Recenze

Whiteout - recenze

Zatímco v domácích podmínkách se sněžné skútry používají jako dopravní prostředek pro zraněné nebo společensky unavené lyžaře, jinde se s nimi pořádají závody a právě ty jsou náplní Whiteout.

Serious Sam: Second Encounter - recenze

Železný chlapík s ocelovými pažemi a syrově suchým smyslem pro dřevorubecký humor - Serious Sam, se vrací, aby ukázal, že dokáže zlikvidovat ještě více odporné mimozemské havěti, než v prvním dílu.

Trainz - recenze

Rádi byste se vrátili do svých dětských let, kdy jste měli po celém pokoji koleje a po nich proháněli elektrické vláčky? Pak Vám udělá radost hra Trainz, která ale bohužel zcela nenaplnila naše očekávání.

Battle Realms - recenze

Není zrovna mnoho her, které by se odehrávaly v japonském prostředí. Nová real-time strategie Battle Realms je jednou z nich a rozhodně nedělá Dálnému východu ostudu.

Atlantis III: The New World - recenze

Ve třetím díle série adventur Atlantis s podtitulem The New World se vypravíme s krásnou egyptoložkou hledat stopy po starobylém městě vzdáleném tisíce kilometrů od Egypta.

Fall of the Reich - recenze

Toto rozšíření válečné strategie East Front II s novými misemi z konce války se bohužel nese v duchu všech datadisků od Talonsoftu.

Serpent in the Staglands - recenze

Ne nadarmo se říká, že člověk se nejlépe naučí plavat, když jej hodíte po hlavě do vody. Uč se sám, nebo zemři, takhle nějak by se to dalo shrnout. Přesně to odpovídá filozofii, kterou vyznává Serpent in the Staglands - nekompromisní old-school izometrické RPG, odehrávající se v prostředí fantasy variace na dobu bronzovou. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že při takovém učení se by měl člověk vždycky mít, pro jistotu, někde po ruce záchranný kruh.

Sherlock Holmes: Crimes & Punishments - recenze

Sherlock Holmes toho ve hrách zažil už spoustu, zejména pod taktovkou studia Frogwares, které pro detektiva a hráče vymýšlí nová dobrodružství již přes deset let. Pod jeho taktovkou anglický gentleman s bystrým úsudkem a specifickým smyslem pro humor zatočil třeba s nejmazanějším zlodějem na světě (Sherlock Holmes vs Arséne Lupin), dopadl sadistického zabijáka (Sherlock Holmes vs Jack the Ripper) a naposledy se očistil z křivého obvinění, které ho mohlo stát kariéru i samotný život. I přes záplavu nejrůznějších dobrodružství jsme ale se Sherlockem přesto něco nezažili - volnost při sbírání důkazů a usvědčování viníka. Frogwares přesně tento styl vyšetřování v souvislosti s dílem Sherlock Holmes: Crimes & Punishments (v ČR také Zločin a trest) slibovali a světe div se, nakonec svůj slib z velké části splnili, což lze ve videoherním průmyslu považovat za malý zázrak.

LittleBigPlanet PS Vita - recenze

Série LittleBigPlanet baví majitele PlayStation platforem již několik dlouhých let, a pokud by jim ostatní měli něco závidět, tak jsou to právě tito vysmátí hadroví panáčci. S pusou od ucha k uchu surfují na vlnách virtuální fantazie a nyní berou útokem i nejnovější soňáckou mašinku, která je pro LittleBigPlanet jako stvořená.

Quantum Conundrum - recenze

Jmenujete-li se Kim Swift, každý správný geek by se vás měl pokoušet sbalit nebo vás aspoň pozvat na dort. Znamená to totiž, že se z vaší hlavy (spolu)zrodila myšlenka Narbacular Drop, potažmo Portalu, která dala vzniknout naprosto úžasné sérii. Na druhé straně z toho ale také vyplývá, že se na vaši další hru nebude nikdo dívat nezaujatě - právě naopak. Od Quantum Conundrum se čekalo mnoho, nebo možná ještě víc. Podařilo se hře navázat na kvality Portalu?

