Ratchet & Clank - recenze
Většina moderních remasterů nabízí jen lepší textury, vyšší rozlišení a podporu aktuálních operačních systémů, ale neupravuje původní hratelnost. V případě hry Ratchet & Clank je tomu jinak. Nejde totiž o remaster, nýbrž o reimaginaci 14 let staré skákačky z PlayStation 2, která sice nabízí staré známé hrdiny, ale jinak pumpuje do hráčů spoustu nového a po všech stránkách skvělého obsahu.
Homefront: The Revolution - recenze
Říká se, že dvakrát do stejné řeky nevkročíš, ale pro Homefront to neplatí. Po několikaleté odmlce a eskapádách s krachem vydavatele konečně vyšlo pokračování vlažně přijaté jedničky. Vlastně nejde ani tak o pokračování, jako spíše o restart, který přináší žánrově zcela nové pojetí korejské invaze. Dokonce se nebojí upustit ani od klasického multiplayeru, který bývá u podobných her spíše tahákem. Ani to však nepomohlo. Jestli si tak někdo nezafixoval Homefront jako spíše průměrnou hru Homefront: The Revolution to moc napraví, přestože k jistému pokroku došlo.
King's Quest - recenze 3. epizody
Ve třetí epizodě novodobé adaptace adventurní klasiky King's Quest s podtitulem Once Upon a Climb se šplhá. Hodně šplhá. Nejen doslova. Po drobném úpadku a obavách, které jak stíny hnízdily v periferii po dohrání druhé epizody, se třetí díl dokázal vyšvihnout zpět minimálně na úroveň načrtnutou skvělou první částí. V některých chvílích dokonce pomyslnou laťku překonává.
Total War: Warhammer - recenze
Střed obrany drží jak middenheimská víra, dělostřelectvo probírá soupeřovy řady přesně metanými projektily, křídla jsou zabezpečená, nic se nemůže stát. V Total War hrách doposud platilo, že jste v určité chvíli poznali, kdy máte bitvu plně pod kontrolou, a složení soupeřových jednotek nepředstavuje pro vaši formaci vážnější ohrožení. Při hraní Total War: Warhammer na to ale zapomeňte. Střed obrany se totiž zhroutí v okamžiku, kdy k němu doběhne banda mizerných kostlivců, na které někdo přičaroval Terror, jedno křídlo vaší armády utrhne terrorgheist, který se během pár chvil přemístil z okraje mapy, dělostřelci mají dost práce s hejny netopýrů a těžkou jízdu právě vysává do nicoty vyčarovaný Vortex. Total War: Warhammer zkrátka hraje podle jiných pravidel než předchozí hry v sérii.
Doom - recenze
Nastartujte Škodu Favorit, do rádia nacpěte audiokazetu s Nirvanou, případně si pusťte třeba Volejte řediteli nebo Kolotoč. Proč? Abyste navodili tu správnou atmosféru! S novým Doomem se totiž vrací nejen oblíbené zbraně a démoničtí nepřátelé z prastarého originálu, ale především i pořádná dávka devadesátých let. Možná s překvapením zjistíte, že dvacet let stará hratelnost může v dnešní době působit nečekaně svěže.
Subterrain - recenze
Podzemní město na planetě Mars vás vyzývá, abyste přežili devastující útok vetřelců, nahodili generátory a pokusili se z pekelné mely bezpečně pláchnout. Střet osamoceného člověka s armádou mimozemského zla v polorozpadlé kolonii přináší zajímavý mix survival hororu, taktické akce, výroby předmětů a strategie. Překvapivě dobrou sci-fi hru navíc nesouží žádné dramatické obtíže, protože tvůrci ze studia Pixellore odvedli na Subterrain poctivou práci.
Battleborn - recenze
Není to MOBA, ani střílečka. Není to Borderlands, ale ani League of Legends, a už vůbec to není spása Gearboxu. Co to je? Kočkopes s názvem Battleborn, který tak trošku dělá všechno, ale nic z toho pořádně. Tvůrci z Gearbox si tentokrát opravdu ukousli příliš velké sousto a na trh uvádí obsahově chudou hru, která fušuje do řemesla tak trošku Titanfallu, tak trošku úspěšným MOBA hrám, a leccos si půjčuje i z Team Fortress. Nic z toho ale skutečně neumí alespoň vzdáleně na podobné úrovni, jako její předlohy.
