Recenze
Star Wars: The Force Unleashed II - recenze
1. 11. 2010
|
Lukáš Grygar
Mám za to, že sága Force Unleashed šla ke dnu ve chvíli, kdy dala hráči do rukou Darth Vadera. Tedy na samém začátku. Bijte mě, řežte mě, mučte chlebovou polívkou a Star Wars Holiday Special, ale fakt, že jsem na Hvězdných válkách vyrůstal, mi opravdu nepomůže být smířlivý s něčím, co jde proti étosu původní trilogie.
Pokémon Pokopia – recenze budování pokémoní utopie
16. 3. 2026
|
Šárka Tmějová
Konečně hra, která vám prodá Switch 2
World of Tanks: Heat – recenze hrdinské střílečky s tanky
16. 6. 2026
|
Patrik Hajda
Zábavný, tankový hero shooter s výhradami
Age of Darkness: Final Stand – recenze povedené survival strategie
31. 1. 2025
|
Michal Krupička
V noci bijte na poplach
Cinco Paus – recenze
9. 2. 2018
|
Pavel Dobrovský
Při hledání informací o Michaelu Broughovi jsem napůl očekával, že na mě vyskočí fotka člověka s okurkou místo nosu, chapadly v uších, a v očích že mu budou jako na orloji defilovat zástupci hmyzu, postavičky Walta Disneyho a karbanátky. To, že autor propracovaných a nadmíru nehezkých her vypadá zcela průměrně, mě nakonec překvapilo. Normální chlap. V časopise Wired to asi cítili podobně. "Ošklivé, prohnilé a brilantní hry Michaela Brougha," uvedli trefně roku 2013 článek o nezávislém novozélandském autorovi. Tehdy dělal Brough vlny hrami Vesper.5, Zaga -33 a Glitch Tank, dnes jich má na kontě pěkných pár desítek. Já se o něm dozvěděl až loni skrz tahovou strategii Imbroglio. Nyní vydal Cinco Paus. Splňuje, co se od Brougha očekává: Ošklivost a neproniknutelnost se v určitém momentu změní v jasnou a geniální vizi.
Mario Party: Star Rush - recenze
20. 12. 2016
|
Pavel Skoták
Existuje na světě vůbec něco, co by nedokázal vyřešit italský instalatér? Těžko! Když je nouze nejvyšší a zábava upadá, objevuje se na scéně Mario, aby rozpoutal velkolepou party se všemi oblíbenými i nenáviděnými postavami, a zároveň zachránil spousty hvězd. Vítejte ve světě Mario Party: Star Rush.
Kingdom - recenze
25. 11. 2015
|
Václav Pecháček
Je opravdu zvláštní nápad, vytvořit 2D pixel-artovou budovatelskou a válečnou strategii, která se ovládá všehovšudy čtyřmi klávesami. Jeden z těch nápadů, u kterých si člověk jednou rukou ťuká na čelo a druhou vytáčí 158, aby si pro toho nebezpečného blábolícího šílence někdo okamžitě přijel. Je skoro až divné, že v případě Kingdom to všechno dohromady funguje opravdu skvěle. A já vám řeknu proč.
Skyhill - recenze přežití v zombie hotelu
12. 10. 2015
|
Ondřej Švára
Filmovým fanouškům snad není třeba vysvětlovat, jak se mrakodrap může stát Smrtonosnou pastí. Výšková budova jako pohřebiště životních nadějí pronikla i do her. Směs survival akce a RPG s názvem Skyhill vypráví, jak se v luxusním hotelu může pokazit den, když portýr začne pro drobné opravdu vraždit a kuchař osolí polévku lidskými slzami. Avšak rolí lidového hrdiny, co sejde sto podlaží ke svobodě, hra pobaví jen do polosyta. Skyhill by k dokonalosti potřebovala v mnoha ohledech dodělat.
Breach & Clear: Deadline - recenze
7. 8. 2015
|
Jan Slavík
Zombíci. Představa zla a strachu v podobě rozpohybovaných lidských mrtvol je pro spisovatele, filmaře i herní vývojáře stále lákavá. Vzhledem k velkému množství různých zombie her je však potřeba, aby se jednalo o něco opravdu neobyčejného, pokud nemá projekt zmizet mezi konkurencí a nakonec neodvratně upadnout v zapomnění. Ve výjimečnost svého díla věří i tvůrci ze studií Gun Media a Mighty Rabbit, kteří se pokouší získat vaši přízeň s taktickou zombie akcí Breach & Clear: Deadline.
Anna's Quest - recenze
4. 8. 2015
|
Ondřej Švára
Herní atraktivita se dnes vytváří zejména spojováním žánrů. Důsledkem toho je přemíra crossoverových projektů, mezi nimiž se jen velmi zřídka objeví "čistokrevná" výjimka, jakou je například Anna's Quest. Milovníci adventur si tuto novinku vyhlédli mimo jiné právě pro její klasické složení bez přidaných látek v podobě akčních nebo RPG prvků. A přestože hru pronásleduje několik neduhů, plynoucích právě z přísné adventurní tradice, je i tak velmi vtipným, zábavným a poetickým dobrodružstvím.
