Po dlouhé videoherní dovolené se na obrazovky vrací slavný agent Jejího veličenstva s povolením zabíjet a jde o návrat nesmírně svěží. Vrací se totiž úplně na začátek. 007: First Light nás bere do momentu, kdy James Bond není světaznalý elitní špion, ale své krycí jméno si musí teprve zasloužit. Nesmí chybět chytré vynálezy, rychlá auta, svůdné ženy a spiknutí elit, jehož odhalení vyžaduje jak důvtip, tak pořádný kalibr.
Přestože First Light je ze všech stran výbornou, převážně lineární, řízenou jízdou plnou výbušného spektáklu a parádních slovních výměn, občas mě bodnul osten zklamání. Je dobré neočekávat od 007 dalšího Hitmana, protože to Hitman není. Mistři zabijáckého simulátoru servírují spíše něco, co se podobá špiónskému Uncharted než obrovskému hřišti se zneškodňováním cílů.
Povolení zabíjet
Tvrdohlavý, nedisciplinovaný, vznětlivý, opovrhuje autoritami. Výčet problematických charakterových rysů člena posádky Královského letectva, Jamese Bonda, je úctyhodný. Ani to mu ale nezabrání přežít sestřelení vrtulníku, záchranu vědců a zneškodnění balkánských teroristů v zoufalé misi, ve které jsou karty krutě namíchány proti němu a při níž bojuje hlavně o holý život.
Nestandardní úkoly a bojové postupy mu nakonec koupí cestu do přísně tajného výcviku superšpiónů výzvědné služby MI6 – programu dvojitých nul. Bond čelí hlavně předsudkům, je považovaný za nekompetentního, samolibého a protekčního spratka, což mu kolegové dávají náležitě sežrat. Zkrátka mladý James si musí své místo v prvé řadě zasloužit.
Dovolil bych si tvrdit, že právě ztvárnění mladého Bonda a příběh obecně bude hlavním důvodem, proč si First Light zahrát, protože upřímně, po herní stránce jde spíše o arkádu, která vás strašně ráda drží za ruku a nepustí. Ale špionážní thriller, který IO Interactive rozehrávají, je skvělý a odškrtává všechny důležité prvky správné bondovky.
Navštívíte exotické lokace a neméně luxusní sídla, usednete za volanty drahých aut, rozdáte si to s fakt skvělými záporáky i nádhernými ženami (s každým po svém, samozřejmě), využijete otrávené šipky v telefonu nebo pero vystřelující rakety a v neposlední řadě v ohromných vlnách explozí sprovodíte ze světa tolik neřádů, že Bond by místo povolení zabíjet měl dostat spíše povolení nechat někoho na živu.
Navíc všechno je podtržené fakt stylovými postavami, parádními slovními výměnami plnými ironie a britského humoru. Bond je mezi všemi těmi výdobytky 21. století příjemně přízemní, zkrátka chlapík, se kterým byste zašli na pivo. Spíše než na procentuální pravděpodobnost kvantového počítače dá na vlastní instinkt. Moc dobře ví, že díky atraktivní tvářičce si prokecá cestu kamkoliv a taky, že rozkazy existují spíše jen tak pro orientaci v misi, rozhodně ne, aby se jich držel...
Řeknu to narovinu: nový Bond je zkrátka nejlepším převedením filmové postavy do videohry. Takhle se to má dělat, když dostanete práva udělat hru s postavou známou z jiného média a chcete ji uchopit za trochu jiný konec.
Není čas zemřít
Nicméně stejně jako jsem byl nadšený z velkolepé výpravy a patnáctihodinové špionážní jízdy, jsem i neustále zápasil s vlastním očekáváním. Totiž, tak nějak jsem myslel, že 007: First Light bude více jako Hitman. Že dostanete spoustu možností, jak řešit případy, hledat si cestičky vpřed, využívat nástroje laboratoře Q. Zkrátka že to bude špionážní sandbox stejně, jako Hitman byl zabijácký sandbox... Není.