Pollen - recenze
Snad každý milovník noční oblohy občas v duchu kráčí po cizích planetách. Myšlenka života daleko od matičky Země zaujala i autory z Mindfield Games, kteří z ní vytvořili průzkumnou adventuru Pollen. Pokus o atmosférické sci-fi se však nevyvedl. Fiktivní střet lidských kolonizátorů s cizokrajným nebezpečím v sousedství Saturnu postrádá potřebné napětí, délku a někdy i smysl.
DiRT Rally - recenze PS4 verze
Vydáním DiRT Rally (recenze PC verze) uzavřelo studio Codemasters kruh, v němž pomalu uhýbalo z konceptu náročné rallye simulace a nesmlouvavou hratelnost zpřístupňovalo, oblepovalo americkou kulturou a zamazávalo arkádovou jednoduchostí. DiRT Rally hází za hlavu všechnu okázalost, která sice lahodila očím a uším, ale zároveň bezohledně zakrývala skutečnost, že hrajeme následovníka série proslavené realistickým závoděním. Snaha nabídnout čirý a nekompromisní zážitek je tentokrát mnohem zřetelnější a s ním přichází nejen moře adrenalinu, ale hlavně bezbřehá zábava – nějakou dobu i na konzolích!
Football Tactics - recenze
Díry na trhu je těžké identifikovat a ještě těžší patřičně využít. Kdyby tomu bylo naopak, většina z nás by nejspíš právě teď ležela na pláži někde na Bahamách a srkala k tomu ze džbánu Dom Pérignon. Ale jednou z oblastí, které se už dlouhodobě zdají tržně proděravělé jak cedník, jsou fotbalové videohry. Fotbal je přece nejpopulárnější sport v historii světa! Milují ho stamiliony lidí po celé planetě. Opravdu mi chcete tvrdit, že budeme na věky věků mít v rámci fotbalových her na výběr prakticky ze dvou možností - Football Manageru a FIFA/PES? Kdo by mi to tvrdit chtěl, přepočítal by se. Protože existuje Football Tactics, tahová strategická hříčka, která má v úmyslu celé to zatuchlé prostředí zelených trávníků a kulatých nesmyslů pořádně provětrat.
Battlefleet Gothic: Armada – recenze
Vesmír, to nejsou jenom asteroidy, prach, mlhoviny, hvězdy a sem tam nějaká ta planeta. Je to také dějiště mnoha sci-fi románů, příběhů a především bitev – a o čem jiném než o bitvách by měl být Warhammer 40K? Battlefleet Gothic: Armada vás posadí do admirálského křesla, k dispozici vám dá vše od podpůrných lodiček po obrovské bitevní křižníky, a vtiskne vám do mozku jediný úkol: zvítězit. Za Císaře, za bohy chaosu, za modlu zelenokožců (tedy za prachy a především potěšení z bitvy!) nebo za Eldary - pokaždé dostanete jasně dané pravidla, svůj výřez vesmíru a taktizuj, milej zlatej.
Don’t Starve: Shipwrecked - recenze
Ztroskotali jste na pustém ostrově, vaše loď je rozsekaná na kusy a vůbec si nepamatujete, jak jste se sem dostali. Mysleli jste, že je dobrodružství konec? Ani omylem! Vítejte v Shipwrecked, masivním datadisku pro parádní survival Don’t Starve.
Dying Light: The Following - recenze
Před rokem jsem Dying Light (recenze) označil za zbytečnou hru s tím, že tvůrci sice měli ambice, ale nedokázali je v plné míře převést do praxe. V Techlandu se však za ten rok nepoučili a namísto, aby problémy původní hry řešili, je opakují v pokračování, které je převlečené za masivní datadisk. Jeho podtitul The Following napovídá, že pokračuje v marné krasojízdě ambicí, které znějí lákavě, ale ve skutečnosti zase tak skvělé nejsou.
