Internat. Superstar Soccer 3 - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Internat. Superstar Soccer 3 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

19. 6. 2003 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Přes téměř neotřesitelnou pozici EA Sports se čas od času objeví konkurence jako International Superstar Soccer 3 od Konami, který má kořeny na PlayStation, ale přináší do fotbalu na PC pár inovativních prvků.

Autor: Mickey Mouse
Publikováno: 19.června 2003


Obrázek zdroj: tisková zpráva Herní počiny z oblasti většiny kolektivních sportovních odvětví jsou již po léta téměř výhradní doménou giganta Electronic Arts, konkrétně jeho divize EA Sports. Přes jejich neotřesitelnou pozici se ale sem tam objeví nějaký náznak o konkurenční titul, k čemuž se nyní řadí i počítačová kopaná International Superstar Soccer 3 (dále jen ISS3) od japonských Konami, známých asi spíš ze světa Playstation nebo díky sérii Silent Hill. Tato konzolová příbuznost je vidět i na zpracování hry, kterou si přiblížíme v dalších odstavcích naší recenze.

 Konzolové kořeny
Prvním projevem konzolového prapůvodu ISS3 je nemožnost měnit herní rozlišení, které tak zůstává chtě nechtě na dnes již archaických hodnotách 640x480, což je zbytečně málo a hra se pak jeví na pohled kostrbatěji, než nač jsme běžně zvyklí. V případě počítačového fotbalu to není až tak patrné, nicméně jistá vada na kráse to v každém případě je. Orientaci v nabídkách trochu negativně ovlivní fakt, na který narazíte vzápětí po zobrazení herního menu, když se jím budete snažit procházet.

Máte-li totiž k počítači připojený joypad, program jej automaticky nastaví jako výchozí (a jediný) ovladač pro procházení nabídkami a ani na pohyby myší nebo klávesnici nebude hra reagovat. Nepraktickým použitím joypadu - který je právě pro sportovní tituly nejvhodnější - tak vznikne totiž chaos, kdy hra popisuje ovládací tlačítka zcela jinak, než jak jsou značena na ovladači, takže potom X znamená ve skutečnosti B, W odpovídá tlačítku C, Enter značí tlačítko Start atd. Zpočátku dost zmatek a doteď jsem si ještě na ovládání tak úplně nezvykl, abych si byl jistý, co kdy vlastně stisknout.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Pokud joypad nemáte, je automaticky použita k ovládání klávesnice, kde sice označení sedí s příslušnými klávesami, ale vyplývá z toho pro hru jiný neduh - nemožnost použít jiné než předdefinované klávesy, kterými jsou Q, W, E, R, A, S, Z a X plus šipky. Sice lze jejich funkce vzájemně prohazovat, ale jejich rozložení zrovna příliš ergonomické není a bude třeba si zvykat. Čili hned na začátku je tu jedno dilema - buď používat joypad a cedit krev při procházení herním menu, anebo zvolit klávesnici a horké chvíle zažívat v samotné hře. Navíc je tu i problém v podobě nemožnosti joypad zakázat, což je třeba v případě mého bezdrátového docela problém řešitelný pouze na systémové úrovni.

 Kostrbatější menu
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Kosmetický jev, který již na herní nastavení nemá přímý vliv, ale určitě každého překvapí, jsou konzolové hlášky, které jsem já osobně viděl naposledy na osmibitech. Najdete je všude tam, kde bude potřeba nějaké nastavení uložit, načíst nebo třebas vybírat týmy. V těch chvílích vyletí na monitor velké okno s oznámením typu „Prohledávám harddisk“ (obrázek), „Načítám data“ apod., což dnes, kdy jsou tyto operace standardně otázkou okamžiku a provádějí se na pozadí, působí trochu zarážejícím způsobem. K počátečnímu zmatení pak přispívá i ne vždy logické řazení nabídek, a tak často čirou náhodou objevíte něco, co jste dříve marně hledali v úplně jiné sekci hry. ISS3 je tedy z pohledu ovládání a nastavování herních parametrů trochu těžkopádnější a je potřeba věnovat studiu nabídek trochu více trpělivosti.

