Recenze
Shank - recenze (PC)
16. 11. 2010
|
Vilém Koubek
Představte si, že na ulici potkáte Roberta Rodrigueze a narychlo z něj budete chtít dostat námět na brutální ze strany viděnou rubačku neboli side-scrollovačku. Robert se na chvilku zamyslí a pak vám sebevědomě prozradí onu magickou formuli sestávající z následujících věcí: akce, krev, spousta intimních zbraní s motorovou pilou v čele, několik zbraní střelných, obrovská dávka stylu a svalů a v neposlední řadě příběh, který s postupným odhalováním klesá z béčkové kategorie až někam do propastných hloubek.
Pro Evolution Soccer 2011 - recenze
13. 11. 2010
|
Aleš Smutný
Nastal fotbalový podzim, hurá. FIFA 11 vpadla na PC s novou silou (recenze), nadšením a krví, nedávno nás potěšil Football Manager 2011 (recenze) a zbývá tedy Pro Evolution Soccer se stejnou číslovkou. Jako každý rok se dva nesmiřitelné tábory ultraortodoxních příznivců a odpůrců digitálního fotbalu vrhají do bezcílného boje, čí značka je lepší.
Need for Speed: Hot Pursuit - recenze
9. 11. 2010
|
Václav Rybář
Po loňském kritikou oslavovaném, ale fandy poněkud vlažně přijatém Shiftu (zaběhnutá konkurence v oblasti semirealistických závodních her udělala své) se EA chytře vydalo úplně jinudy a zremakovalo jeden z nejúspěšnějších dílů vůbec. Hot Pursuit 1 a 2 byly na dlouhou dobu rozlučkou s klasickou koncepcí, kterou jsme znali z prvních dílů série: exotické supersporty, exotické lokace a naštvaní policajti.
Trainz - recenze
21. 12. 2001
|
Redakce Games.cz
Rádi byste se vrátili do svých dětských let, kdy jste měli po celém pokoji koleje a po nich proháněli elektrické vláčky? Pak Vám udělá radost hra Trainz, která ale bohužel zcela nenaplnila naše očekávání.
007: First Light – recenze filmové akce s Jamesem Bondem
26. 5. 2026
|
Jakub Malchárek
Bond s hitmanovou DNA
John Carpenter's Toxic Commando – recenze zombie řežby z pera mistra hororu
11. 3. 2026
|
Michal Krupička
Když se zombie spojí s bahnem
Reigns: The Witcher – recenze Geraltových tinderových trampot
1. 4. 2026
|
Šárka Tmějová
Zaklínač na jeden swipe
Gear.Club Unlimited – recenze
5. 1. 2018
|
Patrik Hajda
Devět měsíců. Tak dlouho jsme my – majitelé poslední konzole od Nintenda – museli čekat na vůbec první realisticky pojatou závodní hru. Do té doby jsme si museli vystačit se skvělou party hrou Mario Kart 8 Deluxe, případně jsme se museli spokojit s některými z topdown závodů či s vozidly postrádajícími pneumatiky. Začátkem prosince se však dostavily slibně vypadající závody Gear.Club Unlimited s licencovanými vozidly od tvůrců sérií V-Rally a Test Drive Unlimited. Moc rád bych tu napsal, že se tvůrci z Eden Games vrátili ke skvělé hratelnosti prvního Test Drive Unlimited, ale jak už můžete vidět z hodnocení, někde se něco šeredně pokazilo.
Dark Fear - recenze
11. 9. 2016
|
Daniel Kremser
Hra původem z mobilu, respektive minimálně pro mobily dělaná, a ještě k tomu za pár korun. To už v jednom vyvolá pochyby, které v případě Dark Fear ještě utvrzuje minulost a webovky autorů. Na první pohled tedy nic, co by vás na Steamu zaujalo a věřím, že většina navíc nad skutečně stařičkou grafikou ohrne nos. Zdání ale někdy může klamat. V zásadě jde o zajímavě pojatý horor, který táhne právě retro stylizace, a byť naráží na limity platformy, může zaujmout alespoň milovníky retra.
Shattered Union - recenze
7. 11. 2005
|
Redakce Games.cz
Říši Alexandra Velikého a Římské impérium potkal stejný osud. Obě se pod tíhou své velikosti rozpadly. V blízké budoucnosti potká stejný konec i Spojené státy americké - tedy alespoň v tahové strategii Shattered Union.
Cities XL - mega-recenze
20. 10. 2009
|
Redakce Games.cz
Na začátku bylo SimCity. V jeho šlépějích jde pokračování City Life, které sází na placenou MMO koncepci s planetami plnými měst od živých hráčů. + VIDEA
Poi - recenze
27. 2. 2017
|
Miloš Bohoněk
Banjo-Kazooie. Crash Bandicoot. Croc. Super Mario 64… Zpozornili jste? Prohnaly se vám před očima sladké vzpomínky na zlatou éru 3D plošinovek? A rádi byste si zkrátili čekání na Yooka-Laylee, staronového Crashe nebo na dalšího Maria? Pak právě pro vás je Poi. Tahle hříčka je milostným dopisem právě všem těm ikonickým plošinovkám z 90. let. Akorát je vidět, že ten dopis nepsal žádný Karel Hynek Mácha, nýbrž školák, který se i přes své velké srdce teprve učí řemeslu.
Intrude - recenze
5. 9. 2016
|
Pavel Válek
Vedle „velkých“ projektů typu Kingdom Come nebo Arma vzniká v ČR celá řada menších, zajímavých a často i netradičních projektů. Často doslova na koleni. Intrude od Michala Kruby je ukázkový příklad. Inspiruje se hrami jako Wolfenstein 3D nebo Doom a jejím cílem je vyvolat ve vás pocity z dob, kdy jste i poslepu dokázali speedrunovat rozlehlé levely s jednou rukou za zády. V patnácti úrovních tak sbíráte barevně odlišené klíče ke dveřím, hledat skryté místnosti a střílíte do všeho, co se vám dostane do zorného pole. K tomu vám poslouží čtyři zbraně, mezi kterými nechybí oblíbená brokovnice a záložní nůž, když se věci vymknou kontrole.
Shovel Knight - recenze
17. 7. 2014
|
Vilém Koubek
Tlačení na pilu na nostalgie, doprovázené bezhlavým rozhazováním jmen kultovních klasik jako Castlevania, Mega Man, Super Mario Bros. 3 nebo třeba Ghosts ‘n Goblins, není ve videoherním průmyslu nikterak neobvykle. Hra s dostatečně přesvědčivou stylizací a adekvátně motivující video kampaní utáhne na staré dobré časy NESu klidně i kickstarterovou kampaň. Jedna věc je ale klasiku citovat a druhá vzít z ní to nejlepší a nabídnout hráčům přesně to, co jste jim slíbili. Vývojářům Shovel Knight ze studia Yacht Club Games se však něco podobného povedlo.
Castlevania: Lords of Shadow 2 - recenze
25. 2. 2014
|
Daniel Kremser
Už je to více než 3 roky, co jsme vyprovodili Gabriela Belmonta ke dveřím s nadprůměrným hodnocením a s lehkým poplácáním po rameni mu poradili, ať se příště oblékne do vlastního kabátu, kterým nebude připomínat všechny ostatní návštěvníky. Nyní se v roce nezmar Drákula vrací, aby nám ukázal, jak si tvůrci z Mercury Steam poradili s originalitou a především přechodem her na novou generaci konzolí, kdy už jsou v módě trošku jiné postupy, než tomu bylo před pár lety.
Starhawk - recenze
19. 5. 2012
|
Aleš Smutný
Na Starhawk jsem se opravdu těšil. Jeho staršího bratříčka jménem Warhawk jsem chytil až ve stádiu, kdy se v něm proháněli hlavně zarytí a zkušení fandové, takže nebylo jednoduché mezi ně proniknout. Nakonec se mi to povedlo a svým chaotickým přístupem k frenetické akci ze sebe Warhawk udělal ideální oddychovou záležitost. Starhawk měl být podobný, a když si k tomu přidáte fakt, že pro hru tvůrci přislíbili pořádnou westernovou sci-fi, což je velmi atraktivní subžánr, už snad nebylo co vylepšovat. Teoreticky.