Uncharted 4: A Thief's End - recenze
Exotické lokace, tajemné chrámy, ztracená města, divoké přestřelky a životu nebezpečné situace. Jedním slovem: dobrodružství. Přesně toho má Nathan Drake, hlavní hrdina série Uncharted, už plné zuby. Místo toho si konečně zvolil klidný rodinný život a pohodové zaměstnání. Jenže na důchod je evidentně ještě brzy, a než se Nathan dočká skutečného odpočinku, proženou ho scénáristé v Uncharted 4 další hromadou patálií v nejrůznějších koutech světa. Zároveň ho však představí tak, jak jsme jej ještě nezažili – jako obyčejného chlapíka z masa a kostí.
Battlezone 98 Redux - recenze
Remaster, remake či reimaginace. To jsou pojmy, které stále častěji hýbou herním světem, a jen těžko už dneska najdete značku, které by se tato svého druhu mánie vyhnula. Do zástupu se přidává i trošku pozapomenutá série Battlezone. Mix strategie a akce z roku 1998, který se ale nezalekne ani současné konkurence a s přehledem to natře i o dekádu mladším! Retro pojetí jednak táhne, a když je navíc zakonzervováno ve své původní podobě podobně jako právě v případě Battlezone 98 Redux, nelze mu odolat!
1979 Revolution: Black Friday – recenze
Jak by vypadala hra od Telltale, která zpracovává opravdu seriózní téma? Myslím téma zakotvené v realitě a bez fantaskních prvků. Odpověď nabízí adventura 1979 Revolution: Black Friday od iNK Stories a N-Fusion Interactive. Odehrává se během Íránské islámské revoluce a díky vhledu do této u nás nepříliš známé události, která je ovšem klíčová i pro světové dějiny, by tato hra klidně mohla aspirovat na označení „výuková.“ Snaha o informování či vzdělávání hráče naštěstí v žádné chvíli hraní nepřebíjí to hlavní - dobové drama.
Chameleon Run - recenze
Snad ještě žádná hra mě nevrhla tak rychle do dění. Snad ještě žádnou hru jsem neodehrál v tak frenetickém tempu. Snad ještě v žádné úrovni jakékoli hry jsem si nedal tolikrát repete. Snad… V případě Chameleon Run nejde o výtky, nýbrž o klíčové znaky, které definují úspěch této originální mobilní autoběhačky. K příjemnému nabourání zavedených pravidel žánru se navíc přidává ještě původ z dílny tuzemského studia Hyperbolic Magnetism a čirá radost z pohybu v herním prostředí, kterou jsem naposledy zažil před lety v Mirror's Edge. A to už je dost důvodů, proč se o Chameleon Run zajímat.
The Walking Dead: Michonne – recenze 3. epizody
What We Deserve, zní název třetí a také závěrečné epizody minisérie The Walking Dead: Michonne. Co si zasloužíme, zní překlad do češtiny. Opravdu jsme ale dostali hru, kterou si zasloužíme? Opravdu v Telltale nemají na víc? Po docela nadějné první epizodě totiž následovalo nemastné neslané pokračování, které však stále mohlo zachránit finále s velkým F. Finále je za námi a nám nezbývá, než jen krčit rameny.
Blues and Bullets - recenze 2. epizody
Agent Elliot Ness se vrátil, aby lidé v Santa Esperanze mohli klidně spát. Kdo by ale čekal, že jedná na objednávku samotného Al Caponeho? Vyjma bizarního spojenectví detektiva a šéfa podsvětí už ale druhý díl epizodické detektivky ničím pozoruhodným nepřekvapí. Po skvělém rozjezdu se netradiční noirová detektivka zadrhla a pokračování série Blues and Bullets s podtitulem Píchnutí do vosího hnízda prostě zklamalo.
Blade & Soul - recenze
Oblečky, které by vyvolaly pozdvižená obočí i ve striptýzovém baru, lascivní pózy, šílená porce grindu, ale také svěží bojový systém, chytlavá dynamická hratelnost a parádní zadostiučinění, když se dílo podaří. Vše zmíněné nyní nabízí západním hráčům free to play MMORPG Blade & Soul od společnosti NCSoft, která letos vyšla pro evropský a americký trh.
