Trine 2 - recenze
Betaverze Trine 2 ve mně zanechala velmi dobrý dojem a zároveň vzbudila vysoká očekávání. Plná hra měla tedy za úkol potvrdit, že jsem se již v půlce listopadu nemýlil. Splnilo Trine 2 to, co „slíbilo“, nebo jsem po dvou originálních úrovních z betaverze dostal ve verzi plné jen dalších jedenáct recyklátů, plných již dávno objevených mechanismů?
Super Mario 3D Land - recenze
Mario by si tu svou princeznu měl už konečně uvázat někam na řetěz, pěkně si s ní sednout a hlídat ji, nejlíp s pořádným hasákem v ruce a kapsami plnými fireballů. Jinak se ten želvoidní dacan Bowser bude neustále vracet a unášet ji – podobně jako už Xkrát předtím a aktuálně i v Super Mario 3D Land.
Rochard - recenze
Rosťa a Kosťa malují byt. Ale pozor, každý jinak. Soutěží. Ten první to vzal z gruntu, mokrou žínkou serval staré nátěry a chopil se díla pěkně od omítky, zkrátka odznova. Naopak Kosťa, ten druhý, nebaží po novotách. Kdepak, zmydlil štětcem mastné stěny jako obvykle, jak mu kázala letitá setrvačnost. Kdo vyhraje? Kdo pozve šéfa na večeři?
Tintinova dobrodružství - recenze
Když spojí své síly dva uznávaní filmaři novodobé filmové historie a natočí film podle legendárního belgického komiksu o mladém novináři a jeho psovi, nemůže to snad ani dopadnout špatně. A špatně to také nedopadlo - filmová Tintinova dobrodružství jsou příjemným rodinným bijákem, který se líbí dětem i jejich rodičům. A když ke jménům Stevena Spielberga a Petera Jacksona přidáme ještě vývojáře z Ubisoftu Montpellier, lze snadno pochopit naděje, které mnozí hráči vkládali i do herní adaptace. Vždyť od doby, kdy se právě spolupráce Petera Jacksona a francouzských vývojářů zhmotnila v solidním filmově-herním kombu jménem King Kong, jsme mnoho radosti ze spojování Hollywoodu a herní branže nezažili. Herní Tintin navíc vypadal na videích tak dobře, že o něm i Dan Vávra v jednom ze starších Fight Clubů prohlásil, že jde o nejlépe vypadající hru letošní E3... A to mluvíme o člověku, kterému se nelíbí Skyrim ;)
Ratchet and Clank: All 4 One - recenze
Ratchet s Clankem se po PlayStation platformách prohání dlouhých devět let a za tu dobu si získali slušnou popularitu. Aby taky ne, když téměř všechny jejich hry mají na Metacritic mezi 80 - 90 %, což je na sérii o osmi dílech hodně solidní vizitka. Zdá se tedy, že výjimkou, která potvrdí pravidlo, je zatím poslední kus s podtitulem All 4 One, který na ty nejlepší prostě nemá. Jak je to možné?
Terraria - recenze
Právě jsem dva kilometry pod zemí a dávám si na čas. Sedím na kameni, za zády odpočívá po čertech rozpálený krumpáč a v torně už je něco kil narubaného zlata a rubínů. Musím na chvíli zvolnit, dohodnout s rukama pakt o nefachčení. Odpočívám. Ale taky dávám pozor. Nesmím si otřít obličej špinavou dlaní, naposledy jsem si takhle zadřel do zpoceného čela kamennou drť, a to bych nikomu nepřál. Snad ani těm netopýrům, co se v dálce evidentně rojí na zteč. Tahám z torny meč a nebojím se. „No tak, slepí přátelé,“ pobízím je. Má zbraň je drobena vzácným meteorickým prachem. Přestávka skončila…
Alice: Madness Returns - recenze
Alenku v Říši divů od Lewise Carolla zná snad každý. Když ne z osobní zkušenosti, tak alespoň z tisíce reinkarnací, které navštívily téměř každé multimediální odvětví. Hráčům libujícím se v groteskních fantaziích a halucinogenní hratelnosti pak zajisté neunikl výtvor American McGee’s Alice z roku 2000, pocházející z hlavy geniálního designéra Jamese McGeeho. Hra měla úspěch. To, co ale stačilo před jedenácti lety, dneska stíhá držet krok jen stěží. Má tedy novodobá Alenka co nabídnout?
