Sun Dogs - recenze
Nebesa samotná jsou vám limitem v textové adventuře Sun Dogs (Steam, homepage) od studia Royal Polygon. Hra na první pohled nabízí fenomenální, hlavně textová, dobrodružství z futuristické sluneční soustavy. Ne nadarmo se tedy nabízí srovnání s parádní adventurou 80 Days, jejíž PC verze lehce pokulhává, především na telefonech však nabízí jeden z nejlepších zážitků (před)loňského roku. Podobný přístup k látce ovšem ještě nezaručuje stejně kvalitní výsledek.
Sheltered - recenze
Hry už nás nechaly přežívat kdeco. Záplavy nemyslících chodících mrtvol, města vyhubená viry, noční nájezdy burtonovských monster i prostý hlad. Mezi evergreeny patří jaderná kataklyzmata, spálené světy a hrstky přeživších v krytech. Do takové situace vás postaví i survival strategie Sheltered.
Quantum Break - recenze
Nezahrávejte si se strojem času! Není to poučka pro fiktivní dobrodruhy, kteří se vrhají do časových smyček kvůli více či méně chrabrým důvodům. Tahle rada patří především scenáristům, protože vytvořit solidní příběh o cestování v čase, aniž byste se dopustili logických nesouvislostí a recyklovali ohraná klišé, není nic snadného. Vývojáři z Remedy si ale věřili a zkusili to. A nevyšlo jim to.
Mimpi Dreams - recenze
O čem asi sní naši psi, když v pelechu mrskají ocasem a kopou nohama? Podle českých vývojářů ze Silicon Jelly se jejich noční fantazie překvapivě podobá té naší. Čtyřnozí mazlíčci, přesněji štěňata, o kterých jde v arkádě Mimpi Dreams především, zachraňují princezny a bojují s netvory asi tak, jako to ve svých snech dělají naše děti. Mimochodem právě ty budou mít z docela povedeného pokračování štěňátkovské ságy největší radost.
Salt and Sanctuary - recenze
Zatímco se zraky fanoušků nesmlouvavých, ale férových RPG upínají k vydání Dark Souls III, vyšla bez větších ovací pro PS4 (a časem snad i pro PC) hra Salt and Sanctuary. Jde o nemilosrdné a na soubojích založené akční RPG, které má ambice zapsat se do srdcí fanoušků Dark Souls nesmazatelnou čarou stejně, jako přiznaný vzor. A světe div se, Salt and Sanctuary se to opravdu daří, protože nejenom splňuje všechny předpoklady výborné hry, ale navíc přidává parádně stylizované zpracování a rozlehlý svět k objevování.
Agatha Christie: The ABC Murders - recenze
Vraždit se dá i podle abecedy. Ukázala to Agatha Christie v jedné ze svých nejlepších detektivek s názvem The ABC Murders, která se dočkala videoherního zpracování. Adventura od Artefacts a Microids však úplně nezazářila. Stát se legendárním Herculem Poirotem je sice velká čest, nicméně hra zklame linearitou a stereotypem. Belgičanovo charisma naštěstí zůstalo neotřeseno.
Shardlight - recenze
Snahu o zachování křehké rovnováhy na Zemi doprovází odjakživa vizionářská zamyšlení nad tím, co by se dělo, kdybychom tuto rovnováhu narušili. Varování najdeme ve filmech, knihách a samozřejmě i ve hrách, kde se postapokalyptické tematice věnují akční hry, RPG, strategie a samozřejmě i adventury. Příkladem jedné takové postapo adventury je point and click klasika Shardlight od Francisca Gonzaleze (A Golden Wake, Ben Jordan), kterému s produkcí pomáhal Dave Gilbert se svou firmou Wadjet Eye.
Samorost 3 - recenze
První Samorost vyšel již před třinácti lety. Šlo o jednoduchou, ale překrásnou webovou flashovku z dílny Jakuba Dvorského, tehdy ještě studenta na UMPRUM. Druhý díl už vyrazil svižnější chůzí tam, kam jednička pouze nakročila. A třetí díl pouť za plnohodnotnou, a opět překrásnou adventurou dokončuje.