Steel Diver - recenze

Tituly pro Nintendo 3DS vám toho umožní spoustu. Ať už se rozhodnete proletět letadýlkem, vyrazit na závodní trať nebo někomu rozdrtit čelist, bude vám to dopřáno. I když, pravda, v mnohdy ne zrovna oslnivé kvalitě. Se svým Steel Diverem se autoři rozhodli neškatulkovat a žánrovou paletu nintenďáckého handheldu rozšiřují o možnost velet ponorce.

Mafia II ohlédnutí: DLC & speciální rozšířená edice

Názor do pranice: škrty druhé Mafii pomohly. Kromě toho, že zřejmě díky nim stihla vyjít před koncem světa, se tak z Vitova příběhu stala tragédie rebela bez příčiny s jasným poselstvím, že zločin je spirála mířící do pekla. A je mi celkem putna, jestli to tak autoři (kolego?) zamýšleli nebo si do výsledku dosazuji tajenku, která tam původně nebyla, respektive být neměla.

Children of the Nile CZ - recenze

Fanoušci budovatelských strategií se dočkali. Oproti Pharaohu došlo v Dětech Nilu ke koncepčním změnám, ale opět mají to nepopsatelné fluidum, které nutí hráče piplat se s městem a plnit všechny vrtochy jeho obyvatel.

Supreme Commander - recenze bety

Dostavil se strhující pocit z bojů stovek jednotek na scéně, kde exploduje nukleární hlavice a atomový hřib se násobí destrukcí Commandera, který odchází do věčných lovišť a vyhlazuje oblast několika kilometrů čtverečních...

Blitzkrieg II - recenze české verze

Desítky tanků a děl nemilosrdně drtí vše před sebou, všude kolem zákopy se stovkami nepřátel, nad jejichž hlavami krouží bombardéry připravené srovnat je se zemí. Tak nějak vypadá typická scéna z Blitzkrieg II.

Captain Speaking 2002 - recenze

Rádiová komunikace mezi piloty a dispečery byla až donedávna ve Flight Simulatoru opomíjena, což napravuje tento přídavek, v němž možná odhalíte i příčiny srážky letadel nad Bodhamským jezerem.

Soldier of Fortune II - recenze

Druhý díl akce Soldier of Fortune, která si vysloužila nálepku nejbrutálnější hry všech dob, je konečně tady a v této podrobné recenzi jsme rozpitvali všechny její aspekty i ustřelené končetiny obětí.

Godfall – recenze kýčovité rubačky

Nechtěné launchové dítě

Iron Harvest – recenze

Vojáci v mechu a kapradí

The Crew 2 – recenze

Půl hodiny a možná pár minut k tomu. Takhle dlouho trval asi můj nejlepší zážitek z The Crew 2, a nebyl to žádný z plejády dostupných závodů, ale pouhá cesta ze západního pobřeží Spojených států na východ. Člověku po chvíli hraní velice snadno učaruje překrásně zpracovaný svět, který stojí za to procestovat ručně bez využívání okamžitého přesunu. Jakmile se ale pustíte do bližšího zkoumání, přestává to být takový požitek.

Battletech - recenze

Když jsem Battletech poprvé spustil, těšil jsem se na dokonalou strategicko-taktickou nirvánu. Vždyť kde lépe uplatnit různorodé taktiky než při bitvách obrovských strojů, kde by mělo záležet především na dobrém manévrování a umístění zásahů tak, abyste své nepřátele co nejvíce zničili? Se slzou v oku jsem vzpomínal na MechCommander, kde se konstantní boj proti přesile dal řešit spoustou vhodných manévrů, z každého ukořistěného mecha se člověk neuvěřitelně radoval, a hlavně každý z typů mechů měl své výhody, nevýhody a účel. Battletech sliboval být tím, kdo tuto radost opět přinese v moderních kulisách. Plnění slibu je ale mnohem těžší než letmé odkázání se na minulost.

Elex - recenze

Gothic. Téhle, v srdci Evropy neuvěřitelně populární, hře jsem zasvětil velkou část svého dospívání a dlouhé roky jsem byl velice jsem aktivním členem neméně neuvěřitelné komunity kolem serveru Gothicz.net. Ten funguje dodnes, a to navzdory faktu, že poslední Gothic vytvořili Piranha Bytes v roce 2006. Od té doby vytvořili tři díly kvalitativně rozporuplné série Risen a letos přichází s novinkou, která na první pohled boří jejich zaběhnuté zvyklosti. Elex totiž na hráče míří sice tradiční hratelností, ale především laserovými puškami. Vítejte v postapokalyptické sci-fi.

