovoval tracklist, což hráče bavilo zhruba čtyři roky, načež se celá série na dlouhých šest let odmlčela. Je to jedině dobře, protože inovace byla nutná. Dočkali jsme se tedy nové kytary i zajímavého Live režimu. A i když to po letech zase dobře šlape, některé věci umí pořádně zabrnkat na nervy.

Need for Speed - recenze PS4 verze

3. 11. 2015 | Honza Konfršt

Po nemastných neslaných Rivals a menší pauze jsme se měli letos dočkat kýženého restartu značky (kolikátého už?) Need for Speed a obnovení tradice zábavných arkádových závodů. Švédští Ghost Games dostali těžký úkol a první hodiny strávené v ulicích města Ventura Bay (inspirovaném Los Angeles) naznačily, že se s obtížným úkolem poprali solidně. Otázkou bylo, jestli zábava z hraní po několika hodinách nevyprchá.

Metal Gear Solid V: The Phantom Pain - recenze

8. 9. 2015 | Jan Olejník

Je konec. Právě se uzavřela další a zřejmě poslední kapitola ságy, kterou před 28 lety vytvořil Hideo Kodžima. Herní statistika ukazuje 82 hodin odehraného času a já tu v hrobovém tichu noci vstřebávám dojmy z díla, jaké tu snad ještě nebylo. Zpočátku jsem byl skeptický a nový Metal Gear troufale hodnotil po sotva pár hodinách. Jaká bláhovost! Všechno tu dává smysl, i ty nejmenší detaily a zdánlivě podivná designérská rozhodnutí. Kojima má totiž všechno naprosto suverénně pod kontrolou a v podobě The Phantom Pain servíruje nejlepší Metal Gear Solid všech dob.

Life is Strange – recenze čtvrté epizody

20. 8. 2015 | Honza Konfršt

Snad jste po konci minulé epizody stejně jako já tápali po tom, zda šlo něco udělat jinak a zdali šlo tomu tolik dramatickému cliffhangeru nějak předejít či snad jen zmírnit jeho následky, nicméně, prozatím to tak nevyznívá a nová epizoda začíná přesně tam, kde jsme před pár týdny s čelistmi mírně pokleslými skončili. Dalších detailů netřeba a raději bych kamkoli dále snad ani zabíhat nechtěl – mnozí jistě ještě nemají s epizodickým Life is Strange zkušenost a úkolem následujících řádků je podobné jedince přesvědčit, že možná dělají chybu. Těm přece nemohu cokoli z doposud tak bravurně vygradovaného příběhu prozrazovat.

The Order: 1886 - recenze příběhové střílečky

19. 2. 2015 | Jan Olejník

Je tomu už několik hodin, co se podzemními chodbami viktoriánského Londýna rozlehl poslední výstřel. Ale jeho dozvuk mi stále rezonuje v hlavě a vyrušuje mě od přemýšlení nad tím, jak vlastně potenciálnímu zákazníkovi přiblížit hru, od které jsem věru mnoho nečekal, ale nakonec mě příjemně překvapila. Je to úkol o to složitější, že se The Order: 1886 dostalo v posledních dnech poněkud nechtěné pozornosti díky prapodivnému "skandálu" kvůli prý nedostačující délce hry. Určitě se bude hovořit o nastavování zrcadel dnešní době, o mainstreamu, cenách her a očekávání hráčů. Já vám ale chci nejprve povědět o Řádu.

Assassin's Creed Unity - recenze

15. 11. 2014 | Miloš Bohoněk

Ulice jsou plné a na náměstích se vedle sebe tísní bez nadsázky stovky lidí. Většina Pařížanů se jen tak prochází (pokud tedy zrovna neprotestují a nestávkují, jsme přeci ve Francii), ale tuhle pokřikuje obchodník, támhle fidlá houslista, občas zakopnete o nuzného žebráka a vyhlášená kavárna na břehu Seiny praská ve švech. O kousek dál huláká politický řečník, vedle si někdo přivydělává pucováním bot, sem tam se kolem vás dokonce mihne pes, popřípadě prchající kapsář. A ta architektura! Notre-Dame bere dech. Paříž na konci 18. století je úžasné prostředí a Ubisoft, ne náhodou francouzského původu, jej zpracoval neméně úžasným způsobem. Akorát do něj tvůrci zapomněli nacpat stejně úžasnou hru.