Na hitmanovské sérii od IOI mě vždycky bavilo, jak nepodceňuje hráčskou inteligenci. Prostě vám dají cíl a zbytek je na vás, vyřešte jej, jak dokážete. Kdybyste náhodou tápali, tady jsme nachystali pár vedlejších úkolů, které jsou spíše takovým návodem, ale jinak máte vše plně ve vlastních rukou. Jste chytří, však na to přijdete.
V novém Bondovi nic takového není. Respektive ano, cest k cíli vede několik, ale je skutečně takový rozdíl, jestli se do bezpečnostní místnosti na galavečírku dostanete přes větrací šachtu, nebo tím, že toxickou šipkou v telefonu odlákáte stráž a projdete dveřmi? Skoro jako by se tvůrci báli vám dát příliš mnoho volnosti.
Variabilita možností je poměrně sympatická, ale řešení máte vždycky naservírované na stříbrném podnose. Když potřebujete někoho odlákat, úplně vždycky je hned vedle způsob jak. Když nevíte, jak dál, úplně vždycky je hned vedle někdo, koho můžete odposlechnout a získat řešení. Lokace, byť krásné a členité, se pak vůbec nemohou srovnávat co do komplexity, tak do velikosti s ničím, co IO dosud vytvořilo. Postup vpřed je velmi často tak pevně nalinkovaný a přímočarý, že skutečně místy připomíná spíše Uncharted než cokoliv jiného.
Je otázkou, nakolik to je fér srovnávání, ale někde tam pod povrchem DNA Hitmana prostě je, jen působí, jako kdyby ji někdo na časové ose vyskládal naopak a First Light byl nějakým prototypem, ze kterého vzešly pozdější hry s agentem 47, a ne naopak.
I když máte povolení zabíjet, tak ve skutečnosti to není pravda, protože hra vás nenechá vytáhnout služební pistoli jindy než v pevně daných úsecích. Když vás tedy stráže zmerčí v civilní části, dojde na velmi arkádový souboják plný pěstí, krytů a úhybů. Někdy vypadá fakt legračně, když se v místnosti strhne apokalyptická rvačka, při které se tříští sklo, létají hrnky s horkým kafem a padají knihovny. Zatímco ve vedlejší místnosti úředníci nerušeně klábosí o počasí.
Jakmile vám ale hra dá do ruky cokoliv, co má spoušť, můžete se těšit na arkádovou střílečku s krytím, kde je vaším nejlepším společníkem cokoliv, co je natřené červenou barvou (protože to vybuchuje, kdybyste zapomněli).
Přestřelky jsou fajn. Zkrátka akční zpestření, kde je zdaleka největší překážkou fakt, že máte málo nábojů a musíte tedy často přebíhat mezi kryty a sbírat pušky vystřelené protivníkům z rukou. Jinak moc nevím, co o nich napsat.
To samé platí i o nevyhnutelných honičkách. Stejně jako střelba a pěstní souboje, i ony herně zapadají někam k roku 2010. Prostě arkáda, která je hlavně o tom dát vám pocit, že děláte cool věci.
Žiješ jenom dvakrát
A občas fakt cool věci děláte! Vyskakujete z letadla bez padáku, uháníte na vojenském člunu za polárním kruhem, plížíte se luxusním resortem ve Vietnamu. First Light vám pravidelně dávkuje poklidnou špionážní práci v utajení s výbušnými přestřelkami, občasným parkourem a vysokooktanovými honičkami. Jen z herního hlediska nejde o nic světoborného, co jsme v různých iteracích neviděli už stokrát v jiných hrách nebo jejích kombinacích. Je to špatně? To už bude záležet na vašem vkusu a náladě.
First Light možná může být po stránce herních mechanismů plytká, co se jí ale rozhodně nedá upřít, je, jak skvěle vypadá! Máme tu čest se skvělým Glacier Enginem, ale notně opracovaným a vylepšeným. Poznáte to hlavně v globálním nasvícení, volumetrické mlze a na částicových efektech. Hra zase skvěle vykresluje velké davy, stejně jako zničitelnost prostředí a fyziku. Hlavně teda se světlem si tvůrci vyhráli. Taková přestřelka na digitální výstavě je hodně impozantní a nemůžu se dočkat, až v létě vyjde path tracing.