UFC 2 - recenze
Ještě před dvěma lety bych s klidem konstatoval, že UFC a MMA obecně sleduje v České republice deset lidí a hra, která se věnuje tomuto sportu, zaujme zhruba stejně jako wrestlingová série WWE. Časy se ale mění. I když se MMA popularitou ani zdaleka neblíží fotbalu nebo hokeji, povědomí o něm stoupá v zahraničí i u nás. Ruku v ruce s tím se vyvíjí i herní zpracování UFC od studia EA Canada, které stojí za boxerskou sérií Fight Night. Potvrzuje to nedávno vydaný druhý díl UFC, který navazuje na dva roky starou jedničku, a posouvá videoherní zpracování MMA na zcela jinou úroveň.
Need for Speed - recenze PC verze
Čekalo se několik měsíců až Need for Speed přeparkuje z konzolí na PC. Švédští Ghost Games využili časovou prodlevu a PC verzi obohatili o drobné bonusy a technická vylepšení. Ne vším se ale předělávka může chlubit. Například se PC verze ovládá stále tak, jako by konzole vůbec neopustila, a přetrvaly u ní také problémy s umělou inteligencí.
The Legend of Zelda: Twilight Princess HD – recenze
Původní The Legend of Zelda: Twilight Princess má poměrně pohnutý osud: jde o hru, která byla vyvíjena původně na GameCube, aby nakonec vyšla dříve na Wii a na původní platformu až o pár měsíců později. I tak se ale dá říct, že její vydání na Wii U v HD remasterované verzi je v podstatě již druhým remasterem. Tentokrát to ale není launchový titul nové konzole a nejde tak o hru zatíženou nutností využít všechny funkce nové konzole. Pryč je velká část pohybového ovládání, které dostalo větší smysl až ve Skyward Sword, stejně jako je pryč jakýkoliv tlak na to, aby hra za každou cenu předvedla něco revolučního. Twilight Princess HD tak hlavně ukazuje, že i po deseti letech stojí za zahrání a umí bavit.
Danganronpa: Trigger Happy Havoc - recenze šílené detektivky
Žánr visual novel to nemá mezi hráči na západě vůbec jednoduché. Hry, které v tomto žánru běžně vycházejí, jsou zaměřeny spíše na dating simulátory, nebo erotické tituly a nejsou zrovna známy svoji kvalitou. Najít tedy hru, která by byla v tomto žánru a zároveň byla dobrá, není zrovna jednoduché. Když už se ovšem nějaká najde, udělá to pořádný poprask. Danganronpa: Trigger Happy Havoc se poprvé objevila v roce 2010 na displejích ještě původního PSP. S následným remakem na PS Vita, který se dostal i za hranice Japonska a svým úspěchem všem vyrazil dech, se začalo mluvit i o možném vydání na PC. Toho jsme se nakonec dočkali letos v únoru, když hra konečně vyšla na Steamu.
Tom Clancy's The Division - recenze
Takový Black Friday v New Yorku rozhodně nepamatují! Kromě výrazně zlevněné elektroniky totiž nyní můžete získat jako bonus i fungl novou virovou nákazu, která vás pravděpodobně pošle na věčnost. Kdo vytvořil zmutovaný virus neštovic, a proč? Na to musíte přijít společně s kolegy ze speciální jednotky Division ve stejnojmenném akčním RPG s MMO prvky od Ubisoftu a studia Massive.
Flame in the Flood - recenze krásného survivalu
Kostel představující výborné útočiště, servis na opravu mého voru nebo rybářský tábor, kde bych mohl doplnit některé nezbytné zásoby? Dřív, než se stihnu rozmyslet, kam strhnu svůj proudem unášený vor, je už příliš pozdě. Minul jsem všechny tři možnosti a mířím stále dál. Za zákrutou ubíhající řeky se objevují peřeje a jako zlatý hřeb nezdařeného rozhodnutí začíná pršet. Začínám litovat, že jsem nezvolil ten kostel.
