Možná to vypadá, že jsem se zbláznil, když se tu rozplývám nad obyčejnou barevnou plošinovkou, ale i tento zdánlivě mrtvý žánr dokáže nakopat zadnici hyper-moderním super-nextgen maga-hrám s fotorealistickou grafikou a headshoty na každém kroku. Ano, je to trošku z nouze ctnost s přihlédnutím k výkonnosti hardwaru konzole Wii, ale řekněme si na rovinu, že Kirby by bodoval na celé čáře i na jakémkoliv výkonnějším stroji. Autorům se totiž podařilo vydestilovat téměř čistou hratelnost.
Okamžik dobrého zla
Všechno odstartuje zlý čaroděj Yin Yarn, který pomocí lsti zlákal Kirbyho a vcucne ho do své kouzelné ponožky. Tak se růžový hrdina dostane do země jménem Patch Land, kde je naprosto vše z látek, nití, bavlnek a knoflíků. A to včetně jeho obyvatel i Kirbyho samotného.
Pokud jste s ním v minulosti měli nějakou herní zkušenost, zapomeňte na ni, protože proměna neslouží jen jako vizuální kulisa, ale zásadně ovlivňuje celkovou hratelnost. Každou chvíli vás překvapí, jakým způsobem se podařilo krejčovskou stylizaci zapojit nenásilně a kreativně do hry samotné. Než vypisovat všechny příklady a připravit vás o ta drobná překvapení, to si raději prohlédněte obrázky okolo, leccos vám prozradí.
Pokud máte rádi tvrdé výzvy a uspokojuje vás pouze překonávání nepřekonatelných úrovní (zdravíme Super Meat Boy), asi se budete u Epic Yarn nudit. Ostatním se ale nestane, že by si zkazili zážitek kvůli nějakým frustrujícím pasážím, které musí opakovat do zblbnutí, protože touto cestou se Kirby naštěstí nevydal, dokonce ani nepřátelé nepředstavují větší nebezpečí.
Při kontaktu s nimi jen ztrácíte nasbírané poklady, a pokud spadnete například do lávy, objevíte se okamžitě poblíž a můžete bez problémů pokračovat. Možná to vypadá, že se tím malinko vytrácí motivace k dalšímu postupu, ale skutečnost je přesně opačná.
Motivační nahrávka
Motory pohánějící vaši touhu v dalším postupu jsou celkem dva. Prvním je právě shromažďování všeho, co lze v úrovni najít, takže je třeba vyskákat i na ta nejvyšší místa a objevit i ty nejskrytější skrýše. A to přesně v tempu, jaké vyhovuje vám. Žádný časový limit, žádný stres. Druhým je kochání. Ano, to obyčejné ničím neužitečné kochání se designem úrovní, grafickými detaily a svěžími nápady, které plně využívají materiálovou strukturu celé hry.
Kirby's Epic Yarn je relaxační zážitek, který mi připomněl těch několik hodin strávených u „sociálního spořiče obrazovky“ Endless Forest, který nezná žádné cíle ani úkoly - jen běhat po lese. Kirby v tomto ohledu není tak striktní, ale velmi se svou jednoduchostí a přístupností této zvláštní hratelnosti přibližuje.
Jediné místo, kde se velmi nízká obtížnost projevuje lehce negativně, jsou souboje s bossy. Potvory vypadají dobře (ostatně jako všechno ve hře), ale i přes jejich monumentálnost postrádá setkání s nimi ten pravý náboj, na jaký jsme zvyklí, protože nelze zemřít. Ale na druhou stranu se za vysoké skóre z těchto potyček odemykají skryté úrovně, které rozhodně stojí za to, takže motivace k dobrému výkonu tu rozhodně je.
Princ a vaše druhé já
Velmi dobře je vyřešen i multiplayer pro dva hráče. Váš kolega dostane pod kontrolu postavičku prince Fluffa (důležitá postava příběhu), který naštěstí není jen ubohým podržtaškou, jak to známe z některých jiných her, ale disponuje naprosto stejnými schopnostmi jako Kirby. Velmi osvěžujícím bonusem je třeba společná proměna, kdy se z obou hrdinů stane jeden velký tank, kde každý z hráčů ovládá jiný prvek a je třeba dobře se domluvit na spolupráci. Tyto pasáže dělají z multiplayeru až nečekaně zábavnou část hry a tudíž byste ji neměli vynechat.
Celkem padesát úrovní v hlavní příběhové lince není problém prosvištět za nějakých sedm hodin. Ale kdo by to dělal, že? Vždyť užít si a proskákat každé zákoutí nápaditě navrženého prostředí je přesně to, proč si nového Kirbyho pořídit. A komu by to nestačilo, najde zde i solidní kolekci miniher, které jsou zábavnější než u mnohých titulů zaměřených pouze na ně.
Kirby's Epic Yarn je tak po všech stránkách propracovaný a kvalitní titul. Jediné negativum, které stojí za zmínku, je nepříliš pohodlné vodorovné držení Wiimotu, který není zrovna výkvětem ergonomie. Ale to je ve výsledku tak nepatrný detail, že zohledňovat ho v hodnocení by bylo vyloženě nespravedlivé. Zvlášť když se to dá vyřešit koupí klasického ovladače.