Super Mario 3D World - recenze

2. 12. 2013 | Daniel Kremser

Zatímco celý videoherní svět se momentálně hádá o to, zda je lepší Xbox One, nebo PlayStation 4, já si spokojeně hovím v obýváku na gauči a hraju skutečnou hru nové generace. Zatímco ostatní se honí za stále lepšími a lepšími technologiemi, grafikou a nesmyslnými pozlátky, já sedím na gauči a užívám si titul, který je navržen s citem pro dobu a dokáže nabídnout hodiny a hodiny nikdy nekončící a neuvěřitelně nápadité zábavy. Zatímco ostatní řeší Forzu a Killzone, já držím v ruce trošku otravný tabletoidní ovladač a užívám si Super Mario 3D World.

Metal Gear Solid: Master Collection Vol. 1 – recenze nepříliš mistrovské kolekce

7. 11. 2023 | Jakub Malchárek

Not directed by Hideo Kojima

System Shock – recenze návratu legendy

29. 5. 2023 | Jakub Malchárek

Trioptimální remake

Nascar Racing 2003 - recenze

15. 3. 2003 | Redakce Games.cz

Vše má jednou svůj konec a i automobilové závody Nascar Racing 2003 jsou posledním dílem ze série simulací Winston Cupu, které k nám z dílny Papyrusu přicházejí. Co přinášejí nového oproti sezóně 2002?

Delta Force: Land Warrior

22. 11. 2000 | Redakce Games.cz

Delta Force: Land Warrior - recenzeAutor:NukemPublikováno: 22.listopadu 2000„Skoro dva...

Kingdom Under Fire Circle of Doom rec.

24. 2. 2008 | Redakce Games.cz

V příhodném období relativního herního sucha přichází asijská hack&slash rubačka, která narozdíl od předešlých dílů série zcela postrádá jakékoli RTS prvky.

Turnip Boy Commits Tax Evasion – recenze hry se zeleninově-daňovou tématikou

7. 7. 2021 | Pavel Makal

Nezahrávejte si s cibulí!

Darkest Dungeon: Tablet Edition - recenze

28. 12. 2017 | Jan Hrdlička

Určitě jste četli spoustu oslavných článků, které vyzdvihují unikátní kouzlo Darkest Dungeon. Vždyť hráči se do titulního podzemí a ztrápených myslí svých dobrodruhů mohou vydávat už téměř dva roky a hra si za tu dobu vybudovala skutečně solidní reputaci. Logikou věci netrvalo dlouho, a šmejdit kobkami mohli nejen uživatelé na PC, ale rovněž i na konzolích. Nu, a "mobilní" verze Darkest Dungeon: Tablet Edition nakonec vyšla také na iPadech, kam se její tahové pojetí soubojů a strategická rovina hodí dost možná i úplně nejlépe.

Brink - recenze

18. 5. 2011 | Dan Vávra

Měla to být střílečka, která novátorsky mixuje příběhový singleplayer s online hraním. Naděje vzbuzoval i fakt, že je v rukou zkušených tvůrců, kteří vzešli z modařské komunity, mají na svědomí nejednu povedenou mapu do multiplayerových stříleček a navíc si udělali jméno jako autoři online částí her od id softu. Brink je v tomto ohledu opravdu velké překvapení, bohužel v negativním slova smyslu, protože jednomu zůstává rozum stát, jak mohlo renomované studio po několika letech vypustit do světa něco tak nedotaženého.

Titanfall - recenze

18. 3. 2014 | Aleš Smutný

Jen málo her je pojmenováno výstižněji. Titanfall se skutečně točí kolem Titánů, obřích robotických obleků a jejich „pádu“. V jednom kontextu jde o proces zničení onoho robota a v druhém o proces příletu z orbity, kdy čekáte na přistání svého kovového druha, v němž a nebo po jehož boku se vrhnete zpátky do líté řeže.