 Herní volby
Opusťme již ovládání neherní části hry a podívejme se na její stěžejní obsah. Z herních možností máme k dispozici přátelák, mezinárodní turnaj, vlastní definovatelnou ligu, světovou ligu nároďáků a tréninky. Vlastní liga zahrnuje možnost zvolit čtyři anebo osm zúčastněných týmů, nastavit, kolik bude hrát živých hráčů a kolik týmů bude řízeno taktovkou počítače a nastavit délku sezóny na plnou nebo poloviční. Tréninky zahrnují cvičný zápas, exekuci přímých kopů (ty se zahrávají stejně jako rohy), hru jednoho hráče proti jednomu s tím, že si můžete zvolit roli útočníka či obránce a nakonec tu jsou k dispozici i pokutové kopy.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Přímé kopy zahráváte tak, že si pomocí velké šipky nastavíte směr kopu, poté jejím prohnutím zadáte faleš a nakonec míč nakopnete či jej přihrajete spoluhráči. Čili obdoba bývalé metody používané v sérii FIFA až do loňského ročníku FIFA 2003. Za povšimnutí stojí také možnost hrát přátelák až ve čtyřech lidech, a to jak kooperativně, tak v různých kombinacích proti sobě.

 Standardní situace
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Pokutové kopy zahráváte způsobem, kdy míč nasměrujete do některé předdefinované části branky (typicky jeden z koutů) a poté stisknete tlačítko pro střelu. Přitom vidíte jednak ukazatel bodu, do nějž míříte, tak i přeblikávající kurzor úmyslu golmana. Pokud se tedy v okamžiku kopu golman rozhodne skočit právě do místa, kam jste namířili, je velká šance, že míč chytí. Jinak jsem zkoumáním vlivu vás jako hráče na úspěšnost pokutového kopu nepřišel na nic podstatného. Nehraje tu roli ani síla kopu, ani jiný dynamický ukazatel s vlivem na přesnost. V praxi to pak vypadá, že se většinou strefíte v pohodě, ale občas pošlete (zřejmě z rozmaru počítače) míč zcela mimo svatyni a následuje obligátní hlava v dlaních.

Jmenujme při popisu standardních situací i autová vhazování, kdy se řídíte radarem, indikujícím hráče, na nějž exekutor právě kouká a jemuž chce míč nahodit. Obdobně je radar užitečný i při přihrávkách či výkopech od branky, neboť indikuje hráče, na nějž bude přihrávka či centr směřovat. Zajímavým bugem souvisejícím s pravidly fotbalu je vyhodnocování offsidu, kdy mi rozhodčí pískali postavení mimo hru i tehdy, kdy se mi exekutor rohového kopu na chvíli dostal setrvačností za brankovou čáru a tím se podle počítače ocitl v offsidu, který rozhodčí pískli hned poté, co se jeho spoluhráč naskakující na centr dotkl míče.

 Střelba, centry, přihrávky
Ve hře samotné máte k dispozici přihrávky po zemi jak přímo na hráče, tak i do běhu, kde opět nehraje roli síla ani přesnost, již byste do ní vložili. Hráč automaticy pošle míč rovnou ke spoluhráči, kterého pro přehlednost indikuje i ikona nad jeho postavou. Síla kopu se ale projevuje při centrech a střelách, kde hraje roli doba, po kterou příslušné tlačítko držíte stisknuté. K tomu bych rád doplnil šikovnou zajímavost v podobě zobrazení místa dopadu, kam centrovaný míč letí, a to i v případě, že již dopadl a znovu se odrazil. Pomáhá to orientaci třeba při výkopech od branky či delších centrech a zároveň dává tento prvek tušit, že míče vzduchem nebudou v ISS3 vždy tak jednoznačně přesné, naopak bude potřeba si pod ně správně naběhnout.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Na druhou stranu střely na branku mi přišly jaksi podivné, neboť vypálit opravdovou pecku se mi nikdy nepodařilo a dáte-li do střely sílu, projeví se to spíš odklonem od branky než na razanci. Ono vůbec trefit bránu a zároveň ohrozit golmana je zřejmě jakýmsi skrytým šalamounstvím. Střelba z dálky tak prakticky nehrozí, neboť buď vydatně minete, anebo pošlete propagační šourák, s nimž golman nemá žádné potíže. Pro zakončování akcí tak slouží především vápno a díky tomu je i škála branek, které lze dávat, docela stereotypní, jakožto i poměrně velký výskyt nastřelených tyček.