Díky tomu je i soubojová složka nakonec docela příjemná. Když Bond někomu napálí na bradu, holomek se převalí přes stůl, poshazuje u toho šanony, monitor, lampu. Stejně tak náraz do knihovny nábytek rozkýve, vypadnou z něj svazky. I když je akce velmi hollywoodská v tom, kolik toho špióni a neřádi vydrží, je zpracována velmi organicky a s dopadem na okolí.
Platí to samozřejmě i v přestřelkách, kde pro změnu létají vzduchem exploze, třísky z beden, plechové obložení, uzávěry plynového potrubí. Na hru se fakt skvěle dívá a je naprosto pochopitelné, proč jsou nehratelné předěly ohraničené filmovými pruhy. Architektura je opět prvotřídní, stejně jako vyobrazení luxusu a technologií, mimika výborná. Zkrátka parádní podíváná umocněná tím, že se nedíváme na stopadesátou iteraci Unreal Enginu.
Po technické stránce hře taky nemám co vytknout, za celou dobu byly jediným „bugem“ hrábě levitující dvacet čísel nad zemí. Jinak žádný pád, žádný zákys ani žádné zaškubání obrazu. First Light využívá DLSS 4.5 s technologií Dynamic Multi Frame Generation, což znamená, že framerate drží jak přísaha. A jestli se kvůli snímkům za vteřinu objevily někde nějaké vizuální artefakty, rozhodně byly pod mojí rozlišovací schopnost.
Pochvalu si zaslouží taky soundtrack, který dokáže ve správných momentech zahrát ikonické melodie, pracovat s napětím, bombastičností i dojemnými momenty. Trochu mě ale trápil 3D zvuk, který mě místy mátl a špatně se mi orientovalo v tom, ze kterého směru mluvčí přichází.
Taky mi vadí nutnost být připojený u vyloženě singleplayerové hry. IO sice tvrdí, že kampaň jde hrát i offline, ale když jsem Steam přepnul do offline režimu, že jejich tvrzení ověřím, v rozehrané hře jsem pokračovat nemohl, protože „obsah chyběl“. Může to být specifikum recenzní verze nebo Steamu, ale zajímalo by mě, jak to chtějí řešit na Switchi 2. A hlavně... proč?
Zítřek nikdy neumírá
Jakmile se po dvanácti až patnácti hodinách dostanete na konec skutečně parádního špionážního příběhu, co vás v 007: First Light čeká dále? Podobně jako v Hitmanovi můžete ve hře plnit všelijaké výzvy. Například procházet pasáže bez odhalení nebo zabíjení, hledat konkrétní postupy misí, plížit se do zakázaných zón a podobně. Taky na vás čekají různé sbírky sesbíratelných serepetiček.
Odemknete si taky taktický simulátor, kde na vás jednak čeká pokročilý trénink a nejrůznější výzvy a alternativní scénáře za které získáváte zkušenosti a kredity k nákupu kostýmů a vybavení (které lze využít jen v tomto režimu).
Prozatím je na obsah poměrně chudý, ale IO už láká na brzké vydání projížďky v Aston Martinu Valhalla (který má ve hře jeden cool moment, ale jinak je krutě nevyužitý).
Inu, nezbývá tedy, než první misi agenta 007 vystavit vysvědčení a seznam škod, které zatáhnou Britové ze svých daní. Stejně jako náš titulní agent můžeme vyseknout přízviska pozitivních vlastností – výpravná, příběhová, akční, zábavná. Stejně tak můžeme vypsat vlastnosti negativní – drží za ruku, svázaná, okleštěná.
Doporučení je ale jednoduché, jestli vám chybí vysokorozpočtové lineární arkády se silným příběhem. Není důvod váhat. Stejně jako v případě, že jste fanoušci Jamese Bonda, 007: First Light je jedno z nejlepších a nejsvěžích ztvárnění moderního agenta, které je zároveň velmi věrné zdrojovému materiálu.
Recenzní kód byl poskutnutý lokálním zastoupením NVIDIA.