Capsized - recenze
Byl to sen. Příliš krutý na to, aby mě nechal neposkvrněným, ale také příliš nádherný, abych jej nechtěl snít znovu. Ztroskotal jsem na neznámé planetě. V čase nula a v prostoru bez logiky. Tam někde v dáli chroptěli z posledních sil mí bratři kosmonauti a mezi mnou a jimi zela cesta osázená nikdy neviděnou faunou a flórou, jež dostala povolení zabíjet. A mně nezbývalo, než se skrz ni probít k hromadné záchraně.
Kirby's Epic Yarn - recenze nápadité plošinovky
Když se Řehoř Kirby jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakousi nestvůrnou bavlnku. Kafka takto otevírá svoji povídku, Nintendo podobně otevírá Kirby's Epic Yarn, v pořadí již desátý titul se starým známým hrdinou Kirbym v hlavní roli. Při pohledu na obrázky ze hry se v první chvíli možná zděsíte a pohrdavě usmějete. „Přeci něco takového nebudu hrát, to je pro děti,“ běží leckomu v hlavě. Věřte, že by to byla chyba, obrovská, protože v tomto případě stojí za to odhodit předsudky, zapomenout na svůj „dospělý“ věk a ponořit se do fantaskního světa plného nápadité zábavy.
Donkey Kong Country Returns - recenze
Je to vlastně hrozně těžké. Zapnete si konzoli, sednete si před televizi a spustíte hru. Začít si utvářet názor o právě hraném titulu až od tohoto okamžiku je však skoro nemožné. A jedná-li se o produkt z dílen Nintenda, je to úplně nemožné. Už jenom pohled na krabičku s tupě se tvářící velkou opicí mě naplňoval lehkým odporem. Nemáme už těchto ksichtů dost? Instalatér s knírkem, růžová koule, gorila s kravatou. Stále dokola. Pln předsudků sedím před televizí a sbírám první banány. Čekám utrpení. „Plošinovky jsou mrtvé!“ píšu si do zápisníku velkými písmeny a nekorektně tak dělám pomyslný nadpis své recenzi.
Super Meat Boy - recenze
Unesli mu Bandage Girl, životní lásku. A to neměli dělat. Protože on je Super Meat Boy, flák masa, který se nezastaví, i kdyby měl skončit jako sekaná. Tadá, to je celá zápletka téhle nezávislé plošinovky a řekněme si to na rovinu, nezáleží na ní. Jediné, co z ní plyne, jsou občasné, poměrně vtipné animace, ale jinak tu jde o něco naprosto jiného. O ten pocit Kur...doprd...já se z tý zas....pí...pos..., už mě to svinská věc zas zabila. Pevně usazený ve své roli vám totiž supramasitý chlapec přináší démonicky obtížnou, pravověrnou, nekompromisní a kvalitní 2D plošinovku, která jde až na dřeň žánru. Masitou dřeň. Krvavě masitou dřeň.
LittleBigPlanet 2 - recenze
Roztomilí hadroví panáčci z LittleBigPlanet (recenze) se zapsali do srdcí miliónů hráčů z celého světa. Tato oceňovaná arkáda vyšla pro PlayStation 3 v říjnu 2008 a díky velkému úspěchu se zhruba o rok později dočkala i „péespéčkové“ verze. Neuvěřitelné se tehdy stalo skutečností a vývojáři z týmu Media Molecule dokázali, že klasické arkády rozhodně nepatří do starého železa, když se chytí za ten správný konec. LittleBigPlanet si kromě řádu myšího kožíšku odnesl rovněž pěknou řádku ocenění za hru roku a nebylo pochyb, že se pod taktovkou Sony kutí druhý díl.
Epic Mickey - recenze
Vybavujete si logo firmy Disney? Rozsvícený hrad, rachejtle, ohňostroje, kolem profrčí víla a vytvoří nad tím vším oblouk z hvězdného prachu. Kýč jak bič, ale kupodivu se za něj schovalo spoustu opravdu hezkého. Disneyho odkaz se totiž neomezuje jen na ždímání peněz a debutující tým Junction Point, šéfovaný veteránem klasik jako Ultima Underworld a System Shock, nám to zkouší připomenout způsobem, který nelze jednoduše roztřídit do připravených hodnotících škatulek.
