Oddmar – recenze
Upozornění na úvod. Následující odstavce obsahují řadu aluzí a srovnání s Mariem, Raymanem či Donkey Kongem, tedy nejzásadnějšími představiteli žánru dnešních plošinovek. Vikinská skákačka Oddmar by totiž chtěla být tím, čím oni. Po všech stránkách vyladěným dobrodružstvím, a to ještě do kapsy. Nu, základy zvládla perfektně, ne neprávem to jsou ale v konečném důsledku bezkloubí hrdinové a opičáci, kteří si u hráčů udrží nejsilnější pozici.
Alto's Odyssey - recenze
Při pohledu na první obrázky, informace, a nakonec i při hraní prvních minut v Alto’s Odyssey, jsem se utvrdil v postoji, že jde o pěkné pokračování jedné z nejlepších endless runner her. A také, že víc, než sedmičku mu nedám. Na to to hraje příliš na jistotu, říkám si. Inu, mýlil jsem se. Poprvé jsem si to uvědomil, když na mě zničehonic udeřila pouštní bouře. Svištěl jsem s Altem ze svahu dolů, složky vizuální a zvuková na mě podmanivě útočily a působivá souhra svěžích nápadů ve mě úspěšně vyvolala dojmy, jaké v člověku neživí jen tak kdejaká mobilní hříčka z nabídky.