 Kličkování
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Zajímavě je zpracovaná možnost kličkovat. Jednak hráči mohou jakous-takous kličku provést normálně během hry, navíc ale lze v některých momentech přiblížit pohled na hráče a přepnout se tak dočasně do jakéhosi akčního menu, v němž se můžete pokusit o provedení nějaké parádičky anebo kličky pro oblbnutí soupeře. Hra je jimi doslova prošpikovaná a dle mého názoru sází autoři právě na tuto kartu, v níž spatřuji hlavní hratelnostní potenciál ISS3. Nevídané jsou i vzájemné strkanice hráčů, tahání zezadu za dres, krytí míče tělem apod. Rovněž faul není až tak vzácnou výjimkou, což mi v sérii FIFA dodnes chybí.

 Nastavení hráčů a týmů
Překvapivě bohaté jsou i nastavení hráčských atributů. Hra dovoluje vytvářet vlastní hráče, kterým můžete krom obligátního jména a čísla nastavovat i parametry mající vliv na jeho hru v poli. Kromě vzhledu, výšky a hmotnosti to je i preferovaná kopací noha (mohou být i obě), pozice, které může hráč v sestavě zastávat, a pak následuje spousta dalších dílčích vlastností. Ty zahrnují snad vše, co by vás mohlo napadnout (přesnost, střelba, falšování, rychlost, sprintování, stamina, výskoky, obrana, přihrávky, poziční hra, fyzická zdatnost apod.).

No a tím ještě možnosti hráče zdaleka nekončí a jeho „základní parametry“ můžete ještě doplnit o speciální schopnosti jako dribling, exekuce přímých kopů, dlouhé autové vhazování, skluzy, vystihování soupeřových přihrávek, přehled o dění na hřišti, ale najdete zde i negativní vlastnosti jako třeba náchylnost ke zraněním.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

K dalším kladům hry patří trenérské volby v podobě nastavení herních formací, a to dokonce tak, že lze každému hráči pomocí diagramu určit přesné místo na hřišti, v němž se má snažit zdržovat včetně zvolení jeho úlohy v týmu. Omezeni jste pouze tím, že obránci musí být umístěni do obranné třetiny, záložníci do střední a útoky vepředu. Tato možnost mi vždycky hodně chyběla v již několikrát zmiňované sérii FIFA, která naopak čím dál více možnosti trenérské práce celkem nepochopitelně omezuje.

 Češi i Slováci?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva V ISS3 najdeme celkem 58 týmů, vesměs nároďáků z celého světa. Naše fotbalové fanoušky určitě potěší přítomnost i české a slovenské reprezentace, i když v poněkud pošramocené setavě Chochi, Jorsza, Feukael, J. Motory, Janblovsky, Dodorsky, Barase, Rositechi, Nadvad, Sricel apod. Čert ví, jestli je to díky chybějící licenci anebo pohodlnosti autorů poshánět skutečné sestavy, protože ne každý tým ve hře je se jmény takto naštíru a řadu známých hvězd tu najdete označené jejich pravým příjmením a dokonce s obličeji jako v reálu (Beckham, Zidane atd.).

Je tu ale pro všechny případy možnost si hráče ručně přejmenovat, takže kdo nezkousne Dodorského, může jej nahradit kýmkoli jiným a přiřadit mu klidně i jiné číslo na dres. Praktický význam změny hráčova jména trochu sráží jmenovka na dresu, která kupodivu nenese jméno hráče, ale trojznakovou zkratku názvu týmu.

 Bílí proti bílým
Co mi při zmínce o dresech rovněž vytanulo na paměti je dost nešikovná práce s dresy, kdy při nastavování zápasu máte u každého týmu k dispozici výběr mezi dresem domácím a hostujícím. Ten je ale indikován pouze malým jednobarevným políčkem udávajícím základní barevnost, která ale zdaleka ne vždy vhodně reprezentuje to, co na sebe hráči opravdu navléknou. A tak se často stane, že proti sobě nastoupí bílí hráči (alias třeba žlutí) proti stejně bílým hráčům (alias zelení) a nepomůže ani když se budete držet pravidla nastavit jednomu týmu dresy domácí a druhému hostující. Tohle je dost škoda, tím spíš, že na tuto skutečnost přijdete až v samotném zápasu a pak nezbývá než hru celou znovu nastavit, anebo se smířit s tím, že celý zápas pořádně nepoznáte, kdo je kdo.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Z dalších voleb, jimiž lze upravovat hru, jsou tu tři obtížnosti. Pak je to délka poločasů, která je celkem nepochopitelně omezená pouze na 3, 5 anebo 7 minut a basta. Při nerozhodném výsledku na konci normální hrací doby je tu možnost ukončit zápas remízou, penaltovým rozstřelem anebo hrát na zlatý gól. Zápas je možné odehrát v několika denních dobách, za jasného počasí i v dešti, s možností nastavit pro každý tým zvlášť jeho kondici. K dispozici je rovněž několik předdefinovaných (anonymních) stadiónů.

 Opakované záznamy a kamery
ISS3 v sobě zahrnuje i možnost prohlížení a ukládání opakovaných záznamů, při jejichž sledování máte možnost v celkem široké škále pohybovat a naklánět kameru, a to jak po hřišti, tak i ve směru od něj. Pro sledování hry jako takové pak je k dispozici kamera pouze jedna, které lze nastavit pouze náklon a vzdálenost od herního pole, přičemž je tolernace obou zbytečně omezená a tak si pořádný pohled, který byste pro hru potřebovali nenastavíte. Nechápu proč, ale kamery jsou od pradávna kamenem úrazu snad všech sportovních her a i když jich některé tituly nabízejí větší počet, pokaždé chybí ta, která by byla pro hru ideální a odkrývala co největší část travnaté plochy. Přítomný radar sice pomůže v meziherních situacích jako přímý kop či aut, ale rozhodně je nepoužitelný trvale při hře samotné.

Do kategorie herních nastavení pak spadá i trojí kvalita obrazu a pro hru mnohem důležitějších devět stupňů rychlosti, s níž se budou hráči po place pohybovat. Na konec zmíním i možnost hry po lokální síti i internetu, k čemuž především slouží domovská webová stránka hry iss3.konamiosa.com, jejíž obsah je prakticky nulový a nachází se tam pouze chat pro domlouvání online zápasů.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů

 Závěrečné hodnocení
ISS3 je sportovní titul zahrnující řadu šikovných nápadů, ale na druhou stranu tu najdete rovněž řadu prvků, které hru (občas zcela zbytečně) srážejí. K nim řadím třeba nepříliš intuitivní střelbu, kdy má hráč docela malý podíl na tom, co se nakonec stane, nepříliš dobrou spolupráci v týmu, nezáživné penalty, nepříliš intuitivní zhrávání přímých kopů a rohů atd. Hratelnostně podivné je i přepínání mezi hráči při obranné hře, kdy účelný ruční způsob jsem neobjevil a to, co dělá počítač, je často zoufalé. Často ovládáte hráče na míle daleko od soupeřova útočníka s míčem a vaši počítačem řízení kolegové na něj spíš koukají, než aby se mu snažili v průniku zabránit a tak celá akce končí často až u golmana.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Za klady hry naopak považuji indikaci dopadu míče, bohaté možnosti nastavení hráčů a jejich atributů, podobně se mi líbí i možnosti ručního rozestavení týmové formace. Samotná hra už mě tak neuchvátila a přišla mi celkem stereotypní, k čemuž napomáhá i pramalá snaha spoluhráčů se tlačit kupředu a nabíhat do volných prostor. Hře ale ještě ledasos chybí a měl-li bych volit mezi známou FIFOU a ISS3, sáhl bych přeci jen po tom prvním titulu. Nezapomínejme však, jak dlouho je FIFA ve vývoji a z tohoto hlediska se jeví ISS3 nadějně - tedy pokud tímto dílem vše neskončí, ale bude se pracovat na dalším odladění.

Stáhněte si: Video, Cheaty
Související články: Novinky, FIFA Football 2003 recenze

Mickey Mouse
autorovi je 34 let, pracuje jako grafik na volné noze, hrami se zabývá od dob osmibitů, zaměřuje se hlavně na akční a sportovní hry nebo ty s podporou multiplayeru (všechny články autora)




 
 
Mickey Mouse

Verdikt:

V ISS3 bych více než ve hře samotné viděl přínos spíš v některých nápadech, které jsou použity, ale hru jako takovou by ještě stálo za to dopilovat a pak by z ní mohl vzniknout výstavní kousek.

Nejnovější články