F1 2010 - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

F1 2010 - recenze

30. 9. 2010 16:57 | Recenze | autor: Václav Rybář |

F1-čkové hry se od dob kultovní Grand Prix série od Microprose zasekly na mrtvém bodě a čím dál tím víc připomínaly televizní přenosy. Líbivá grafika, důraz na bouračky, ale ve výsledku nudné ježdění. Přesun formulí na konzole a nebezpečná hladina arkádovitosti v krvi pak oblíbenému motorsportu zasadily poslední ránu. Následoval potupný odjezd do boxů, po němž virtuální asfalt ovládly cestovní vozy.

Teď se ale královská disciplína vrací v podobě, kterou nikdo nečekal. Od hardcorově krutých Grand Prix Legends (1998) tu nebyla formulová simulace, která by dokázala zachytit smršť, kterou tyhle kroužící rakety přinesou vašim smyslům. Oslepující rychlost, ohlušující řev mašiny, která vám při zaváhání v zatáčce ukousne hlavu a pošle vás do kačírku v rotaci, která by protáhla ksichty i školeným stíhacím pilotům. F1 2010 chce být nekompromisní, a co se týče automobilových her, nabízí úplně novou ligu, kterou nelze s ničím srovnávat. Což je jedině dobře, protože jen blázen by momentálně lezl do zelí očekávanému Gran Turismu 5.

Oproti GT5  byla F1 2010 ve vývoji "jen" něco málo přes dva roky, ale i to je na mainstreamovou závodní hru nečekaný luxus. Zřejmě od ní očekáváte licence na auta, jezdce a okruhy, ale to je jen poleva na dortě. Codemasters ve skutečnosti nabízejí kompletní zážitkový balíček - rozhovory s novináři, porady s týmem, handrkování o bonusy do další sezóny (v úvodu si můžete zvolit, jak dlouho vaše kariéra bude trvat 3, 5 nebo 7 let), piplačka v boxech a samozřejmě i nějaké to závodění. Toho si samozřejmě užijete nejvíc, protože i zkrácený grand prix víkend vás vyjde na pár koleček v tréninku, kvalifikaci a závod (i v nejkratší formě minimálně desetikolový).

Sakumprásk u každého víkendu strávíte čtyřicet minut a ročně absolvujete devatenáct závodů. A to nepočítám opravné pokusy, hloubání nad volbou gum a výškou podvozku nebo povinné přestávky na jídlo. Vidina stovek a tisíců minut za volantem je lákavá, ale připravte se na to, že to bude pořádná dřina.

Nováčkovská daň

Do kokpitu stáje Williams jsem přesedal po týdenním řádění s preview verzí nových Need for Speed, ve kterých se v podstatě neustále driftuje. I proto jsem prvních pět kol většinu času strávil zkoumáním velikosti štěrku v únikových zónách a sbíral penalizace za najíždění do Alonsova zadního křídla. Až po několika minutách ruce pochopily, že formule nemá ručku ani boost a já konečně začal včas brzdit a vyjíždět pod plynem až ve chvíli, kdy auto nebylo jedním kolem na krajnici.

Na arkádové blbnutí F1 2010 není ani při nejjednodušším nastavení, už proto, že brzdový asistent vás do zatáčky dovede doslova "po kolejích" a nenechá vás pozlobit fyzikální zákony. S jeho vypnutím ovšem hra ukazuje zuby - opojný pocit rychlosti a sofistikovaná simulace počasí a povrchu trati stačí k tomu, abyste si dvakrát rozmysleli, zda do boxu vjedete, či nikoliv.

Každý lán asfaltu se skládá z děr, trhlin a slabších míst, každá krajnice je jinak hrbolatá, a než se povrch "ogumuje", stačí k výpravě mimo trať i maličká chybička. Volba pneumatik a jejich výměna v boxech je klíčová, protože pod rukama ucítíte, jak ztrácíte s každým dalším kolem navíc grip (přilnavost). Ve chvíli, kdy vás začnou předjíždět ostatní, už nezbývá než se modlit nebo seřvat v rádiu mechanika, že vás dost nebuzeroval. Co je ovšem sjetý vzorek oproti náhlé plískanici.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Mokrá sláva

Co si budeme povídat, Schumacher z nebe nespadl, takže jakmile se povrch začne plnit loužemi, okamžitě přezouvejte. Mohlo by se vám stát, že vás uchvátí vizuální zpracování deště (za realistické vzlínání kapek na skle kamery velký palec nahoru), takže zapomenete, co se v takových situacích dělá. Vaše auto ale brzy začne smykovat, jako kdyby mu někdo namazal kola vegetolem. Louže se tvoří podle profilu trati a stejně tak nerovnoměrně schnou, takže je třeba mít oči na stopkách. První závody jsem jen zoufale sledoval klikatící se silnici a naprosto jsem kašlal na pokyny traťových komisařů a týpků z depa. Hlavní bylo přežít, dojet a porazit týmového kolegu.