Gotham City Impostors - recenze
2. 4. 2012
|
Aleš Smutný
Na Gotham City Impostors jsem se docela těšil. Nijak přehnaně, ale samotný princip nadsazené a zběsilé multiplayerové střílečky, nadupané pomocí praštěných vynálezů a udělátek mi byl sympatický. Na rozdíl od jiných se mě také nijak nedotkl fakt, že hra celkem otevřeně parazituje na batmanovském herním boomu. Vždyť jsou hlavními hrdiny právě ti geekové, taťkové a magoři, kteří si hrají na Batmany a Jokery a řežou se na ulicích Gothamu, zatímco mají na hlavě naražené masky vystřižené z krabice od cereálií.
Journey - recenze
4. 3. 2012
|
Petr Prošek
Netrvalo to dlouho, něco málo přes dvě hodiny, ale i tak relativně krátký zážitek může posunout chápání videoher a šeredně zamíchat s vaším osobním žebříčkem top titulů posledních několika let. Podvodní flOw byl příjemným překvapením, rozkvetlý Flower definitivně přesvědčil i ty největší škarohlídy o možné umělecké stránce videoher a Journey se s melancholickým nádechem dotýká dokonalosti. Zanechává hluboké pocity a prostor k příjemnému rozjímání.
Yakuza 4 - recenze
9. 4. 2011
|
Jiří Škrampal
Čtvrtý díl pestrobarevného herního mixu konečně dorazil i na starý kontinent. Skalní fanoušci zavýskali radostí, odpůrci japonské herní produkce prošli bez povšimnutí kolem a my ostatní se můžeme opět ponořit do pestrobarevného světa asijského podsvětí plného hustě potetovaných chlápků. Tedy pokud se neřídíte pravidlem třikrát a dost. První Yakuza v roce 2006 způsobila těžkou hlavu nespočtu recenzentů, kteří neměli tušení, do kterého žánru hru zaškatulkovat. Ani v roce 2011 a s posledním, čtvrtým dílem v mechanice PS3 nejsme moudřejší. Yakuzu (v originále Ryū ga Gotoku) je stále velmi obtížné zařadit do některého ze zavedených žánrů.
Call of Duty: Black Ops (singleplayer) - recenze
12. 11. 2010
|
Martin Bach
Tato recenze si neklade ambice otevřít vám oči. Pokud patříte mezi milióny fanoušků série Call of Duty, pravděpodobně už totiž Black Ops hrajete a se zhruba stejnou pravděpodobností jste si vědomi toho, jaké limity a chyby herní systém tohoto válečného opusu dlouhodobě má. Vytýkat dnes některé hře v sérii CoD striktně lineární postup v misích, přehnaně megalomansky naskriptované scény nebo relativně krátkou herní dobu nemá valného smyslu. Z toho všeho se za ta léta staly standardní vlastnosti série, se kterými hráči počítají a v mnoha případech je dokonce vyhledávají.
Fallout: New Vegas - recenze (PC)
21. 10. 2010
|
Dan Vávra
Fallout! Legenda, jejíž první dva díly se nesmazatelně zapsaly do herní historie a srdcí mnoha fanoušků jako jedna z nejlepších herních sérií, jaká kdy byla stvořena. Fallout! Série, která šla ke dnu spolu s krachujícím vydavatelem. Fallout! Hra, která byla před dvěma lety znovuzrozena v dílnách jednoho z nejprestižnějších vývojářů RPG a trhala prodejní rekordy. Ovšem bez účasti kohokoliv z původních tvůrců. Fallout: New Vegas! Ztracený syn, který se navrátil zpět do náruče otce. Nebo alespoň jeho synů. Možná tak trochu adoptovaných...