No Pineapple Left Behind - recenze
Školu téměř jako z Dívky na koštěti navštívíte v nové bláznivé hříčce No Pineapple Left Behind. Nelze se nepousmát nad třídami, kde se kouzlí, létají blesky a látka se dětem doslova vlévá do hlav. Nejde ovšem o humor samoúčelný. V manažerské strategii, kde se svérázným způsobem staráte o koloběh života ve školních lavicích, je legrace nástrojem ke kritice skutečného školství. Nápaditá herní satira se ovšem neobešla bez stereotypu a krkolomného ovládání. Svůj potenciál beze zbytku nevyužila.
Hitman – recenze prologu a první epizody
Existuje něco jednoduššího a zároveň elegantnějšího než černé sako, bílá košile a červená kravata? V jednoduchosti je zkrátka síla. A byť původní díly série Hitman rozhodně nebyly ani náhodou jednoduché co do obtížnosti, jejich koncept byl snadno pochopitelný: jste vrah v elegantním obleku a na mapě máte označený cíl, který musíte nepozorovaně zlikvidovat. Provedení je na vás - můžete se plížit, převlékat i připravovat pasti. Nový, epizodicky vydávaný, Hitman se na osvědčený koncept snaží navěsit nové prvky hratelnosti, zároveň ale sám sobě kolem krku stahuje škrtící strunu v podobě řady nedodělků a technických problémů.
Stardew Valley - recenze
Když se řekne farma, statek, lidé si často představí brčálově zelené louky, permanentně blankytnou oblohu, vše se lesknoucí čistotou a stáda usměvavých zvířátek, jejichž hnůj mizí jaksi tak nějak sám. Podobně s myšlenkou nakládají v podstatě i všechny hry, které se nějakým způsobem zaměřují na zemědělné snažení. Stardew Valley v tomto ohledu není výjimkou, ale nenechte se mýlit, nejde o kritiku. Těžko totiž vzpomínat, kdy tu naposled bylo něco tak komplexního, tuze návykového, a navíc s tak milou a příjemnou atmosférou.
Californium - recenze
Šedesátá léta v Americe nebyla zrovna to období, kde byste chtěli žít. Válčení v Evropě vystřídalo válčení ve Vietnamu. Každý, kdo se jen špatně podíval na nesprávného člověka, byl označen za komunistu. Hrozba jaderné války visela nad celou zemí (i Zemí) a k tomu stále přetrvávající rasismus. Na druhé straně se začala rozmáhat rebelie mezi mladší generací a s tím spojené užívání psychedelických drog a alkoholu, ze kterého těžilo i beatnické hnutí.
Assassin's Creed Chronicles: Russia - recenze
Mrazivé Rusko v době okolo Říjnové revoluce. Proplétat se ulicemi a vyhýbat se pohledům bolševiků, eserů i menševiků. Tančit plamenem revolučního boje a sledovat své vlastní cíle, před jejichž důležitostí se mocenské bouře mohou jen sklánět. Zákaz vycházení, hlad a poklidně se snášející sněhové vločky, kterých se to vůbec netýká. To je zasazení, které je v herním světě jaksepatří neotřelé. A premisa by to byla opravdu zajímavá, jenom by ji musela zpracovat jiná hra než Assassin's Creed Chronicles: Russia.
Street Fighter V - recenze
Předem bych rád varoval, že následující recenze je plná rozporů a vnitřních soubojů. Street Fighter V je totiž po letech strávených v nejrůznějších variantách čtyřky jednoznačným posunem kupředu, co se týče herní mechaniky, vyvážení postav a dynamiky soubojů. Dokonce lze říct, že se Capcomu povedlo najít lék na řadu klíčových bolístek a vytunit Street Fightera tak, aby se líbil jak rekreačnímu button masherovi, tak profíkům, co počítají každý frame a v duelech spoléhají víc na taktiku než bezhlavé kombování. Na druhou stranu je pětka hrou nedodělanou, v mnoha ohledech rozbitou a poskládanou tak nějak narychlo. Je to mimořádně nešťastné, protože tohle vykročení do vzrušujícího nového světa elitní držkové není prezentované jako beta nebo early access, ale jako plnohodnotná hra.
