Autor: Michal Jonáš Publikováno: 18. dubna 2010 | Verze: PC/anglická/prodávaná Doba recenzování: pár dnů |
obrázky vytípané z PC verze Při instalaci jsem si hned vzpomněl na mé dřívější testování PC verze základního GTA IV, která se zhusta nepovedla. I nyní sice musíte překousnout nutné instalace balastu v podobě klienta Games for Windows Live pro multiplayer a ukládání hry a Rockstar Social Clubu pro online funkce a editaci videoklipů. I nevítanou ochranu SecuROM (nutný disk 1 v mechanice, neomezený počet instalací), včetně dvojitého online ověřování při kopírování a spuštění hry. Nicméně to hlavní, tedy optimalizace a běh hry vám pravděpodobně již žádné vrásky nezpůsobí, což je oproti původní hře se stejnou grafikou vítaný rozdíl. To znamenalo při jízdě mezi 30-35 FPS a při chůzi ještě o 8-10 více. Když jsem zvolil nastavení na třetinové hodnoty, dostal jsem za to již kolem 40 FPS trvale, zatímco volba maximální grafiky včetně 100% dohlednosti znamenala již škubánky kolem 20 FPS. Ano, nárůst výkonu má bezesporu na svědomí v mém případě přetaktovaný procesor a mnohem silnější grafická karta s trojnásobkem paměti, ale dobrá vizitka tvůrců taktéž značí nyní již naprosto bezchybný chod bez jakýchkoli bugů a obrazových chyb, jak bylo ostudné v případě předchůdce. Kromě křižovatek s kolonami aut jsem naprosto pohodlně drandil i v těch 30 FPS na tu půlenou kvalitu grafiky, snad jsem si všiml jen drobně doskakujících a mizejících stínů za slunečného počasí, což je ale chybka, trápící i prapůvodní xboxovou verzi. Jinak vše proběhlo k maximální spokojenosti, od bezproblémové instalace a ověření ochrany, až po pohodové hraní. Přitom si vždy při spuštění hry můžete na úvodní obrazovce vybrat, jaký ze dvou datadisků chcete právě hrát. Současně bych málem zapomněl na důležitý fakt, že pro hraní obou kampaní nepotřebujete originál GTA IV. Všechna potřebná data jsou uložena právě na těch dvou discích epizod. Savy na tři způsoby Ještě drobné upřesnění ohledně ukládání hry. To samozřejmě obstarává klient Games for Windows Live, nicméně jednak lze hrát nouzově zcela bez přihlášení a bez účtu, to ale pozici nelze uložit, nebo si založit místní offline profil, což pro kampaň mimo online multiplayer naprosto postačuje. Pro hraní na internetu již musíte mít aktivní online účet GfWL znějící na zahraniční zemi, protože služba u nás není podporována. Dokonalá balada Osobně považuji bratry Houserovy a Rockstar za mistry příběhů, což naprosto potvrzují jak ve starším příběhu bandy agresivních motorkářů v Lost & Damned, jemuž jsem se věnoval již v dřívější recenzi, tak hlavně v posledním, zase zcela čerstvém dobrodružství v Baladě teplého Tonyho. To je fakt horký típek spařený drogami jak ovíněná doga, přičemž on je sice ten pan továrník, bojující proti spiklencům z podsvětí Liberty City, ale hlavním hrdinou je jeho poradce, lépe řečeno ochránce Luis Lopez tmavé pleti, jenž do Ameriky dorazil z Dominikánské republiky. Jestli Johny Klebitz a jeho kožená partička na motorkách obývala zapšklá doupata té horší čtvrti Liberty City, s Luisem se rázem dostanete na opačný konec svobodného města, do luxusních částí Algonquinu. Nicméně i zde se jede v drogách ve velkém a zločin kvete zejména v místních nočních klubech, kterým zženštilý a uječený Tony v růžových brejličkách vládne. On se totiž ani ne tak vlastní vinou zaplete do konfliktu, který musí Luis se svými kámoši hasit, čímž zase rozjedou naprosto strhující lavinu gagů, srandiček, zločinů, kiksů a šílené jízdy, která snad ještě překonává jak GTA4, tak i temnější Lost & Damned! Kopec srandy namísto hromady kulek Balada tak nehraje jako motorkáři na notu všudypřítomných bojů a vražd, nýbrž spíše doslova kypí naprosto úchylným humorem a geniálními a totálně přisprostlými hláškami, které vás dostanou do kolen. Přitom se na scénu dostanou mnohé nové komiksové postavičky, jež dají za pravdu těm, kdo kážou víno, že v Liberty City na normálního člověka nenarazíte. Po pozvolném začátku, kdy pracujete hlavně jako řidič, se příběh dokonale rozproudí skrze naprosto úchylné úkoly, jež uvádí již z kraje dokonalá přestřelka v útrobách golfového simulátoru, která začíná mučeníčkem nešťastníka přivázaného za golfový vozíček. S golfovou holí v ruce si uděláte jamky z jeho kouliček a plešky, načež zakusíte mega přestřelku na greenu, abyste vzali do zaječích při finální honičce v golfových vozíčcích. A to je, přátelé, teprve pouhý začátek! Králem Algonquinu ovšem není ani drsný Luis nebo roztržitý Toníček, nýbrž unikátní figurka vřelého Araba Yusufa Amira, jenž se sice navenek tváří jako multimilionářský šejk, ale když k němu dorazí jeho fotr, tak rázem zjistíte, kde se ty všechny jeho prachy berou. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že s Yusufem si užijete kopec srandy i díky jeho velké zálibě v té nejsprostší angličtině, kdy „motherfuckabitchshit“ tvoří jeho nejoblíbenější pozdrav. Z vrtulníku na padáku Amir má slabost nejen pro správné hochy Lopezova formátu a zlato, ale hlavně pro vrtulníky všech kalibrů, s nimiž si tak užijete opravdu hodně polétání. Na scénu se vrací i padák, oblíbený to přístroj ze San Andreas, jenž se stává sportovním náčiním i v multiplayerových soutěžích, tradičně dostupných přímo ze single kampaně přes váš mobilní telefon. Ty jsou převzaté z Lost & Damned, potažmo z formátu GTA4, takže nabízejí nejen obvyklý deathmach na mnoho způsobů, ale také hromadné závody, nebo volné vandalství a bitky v celém městě. Malým bonusem PC verze od těch konzolových je opět zdvojnásobená kapacita seancí, nyní tedy až pro 32 hráčů, když v kooperativních módech zůstal dřívější počet 8 účastníků zachován. V multiplayeru jsem taktéž na žádné problémy nenarazil, pouze večer jsem několikrát lehce lagoval při rychlejší jízdě na širších bulvárech, ale to nebylo nic častého. Stejně jako minule mají PC hráči navíc k dobru ještě video editor pro tvorbu a střih vlastních snímků při hraní. Pouze škoda in-game videí, která zůstala v nízkém rozlišení z Xboxu a na monitoru působí zastaralým dojmem. Grafika ostřejší té konzolové jinak kvalitou zůstala v dřívějších intencích počítačového GTA4, což samozřejmě značí jisté kompromisy a hrubší textury. To mi ale vůbec nevadilo. Zase nechybí ani Indenpendence FM rádio pro přehrávání vašich uložených skladeb na pevném disku a taktéž nové rádio Vice City FM s oblíbenou hudbou z dílu Vice City. 20 hodin v rajcu I když se oba datadisky stále odehrávají v původních lokacích Liberty City, nově se dostanete do tří nočních klubů Tonyho, kde jednak sloužíte jako vyhazovači, ale druhak se tam můžete pěkně ožrat, nebo sbalit žábu a na záchodě jí pak roztáhnout stehýnka. Hlavní kampaně obou datadisků jsem každou dokončil asi za 10-11 hodin, přičemž kromě multiplayeru na vás čeká ještě další porce vyžití. Tak třeba si zazávodíte v ulicích města, oberete ve vedlejších misích drogové dealery o jejich zboží, nebo se nahledáte poschovávaných ptáků jakožto sběratelského prvku. další obrázky v galerii A přitom se několikrát potkáte i se starými známými, včetně obou bratrů Beličových a některé důležité mise z GTA4 si zopáknete v trochu jiné perspektivě, takže se třeba dozvíte, co se stalo s těmi diamanty v kuchyni z lodi Platypus, na které připlul Nico do Liberty City. I balada opět skrývá další porci obsahu navíc, mezi níž si započítejte 11 nových aut a 7 zbraní, nové internetové stránky a TV programy, nebo dvojici zbrusu nových rozhlasových stanic. Dohromady vám tak obě Epizody z Liberty City dodají nejen obří porci zhruba 20 hodin dvou skvělých kampaní, ale další velkou várku nových aut a motorek, zbraní, tuny vedlejších misí a mediálních souborů, což je skoro náplň celé původní GTA4 a za cenu 749 Kč výborný poměr cena/výkon. Každopádně největším plusem je ale znamenitý scénář, skvělé hlášky s ještě lepším dabingem a mistrně poskládaný příběh v nových perspektivách, u kterého se budete hlavně v baladě skvěle bavit. Když k tomu přičtu s přimhouřením oka konečně bezproblémový chod na PC, není třeba vůbec čekat, ale rychle se sbalit a vyrazit do toho prohnilého, ale tolik zábavného světa Liberty City co nejrychleji!
|
Michal Jonáš | |
autorovi je 30 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry |