| Autor: Pavel Oreški Publikováno: 27.srpna 2008 | Verze hry: prodávaná/Wii/anglická Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
Pečete se právě vedrem a nostalgicky vzpomínáte na zasněžené svahy? Není nic jednoduššího, než navléct rukavice, kulicha a vyjet si na lyžích! Doma v obýváku...Je sice trochu podivné vydávat lyžařskou hru uprostřed léta, ale když si to marketing žádá, není cesty zpět. Díky tomu, že Family Ski je první Balance Board podporující hrou od někoho jiného než Nintenda (hned po Wii Fit), nešlo čekat na zimní sezónu. Bylo potřeba hru vyexpedovat co nejdříve, aby se dlouho hřála na výsluní pozornosti, než přijdou další tituly, spolupracující s bílou podložkou. A že už jich bylo oznámeno požehnaně (viz rámeček níže). Jak tedy tahle vlaštovka dopadla? Přeci jen Balance Board je teprve pár měsíců stará periferie k Wii, času pro testování a ladění ovládání zjevně nebylo moc. • Hurá na svah Po spuštění Family Ski nejprve musíte vytvořit svou postavičku. Dají se použít Mii, které ale oproti panďulákům přímo ze hry mají tu nevýhodu, že jim nemůžete navléci čepice a brýle. Zase až tak velká škoda to není, protože vybavení příliš velký vliv na chování jezdce nemá. Snad jen jízda na carvingových a rovných lyžích se trochu liší. Měl jsem pocit, že na točivé disciplíny a sjezd je dobré zvolit správný typ. Pokud jste si úspěšně vybrali postavu, je čas navštívit lyžařskou školu. Je to opravdu potřeba, protože ovládání je velmi specifické, ať už hrajete s nebo bez Balance Boardu. První výuková série je zaměřena na ovládání lyží, druhá na triky při skocích. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Když úspěšně projdete tréninkem, už toho na výběr moc není. Můžete se podívat na uložené fotografie ze svahu, které budou ovšem na začátku hry samozřejmě prázdné. Z herních módů pak zbývají jen závody a volné lyžování. Závody se dají sice hrát i o samotě, ale příliš zábavy si neužijete. Sám jsem to zkoušel asi desetkrát a pokaždé jsem počítačem ovládanému protivníku ujel. Závody jsou vhodné pro dva až čtyři hráče, kdy se prostě na vytyčené trati vzájemně předjíždíte, shazujete a blokujete. Buď ve sjezdu, slalomu nebo při tricích. Protože Wii dokáže fungovat pouze s jedním Balance Boardem, tak musí všichni hráči použít WiiMote a nunchack. • Volná jízda Jediné, co zbývá, je volná jízda. V ní máte naprostou svobodu. Objevíte se na vršku nejlehčí sjezdovky a od té chvíle si můžete vybrat jakoukoliv sjezdovku z čtrnácti nabízených. Mapka areálu připomíná menší alpské středisko, které zaujme především svou variabilitou. Sjezdovky jsou všech typů: krátká rovná dálnice, prudké serpentiny, extra dlouhá úzká cesta po straně hory, ledové koryto, prudký padák, park se spoustou skokánků, klasické boule a tak dále. Různorodost je obrovská a je to jeden z hlavních kladů hry. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Přesto z tratí nemám moc dobrý pocit. Každou sjedete za pár sekund a musíte se vrátit zase na vrcholek. To lze provést dvěma způsoby, buď použijete rychlejší variantu s mapou nebo se budete kochat přírodou a svezete se na vlecích. Ačkoliv jsem z počátku byl nadšen rozlohou i typem sjezdovek, po dvou týdnech hraní bych uvítal minimálně další čtyři podobně velké areály, abych se vyhnul stereotypnímu projíždění stále stejných lokací. Po třech hodinách už znáte kopec jako své boty a hra vám nemá co nabídnout. • Úkoly Cílem tohoto módu není jen bezcílné bloudění po kopcích, ale na svazích plníte různorodé úkoly. Tím základním je zvládnout nástrahy všech sjezdovek bez jediného zaváhání. Pro každou to znamená něco jiného. Někdy ji musíte sjet co nejrychleji a zároveň vyvinout maximální rychlost, jindy je potřeba předvést obtížné triky na skokáncích nebo vykrajovat bezchybné obloučky. Na většině tratí je pak nutné všechny elementy kombinovat. Nicméně hodnocení je velmi přísné a nesmíte si dovolit jedinou chybičku. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Díky tomu jste nuceni k nekonečnému opakování tratí. A věřte, že rozdíl, mezi úspěchem a pokaženou jízdou je velmi malý. Naštěstí se dá dělat i spousta dalších věcí. Na každé sjezdovce na vás čeká malá holka, která ztratila tu čepici, jindy skipas a vy je musíte sebrat. V praxi to znamená projet patnáctkrát symbolem skipasu, kterých je na svazu rozeseto nepočítaně. Musíte pomoci lyžařskému instruktorovi, kterému ujel žák. Je vám ukázán model lyžaře a z desítek ve svahu stojících postaviček musíte najít tu pravou. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Další úkoly jsou například doručování zásilek, nacházení skrytých postaviček, předvádění triků a nechybí klasické závody. Ty ale jezdíte ve většině případu pouze proti času, občas proti uměle řízenému protivníku, nicméně jeho kvality jsou stejné jako v závodním módu popsaném výše. Když to sečtu a podtrhnu, Family Ski sice nabízí spoustu možností, ale pro samé zvláštnosti se zapomnělo na to podstatné - zajímavé závodění. Škoda, že protivníci jsou naprosto nepoužitelní, škoda, že nejezdíte například cross s dalšími čtyřmi nebo pěti lyžaři. Určitě by to bylo zábavnější než hledání rukavic. Navíc jsou všechny tyhle úkoly až primitivně jednoduché a hra je tak posunuta do dvou extrémů – přehnaně těžké zvládání sjezdovek a trapně jednoduché ostatní úkoly. • Ovládání Podstatou Family Ski je samozřejmě podpora pro Balance Board. Nejvíce kritiky si lyžování ve Wii Fit vysloužilo za přehnaně citlivé senzory. Bandai Namco na tom sice zapracovali, ale je škoda, že chybí možnost si nastavit citlivost manuálně. Pomocí podložky pouze zatáčíte, žádné naklánění vpřed pro zrychlování se nekoná. V rukou proto stále musíte mít i WiiMote a nunchak, s nimiž provádíte triky, brzdění, posed do vajíčka, plužení, odrážení hůlkami a tak dále. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Vše funguje vcelku dobře, ale přirozené to přeci jen není. Balance Board nejsou lyže a tak je k tomu potřeba přistupovat. Naprosto děsné je ale ovládání bez podložky. Ačkoliv se do hry mohou zapojit až čtyři lidé, příliš legrace si neužijí. Zatáčení se provádí pomocí naklánění obou ovladačů daným směrem. Potud je vše v pořádku, když ale musíte provést nějaký další pohyb – například se posadit na bobek, problém je na světě. Nemluvě o tom, že pár desítek minut kroucení s ovladači se druhý den ozve bolestmi svalů mezi loktem a zápěstím. Vizuální stránka je kupodivu velmi dobrá. Prvních pár minut jsem se kochal panorámaty, jezdil na vlecích a rozhlížel se kolem. Určitě jde o nadprůměr, co se Wii týče. Trochu přehnaně pak působí zpracování nočního lyžování, protože po celou dobu v pozadí bouchá ohňostroj. Docela otrávený jsem byl z hudební stránky. Autoři se chtěli přiblížit realitě a tak hudba zní, jako ve skutečnosti, z reproduktorů umístěných na vlecích. A stejně jako v reálu mi tohle řinčení vadí. Hudba by byla jistě příjemná, ale takhle zprzněně? Děkuji nechci. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Závěr Family Ski je ovládáním určitě výjimečná hra, ale také jasná rychlokvaška. Nikdo se příliš nepáral s vymýšlením úkolů, nepřemýšlel nad zábavností závodů a už vůbec se nesoustředil na pohodlné hraní bez Balance Boardu. Pro náročnost ovládání trochu postrádá smyslu slovíčko Family v názvu hry, protože menší hráči budou docela rychle otráveni. Na druhou stranu, pokud chcete najít další využití pro vaši podložku, je Family Ski jasná volba. Naneštěstí ne díky svým kvalitám, ale prostě protože žádná další konkurence momentálně neexistuje. oficiální trailer gameplay video
|
| Pavel Oreški | |
| autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |
