Two Point Hospital je Epizoda VII pomyslné nemocniční ságy. Na dvě dekády starou a pořád skvěle fungující šablonu nanáší novou vrstvu nátěru, jen tu a tam si dovoluje něco upravit, ale jinak zůstává věrná předloze. Tou je samozřejmě Theme Hospital, a pokud jste tuhle klasiku od Bullfrogu svého času hráli, tak recenzi číst ani nemusíte. Potřebujete vědět jen, že „je to tam“. Že se to tvůrcům opravdu povedlo a že důstojný nástupce staré legendy je na konečně na světě. Vy ostatní, mladší, klidně čtěte dál.

Je vůbec co recenzovat?

Pokud by měl kvalitu a zajímavost nového ročníku herní série NHL předznamenat první zápas, který v něm absolvujete, v mém případě by se NHL 17 zařadila mezi nejlepší díly všech dob. Napínavý duel českého nároďáku s Kanadou na úvod Světového poháru, který po dvou vydřených gólech v oslabení skončil těsnou prohrou našich v poměru 2:3, mi hned z kraje předvedl to nejlepší, co hra nabízí - rychlý hokej, drsné souboje před brankou a góly, jaké jsme v hokeji od EA Sports dlouho neviděli. Jenže určitá zdrženlivost a zdravá dávka skepse je letos namístě. NHL 16 se nadmíru povedla a vývojáři musí vytasit pořádné trumfy na to, aby hráče donutili k dalšímu každoročnímu přepřáhnutí.

Když herní společnost vlastní silnou značku, ke které se stále vrací, může to dopadnout různě. Jednou možností je osud Tomb Raidera, kdy Eidos s každým dílem vyhlašuje revoluci, ale skutek utek. Druhou variantou je série Metroid, která se ne s každým dílem, ale přesto poměrně často mění, a zůstává svěží. Záchytným bodem, držícím jí pohromadě, je od prvního dílu pokračující příběh a hlavní hrdinka – Samus Aran.

Probudit se s rozsáhlou amnézií v interiéru temného hradu, v němž se na vás sápe jeho krvavá minulost a značně podivná současnost, to je premisa hodná těch nejděsivějších nočních můr. Frictional Games, autoři vynikající série Penumbra, se žádných hororových námětů nebojí a tak hráče bez obav vhodí doprostřed jednoho takového komplexu a vnuknou mu jednoduchý úkol – přežít. Amnesia: The Dark Descent doopravdy není hrou pro bábovky a strašpytle, kteří své nehty strachem zarývali do myši už při hraní F.E.A.R. či jiných, jen okrajově tajemných her. Amnesia chce primárně děsit. Vlastně se jedná o jeden z velevzácných kousků, které nepoužívají tmu a strach z neznámého prostředí jen jako součást vnitřních monologů hrdiny, ale jako styčný prvek hratelnosti. Dokáže takovýto horor zaujmout fanoušky klasických adventur?• Příběh bez minulosti Popravdě mě testovaná hra, navzdory skvělým referencím od zahraničních redaktorů, hned zpočátku lehce zklamala. Sérii Penumbra jsem hodnotil velmi kladně, ale prvky beletrie v ní hráč musel hledat zvětšovacími skly. Amnesia řeší hrdinovu minulost, důvody a okolnosti ztrátou paměti a než jsem si stačil na prakticky bezejmenného hrdinu zvyknout, už dávno jsem se probíral druhou polovinou hry. Možná jsem poněkud staromilný, ale nedokážu vnímat horor bez toho, abych věděl, proč a z jakého důvodu je všechno kolem mně tak děsivé. Odhalování minulosti komplexu z nalezených papírů a mluvených flashbacků sice není špatné řešení, ale pro příště už bych raději zvolil nějaký ucelenější způsob vedení děje.

Konami se zvedli a dopilovali řadu hratelnostních detailů, získali licenci na Ligu mistrů a umožňují vám stát se vycházející fotbalovou hvězdou se všemi souvisejícími radostmi i strastmi.

Konečně hra, která vám prodá Switch 2

Když mýty ožívají

Zmařený coup d’état 

Jímavé, vtahující, ale poněkud obhroublé

Počtvrté a stále skvěle

Doom + Crypt of the NecroDancer = ♥

To si tak vyrazíte na párty k sousedům a kamarád se jen tak mezi řečí zmíní, že má doma Oculus Quest. Tu mytickou virtuální realitu, která nepotřebuje počítač, externí trackovací senzory na zdi, složité nastavování. Najednou zjišťujete, že jste půlku víkendové narozeninové akce propařili. Jenže ne v alkoholovém, nýbrž videoherním opojení virtuální realitou.

Nová olympijská hra v neolympijském roce? Já vím, dění v kanadském Vancouveru sledoval v únoru celý svět, ale nekažte mi to a trochu spolupracujte - už podle obrázků jde evidentně o sporty letní. A do Londýna 2012 nám stále ještě hezkých pár desítek měsíců zbývá.

Přes téměř neotřesitelnou pozici EA Sports se čas od času objeví konkurence jako International Superstar Soccer 3 od Konami, který má kořeny na PlayStation, ale přináší do fotbalu na PC pár inovativních prvků.

V historii počítačových her jsme se setkali s mnoha inovacemi, díky kterým vznikly buď nové žánry, nebo alespoň prvky, bez nichž si dnešní hry už nedokážeme představit. Některým žánrům se však výraznější evoluce vyhnula a pokusy o ni se ne vždy setkaly s úspěchem. Dobrým příkladem mohou být adventury a kontinuální snaha o jejich převedení do 3D světa. Ne, že by neexistovaly kvalitní plně 3D adventury, ale jen málokterá z nich dokáže vykouzlit takovou atmosféru jako hry s ručně kreslenou 2D grafikou, se kterou se u adventur (komerčních i indie) setkáváme v poslední době stále častěji.

Už to není simulace

Battlefield 3 se neoficiálně zakotvil na špičce potravinového řetězce v oblasti multiplayerových vojenských stříleček. Ne, že by sem tam nevykoukl nějaký nedodělek či připomínka, ale celková povaha negativ na této složce hry vypovídá o zatraceně dobře propracovaném a hlavně komplexním multiplayeru, kde se najde prostor pro hráče s různými preferencemi, návyky a vlastně i cíli. Dokonce, když si hráči konečně zvykli na to, že scout není sniper, od nějž se čeká celokolové zakempování na jednom místě a spokojené ostřelování, při němž jen kynete z nedostatku pohybu, dala se i tahle třída postupem času pořádně do pohybu.

Jakýkoli důvod, zapnout a znovu hrát Freelancer, je dobrý důvod. Nedávno vydaná česká iOS arkáda Gyro13 sice s fousatou vesmírnou střílečkou nemá formálně nic společného, ale když zvukař s hudebníkem hrábnou do strun, umí vytvořit parádní atmosféru, která poletování vesmírem ve Freelancerovi bůhví proč připomíná. Neměl jsem jinou možnost, než si to pak ověřit...

Evoluce podle Konami má opravdu hodně plíživý charakter a šest let je celkem dlouho na to, abychom na tuto sérii sem tam pohlédli i z hlediska jejího vývoje.

Série by měla následovat Kojoty z Arizony a změnit lokál

Karty, rogue-lite a hromada utrpení

Vesmírné Dark Souls si podkopává nohy

Navzdory novému systému umělé inteligence a jiným avizovaným vylepšením nemá letošní fotbal od Konami dostatek síly na to, aby konkurenční FIFU zašlapal do trávníku a v některých oblastech odchází poražen.

Pojem střílečka je z dnešního pohledu zprofanovaný. Udělat akční hru, kde se kymácí uprostřed monitoru nějaká bambitka, vůbec neznamená, že v daném titulu půjde hlavně o střelbu. Každý rozumný vývojář vám totiž řekne, že když už začne něco takového vytvářet, musí přinést něco svého, jiného a zvláštního, co hru žánrově „odliší“ od původních stříleček, i kdyby to objektivně nemělo mít na hratelnost žádný vliv. Tvůrci polské akční řežby Hard Reset si však s tímto postojem vůbec hlavu nelámali a ono to kupodivu zafungovalo.

F1-čkové hry se od dob kultovní Grand Prix série od Microprose zasekly na mrtvém bodě a čím dál tím víc připomínaly televizní přenosy. Líbivá grafika, důraz na bouračky, ale ve výsledku nudné ježdění. Přesun formulí na konzole a nebezpečná hladina arkádovitosti v krvi pak oblíbenému motorsportu zasadily poslední ránu. Následoval potupný odjezd do boxů, po němž virtuální asfalt ovládly cestovní vozy.

První This Is the Police pro mě byla zjevením. Zábavná manažerská strategie se správně zahořklým náčelníkem policie v hlavní roli vynikala dabingem, snadno pochopitelnými mechanismy i příběhem, který řešil morální boj muže, který balancuje mezi pozicí poctivého policejního šéfa a zkorumpovaného poskoka mafie. Druhý díl měl přinést inovaci s xcomovskými souboji a postavou šerifky, která čelí ještě větším problémům. Obojí v jisté formě dvojka přináší, ale možná by bylo lepší, kdyby zůstala při starém.

Série Medal of Honor letos slaví už jedenácté narozeniny. Za ta léta nás EA obdařila celkem šestnácti díly a datadisky na PC, konzole a handheldy. Nepřímo vděčíme této hře i za další válečnou mega sérii a zároveň největšího konkurenta - Call Of Duty, kterou mají na svědomí původní tvůrci MoH: Allied Assault (Vince Zampella a Jason West, dnes opět spolupracují s EA se svým novým týmem Respawn Entertainment).

„Fotbalovější a zábavnější než opravdová kopaná!“ Tak by se dal s trochou nadsázky nazvat čtvrtý, konečně i multiplayer podporující díl Pro Evolution Socceru, který převálcoval konkurenci téměř ve všech úhlech pohledu.

Herní scéna u nás se může pochlubit hned několika špičkovými vývojářskými domy a ve sféře mobilních her mezi ně bez pochyby platí brněnští Madfinger Games, kteří se svým titulem Unkilled navázali na úspěch rodokmenu svých předešlých akčních her (Dead Trigger, Shadowgun a další). Od Unkilled tedy čekejte špičkovou grafiku, haldu zbraní, mikrotransakce, řízné chlápky a zombie apokalypsu, které je třeba se postavit se zbraní v ruce.