Nemusím snad dodávat, že se mi většinou dařilo jen to první. Díky upravenému enginu z Colin McRae Dirt 2 hra skvěle vypadá, ale taky je patřičně zákeřná. Závodíte proti nejlepším z nejlepších a jste bezejmenný nováček, takže nemůžete čekat, že si před vámi svět sedne na zadek. Tohle není titul, který by vás zahrnoval něhou a achievementy hned po prvním průjezdu boxovou uličkou. Ale až se vám povede podjet v utažené šikaně Buttona, odpálíte první šampaňské a váš karavan začnou okupovat tisíce fandů, bude to ta nejsladší odměna.

Všechen ten humbuk kolem závodění je sice jen omáčka, ale improvizované rozhovory s tiskem a indikátor spokojenosti stáje s vašimi výkony vzbuzují dojem komplexního sportu, který se neomezuje na pouhé řidičské umění. Schválně zkuste říct, že vás stáj drží zpátky a že máte slabší auto než soupeři. Podobné excesy si můžete dovolit až u Ferrari, ale pak radši nezkoušejte slézt z bedny, jinak bude zle.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Nahoru a dolů

Motivací v kariéře ale není jen počet fanoušků a možnost přestupu k prestižnější stáji. Zkracování zatáček a řidičské chyby hra trestá tak důsledně, že vás magická směs frustrace a sebeúcty požene kupředu, dokud si nezapamatujete každé zrnko trati. Tenhle závodnický amok vám pomůže se zásekovými tratěmi (např. okruh v Singapuru), které vyžadují trpělivost i v pozdějších fázích hry, kdy stroj vylepšíte díky novým součástkám (dostanete jich víc, když budete jezdit lépe než týmový kolega).

Hra vám navíc občas trochu neférově přišije penalizaci za kolizi se soupeřem, kterou ovšem inicioval on, případně zahodí dobře rozjetou kvalifikaci za to, že jste si zkrátil nájezd do cílové rovinky krátkým přejezdem boxové uličky. Umělá inteligence holt ještě neumí používat selský rozum. Tak snad časem.

I přes drobné chybičky v úsudku, které váš postup na čelo žebříčku trochu zpomalí, je singl hutný už z principu, protože tratí je hodně a k absolvování celé kariéry je třeba zdolat minimálně tři sezóny. Je to ale samozřejmě jen odrazový můstek k mulťáku, v němž se budou jezdit turnaje a kopírovat závodní víkendy skutečné Formule 1.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Co si neukroutíš, to nemáš

Možnosti nastavení spočívají jen v šoupání mezi několika presety, ale změny nejsou jen kosmetické. Vaše schopnost kroutit volantem na správnou stranu je ovšem pořád klíčová, už proto, že v multiplayeru logicky na rozdíl od singlu nemáte šanci vrátit čas a napravit chybu (flashbacková funkce pro sraby vás v kariéře nechá přetočit závod o pár vteřin vzad, na nejlehčí obtížnost celkem čtyřikrát). A jak už bylo řečeno, jedna chyba nebo neuvážená odbočka do boxů může znamenat prohraný závod. Radši si pořiďte kýbl, ať máte ty nervy kam házet.

Největším trumfem F1 2010 je ale její vyváženost. Hardcore automobilové hry jen málokdy bývají zábavné nebo vizuálně lákavé. Vždycky se najde háček, který odláká mainstreamové publikum. Výjimek ve stylu Gran Turisma je jako šafránu, ale jestli někdo dovede Yamauchimu a spol. zatopit, jsou to právě Codemasters.

Smarty.cz

Verdikt:

Nejlepší formulová hra za posledních deset let, ať už jste blázen do aut nebo jen příležitostný víkendový závodník. Codemasters vás díky nevyzpytatelnému počasí na trati a "živému" asfaltu dostanou na hranici vašich možností. A pak vás donutí se krůček za krůčkem zlepšovat. Pro hráče, co se štítí indie simulátorů, které se málo lesknou a kašlou na všechnu tu omáčku kolem, je to příjemný kompromis. Důsledná buzerace vašeho skillu totiž ještě nikdy nevypadala tak dobře.

Nejnovější články