zavřít

Oddmar – recenze

iOS

Recenzovaná verze: iOS

Vychází na platformách: iOS

Verdikt: Uživatelé iOS najdou u Oddmara mnoho půvabu i hezky proměnlivou plošinovkovou hratelnost. I skalní fanoušky žánru však lehce otráví nedotažený level design a potížistické ovládání.

Hodnocení redakce 7/10

Jak hodnotíme

metacritic 89/100

- Recenze autor: Jan Hrdlička Komentáře: 0

Upozornění na úvod. Následující odstavce obsahují řadu aluzí a srovnání s Mariem, Raymanem či Donkey Kongem, tedy nejzásadnějšími představiteli žánru dnešních plošinovek. Vikinská skákačka Oddmar by totiž chtěla být tím, čím oni. Po všech stránkách vyladěným dobrodružstvím, a to ještě do kapsy. Nu, základy zvládla perfektně, ne neprávem to jsou ale v konečném důsledku bezkloubí hrdinové a opičáci, kteří si u hráčů udrží nejsilnější pozici.

Hrdina, který za to neumí vzít

Z hlediska rodinné příslušnosti má Oddmar skutečně blíže k velkým skákačkam než mobilním hříčkám. Už od vydání Cannabaltu se situace na App Store a Google Play ubírala především směrem veskrze nenáročných autoběhaček. Na tom lze máloco kritizovat, koneckonců Chameleon Run od Hyperbolic Magnetism patří k nejlepším mobilním zážitkům vůbec. Mario a jemu podobní však přeci jen po člověku požadují více než jen postřeh.

A Oddmar chce být zrovna takový. Skákat, točit sekerou, ohánět se štítem, bojovat s bossy a nechat hráče mít hezky kontrolu nad každým svým pohybem. Zkrátka tradiční náplň každé běžné plošinovky, ovšem na dotykových displejích. Jenže to by náš hrdina nesměl být takový nanicovatý. Zatímco ostatní muži z vesnice baží po příležitosti prokázat svou sílu a statečnost, Oddmar se drží stranou, nedej bože, aby se do něčeho přimíchal.

Oddmar

Starodávný skandinávský hokejista

Trpělivost však jednou dojde každému, i náčelníkovi kmene. „Oddmare, takhle se do Valhally nepodíváš, dokaž, že jsi k něčemu! Běž a vypal les poblíž, nebo skončíš ve vyhnanství jako tvůj přítel Vaskr.“ Jak to však známe, vinou dějového zaškobrtnutí se hlavní hrdina stává jediným, kdo může zachránit svou vesnici a ty, kteří se na něj doposud dívali shora.

Příběhová složka mile překvapuje. Po čase se jedná o mobilní hru, kde zápletka nepůsobí jen coby povinný přívažek, ale vládne kompetentním vypravěčstvím, jemuž nechybí nějaký ten zvrat a charakterový vývoj. Rozpohybována je pomocí krásných cutscén stylizovaných někde do pomezí Rayman Origins a rovněž severské Banner Sagy. Oddmar se však ani zdaleka nebere tak vážně, spíš lehce švihle, což podpírá i výtečně podmanivý hlas vypravěče Juliana Caseyho.

Ze zlatého fondu hopsání

Strukturálně tahle hopsačka vychází ponejvíce z designu novodobého Raymana či Donkey Konga. Znamená to spíše delší, polorozvětvené úrovně, kde je tu a tam možnost zvolit si mezi bezpečnější cestou, nebo tou obtížnější, na jejímž konci ale čeká příjemná kompenzace.

Hlavní trasu rámují mince, za něž si lze nakoupit zbraně se speciálními schopnostmi jako chvilkové zmrazení oponentů, nechybí však ani tajné zákruty, kde čekají další předměty k sebrání. A je tu i nějaká ta vertikalita. Jistě, levely nejsou tak detailní či členité jako v případě konzolí a počítačů, velice se k nim však blíží, a za to patří tvůrcům ze studia MobGe veliké uznání.

Obdobně působivě je na tom výčet veškerých prvků a aktivit, jež se do hry podařilo vložit. S Oddmarem se proletíte na hřbetu draka nebo kance, budete utíkat před obrovským trollem, najdete tu klasiku v podobě pohyblivých platforem a ozubených kol, je toho poměrně úctyhodná řádka. A sekce, kdy se Oddmar vznáší na plošinách s balónky, nutí člověka k uznalému zamyšlení, co všechno jsou ti vývojáři schopni vymyslet.

Otupené ostří

Kde z hlediska level designu titul jednoduše nestačí, je uspořádání jednotlivých prvků. Nintendo vycizelovalo téměř k dokonalosti filozofii herního návrhářství, kdy hráči nový mechanismus nejprve představí na bezpečné půdě a následně si s ním začne hrát ve všemožných variacích a stupních obtížnosti. Vždy tak přesně víte, co je třeba udělat, byť dosáhnout toho nemusí být nejsnadnější. Existuje záruka, že když stokrát stejně vyskočíte, dostanete pokaždé stejný výsledek vašeho konání.

Všechno tohle Oddmar dotažené nemá. Moc věcí se tu děje nahodile a jedna utíkací pasáž mě obzvláště frustrovala, protože se mi za stejného chování děla stále nová příkoří.

Zčásti to nutně musí být dílem ovládání. Autoři se mohou snažit sebevíc, ale dotyky a gesta na obrazovce nikdy nebudou dosahovat přesnosti hardwarových ovladačů a klávesnic, a přesnosti je v plošinovkách prostě třeba. Ovládání se nicméně snaží hráči vycházet co nejvíc vstříc. Levá strana displeje slouží pro pohyb, ťuknutí na pravé obstarává útok, tah nahoru výskok, dolů prudkou ránu štítem. No, jenže hra občas požadavky nezaregistruje správně a namísto skoku švihne mečem, což je pochopitelně potíž.

Největší neplechu nicméně dělá pohyb hlavního hrdiny. Mario, Rayman, opičák, ti všichni skáčou na pixel přesně. Opět, lze se přesně naučit, jak a kam doskočí, především však jejich pohyb nepůsobí jaksi rozevlátě, nevypadá to jako nedotažený šroub kinklající se v závitu.

To Oddmar běhá docela jinak. Rozvolněně. Skáče o dost výše a dál, než je standard, a stačí jen malá korekce pohybu prsty a doletí o notný kus jinam. Nemáte tak nad jeho akcemi bůhvíjakou kontrolu a nezískáte pocit, že je ovládání úplně přesné.

Oddmar

Malý, ale nešikovný

Vikingem tak ze tří čtvrtin

Pouhé nuance, možná někdo mávne rukou. Ano, ale v žánru skákaček opravdu podstatné. A když se tak docela nevyvedou, požitek ze hry padá dolů. Není nicméně všechno tak černé, jak by se mohlo zdát. Sluší se ještě říci, že i když budete pro výše zmíněné nedodělky skřípat zuby, budete se také vcelku pravidelně usmívat. Hra totiž vypadá pohádkově. Malovanou estetiku z cutscén přebírá i do hratelných pasáží. Autorům se podařilo Oddmara, jeho nepřátele i okolní prostředí rozanimovat k úplné živosti.

Celé se to odehrává ve dvou rozměrech, typicky však ději v popředí sekunduje i druhá statická vrstva, která vypadá taktéž velice hezky, skoro se chce použít to otřepané přirovnání k malířskému plátnu. A nelze přehlédnout všechny ty povedené obličeje, které hlavní hrdina dělá.

Oddmar

Viking na placato

Jak vidno, Oddmar má ke špatné hře daleko. Je to dokonce titul dost dobrý. Nikdo po něm nepožaduje prudkou originalitu, spíše vyvedenou a komplexní plošinovkovou hratelnost do kapsy, to je ta meta, k níž tvůrci mířili. A téměř se povedlo. Jako kompletní balíček Oddmar nabízí solidně zvládnuté základy, krásu, překvapivou variabilitu i slušný kus designérského umu.

Avšak v hopsačce skok musí býti skokem, a ne plachtěním ve větru. Musí umět v hráči vzbudit důvěru, že má nad děním plnou kontrolu, že nešlape do neznáma. V případě studia MobGe se tak ambice zcela neprotly s realitou. Kdyby autoři tvořili prostou autoběhačku, dost možná bychom se s takovými potížemi vůbec nepotýkali. Ale to by se zase neposouvaly hranice. Nudně by stály na témže místě. Tak snad to příště dopadne lépe a my se té výborné mobilní plošinovky dočkáme.

Oddmar

Vpravo: autor recenze, až Oddmar zjistí, že nedostal desítku

Tagy: plošinovka vikingové skákačka

Zdroje: vlastní

Novinky na Alza.cz

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.