Dead Rising 2 - recenze
6. 10. 2010
|
Dan Vávra
Splněný sen! Co jiného říct, když se zkušený producent zombie her rozhodne vytvořit zombie hru zasazenou do prostředí jednoho z nejlepších zombie filmů Dawn of the Dead a udělat ji se vším všudy - tisícovkami zombíků a obrovským shopping centrem, kde si můžete dělat doslova, co chcete. A co teprve fakt, že ji milý tvůrce nedesignoval tak hardcorově, že ve hře plyne reálný čas a záleží jenom na vás, jestli se rozhodnete sledovat příběhovou linii, nebo prostě jen přežívat a užívat si jako malé děcko pískoviště, které vám autoři vytvořili.
Rise of Venice - recenze
25. 10. 2013
|
Ondřej Švára
Drahá Isabello, píšu ti z cest. Brázdím Jadran a definitivně jsem se rozhodl nebýt jako můj chudák dědek. Třikrát ho bába poslala na trh - jednou přitáhl domů mezka, podruhé nic a potřetí už se raději ani nevrátil. Já chci být pravý obchodník! Naše flotila se rozrůstá, už brzy budu mít své místo mezi velkými benátskými kupci a dokonce i do politiky dělám. Však bez ní to v nejbohatším městě Křesťanstva ani nejde. V dóžecím paláci jsem již obdržel čestnou funkci. Prý mám něco jako leštit kliky. Nevíš, čím pouštějí nejlépe? Tvůj Giacomo, léta Páně 1455, Benátky.
The Wolf Among Us – recenze 4. epizody
29. 5. 2014
|
Miloš Bohoněk
Bigbymu je co závidět. Vidí jako rys, čmuchá jako žralok a mluví charizmatickým hlasem Adama Harringtona, který by lámal dívčí srdce i přes telefonní drát. Co je ale nejdůležitější, Bigby toho hodně vydrží, což je pro šerifa Fabletown klíčové. Kumpáni do něj mohou vyprázdnit půl kila olova a on jim beztak zakroutí krkem. Bigby to moc dobře ví a svou dominanci si užívá. Jenže pak schytá jednu stříbrnou kulku a skácí se k zemi jako upír. Čert vem otevřenou zlomeninu předloktí, ta se za pár hodin zhojí, ale stříbro, to vážně bolí. Na první minuty čtvrté epizody The Wolf Among Us se vám zkrátka nebude koukat dobře.
Terminator: Dark Fate – Defiance – recenze realtimové strategie
29. 2. 2024
|
Jakub Malchárek
Potřebuju vaše tanky, drony a vrtulníky
Beach Life - recenze
10. 9. 2002
|
Redakce Games.cz
Polehávat s přítelkyní na pláži, vykoupat se v moři a večer vše zakončit rozjetou party - připomíná vám to letošní prázdniny? Své vzpomínky oživíte ve strategii Beach Life simulující turistické letovisko v Karibiku.
New Tales from the Borderlands – recenze příběhové adventury
7. 11. 2022
|
Jakub Malchárek
Téměř vtipná téměř hra
Krev, pot a pixely – recenze knižního hitu
6. 7. 2019
|
Alladjex
Zatímco o retro osmdesátkách a jejich videoherním vývoji máme nepřebernou zásobu veselých a někdy i šílených historek, současná tvorba her je zakryta hávem korporátních tajemství, mlčením a svěrací kazajkou podepsaných smluv vyplněných frontami „endéáček“. Jedno je ovšem jisté: Historii si přibarvujeme na růžovo. V odlišném světle vnímáme jednu a tu samou situaci, pokud se odehrává v současnosti, nebo naopak před třiceti, čtyřiceti lety. Nejvýraznějším příkladem je tzv. „crunch“, nezřízené pracovní nasazení objevující se zejména při dokončování titulů před jejich uvedením na trh.
Farming Simulator 17 - recenze
22. 1. 2017
|
Jan Slavík
Dávno pryč jsou doby, kdy byla série Farming Simulator bizarní okrajovou zábavou pro hrstku podivínů. Nechápejte to špatně, pořád se jedná o projekt, k němuž je potřeba přistupovat s velice specifickým stavem mysli, ale dle neoficiálních statistik si tuto agrární eskapádu zahraje na Steamu momentálně v průměru devět tisíc lidí denně, což ji bez problémů zaručuje místo mezi stovkou nejhranějších her této distribuční platformy.