Serpent in the Staglands - recenze
22. 6. 2015
|
Václav Pecháček
Ne nadarmo se říká, že člověk se nejlépe naučí plavat, když jej hodíte po hlavě do vody. Uč se sám, nebo zemři, takhle nějak by se to dalo shrnout. Přesně to odpovídá filozofii, kterou vyznává Serpent in the Staglands - nekompromisní old-school izometrické RPG, odehrávající se v prostředí fantasy variace na dobu bronzovou. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že při takovém učení se by měl člověk vždycky mít, pro jistotu, někde po ruce záchranný kruh.
Sunless Sea - recenze vernovského dobrodružství
22. 2. 2015
|
Ondřej Švára
Oceán nikdy nebyl člověku příliš nakloněn. Při zdolávání jedné námořní míle za druhou si nejeden dobrodruh uvědomí, jak strašné přírodní převaze čelí a s monotónní modrou na obzoru přehodnocuje své životní priority. Kdo hledá na moři poklady, dobrodružství nebo snad námět pro vlastní román, ten nakonec čelí hrůzostrašnému strachu o život a Sunless Sea vám takový pocit dá okusit. Ovšem nejen ten. Nakonec si řeknete, že potopit viktoriánský Londýn opravdu stálo za tohle dobrodružství.
Dying Light - recenze
2. 2. 2015
|
Daniel Kremser
Mezi nejpalčivější problémy Dying Light patří velké ambice tvůrců a z toho plynoucí velká očekávání ze strany hráčů. Přes parádní trailery a našláplou kampaň Dying Light namlsala prostý herní lid na zombie akci z otevřeného světa, která nejde daleko ani pro nějaký ten efektní "Mirror's Edge moment". A realita? Skutek utek! Dying Light je spíše generická záležitost často hraničící s nudou, která jako první letošní titul ukázkově zahazuje svůj potenciál.
Lumino City - recenze
14. 12. 2014
|
Pavel Dobrovský
Doba přeje autorským hrám. Realizace nápadů, kdysi podmíněná investorem a vydavatelem, je dnes jednoduchá jako facka. Pro stovky jednočlenných nebo dvoučlenný týmů je vývoj hry jako vytrvalostní maratón. Musí věřit, že to dají a vydržet, nebo zemřít vyčerpáním. Ilustrátor Luke Whittaker naštěstí vydržel a po třech letech vývoje vydal nedávno Lumino City, zejména kvůli grafice obdivuhodnou adventuru. Na monitoru se totiž namísto počítačové grafiky objevují fotografie monumentálního a fanaticky detailního papírového modelu města, nafoceného z mnoha úhlů.
How to Survive - recenze
18. 11. 2013
|
Lucie Jiříková
Pro někoho může být záplava zombie titulů politováníhodná, ovšem existuje i spousta hráčů, kterým díky každému novému titulu se zombie tematikou zaplesá srdíčko. Pokud vás tedy zombíci otravují už z principu své prohnilé existence nebo prostě jen proto, že je jich dle vás moc, How to Survive vám nic neřekne. Jedná se o jednoduché zombie RPG, které do herního žánru nepřináší vůbec nic nového, snad vyjma docela vtipného příběhu.
Rage: Scorchers - recenze
20. 10. 2013
|
Jan Smejkal
Krajina Rage není žádná cukrátková země. Každých sto metrů pustopusté pouště sužuje mutant nebo nájezdník, ověnčený pro svůj klan typickými proprietami. Ve zřejmě jediném DLC Rage: Scorchers (pracovně překřtěno na Topiči) je tím hlavním otravným hmyzem stejnojmenná banda naondulovaných zrzků s jetpacky. Mají hrozivé plány, které s plamenem v srdci, flintou v ruce a dredatou polonahou buchtou po boku, překazíte.
The Night of the Rabbit - recenze
3. 6. 2013
|
Lucie Jiříková
Studio Daedalic Entertainment nám ještě předtím, než si střihne letního levobočka v podobě tahového RPG Blackguards, předložilo titul přesně ve svém stylu. The Nigh of the Rabbit je klasická point-and-click adventura, která sice nevyniká nadnesenou obtížností jako třeba série Deponia, přesto může být zadostiučiněním i pro pokročilé hráče.
BioShock Infinite - recenze
25. 3. 2013
|
Lukáš Grygar
Povím vám příběh, jeden z mnoha. Necelé dva roky nazpátek jsme na Gamescomu dělali rozhovor s Kenem Levinem. Pavel Dobrovský a já, dvě paka z Level TV, ale taky dva hráči, kteří byli vůči zpovídanému v nefér pozici: Pavel skrze svou lásku k podmořskému Rapture, já zase pro desítky hodin, strávených na palubách kosmických lodí Von Braun a Rickenbacker. O čem si povídat s člověkem, který je zodpovědný za druhý System Shock?
LEGO Batman 2: DC Super Heroes - recenze
20. 7. 2012
|
Lucie Jiříková
Gotham City opět obléhají zlověstné síly. Tentokrát však útočí s takovou silou, že už nestačí, aby se jim postavil pouze Batman. Ke svému odboji si musel povolat i další superhrdiny z komiksové stáje DC. Ti s sebou do druhého LEGO Batman dobrodružství přinášejí, vedle potřebného klidu a míru pro tamní obyvatele, svěží větřík, jenž z něj dělá jednu z nejlepších her, která pod LEGO licencí doposud vyšla.
Mario Tennis Open - recenze
18. 6. 2012
|
Jakub Kovář
Tenis je pro Nintendo rozhodující sport. Právě on totiž nejlépe ukázal možnosti Wii a celý balík sportovních her pak neskutečně pomohl tomu, aby se konzole od Nintenda dostala málem do každé domácnosti. Stejný sport se teď dostává i na 3DS a samotné oznámení zrovna epické ovace nevyvolalo. Přeci jen jde o handheldovou hru a nikdo od ní revoluci neočekával. Když ale kníratý instalatér pozve všechny své přátele, nepřátele, ex-milence princezny Peach a další postavy ze svého světa, bývá z toho solidní mejdan.
Vessel - recenze
16. 5. 2012
|
Ondřej Švára
Ve dvou se to lépe táhne. I když je ten druhý třeba křehký, jako mýdlová bublina a tlačenici na Metallicu má od doktora zakázanou. Ve Vessel, poutavé indie plošinovce, o níž se nikdy moc nemluvilo, byl pro takové třasořitky stvořen nádherný a bezpečný svět, ve kterém si zvykli rošťačit. Překypuje romantikou, steampunkem a hádankami. I vy ho budete milovat. Vemte pár svých věrných bublin a vstupte do něj. Hned po poslední herní obrazovce se v něm rozhodnete žít.
Crusader Kings II - recenze
29. 2. 2012
|
Aleš Smutný
Ve školách jste se učili, že prvním českým králem byl Vratislav II. a stalo se tak v roce 1085. Jméno souhlasí, ale datum ne. Vratislavovi to trvalo o tři roky déle. Ale na rozdíl od toho historického ten můj, který žil jen v prostoru digitálního světa Crusader Kings II, zvládl královský titul udržet i pro své potomky a dal vzniknout Českému království i dějinám, o jakých jste se určitě neučili.
Cities in Motion - recenze tycoonovské strategie
13. 2. 2011
|
Tomáš Jung
Cities in Motion je budovatelská strategie ve stylu Transport Tycoon (viz nedávné první dojmy), ve které budete dělat šéfa firmy navrhující a provozující hromadnou dopravu v několika velkoměstech. Je to chytrá hra pro chytré hráče a dokazuje to velmi nevybíravým způsobem. Prvních pár hodin se z vás totiž snaží udělat blbce a naprosté ubožáky, kteří nejsou schopni vytvořit fungující a hlavně vydělávající dopravní systém.
Aliens vs. Predator - exkluzivní recenze
15. 2. 2010
|
Redakce Games.cz
Vetřelec, predátor a člověk se opět potkávají na planetě, aby svedli boj o přežití a nabídli tři odlišné pohledy na jednu událost. Jak dopadlo shledání po skoro 10 letech?
Far Cry 4 - recenze
19. 11. 2014
|
Jan Olejník
Dokázal jsem to! Úspěšně jsem se vyhnul téměř všem reklamám, trailerům, rozhovorům a dalším mediálním prostředkům, přes které se Ubisoft snažil o Far Cry 4 vyzradit první poslední. Do Kyratu jsem tedy přijel skoro stejně bezelstný a neznalý místních poměrů jako hlavní hrdina hry, mladý Ajay Ghale, jehož cílem je ve stínu majestátních hor rozprášit popel zesnulé matky. Jenže problémy na sebe nenechají dlouho čekat, přičemž ten zdaleka největší má blonďatý přeliv a růžové sako.
Cyber Knights: Flashpoint – recenze kyberpunkového žoldáckého simulátoru
2. 7. 2025
|
Michal Krupička
Přestřelky, hackování, plížení
Wolfenstein II: The New Colossus – recenze
2. 11. 2017
|
Václav Pecháček
V tři roky staré střílečce Wolfenstein: The New Order starý dobrý BJ Blazkowicz kosil nácky na Měsíci, rozbíjel jim obrněné roboty, odvážil se až do samotného Berlína, připravil půdu pro revoluci, a nakonec se nechal hrdinsky odstřelit nukleárním kanónem. Člověk by řekl, že takové úspěchy musí tomu starému pardálovi stačit, ale ono ne. Wolfenstein II: The New Colossus našeho hrdinu nachází v ještě lepší formě. Dokáže vraždit národní socialisty dokonce i z nemocničního vozíku (kanón si přece jen vybral svou daň), navíc si našel brnění, co z něj dělá nadčlověka, a k tomu všemu se tentokrát podívá až na Venuši a samému führerovi do tváře. Zkrátka bombastické pokračování, jak má být.