Vikings: Wolves of Midgard - recenze

„Diablo mezi Vikingy. Proč ne,“ říkal jsem si, když jsem spouštěl Vikings: Wolves of Midgard. Kdyby hry uměly mluvit, tahle Slovenka od studia Games Farm by mě nejspíš okamžitě opravila s tím, že Diablo III, Grim Dawn, Path of Exile a další podobné hry sice možná na první pohled připomíná, ale ve skutečnosti s nimi má společného pramálo, protože její vzdálenou sestřenicí je spíš Gauntlet. Jenže hry mluvit neumí, a tak jsem k tomuhle zjištění musel dospět na vlastní pěst.

Tyranny - recenze

Jak se žije válečníkovi, kterého magická bouře odsoudila k životu uvnitř zbroje, z níž se až do smrti nedostane? Můžete si oblíbit psychopatickou vražedkyni? Kde leží hranice mezi zlem a prostým nezájmem o následky? A jde uprostřed války vůbec posuzovat, co je zlo, a co přirozený vývoj lidské povahy v extrémní situaci? Tvůrci od začátku deklarovali, že v Tyranny můžete hrát „za toho zlého,“ což je pravda. Příběh hry je ale naštěstí mnohem propracovanější a nesází na pouhé „teď vypálíme celou vesnici a budeme se u toho strašně zle smát.“

Doom - recenze

Nastartujte Škodu Favorit, do rádia nacpěte audiokazetu s Nirvanou, případně si pusťte třeba Volejte řediteli nebo Kolotoč. Proč? Abyste navodili tu správnou atmosféru! S novým Doomem se totiž vrací nejen oblíbené zbraně a démoničtí nepřátelé z prastarého originálu, ale především i pořádná dávka devadesátých let. Možná s překvapením zjistíte, že dvacet let stará hratelnost může v dnešní době působit nečekaně svěže.

Devil May Cry: Definitive Edition – recenze

Hra ještě nevyšla a vývojářům už někdo vyhrožoval smrtí. A jak! Nešlo o žádné sprosté tweety od anonymních vajíček nebo e-maily, ortodoxní fanoušci série Devil May Cry byli mnohem sofistikovanější a výhrůžky zpracovali formou komiksových stripů nebo metalové písně. Aneb když něco nesnášet, tak nápaditě. Proč k tomu ale vůbec došlo? Inu, ne každému se líbil výtvarný styl, kterým se restart japonské série ubral. Přitom ale jde výborný díl série Devil May Cry a jeho předělávka na konzole nové generace v podobě Definitive Edition to jen podtrhuje.

Dungeon of the Endless - recenze

Neuplyne rok, aby herní scéna nevydala aspoň jednu pořádnou rogue zabíračku, která staromilce vyždímá dosucha a odkopne zničené, vynervované, ale spokojené. Experimentování s žánrem navíc zajišťuje, že se každou chvíli posouvá novým směrem, takže o různorodou zábavu rozhodně není nouze. Jak jde ale dohromady rogue like hra s tower defense a tahovou strategií? Není tenhle mix s názvem Dungeon of the Endless už trochu moc extrémní?

The Wolf Among Us: Cry Wolf – recenze 5. epizody

„Je evidentní, že tvůrci si to nejlepší nechávají na konec,“ zaznělo v recenzi čtvrté epizody The Wolf Among Us. Evidentní to možná bylo, ale skutek utek a velké finále je překvapivě… nepřekvapivé. Více než kdy jindy teď ke slovu přichází osobní preference či pocity, protože The Wolf Among Us, na rozdíl od 99 procent herní produkce, nespoléhá na tradiční herní mechaniky a v prvé i druhé řadě sází na příběh a postavy. Holt filmová adventura. Subjektivní hodnocení stylem „líbí - nelíbí“ je v tomto případě trefnější než snaha o objektivní hodnocení „dobrá - špatná“.

Donkey Kong Country Returns 3D – recenze

Zase mu ukradli banány! Sopka ve středu ostrova vyvrhla podlý kmen Tiki Taků, který začal hypnotizovat veškerou ostrovní zvěř za účelem akumulace žlutého bohatství. Což hrdinný opičák samozřejmě nemůže nechat jen tak být, jako že se Donkey Kong jmenuje.